Rony70 komentáře u knih

U knihy jsem se rozhodně nenudil i když mi dost dlouho trvalo, než jsem si zapamatoval kdo je kdo -možná je to francouzskými jmény, možná už horší pamětí. Navíc se kniha dobře četla a stránky ubývaly rychle - což o spoustě jiných knih říct nemůžu. Celou dobu jsem si říkal, že dám určitě plný počet hvězdiček. Jenže pak přišlo finále a to rozhodlo, že jednu hvězdičku uberu. Závěrečný boj mi přišel jak z nějakého levného, naivního akčního filmu a místo, abych se dočkal napínavého finále, tak jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Nevím, jestli chyba je v autorovi nebo v překladu, ale každopádně je škoda takový pěkný příběh takhle zkazit.

19.01.2023

Není to špatná kniha, ale paní Vaňková má i lepší. Hodně se zde řeší sňatky mezi panovnickými rody a vyznat se v té spleti příbuzenských vztahů a zapamatovat si kdo je vlastně kdo, bylo místy nad moje síly. No a v poslední třetině knihy je to samá vražda a smrt, být v té době panovníkem nebylo vůbec jednoduché, všichni vám šli po krku a nikdo si nemohl být jistý, kdy se osud otočí proti němu. Každopádně to pro mě byla poučná kniha, protože o tom, co se v našich zemích dělo po smrti Karla IV. nevím prakticky nic. Takže si odpočinu u nějaké lehčí četby a pak budu pokračovat dalším dílem. Zjistil jsem, že paní Vaňková ve svých románech postupně popisuje dění v Českých zemích od roku 1169 (Přemysl Otakar I.) až po rok 1403 (Zikmund Lucemburský), což je naprosto úžasné a nevím o žádném jiném spisovateli, který by dokázal takto souvisle zmapovat takový kus naší historie. No a taky jsem bohužel zjistil, že letos ve věku 94 let zemřela, což je smutné. Na druhou stranu 94 let je krásný věk a zanechala nám spoustu skvělých knih.

23.12.2022

Tenhle díl není tak super jako ten předchozí, nicméně jsem se u něj nenudil a musím uznat, že Píseň ledu a ohně je jedna z nejzajímavějších knižních ság, které jsem četl. Nepamatuju se, že bych někdy přečetl pět zhruba pětisetstránkových knih z jedné série po sobě :-) Ale rozhodl jsem se, že do dalších dílů se pouštět nebudu. Musel bych totiž přelouskat zhruba 3000 dalších stran a jak jsem ke svému zklamání zjistil, nedozvěděl bych se, jak to všechno dopadlo, protože Martin to zatím nějak celé nedotáhl do konce...

28.09.2022

Po přečtení knihy Král železný, král zlatý od Ludmily Vaňkové jsem si chtěl přečíst knihu o tom, jak to bylo po smrti Přemysla Otakara II. se Závišem z Falkenštejna. Tak jsem si vybral tuto knihu, ale po přečtení asi 20 stránek jsem zjistil, že mi vůbec nevyhovuje styl, jakým je kniha napsaná. Takže jsem knihu vrátil a půjčil si pokračování od paní Vaňkové s názvem Zlá léta.

Od této knihy rozhodně nečekejte seriozní pohled na historii. I když základní linie asi historickým událostem vcelku odpovídá (nejsem znalec husitské doby a tak to neumím objektivně posoudit), tak autor má na tyto události poněkud jiný a hodně svérázný pohled. I když jsem už po začátku knihy uvažoval, že ji odložím jako naprostý blábol, tak jsem to neudělal a nelitoval jsem. Příběh mě zaujal, líbil se mi i styl, jakým autor píše. Je to takové lehké, odpočinkové čtení, pobavilo mě a nenudil jsem se u něj. A že autor poněkud popustil uzdu své fantazii, to mi vůbec nevadilo.

06.11.2020

Kdysi jsem četl pár povídek s detektivem Phillem Marlowem a dost se mi to líbilo. Tak jsem si udělal oddech od historických románů a fantasy a zkusil tuhle knihu s detektivními příběhy. A upřímně řečeno, moc mě nezaujala. První povídka Na horách se nevraždí byla taková průměrná, děj nebyl nijak zvlášť napínavý. Druhá povídka Muž, který měl rád psy se mi sice hodně líbila, bylo v ní dost akce, jenže když skončila, tak jsem si uvědomil, že vlastně pořádně nevím, o co v ní vlastně šlo. No a poslední povídka o nějakém prášku, to byla taková nesmyslná fantasmagorie. Takže bohužel zklamání. Naštěstí kniha nemá moc stran a je tištěná velkým písmem, takže jsem ji přečetl poměrně rychle.

21.10.2020

Tahle kniha pro mě byla dost nezáživná a často i nepřehledná a některým pasážím jsem prostě nerozuměl. Kniha by měla být o Michaelu Corleonovi, nástupci Vita Corleona, ale ten v ní kupodivu vystupuje jen sporadicky. Občas v ní autor uvede, čeho všeho don Corleone dosáhl, vůbec ale nepopisuje, jakým způsobem toho dosáhl (což je právě to, co čtenáře zajímá nejvíc). Četl jsem tuhle knihu téměř dva měsíce a několikrát jsem uvažoval, že ji nechám nedočtenou. Nakonec se ukázalo, že nejzajímavější z celého příběhu bylo posledních cca 60 stran (z 510) a je škoda, že v tomhle duchu a tempu se nenesla celá kniha. Oproti původnímu románu, Kmotrovi od Mario Puza, je tohle jen hodně slabý odvar.

25.04.2020

Se sportovní jízdou už mám nějaké zkušenosti a znalosti a musím říct, že tato kniha se mi hodně líbí a doporučuji ji všem - těm, co s rychlou jízdou teprve začínají i těm, kteří už nějaké zkušenosti mají. Rady v ní jsou rozumné, navíc je kniha zajímavá a dobře se čte. A pro ty, co neradi čtou - není ani nějak dlouhá.

08.12.2019