Sandik komentáře u knih

Četl jsem už asi po páté, z toho v dospělosti s dětmi už nejméně po třetí a stále je to stejně skvělé! Učiněný zázrak navíc je, že to baví nejen děti ale i dospělé. Co k tomu napsat víc?

28 04.02.2022

Rozumím tomu, že někomu tenhle román nemusí sednout. Čtenář musí mít poměrně dost znalostí o středověku, o literatuře, o historii a kulturních dějinách, aby knihu docenil. A to nemluvím o tom, že ideální je i znalost latiny a dalších cizích jazyků. Pokud všechno tohle čtenář má a nebo třeba i nemá ale nebojí se dozvědět mnoho nového, užije si knihu jako málokterou jinou... Celkový dojem: 90%

18 30.10.2018

Kniha, kterou mohu bez rozpaků označit za jednu z mých nejoblíbenějších. Snoubí se v ní přesně ten druh humoru, který mám rád, životní moudrost, inteligence, úcta a laskavost, sebekritický nadhled, schopnost vnímat a naslouchat. Nezbývá, než bezvýhradně doporučit ke čtení!

16 17.04.2015

S obrovským pochopením, neuvěřitelně vtipně a podmanivě napsaný kočičí příběh. Netuším kolik knih o kočkách je psáno v "ich formě", přesto si troufám tvrdit, že tahle jistě patří k těm nejlepším ;o) Celkový dojem 90%

15 09.08.2021

Skvělá kniha, o níž si v rozporu ze všeobecným míněním (alespoň zdejším) troufám tvrdit, že si ji ve třiceti nebo čtyřiceti člověk užije ještě o poznání víc než ve dvanácti. On to totiž rozhodně není jen popis bojů dvou klukovských part, ale dá se to velmi úspěšně číst i jako pacifistický román (sice není vůbec jasné, proč se válčí, ale válčí se nemilosrdně a krutě, nepřátelé jsou nejen cizí, ale i "zlí, podlí a proradní", vítězové svým vítězstvím reálně nic nezískávají, agresí se pouze stupňuje agrese protivníka), jako sociální sonda do tehdejší francouzské vesnice (i v lépe situovaných rodinách dosti citelná bída) i jako sžíravá kritika tehdejších výchovných metod (nesmyslně trestající učitel, naprosto nechápaví rodiče, kteří si vůbec nejsou vědomi toho, co děti celé dny dělají a prožívají). Pokud jde o film, kniha je opět rozhodně o poznání lepší. Mnohé tam chybí nebo je potlačeno a překvapivě jiný je i závěr filmu. Celkový dojem: 90%

14 15.11.2014

Jako vždy skvělý Čapek. Sám ho znám skoro nazpaměť ale dětem jsem ho teď četl poprvé a Daseňka je kupodivu nechytla tolik jako například Pejsek a kočička. Asi to chce o fous vyšší věk. Obrázky je ale bavily velice velmi ;o)

11 14.02.2022

Těžké hodnocení... Kniha primárně nepřináší nové vědecké poznatky, nýbrž přehledně summuje a hodnotí, doslova na lékárnických vážkách váží, poznatky už jednou k Žižkovi publikované. Jak obtížná práce to je, dokládá už nesmírně obsáhlý soupis literatury, a nutno přitakat autorovi že jde opravdu jen o práce úplně nejpodstatnější a seznam mohl být klidně mnohonásobně delší. Ještě průkazněji svědčí o obtížnosti tématu fakt který autor na daném místě příliš nepitvá ale který je evidentní, totiž to že kromě "našeho" Jana Žižky se v husitském Táboře pohyboval další muž téhož jména a že se tedy až do roku 1419 mnohé, historiky nalezené zprávy mohou týkat právě tohoto, patrně také jednookého muže. To se jistě týká především oněch pasáží z rožmberské Popravčí knihy. Jinými slovy, reálný Žižka před rokem 1419 je ještě méně hmatatelný, než jak jej Čornej velmi opatrně črtá... Tím nechci říci že by Čornej knihu napsal špatně, ba právě naopak, napsal ji skvěle, ale dané téma prostě má mnohá omezení.
Obrovský ohlas, který kniha vyvolala u laické veřejnosti je naprosto pochopitelný a taky zasloužený. Jedná se totiž o práci v nejlepším slova smyslu polarizační. Čtenář se při jejím čtení dozví mnoho o Janu Žižkovi, ale ještě více o metodě historického zkoumání, o naší minulosti obecně, o nečekané složitosti lidské duše i lidských dějin...
Jestliže mám knize něco vytknout, tak snad zbytečně spartánsky pojaté obrazové přílohy. Tu a tam mohl být samozřejmě obsáhlejší i text sám, jistou úsečnost sdělení ale chápu. I tahle je to obsáhlý knižní špalek. Celkový dojem: 95%

11 07.10.2020

Tahle kniha stojí a padá s výborně zvládnutou psychologií postav. Bohužel si ale nejsem vůbec jist, jestli v ní sedí také historické reálie (respektive jsem si jist, že nesedí). Asiati sice vskutku mají tendenci řešit věci ad-hoc, zrovna budování z vojenského hlediska velmi důležité trati k podobným podnikům ale úplně nepatřilo. Ostatně i mnohé jejich válečné operace, v první řadě Pearl Harbor, patří k mistrovským kouskům dokonale zvládnuté strategie, stejně jako je dodnes fascinující jejich vojenská technika z té doby (čímž opravdu nikterak nemíním snižovat fakt, že se zároveň vskutku chovali nesmírně barbarsky a krutě, doslova jako prasata (čuníci prominou)). Knihu tedy chtě nechtě musím hodnotit jako sice úžasně napsanou, ale taky notně manipulativní a nepravdivou. Samozřejmě chápu, že velmi hoví relativistickému pohledu na svět a že se v ní najdou pacifisti nejrůznějšího střihu, ovšem právě proto je její pohled dost nebezpečný. Realita druhé světové války opravdu vypadala jinak, než jak ji líčí Pierre Boullé... Celkový dojem: 75%
PS: To, že přes řeku Kwai ta železnice ve skutečnosti nevedla a tak došlo v šedesátých letech, s ohledem na turistický ruch, k přejmenování jiné řeky, přes níž most, samozřejmě úplně jiný s pilíři z betonu a mostovkou z ocele, skutečně vede, je jen taková drobná pikantérie na okraj.

11 13.12.2019

V hodnocení tohoto pokračování Neználkových příhod bych měl v zásadě zopakovat to, co jsem psal už u hodnocení první knihy. I zde nacházíme ideální svět, který je ovšem ještě utopičtější. Malíčci a malenky pracují bez nároku na odměnu, ovšem v restauracích i obchodech si bez placení berou cokoli podle chuti. Zároveň nejen usilovně pracují, což se ovšem týká pouze některých z nich, neboť mnozí jiní tráví celý den v parcích a koutcích zábavy a oddychu, ale také zapojili stroje a moderní techniku obecně, takže bez problémů "poroučí větru i dešti". Technicky znějící tvrzení v knize obsažená jsou přitom často neskonale naivní, jiné nápady se dnes v nějaké podobě skutečně podařilo uskutečnit, ovšem samozřejmě ne v socialistických zemích nýbrž v těch "hnusně kapitalistických"...
Skoro to vypadá, že děti "dostatečně nepochopily" relativně nevinný a nenápadný komunismus první knihy o Neználkovi, a tudíž ho dostali ve druhé knize v naprosto v explicitní podobě. Posunem je například i to, že zde už ani omylem neplatí v prvním díle vcelku fungující fyzikální zákony a mnohé vynálezy jsou tudíž naprosto fantastické a zcela nereálné. Zajímavé je také to, že obyvatelé Slunečního města podléhají módě, fenoménu i u nás především v první polovině padesátých let často pranýřovanému a považovanému div ne za "buržoazní pavědu", neřkuli za "nenápadný způsob zotročování žen"... Ta také v podstatě způsobí "vládu větroplachů", jejíž projevy v divadle či na koncertech povážlivě připomínají projevy avantgardního umění. Jak se zdá, ve slunečním městě jinak vládne ten správný "socialistický realismus" a nic takového jako je experimentální divadlo či atonální hudba zde nemají místo...
Samozřejmě je nutné zdůraznit, že ani tuhle dosti neuvěřitelnou ideologickou masáž děti rozhodně nepochopí tak jak to autor zamýšlel a jistě z nich kniha neudělá malé komunisty. V dětských očích zůstává kouzelný a v dobrém slova smyslu fantastický příběh plný zajímavých situací a vtipných míst. Z pozice rodiče k tomu můžu dodat, že i míst pro děti poměrně poučných.
Celkový dojem: 75%

11 20.05.2015

Tenhle skvělý Hrabal mi dlouho chyběl. Samozřejmě jsem znal film a musím říci, že jakkoli je to skutečně jedna z nejlepší adaptací Hrabalovy předlohy, její kvality samozřejmě nedosahuje. Kniha je citelně zemitější a méně komická, jakkoli jsou zde i téměř všechny ty z filmu známé humorné situace. Jistě, je zde i spousta nostalgie po uplynulém dětství. Postřeh George Gibiana, podle něhož je novela tak trochu "Babičkou sedmdesátých let [20. století]", je skutečně přesný. Zajímavým detailem je to, že v ději zcela chybí děti. Přitom když se manželé Hrabalovi stěhovali do Nymburka, bylo Bohumilovi pět let. To samozřejmě není výtka, spisovatel má na fabulaci plné právo, jen upozornění na to že ta kniha zase není tak autobiografická jak by se na první pohled mohlo zdát... Celkový dojem: 95%

10 15.12.2023

Příběh téhle knihy je skutečně strhující, jakkoli je zároveň velmi znepokojivý a temný. Současně ovšem děj místy nepostrádá vtip. Líčení už značně unavené nacistické totality je až nesmírně přesné a každý kdo zažil normalizační socialismus v něm zajisté pozná mnohé s až nečekanou důvěrností. Třeba jen to, že nejnebezpečnější nejsou ti kteří systému skutečně věří nýbrž ti kteří se prostě jen bojí a chtějí "normálně žít", to je naprosto přesné a možná právě z toho při čtení nejvíc mrazí... Zároveň je ovšem ta totalita jaksi brutálnější. Přitom je nutné říci, že text vychází do značné míry z přesného studia historických reálií. Prakticky všechna uváděná jména i životopisné údaje řekněme do roku 1942 jsou autentické a velmi přesné. Přesné je také vše, co je v knize uvedeno o koncentračních a táborech a o vyhlazování Židů. Přitom bych skoro řekl, že právě proto autor knihu psal. Tahle fakta jsou pro většinu lidí bohužel nudné učivo z hodin dějepisu. Těžko si umí představit, jak to všechno probíhalo, vidí jen čísla, ne konkrétní lidské ostudy. Zaobalení těchto fakt do napínavého thrilleru je proto velmi důmyslné a může zapůsobit i na ty, kteří by se neveselými dějinami dvacátého století patrně jinak nezabývali.
K příběhu samotnému je třeba říci, že je napsán velmi přesvědčivě a člověka rozhodně dokáže strhnout. V líčení lze těžko najít nějaké nelogičnosti či nepravděpodobnosti. Pár jich ale je. Především, pokud příkaz přišel z nejvyšších míst, proč by měl Heydrich bránit Globocnikovi zlikvidovat Marche? A proč se Luther ze Švýcarska vůbec vracel? Diskutabilní je samozřejmě i rovina řekněme "alternativně historická". Je fakt, že mnohé válečné situace byly, zvláště v první polovině války, doslova 50/50, někdy i méně. Především to že odolala Británie byl svého druhu zázrak. Přesto lze říci, že porážka Německa zase nebyla tak překvapivá. To všechno je ale při čtení knihy v zásadě nepodstatné. Děj člověka strhne natolik, že si těch několika chyb vlastně nevšimne. To spíš želím toho, že autor nedal Marchovi v závěru knihy větší šanci... Samozřejmě vím že to všechno jsou jen literární postavy a ne živí lidé, ale stejně, těm dvěma bych to přál ;o)
Ještě si dovolím pár poznámek ke konkrétnímu vydání. Knihu jsem četl v překladu Jana Nemejovského (tj. ve vydání z roku 1993) a musím říct, že jde o vydání značně odbyté. Překlad sám o sobě není špatný, byť i v něm jsou místy chyby, dané asi především přílišnou rychlostí překladu, neověřováním reálií atp. Asi největší chyba je mimochodem překlad vlastního jména hlavního hrdiny, neboť anglické "Xavier" je česky i německy prostě Xaver. Co ale v tomhle vydání zjevně úplně chybělo byla jazyková korektura. Text je plný překlepů a dokonce i pravopisných chyb.

10 12.05.2019

Za mě kniha, která člověku vyrazí dech a v závěru ho takřka rozbrečí. Škoda, že není delší a že se člověk víc nedozví o souvislostech, které už pro nás dnes nemusí být srozumitelné... Celkový dojem: 95%

10 26.12.2018

Diskuze o tom, jestli je Švejk skutečně takový blb nebo jestli to jen hraje, je myslím zbytečná. každému, kdo čte knihu pozorně by neměla uniknout místa, v nichž se na tuto otázku nalézá jednoznačná odpověď. Švejk je ovšem především literární postava, je to konstrukt autorův a Hašek jím jednoznačně vyjadřuje své vlastní pocity z vojny a z Válčení. Otázka přitom nestojí, jestli je Hašek pacifista či komunista, zrádce Rakouska nebo eventuálně i demokratického Československa, neboť Hašek si dělá legraci v podstatě ze všeho a ze všech. Jeho kniha je především dokonale absurdní a libující si v nesmyslnosti. Pokud tedy, Hašek něčím je, pak, minimálně v rámci této knihy, je dokonalým nihilistou, který na žádný lepší svět jednoduše nevěří. Ostatně není jistě náhodou, že děj knihy místy vcelku připomíná například Alfréfa Jarryho s jeho Králem Ubu a s patafyzikou. Švejk je ovšem jaksi "domáčtější", zdánlivě méně výbušný a drsný a jeho "poetika" je ryze hospodská. Velké podobnosti bychom ovšem našli i s Hrabalem, jehož strýc Pepin působí téměř jako Švejkovo "alter ego". Hrabala mám ovšem přece jen podstatně radši, neboť pro něj je tohle pivní pábení pouze jednou z mnoha poloh, zatímco Haškův Švejk s ní téměř stojí a padá. Ostatně, i v rámci Haškova díla shledávám mnohé texty zajímavějšími, což se týká především některých jeho povídek a fejetonů, dokonale vystavěných a vypointovaných. Švejk vedle nich působí dojmem příliš rozsáhlé a ne zcela zvládnuté knihy. To může být dáno tím, že mu chybí závěr, ale jistě se na tom podepsaly i okolnosti, za nichž kniha vznikala. Každopádně je veliká škoda, že Hašek knihu nemohl dopsat, a Švejk tudíž chtě nechtě zůstává, přes svůj olbřímí rozsah, nedokončeným torzem... Celkový dojem: 85%

10 04.02.2017

Třetí díl neználka jde ideologicky nejdál a líčení zlotřilého kapitalistického systému je na samé hraně toho, co ještě je možné číst dětem, aniž by je člověk úplně vyděsil. Naštěstí ani v tomhle případě ta kniha z vašich dětí malé komunisty neudělá a může to být dobrý start k tomu, abyste si s nimi o těch věcech popovídali. Myšlenky socialismu a komunismu totiž nejsou nebezpečné proto, že by nereagovaly na reálný problém evidentní nespravedlnosti světa a značné nefunkčnosti "kapitalistického" zřízení, nýbrž proto, že jsou krajně utopické a při pokusu o realizaci navíc znamenají nutné nastolení ošklivé a zlé diktatury... Celkový dojem: 75%

10 22.10.2015

Pro mě osobně nejlepší Doyleova detektivka. Na rozdíl od kratších povídek, které někdy formálně poněkud pokulhávají, má Pes Baskervillský nejen dobře vymyšlenou detektivní zápletku, ale je to také formálně precizně vybudovaný příběh, jemuž k dokonalosti nechybí prakticky nic... Celkový dojem: 90%

10 10.04.2015

Neuvěřitelně silné, dobře napsané a přitom opravdu šílené čtení. Tomáš Forró skutečně nestraní nikomu a jeho snaha dobrat se skutečných příčin konfliktu je obdivuhodná. Události z letošního února knihu antikvovaly pouze zdánlivě, ve skutečnosti je její výpověď dnes snad ještě naléhavější než v roce 2019 nebo 2020, kdy vyšla nejprve slovensky a pak i česky... Celkový dojem: 90%

9 15.11.2022

Subjektivně nejlepší detektivka se slečnou Marplovou! Výborně vymyšlená, téměř bez logických zádrhelů, dobře napsaná a s poměrně překvapivým rozuzlením... Celkový dojem: 85%

9 31.10.2022

Knihu jsem někdy ve druhé polovině devadesátých let zachytil jako četbu na pokračování na Českém rozhlase Vltava a už tehdy to bylo "maso". Kniha mě dokonale dostala svou syrovostí a neuvěřitelným humorem, plynoucím z perspektivy malého dítěte. Teď jsem se po letech ke knize vrátil a zase to byl "nářez". Neuvěřitelně silný, koncentrovaný prožitek. Mimochodem mám trochu podezření, že Douskové "Hrdý Budžes" musel bít Anděliným popelem inspirován (samozřejmě, připomíná to i Poláčkových "Bylo nás pět").
Skvělé je i to, jak je autor ve svém dětském pohledu důsledný. Z textu vysvítá že mu některé věci zpětně připadají velmi podstatné ale jako dítě jim přirozeně nevěnoval úplně pozornost. Prostě se děly, byly tak nějak samozřejmé a nebylo tedy nutné nad nimi dumat. A přesně tak je Frank McCourt i uvede. Jakoby mimochodem, jednou dvěma větami. Přitom je jasné, že to pro jeho budoucí směřování byly zkušenosti zcela zásadní, ať už šlo o rozhlasové inscenace divadelních her, čtení knih, nebo o jeho vlastní snění, o důraz ředitele školy i některých dalších jednotlivých lidí na vzdělání atp atd.
Už se těším, až si přečtu "Andělinu zemi".
Celkový dojem: 90%

9 08.12.2021

Nestárnoucí klasika, pro děti kolem šesti let ideální způsob jak se seznámit se světem hmyzu. Samozřejmě legrační je z dnešního pohledu fakt, že Ferda mravenec je logicky dělnice, čili vlastně "ženská hrdinka" ;o)

9 30.12.2020

Svět včerejška je mimořádná kniha, která nejen velice plasticky zachycuje prakticky půlstoletí evropských dějin a to půlstoletí velmi bouřlivé, ale navíc dává skvěle nahlédnout do pocitů a prožitků autora, člověka jinak poměrně uzavřeného a své pocity střežícího. Zmíněná uzavřenost je ostatně patrná i v knize samotné. Velice málo se například dozvíte o Zweigových manželkách, mimo kapitolu o dětství a mládí velmi málo o jeho rodičích, obecně téměř nic o soukromém životě. Nejsem psycholog a tuhle uzavřenost neumím zhodnotit, řekl bych ale, že je pro tohoto autora tak nějak charakteristická. A že se promítla i v jeho díle.
Pokud jde o zachycené události, Zweig je líčí velmi barvitě a sugestivně, ale také navýsost subjektivně. Rozhodně to není historická práce. Ostatně přesně takové jsou i jeho autobiografické práce. Jsou mnohdy dokonalejší a vypointovanější než byla skutečnost sama. To samozřejmě není nutně výtka, je ale dobré si toho být vědom... Celkový dojem: 85%

9 18.08.2018