siikorka
komentáře u knih
Nekonečný příběh
Michael Ende
Film byl mým nejoblíbenějším příběhem, když jsem byla malá. Celý rok jsem čekala na vánoce z velké části proto, že ho o Štědrém dnu vysílali. Knížku jsem četla až v dospělosti a zamilovala jsem si ji neméně. Je napsaná tak akorát jednoduše, abyste se neztráceli ve složitých popisech, a přesto se do světa, o němž právě čtete, propadli a živě ho viděli kolem sebe. Vůbec není na škodu číst Nekonečný příběh až později, protože je do něj velmi citlivě vsunuta spousta inteligentních zamyšlení přesahujících vlastní děj a knížka Vás tedy obohatí nejen explodující obrazotvorností. Všechny originální světy říše Fantazie, které se v autorově hlavě zrodily, se do hlavního děje nevešly, ale M. Ende si je přesto nechtěl nechat jen pro sebe. Epická část děje končí v půlce knížky, pak už se stává spíš průvodcem po Fantazii, do kterého je děj trochu uměle naroubován a už se rozhodně nečte jedním dechem jako první část knížky. Přesto jste v té druhé části do knížky už tak zamilovaní, že ji sice pomaleji, ale přesto s láskou dočtete a v každé kapitole žasnete nad novým nárůdkem říše Fantazie a autorovou představivostí.
