Brigita

22.10.2017

Tak od druhe kapitoly - po tom, co se vypravec vyblbnul mezi stady bilych krav na madarske stepi - je to nadherny pribeh plny silnych emoci. Samozrejme se s postavami neztotoznuji a myslim, ze to ani nejde. Vzdyt kdo by si v dnesni dobe nastehoval znameho natrvalo do baraku? Kdo by udrzoval tak formalni vzath a dlouholety odstup od cloveka, ktery je jeho zivotni laskou a o kterem vi, ze jej take miluje? Ale ta sila emoce, filozofie nachazeni skutecne krasy a hodnot uvnitr, ma vlastne neco do sebe. Take spisovatel nechal vsechny krasne, vasnive avsak povrchni postavy zhynout v mladem veku, kdezto postavy sice osklive navenek, ovsem klidne, rozumne a s krasnym charakterem vedou dlouhy a harmonicky zivot.