tomasstiskal123 komentáře u knih

Když si člověk představuje nějakého fyzika, a co teprve držitele Nobelovy ceny, jistě se mu vybaví někdo, kdo celé dny tráví v laboratoři nebo provádí složité výpočty. Zajisté poté předpokládáme, že kniha o takové osobnosti bude plná nicneříkajících a složitých vzorečků a hypotéz. Ovšem autobiografická kniha To snad nemyslíte vážně, pane Feynmane! od Richard P. Feynmana, taková vůbec není.

Autor nás postupně provází svým životem a líčí osobní i kariérní rozvoj. Celé dílo působí spíše jako sbírka různorodých útržků autorových memoárů, které byly seskládány za sebe a sepsány do ucelenější formy. Pan Feynman například vzpomíná na své dětství, kdy v sousedství opravoval rádia a různá podobná zařízení. Velkou část knihy popisuje své působení na univerzitě v Princetonu, kde působil jako doktorandský student. Právě v této části svého života se poprvé proslavil, když přednášel pro největší mozky té doby. Ovšem do kontrastu k tomu zmiňuje nesčetná faux pas a různé přešlapy proti společenskému žargonu, aby dokázal čtenáři, že zas tak moc nevybočoval z řady. Dále se také docela podrobně věnuje projektu Manhattan, kde působil jako armádní konzultant.

Myslím si, že hlavní motivací pro vznik tohoto díla, bylo ukázat, že i přesto, že autor patří mezi největší vědecké kapacity minulého století, stále to byl obyčejný člověk. Tomuto je přizpůsoben i jazyk, který se rozhodně nenese v odborném stylu a termíny z fyzikální a matematické oblasti, byste spočítaly na prstech jedné ruky.

Z mého pohledu se jedná o velice povedené dílo, které rozhodně stojí za přečtení, a to jak lidmi z vědecké obce, tak širokou veřejností a převážně studenty. Pan Feynman byl pozoruhodný člověk, což právě dokazuje těchto 302 stran, skrze které k nám promlouvá ne jako fyziky a laureát Nobelovy ceny, ale jako obyčejný člověk, co si plnými doušky užíval svůj život.