Satyrka komentáře u knih

Další skvělý, zamotaný, tajuplný díl. Na této sérii mě baví, jak vás pohltí hned na začátku, až do konce. Pokaždé nějaký zajímavý případ, kde se vždy něco dozvíme.
Jestliže měl někdo problém v dílu Závěje, že je trochu "young adult", tak tento díl je ještě víc s prvky "young adult", ale mě to třeba baví.
Celé rozuzlení mě velmi překvapilo, přestože nikomu nikdy v krimi nevěřím, tohle jsem nečekala. I když upřímně jedna věc mi vrtala hlavou už od začátku - což může být !spoiler! (a za tím další spoiler)- že se záhadný anděl, co zachraňuje děti, objevil vždy bezprostředně po zavraždění jejich náhradní rodiny. Jak by to mohl vědět, že se něco chystá, kdyby to třeba sám nezpůsobil?
Crowe mi lezl na nervy, opravdu tu vždycky musí být nějaký takový vůdčí detektiv?
A opět tu máme pravdu, že peníze hýbou světem.
Sérii rozhodně doporučuji, kudy chodím.

31.10.2023

Tak přečten další díl nostalgických W.I.T.C.H. Další nechám na později, protože mi konečně přišel další díl rozečtené krimi série.
Cornelia mi hrozně lezla na nervy, ale na druhou stranu, aspoň trochu vířila celkovou atmosférou, a to mě, nestydatě přiznávám, docela baví.
Nad desátou kapitolou jsem se hodně pobavila, zasmála nahlas.
A to vše i přesto, že už mi je o deset let více než když jsem do W.I.T.C.H. komiksů byla šíleně poblázněná. (Možná spíš o víc jak deset let)
Rozhodně bych doporučila mladším čtenářkám, protože ty příběhy mají hodně, co říct.

Stále čekám na další díl rozečtené krimi série, a tak jsem se pustila do dalšího dílu W.I.T.C.H.
Sice nevím, jaké jsou teď holky, které jsou ve věku, kdy já četla komiksy W.I.T.C.H., ale za mě jsou tyhle příběhy nesmrtelné. Nyní hodnotím okem dospělé a musím říct, že postavám věřím jejich věk.
Příběh se rozjíždí, tady máme mnohem víc akce a já žeru každý ten komiks! Ach, nostalgie. A každou z čarodějek teď vnímám jinak. Jako puberťačka jsem milovala Cornelii, protože jako náctiletá jsem spíš hodnotila vzhled. Přestože teď se mi Cornelia líbí nejméně, jak vzhledem, tak povahou. :D Je super pozorovat, jaký je rozdíl mezi našimi pubertálními já a dospělými já. A to díky návratu k našim srdcovkám.

Při čekání na další díl krimi série, kterou mám rozečtenou, jsem se konečně pustila do dalšího dílu nostalgických W.I.T.C.H. Opět jsem se ráda vrátila do dětství - puberty a připomněla si tyhle skvělé čarodějky. Opět je super vnímat tu změnu, kdy jsem jako teenager milovala nějakou postavu víc a jinou méně a nyní to mám úplně jinak. Člověk prostě dospívá, ale některé věci, příběhy, postavy mu zůstanou v srdci na pořád. Stejně jako právě W.I.T.C.H.

Třeba jednou tyhle knihy přečtou i moje dcery, které nemám :D (Ale musím mít výmluvu na to shromáždit všechny díly Witchek)

Přiznám se - tuhle knížku jsem hrozně moc chtěla hlavně kvůli té epesní obálce. Až potom jsem si přečetla anotaci a řekla jsem si "proč ne?".
(Jen fakt o mně: Asi takhle - já dřív příběhy s touhle tématikou hrozně milovala. Nejdřív jsem o tom začala psát a fakt mě to hodně bavilo, ještě než se v knihkupectví tyto knihy daly sehnat. Jenže můj vlastní vymyšlený příběh mě tak pohltil, že mě žádná jiná kniha s touto tématikou nebavila a tak jsem přestala takové knihy vyhledávat. No... Ale tahle kniha je pro změnu o dvou holkách a já vždy psala a četla o dvou klucích. Takže mě to velmi nalákalo.)
Zprvu jsem měla problém zařadit jména k holkám na obálce, až někde za stou stránkou je to jasné. Začátek mě okouzlil. Říkala jsem si, že tohle je na plný počet bodů. Přestože celou tu věc s LGBT už vidím jinak než kdysi. Pak mě ale hrozně zklamal vývoj vztahu mezi Ruby a Morgan. Vrátil mě zase na zem. Prostě mi to nějak nesedlo. Točilo se to pořád dokola, což sice je naprosto reálné, ale nějak jsem se v tom začala ztrácet. Jejich vztahu jsem pak už ani nefandila. A to mám v knize ráda takové "zmatky" a nedorozumění.
Na druhou stranu je kniha realistická, aspoň tedy co se týče vztahů v dospívání a tak. Připomněla jsem si , jak hořká může láska k někomu být a že nejde na někoho, koho milujete, ať už si to zaslouží nebo ne, jen tak zapomenout, že vás to opravdu ovlivní a máloco pomáhá. Bože, jak na dospívání nerada vzpomínám :D
Takže když to shrnu - kniha je skvělá, můžu doporučit dál, ale mně samotné tam něco trošku chybělo, možná bych i ráda věděla, jak to bylo dál s matkou Ruby, nebo i s ostatními.

Hodně jsem váhala nad pořízením knihy, ale nakonec jsem si řekla "proč ne?", nebude mi vadit, když kniha bude jednodušší a jednohubková.
A to taky byla. Nečekala jsem nějaký velký trhák, co mě ohromí. Takže nejsem zklamaná. Dostala jsem možná víc než jsem očekávala.
Kniha je tedy "jednoduše" psaná, ve smyslu žádných velkých rozvinutých popisů. Je jako vlak, kam nastoupíte a prostě jedete vpřed, bez (zbytečných) odboček. Prostě se řeší "případ". Když nechcete nějak moc zapojovat mozkové závity, tak je to ideální čtení. Nejvíc mi dávalo zabrat někdy rozluštit smysl věty. Musela jsem některé číst víckrát, abych pochopila. Popisy různých činností jsem zkrátka občas nechápala a nedokázala si je představit. Za to ale mohl i překlad.
Ten jakože hlavní záporák se dá časem odhalit.
Postava Pavla mi byla sympatická a oblíbila jsem si ho. Annu už tolik ne, ale to mi ani moc nepřekáželo.
Poslední kapitola byla taková "jakože cože?", marně jsem hledala další stranu, ale nevadí :D
Přečteno za jeden večer, do dalších dílů půjdu.

01.04.2023

Přečteno podruhé. A výhoda, že zhruba po 10 letech, protože jsem si nic nepamatovala. Možná jen něco malinko. Nicméně mé emoce si pamatovaly, protože jsem během čtení cítila něco zlověstného a temného.
Jakmile jsem knihu otevřela, měla jsem v plánu přečíst jen pár kapitol a pak se vrátit k "hlavní knize" (málokdy čtu dvě knihy najednou, ale pokud, tak je mám rozdělené na "hlavní knihu", a "vedlejší", tou je většinou kniha, co jsem už někdy četla a to "někdy" je někdy v mých patnácti letech, takže dnes už je to pro mě "young adult" oddychovka, co se rychle čte), ale Sophie mě nepustila. Asi nade mnou má nějakou magickou moc, haha... Takže jsem četla jedním dechem až do konce. Něco pro mě bylo překvapení, něco jsem si ještě pamatovala, nicméně se mi neskutečně líbilo trio Sophie, Cal a Jenna. Tady se mi opět stalo to, že jsem fandila spíš Calovi než Archerovi, to bude tím, že v osobním životě mám narozdíl, od hodně žen, radši hodné kluky. Musím říct, že kniha je temnější než některé knihy pro dospělé.
Shrnutí - postavy skvělé, děj vtáhne a nenudí, takže sérii doporučuji všem, které tento žánr a téma zajímá, pro mě byla kdysi jednou z nejoblíbenějších.
Kdysi 5/5, dnes 3,5/5.

Jak už jsem psala u třetího dílu, Pátračku Gildu jsem objevila jako náctiletá v knihovně a tenkrát mě velmi oslovila a zařadila jsem ji mezi své nejoblíbenější knihy. Četla jsem tři díly. Teď už jako dospělá jsem se rozhodla všech pět dílů shromáždit a přečíst.
Posvátné kosti řadím společně se třetím dílem Duchova Sonáta mezi nejlepší v sérii.
Je vidět, jak v každém díle přibývá nadpřirozených jevů, a setkání s duchy začínají být intenzivnější.
Totožnost "hlavního" ducha v tomto díle jsem tak nějak věděla úplně jistě jako by to bylo předem dané a nevím proč. Tušení, co a jak se stalo jsem také měla, ale vůbec mě to o zážitek ze čtení neochudilo. Navíc mám naposlouchané hodiny podcastů o zločinech, takže to tomu určitě pomohlo. Humor opět nechybí a moc mě bavil, několikrát jsem se zasmála nahlas.
Shrnuto podtrženo - celou sérii zařazuji mezi velmi oblíbené a jsem šťastná, že se mi podařilo získat do své knihovny všech pět knih.

17.03.2022