1922
Povídka od:
Stephen King
Z knihy:
Černočerná tma
Farmář si přece musí ochránit svou farmu. A to i proti své vlastní manželce....
Komentáře (31)
Přidat komentář
Troufám si říct, že na tuhle povídku (stejně asi jako kdysi "Řbitov zviřátek" a "To") nikdy nezapomenu... Kingovsky super syrový a mrazivý příběh jedné šílené rodinky, kde žádný "dobrý" skutek nezůstane po zásluze nepotrestán.
Povídka ze které mrazí. Doslova! A jestli vás King ještě ničím nevyděsil, tak "1922" je tutovka.
spolu s prodlužováním času to nejlepší z této ,,sbírky "jinak co k tomu říct víc než že tohle je návrat Kinga ke starým kořenum svého vypravěčského umu tak trochu by mi tahle povídka sedla do sbírky noční směna,konec je famozní..
Pro mě perfektní povídka, po prvním přečtení patří mezi oblíbenější, i když dost lidí může odradit téměř začátek. :) Sic jsem konec částečně (!) očekávala, ale částmi a i konečným koncem mě příjemně a určitě i občas maličko děsivě ( " po Kingovsku" ) překvapila. Určitě se k nim vrátím a chválím našeho Krále, že i po takové době psaní dokáže napsat něco takového :)
Stephen King na stará kolena řádně přitvrdil. 1922 je jednou z jeho povídek, z jejíž zemitosti je vám bytostně špatně. Zavraždění opilé, oplzlé matky je scénou, kterou z hlavy nevytlučete ani hmoždířem.
(SPOILER) Vražda nikdy není to správné řešení. Farmářova mysl nedomýšlející důsledky činů byla silně ztrestána poté, co spáchal tu ohavnost. Osud mu nepřál a zničil ho. Zničil mu život, za což si však mohl sám. Je to vyprávění o hloupém rozhodnutí a těžkých důsledcích. Přestože farmáři nakonec pomohla ironie osudu, ztratil vše. Bylo mi líto chlapce a ztraceného života, který mu daroval otec spoluúčastí na vraždě. I jeho dívky, které svazovala láska. Mrtvá žena svou pomstu dovedla k dokonalosti.
Tohle je skvělá věc. Bavilo mě to od začátku do konce, skvěle se to čte a po přečtení určitě nebudete mít rádi krysy. I když teda po Kingově Noční směně jsem je nemusel víc :) Každopádně Kingův um ani trochu nevysychá a nemůžu se dočkat jeho dalších děl!
Farmář Wilfred James má manželku, syna a farmu v Nebrasce. Všechno mohlo být v pořádku, kdyby si manželka nevzala do hlavy, že by mohla prodat svůj podíl po otci, čímž by ale v podstatě zničila celou farmu. A to jí Wilf James nemůže dovolit.
Velmi temný příběh, temný ze všech úhlů pohledu, podaný skvělou formou. Hned po popisu klíčové "události" je vám jasné - a autor to občas lehce naznačí - že přijde ještě něco mnohem horšího... doufáte, že to nebude TAMTO, protože by to bylo příšerné... ale jasně, je to přesně TOHLE. A konec, ten je naprosto šílený, ať už ho pochopíte, jak chcete!
Dneska jsem během svačiny četla kus povídky v práci. Nevím, kterou hroznou scénu jsem zrovna měla před sebou, když do kanceláře vešla kolegyně a něco na mě šeptem promluvila - lekla jsem se tak moc, že jsem nadskočila na židli!
Třebaže to po prvních pár stránkách úplně nevypadá, povídka je hodně děsivá, v mnoha ohledech znepokojující a autorovi se fakt povedla.