Genetický zločinec
Povídka od:
Leoš Kyša
Z knihy:
Válkotvůrci
Popis není zatím k dispozici.
Komentáře (4)
Přidat komentář
Pamatuji si
z holografických filmů,
že na pohřbech
vždycky pršelo.
V mnoha podobách jsem už tento příběh četl, ale i tak mě to překvapilo. Sice trochu z jiného úhlu a s povedenou čekanou pointou. Otázka však zůstává nezodpovězena, a to zda hlavní hrdina udělal dobře a nebo ne. Kdo by se rozhodoval?
Malá ochutnávka:
Nejstarší dcera Alena mě po pohřbu pozvala s profesionálním soucitem na rozlučkový oběd. S díky jsem odmítl. Ještě jsem se za ní a jejím mužem ohlédl. Mají spolu už dvě děti a vypadají šťastně. To mu nevadí, že ani jedno není jeho?
Citát: Zítra změním svět.
Nevím, co to bylo, ale vím, co to nebylo. To je jako když "ekoterorista" spustí na komíně plakátTleskala bych mu víc, kdybych si nemusela domýšlet, co tam je, ale měla jsem to potvrzené od něj. Nějak tak...
Taková rutinní miniatura bez výraznější chuti a zápachu, kde po pár odstavcích víte, co a jak bude následovat.
Škoda. Má to potenciál, být něčím víc. JENOMŽE tomu chybí podstatná část příběhu. Jako bych četl prolog a když má přijít hlavní děj - konec.