Cestování v čase, smích i slzy

novinky

PR článek,
Cestování v čase, smích i slzy

Cestování v čase, smích i slzy – to vše v jedné knize
Jodi Taylor: Jedna zatracená pohroma za druhou


Pod zdánlivě nevinnou rouškou Svaté Marie probíhá tak trochu jiný historický výzkum. Tamní zaměstnanci v žádném případě nepřipouštějí, že by šlo o cestování v čase, místo toho zkoumají „významné historické události v příslušné době“. Ne vždycky se jim daří zachovat zdání neškodných výstředníků – třeba jen proto, že když je dlouho klid, vzápětí jejich vinou něco hodně hlasitě vybuchne, jelikož k tomu prostě mají sklon...
Seznamte se s badateli z Ústavu pro výzkum dějin, kteří se potulují dávnými časy, a kde se vyskytnou, tam vnášejí jednu pohromu za druhou. Jejich cílem je pozorovat a zaznamenávat, aby našli odpovědi na mnohé nezodpovězené otázky dějin, rozhodně ne umírat. Jenže stačí jediný neprozřetelný krok a historie přechází do protiútoku, při kterém už jde o život. A jak vědci brzy zjistí, nebojují pouze s dějinami, které proti nim štvou dinosaury i padající kameny. Vydejte se s nimi na katastrofickou trajektorii, jež je zavádí z Londýna 11. století do první světové války a z období křídy k požáru Alexandrijské knihovny. Kamkoli historici vstoupí, tam zaručeně vypuká chaos.
Tak trochu jiné science fiction i pro ty, kteří tento žánr normálně nečtou.


Ukázka z knihy:

V mém životě se vyskytly dva okamžiky, které všechno změnily. Okamžiky, od kterých se situace mohla odvíjet tak anebo onak. Okamžiky, kdy jsem si musela vybrat.
Ten první nastal, když jsem po dalším ničivém dnu ve škole stanula před svojí třídní učitelkou paní De Winterovou. Předstírala jsem zasmušilé mlčení a čekala, že mě vyrazí, protože kdysi mi pohrozila „tři průšvihy a letíš“, a já to penzum už bohatě přečerpala. Jenže mě nevyhodila.
Místo toho se na mě obrátila se zvláštní naléhavostí. „Madeleine, nemůžete dovolit, aby vaše rodinné poměry ovlivnily celý váš život. Jste inteligentní, máte schopnosti, kterých si nejste vědomá. Naskýtá se vám šance, jakou už znovu nedostanete. Můžu vám pomoct. Dovolíte mi to?“
Ještě nikdy mi nikdo pomoc nenabídl. Uvnitř jsem se maličko zachvěla, ale nedůvěra a podezíravost neodcházejí snadno.
Pokračovala mírně: „Můžu vám pomoct. Máte poslední šanci, Madeleine. Ano, nebo ne?“
Nevypravila jsem ze sebe ani slovo. Byla jsem polapená ve vězení, které jsem si sama vystavěla.
„Ano, nebo ne?“
Zhluboka jsem se nadechla a odpověděla „ano“.
Podala mi knihu, zápisník a dvě propisovačky.
„Začneme starým Egyptem. Přečtěte si první dvě kapitoly a kapitolu šestou. Musíte se naučit vstřebávat, třídit a předávat informace. Přinesete mi esej o patnácti stech slov. Téma: princip maat. Do pátku.“
„To je trest?“
„Ne, Madeleine. To je příležitost.“
„Ale… přece víte, že si to nemůžu vzít domů.“
„Můžete pracovat ve školní knihovně a nechat si věci tam. Slečna Hughesová vás očekává.“
To byl první okamžik.
Druhý nadešel o deset let později. Přišel zčistajasna a měl podobu e-mailu.
Milá Madeleine,
jste určitě překvapená, že Vám píšu, ale musím se přiznat, že od Vašeho odchodu z Thirské univerzity jsem sledovala Vaši kariéru se zájmem a s určitou hrdostí. Blahopřeji Vám k akademickým úspěchům, kterých jste v Thirsku dosáhla, doktorko Maxwellová. Vždycky mám dobrý pocit, když vidím, že si někdo z mých bývalých žáků vede tak dobře, zejména ten, kdo musel v raných letech překonat tolik překážek. Chci Vám teď vylíčit podrobnosti pracovní nabídky, která vás podle mě bude velmi zajímat.
Z působení v Thirsku jistě víte o existenci sesterské instituce, Ústavu pro výzkum dějin svaté Marie, organizace, jež by podle mého soudu mohla být sympatická každému, kdo nemá striktně uspořádaný život. Zaměřuje se hlavně na praktickou stránku výzkumu historie. Víc k tomu v téhle chvíli napsat nemohu.
Ústav sídlí kousek za Rushfordem, kde momentálně bydlím, a přijímací pohovory probíhají příští měsíc čtvrtého.
Myslíte, že by Vás to zajímalo? Zdá se mi, že je to pro Vás jako dělané, a proto doufám, že o tom budete přemýšlet. Cesty a archeologický výzkum, které máte za sebou, hrají při výběru ve Váš prospěch a já jsem skutečně přesvědčená, že jste přesně ten typ člověka, jakého hledají.
Platí mizerně a podmínky jsou tam ještě horší, ale pracovat tam je ohromná zkušenost – je tam zaměstnáno pár opravdu nadaných lidí. Máte-li zájem, klikněte prosím na odkaz dole a sjednejte si případný termín pohovoru.
Nezavrhujte prosím tuhle nabídku šmahem. Vím, že jste vždycky dávala přednost práci v zahraničí, ale vzhledem k riziku, že Amerika znovu uzavře hranice, a také k rozdrobenosti EU možná nadešel čas uvažovat o trochu usedlejším způsobu života.
Srdečně Vás zdravím.
Sibyl De Winterová



Jodi Taylor se narodila v Bristolu a studovala v Gloucesteru. Spolu s manželem se přestěhovala do Yorkshiru, kde pracovala téměř dvacet let – mimo jiné se starala o krajské knihovny. Svůj debutový román, Jednu zatracenou pohromu za druhou, publikovala nejprve online. Úspěch jejích roztržitých, chaotických, ale čestných historiků a historiček jí však brzy otevřel cestu do velkých nakladatelství a také na žebříčky bestsellerů…
Více o autorce se dozvíte zde.

Jodi Taylor: Jedna zatracená pohroma za druhou, přeložil Roman Lipčík, vydalo nakladatelství Laser, 376 stran, doporučená cena 359 Kč - Koupit můžete zde.


Jedna zatracená pohroma za druhou Jedna zatracená pohroma za druhou Jodi Taylor

Pod zdánlivě nevinnou rouškou Svaté Marie probíhá tak trochu jiný historický výzkum. Tamní zaměstnanci v žádném případě nepřipouštějí, že by šlo o cestování v čase, místo toho zkoumají „významné historické události v příslušné dob... více

Přejít na komentáře (2)