Barva z vesmíru / Barva z kosmu / Farba z kozmu

Povídka od: Howard Phillips Lovecraft
Z knihy: Barva z kosmu a jiné horrory, Půlnoční stíny, Šepot ve tmě a jiné hrůzostrašné příběhy, Prichádza z temnôt, Volání Cthulhu 2, Stín nad Innsmouthem (7 povídek), H. P. Lovecraft – Komplet Sebraných spisů, Barva z kosmu


Na Zemi dopadne podivný meteorit. Půda a voda se po krátkém čase zdá otrávená nějakým jedem či radiací. Fauna a flora v okolí se začně měnit a deformovat. Lidé propadají tělesným a duševním poruchám. Rostliny a zvířata v okolí dopadu začínají hynout a lidé umírat.

Originální název:

The Colour Out of Space


Rok vydání originálu: 1927

Komentáře (10)

Přidat komentář

Ruw
27.11.2022 5 z 5

(SPOILER) Nejsem si jistý, jestli je dobrý nápad Prokletý úhor zaplavit.

hungryreader00
18.10.2022 4 z 5

Bohužel jsem povídce na chuť nepřišla. Nápad dobrý, jazyk úžasně květnatý, nadčasovost, neotřelý děj, strach z neznáma a to všechno tam je, ale já vůbec necítila napětí. Myslím, že mi nesedla ta forma, kdy to vypravěč vypráví tzv. z druhé ruky. Oceňuji ale kvality povídky, tak dnes za 4*.


ManOfSteel
02.12.2021 5 z 5

Přečteno jedním dechem! Úžasná nadčasová záležitost, která předběhla svou dobu a nebojím se říct, že i tu naši.

Set123
13.12.2020 4 z 5

Barva z kosmu je jednou z nejznámějších povídek z pera pana Lovecrafta. Dokonce bych řekl, že je známější, nežli Volání Cthulhu, nebo Hrůza v Dunwich. Nacházíme v ní prvky sci-fi a hororu, který nazývá pan Fischer "produktivním hnusem".

Povídka je velice specifická pro svůj obsah a chápu, že může patřit mezi ty nejoblíbenější, ale já osobně jsem si ji k srdci přirůst nenechal. Preferuji složitou Lovecraftovu mytologii, nežli tyto nikterak hluboké polohorory.

Ovšem pro čtenáře, který není obeznámen se složitostí Lovecraftova díla by toto mohla být ta pravá povídka, na které lze otestovat, zda čtenáři Lovecraftův styl psaní vyhovuje a právě přes tuto povídku se mi zdá být ideální se do jeho světa ponořit.

Yummymoon
05.07.2020 5 z 5

Seděl jsem venku pod pergolou, slunce krásně hřálo, kolem uší mi pofukoval jemný větřík, od sousedů radostně vřískaly děti a já jsem četl Barvu z kosmu a po celém těle jsem měl nepříjemné mrazení a v hlavě pocit, že když odtáhnu oči od stránek, i přes atmosféru letního veselí uvidím kolem sebe barvy, které nebudu s to popsat. Mistrovské dílo od mistrovského autora.

Lenka.Vílka
16.04.2020 5 z 5

Velkým plusem povídky je prvek očekávání. Celou dobu jsme kolébáni, že to zase tak špatný nebude. A ty špatné věci se dějí postupně. Jako div ne skoro náhodně. A jak se touhle divnou normalitou začne proplétat, že ono to vlastně bude tak špatný, prostě to do vás uhodí. Dlouho tápete a najednou "bum", jelikož frekvence se stále zvyšuje, aby na konci všechno bouchlo. A konec klidu nepřidá. To vůbec ne.

Bravurně napsané, vygradované, a přestože jsem "neměla bobky" (jsem si jistá, že číst jako svého prvního strašáka, mám je), tu bezmoc, strach a zděšení jsem vnímala jasně a zřetelně.

Vždyť ono je tohle něco, co se může klidně stát. Což podporuje konec samotný. Co vy víte. Znáte historii toho divného místa za vašim městem? Třeba jenom autor změnil místo, aby tolik neděsil svět...

reader.007
19.05.2019 5 z 5

Přiznávám, že se nad pointami Lovecraftových hororových povídek většinou pohrdlivě ušklíbám, ale TOHLE, to byl opravdu poslech hrůzy. O to děsivější, že si ji dovedu představit rozhodně spíš, než kdejakého upíra, vlkodlaka a podobné bafací žánrové propriety. Navíc je děj povídky vylíčen do takových detailů, že autorovi vůbec nezávidím jeho fantazii a z hloubi duše doufám, že to fantazie opravdu byla.

danny_21
01.11.2018 3 z 5

Jedna z těch povídek v lepším průměru - 65 %

see_sawandrew
25.09.2018 5 z 5

Nejlepší hororová povídka dvacátého století.

Ivan Kučera
25.04.2018 5 z 5

Pre mňa jedna z najinšpiratívnejších hororových poviedok od HPL. Absolútne dokonalá, ukážková atmosféra, v ktorej je všetko temné, nesmierne temné a extrémne temné a hoci by to mohlo byť nechtiac smiešne, v skutočnosti to vôbec smiešne nie je. Lovecraft od prvého odseku nasadí vysoké, ostré tempo plné hlbokých, ponurých lesov a pri pohľade na počet strán tejto poviedky som bol presvedčený o tom, že mu to nemôže vydržať do konca, že časom začne nudiť. A viete čo? Vydržalo (resp. nezačal). Odporúčam aj svojský a čudný, ale podľa mňa vydarený film s Nicolasom Cageom z roku 2019. Nie je síce pre každého, ale to ani poviedka. Stephen King neodolal a v roku 1982 sa objavil ako svojský farmár Jordy Verrill v poviedkovom filmovom horore Georgea A. Romera Creepshow, pričom Jordyho príbeh je evidentnou parafrázou práve na túto Lovecraftovu výnimočnú poviedku.