Svářeč komentáře u knih

Oproti předchozímu dílu v mých očích již naprosto dokonalé, jízda od začátku do konce. Černokněžník není tak rozmáchlý jako Bohatýr, ani tak pevně uchycený do daných dobových reálií jako Kapitán Báthory nebo Stein & Barbarič, spíše je to prostě čistokrevná fantasy rubačka, ale přitom to má svoji duši, vynikající postavy, člověk nemá pocit, že by četl něco úplně triviálního. Nemohu si pomoci, od doby původního vydání Červenák vyspěl, posunul se, ale tahle trilogie je pro mne jeho vrcholem. Třetí díl, do kterého se okamžitě pouštím, už na tom snad nic nezmění.

7 23.09.2015

Podle mě jedna z nejlepších zeměploch vůbec. Ani na druhé čtení to absolutně nic neztratilo... Příběh je vymyšlený takřka geniálně, kapitána Sama Elánia mám asi ze všech postav zeměplochy nejraději, nejdůležitější ale je, že se autorovi pomohlo dokonale skloubit vážná témata a humor. To první vás vážně donutí k zamyšlení, to druhé je opět dokonalé, jako v každé zeměploše. Takže 5* jako vyšitých :)

Efektivně brutální. Tohle by se zfilmovat určitě nedalo. Mělo by to přístupnost tak +60.
Peklíčko je bezva, postavy taky, ovšem je fakt, že to mohlo být tak o stovku stran kratší...

6 02.01.2018

Nic lepšího jsem už dlouho nečetl. Opravdu. Naprosto dokonalý mix severské detektivky, hororu a fantasy. Příběh mě naprosto pohltil, přečetl jsem to jedním dechem, až mi ani nepřišlo, že to má přes pětset stran. Od začátku navíc sledujeme dvě dějové linie, které se docela svižně střídají, takže se to fakt čte úplně samo a musím říct, že už dlouho jsem u knihy nebyl v takovém napětí, jak to asi skončí, co autor vymyslí, jak se ty dvě zcela nesouvisející linie nakonec protnou. Marně přemýšlím co vytknout. Snad jen, že ze začátku přecijen chvíli trvá, než se do toho dostanete, ale jak vás tahle kniha jednou chytí, už vás nepustí. A jedna ze závěrečných point je přecijen docela průhledná, skutečná Sevedova identita je vcelku jasná už od začátku. Ale to jsou maličkosti, kvůli nimž nehodlám snižovat hodnocení. Jinak je ta kniha opravdu dokonalá.

6 05.07.2014

K Hetešovým knihám se obtížně vymýšlí obsáhlejší komentáře, než že je to prostě klasickej Heteša :) Tahle kniha má poměrně zajímavý námět, kdy jsou přinuceny spolupracovat dvě nadpřirozené entity - umělá inteligence a astrální svět - aby vyřešili malér a pokud možno přitom neprozradili svou existenci lidem. Jenže tento nápad zůstal do značné míry nevytěžen, protože v jádru je to prostě klasická hetešovka. Hrdina, který jde od nakládačky k nakládečce, postupně si skládá střípky a kam přijde, tam mu kolem krku skáčou krásné ženy. Konec opět poněkud antiklimatický, ale aspoň dává smysl. Bavilo mě to, ale nic světeborného, prostě klasický Heteša :)

5 22.12.2020

Sbírka tří provázáných povídek zpracovaných poněkud neobvyklým formátem – všechny mají stejného hlavního hrdinu, který však ani v jedné z povídek není vypravěčem. Úvodní příběh – Vražda v transpolárním expresu – je asi nejslabší. Oproti své předloze je sice méně předvídatelný, nicméně ani tak není zápletka bůhvíjak zajímavá, navíc prostředí transantarktického tunelu příliš zajímavé není. S dalšími dvěma příběhy to ale jde postupně nahoru, poslední, odehrávající se v Londýně je asi nejlepší – zejména díky nejzajímavějším hlavním hrdinům. Trochu mi ale nebylo pochuti, že z Herberta Smithe-Powella, který v prvních dvou povídkách působí jako největší borec, je najednou nedůvtipný jouda. Jinak ale bez výtek, Medek se opět projevil jako mistr v navození správné atmosféry (v tomto případě se zdráhám říci dobové), klidně bych si dal druhý díl.

5 18.08.2020

Dvojka Báthoryho oproti jedničce prodělala zhruba stejný vývoj jako Dračí carevna proti Ocelovému žezlu. Je více dobrodružná, méně historická a více fantasy. To je v pořádku, trochu nelibě jsem ale přijal jinou změnu: prostředí. Ten Orient mě až tak neláká, Evropa mi přijde zajímavější. Jinak ale v pohodě, je to čtivé, vedlejší postavy jsou zajímavé, nikde to nedrhne, Červenák ostatně není žádný amatér. Nejvážnější výtku tak směřuji k hlavní postavě, která podle mě trochu ztratila tvář a charakter, nějak jsem se do Báthoryho nedokázal vžít, zajímavější mi přišly ty vedlejší. Kornel je zatím z Červenákových hrdinů nejslabší... Snad se to v trojce zlepší. Takže když to zprůměruji, ty čtyři hvězdy jsou akorát.

5 02.01.2018

Tak tohle se hned po přečtení zařadilo na první příčku mého TOP 10 žebříčku. Tentokrát jsem si před přečtením přečetl různé diskuze, takže jsem čekal historický román, kde jsou fantasy prvky jen aby se neřeklo a přesně to jsem také dostal. Nejdřív jsem si říkal, že je to moc dlouhé a ke konci mě to už nebude bavit, ale po dočtení jsem litoval, že to není dvakrát delší. Prostě nově přibylé postavy jsou buď pořádní sympaťáci, nebo praví záporáci. Obě dějové linie plynou jako po másle a po jejich spojení se to čte ještě líp. Nemám co vytknout.

5 02.01.2018

Poplavu tak trochu proti proudu, mně se první díl líbil o něco víc než druhý. Dvojka je kvalitativně na stejné, ne-li vyšší úrovni. Dobrý děj, výtečné postavy, autorova bohatá fantazie a úchvatné finále. Bohužel, čekal jsem něco ve stylu první dílu, čili něco přesně mezi fantasy a historickým románem. Ne že by to bylo špatně, ale prvních asi 150 - 200 stránek jsem si neužil tolik, jako kdybych od začátku čekal čistokrevnou fantasy plnou běsů a akce...

5 02.01.2018

Po strašlivých Velkých problémech v malém Vietnamu jsem již nečekal, že by mě Kotleta ještě bavil, nicméně ze SPADu se nakonec vyklubal jeho jednoznačně nejlepší román. Předně musím říct, že v porovnání s jeho předchozími knihami působí SPAD překvapivě disciplinovaně. Kotleta se nepokouší o humor za každou cenu, svými rádoby vtipnými přirovnáními a hláškami šetří, akční scény jsou docela sporadické, úsporné, přehledně popsané a vždy posouvají příběh dopředu. Ano, tahle kniha opravdu disponuje něčím, co lze označit jako „příběh“, byť směšně jednoduchý, není to jen sled jakž takž navazujících akčních a erotických scén (a teď jsem si uvědomil, že žádný sex se snad v knize ani nevyskytuje, což je po předchozích Kotletových knihách, kde jím nešetřil, příjemné osvěžení). Postavy jsou živé a sympatické, prostředí je správně depresivní a dobře popsané (jen jsem se vůbec neorientoval v cestě hlavních hrdinů, pokud by mi někdo do diskuze napsal, po které řece se to hlavní hrdinové vlastně plavili, byl bych vděčný). Upřímně řečeno, tahle kniha se natolik vymyká tomu, co jsem od Kotlety dosud přečetl, že mi ta teorie o více lidech píšících pod jedním pseudonymem nepřipadá až tak neuvěřitelná. Pokud to tak je, tak prosím odstavte toho břídila, co je zodpovědný za Velké problémy v malém Vietnamu, a autora SPADu naopak připoutejte k počítači bez připojení k internetu. Od tohoto Kotlety si rád přečtu víc.

5 21.01.2017

Přetechnizované Baltimore budoucnosti a spiknutí, do jehož středu je vržen bezradný hrdina, který si kolem prstu omotává ženy se stejnou lehkostí, s jakou skáče z jednoho průšvihu do druhého. Tohle shrnutí sedí na 90 % Hetešovi tvorby a tahle kniha není vyjímkou. Jasně, pořád je to relativně čtivě napsané, ale sebevykrádání vlastní tvorby už tady začíná být trochu neúnosné, viz. koncept "několika levelů" města, kdy nahoře je normální svět, dole žije spodina a úplně dole je skoro až mytické podsvětí, který byl dle mého názoru mnohem lépe zpracován v Sex, drogy a Cyb'n'roll. Prakticky totožná zápletka s mimozemšťany už byla také zpracována v Tahle Chvíle není poslední (nebo to bylo Nezkoušej na mě zapomenout? Už mi to začíná splývat). Ostatní neduhy Hetešovi tvorby, např. fakt, že se postavy místy chovají jako naprostí blbci (přičemž to nemá být jejich charakterovým rysem), pak o to více bijí do očí. Takže sice jako oddechovka na zabití času OK, ale další totožnou knihu už bych asi nepotřeboval.

4 22.12.2020

Klasický Heteša - poněkud šovinistický hrdina (tentokrát ale překvapivě nedůvtipný) uprostřed masivního spiknutí, spousta hlášek, pěkných žen (které se hrdina pokouší sbalit) a akce. Už mi Hetešovi knihy začínají poněkud splývat, protože většina z nich je opravdu jak přes kopírák. Ale co naplat, Heteša umí psát velmi zábavně, takže i když už mám pocit, že již po několikáte čtu tu samou knihu, pořád se u toho bavím. Bohužel ale nechybí i další častý nešvar Hetešovi tvorby - nepovedený a uspěchaný konec, který je tentokrát opravdu hodně špatný a nelogický a za který musím jít s hodnocením hodně dolů. U mnoha Hetešových knih mi přijde, jako by autor měl dobrý námět, ale už jaksi netušil, kam chce příběh vlastně dovést.

4 09.07.2020

Volné pokračování Kukaččích mláďat, ve kterém se opět setkáme s většinou známých hrdinů. Oproti předchozí knize jde o spíše komorní, „epizodní“ příběh, ve kterém se nestane příliš podstatného (myslím z dlouhodobého hlediska) a na konci knihy jsou hlavní hrdinové v téměř stejné situaci jako na začátku. Jinak je to klasický Šlechta, má to pomalejší rozjezd, ale jak se do toho začtete, nejde se od toho odtrhnout. Detektivní zápletka není nijak zvlášť složitá, ale aspoň je srozumitelná a máme možnost si dávat dvě a dvě dohromady společně s hrdiny. Oceňuji, že jsou v knize stručně vysvětleny i relevantní události z předchozích knih, přecijen i jako fanoušek Šlechty si už spoustu věci nepamatuji a kniha je takto vhodná i pro „prvočtenáře“ (jen opět nechápu, proč na konci chybí chronologie Pohraničí, jaká byla u některých starších knih).

4 05.07.2018

Víceméně se můžu ztotožnit s Gaarqovým komentářem. Nápady má autor dobré a má jich hodně, provedení je však přinejmenším rozporuplné. Na jednu stranu docela čtivý příběh, na druhu stranu ploché charaktery, naivní autorův styl (občas jsem měl pocit, že čtu knihu pro 10ti leté děti), logické podivnosti. Co mě nakonec přinutilo přihodit jednu hvězdu navíc, je fakt, že kniha se nebere úplně vážně, viz docela zábavná historie Mazurkova světa :)

4 02.01.2018

Příběh je dost jednoduchý a dal by se zpracovat na dvojnásobně menším počtu stran. Tak, a to je jediný zápor téhle skvělé knihy, který jsem si navíc vlastně uvědomil až teď, takže mi čtenářský požitek ani v nejmenším nezkazil. Pratchett dokázal, že i po desítkách napsaných knih stále dokáže vytvořit výtečný a originální román, aniž by vykrádal sám sebe. Největší klady: 1) Opět spousta humoru, který na mě ani jednou nezapůsobil jako sranda za každou cenu. 2) Výtečné postavy a to nejen mágové z Neviditelné Univerzity. 3) Příběh je sice jednoduchý, ale už od začátku vás Pratchett lapí do své sítě a pustí vás až na poslední straně. 4) Fotbal mám osobně celkem rád (i když fanatik nejsem) a tahle kniha ho paroduje takovým dost milým způsobem, který se musí líbit každému, kdo fotbal trochu sleduje. Prostě jako vždy super kniha...

4 02.01.2018

Po pomalejším začátku ve filmovém stylu "něco se děje a čtenář neví, o co jde" a absolvování několika seznamovacích briefingů se to pěkně rozjede. Spousta povedené akce, neméně povedených intrik a humoru, který občas působí jako humor za každou cenu a určitě jsem se nepousmál vždy, kdy autor chtěl, jindy jsem se ale zase zasmál nahlas. Jedinou větší výtku mám k příběhu, který je tak spletitý, že po dočtení je velmi těžké si ho zpětně vybavit, zavzpomínat, o čem kniha vlastně byla. Rozhodně se nejedná o čistokrevnou oddechovku, jak se může zdát, pokud nebudete dávat pozor, ztratíte se v tom. Příště by to chtělo trochu zvolnit, v jednoduchosti je přeci krása, jak dokazuje třeba výborná obálka.

4 02.01.2018

Takže asi takhle... mohlo to být horší. Postavy černobílé až to bolí, děj, který možná funguje ve hře, ale nefunguje v knize: Šel a zabil vraha své rodiny. Zjistil, že je členem spiknutí. Šel a zabil poskoka dalšího člena spiknutí. Dozvěděl se, že další člen spiknutí má schůzku s jiným členem spiknutí. Tak tam jde a oba zabije. Dozví se o dalším členovi spiknutí. Jde a zabije ho. A tak dál a tak dál až do omrzení. Plus si připočtěte spoustu různých "questů", které v knize působí jako pěst na oko. A občasném nelogickém chování hlavního hrdiny ani nemluvě. Joo, když se rozhodne vyspat přímo na místě, kde stojí roztřískaný dostavník a dvě mrtvoly, které zabil, může být rád, že ho ve spánku jen okradou. A co ty dialogy! Často jsem si říkal: "Opravdu by to takhle v té době řekli?" Prostě šedivý průměr až podprůměr, který zachraňuje jen slušná akce a dobře vykreslené prostředí. I ten děj ke konci získá trochu na oprátkách.

4 02.01.2018

Joea Aberbrombieho jsem si v duchu překřtil na „řezníka Abercrobieho“. Svoje postavy totiž vláčí ne z bláta do louže, ale ze sraček do sraček. Proč jsem knize nedal pět hvězd? Půl bodu dolů za to, že by vůbec nevadilo, kdyby Abercrombie knihu prokrátil o nějakých sto stran, místy je totiž docela zdlouhavá, například bitva o horalskou pevnost. A další půl bod dolů za konec, pokud něco nesnáším víc než špatné konce, tak to jsou konce, u kterých člověk neví, jestli to s hlavní postavou nakonec dopadlo dobře nebo špatně. Ten epilog si Abercrombie mohl odpustit.

4 02.01.2018

Normálně přečtu tak sto stran za den, vzpomínám si, že jsem kdysi dal na jeden zátah stopadesáti stránkovou knihu, ale to byl extrém. Přes sto stran za den se prostě nedostanu. Až doteď – Samu čepel (400 stran) jsem dal za den a půl. Začal jsem číst a nemohl jsem se od toho odtrhnout, hltal jsem každou stránku. Abercrombie píše s hroznou lehkostí a hlavně vtipně, párkrát jsem se dokonce hlasitě rozesmál. K tomu velmi sympatické a zajímavé postavy (Glokta, Logan). Ani jsem si neuvědomil neuvědomil, že celou dobu nevíme „proč“ a že je to vlastně jen takový prolog. Těším se na další díl

4 02.01.2018

Přidávám se k táboru, kterému se to líbilo. Správně akční, cynické, ujeté, přečteno jedním dechem. Ale je pravda, že nemohu srovnávat s předchozími autorovými knihami.

4 02.01.2018