Ratatka komentáře u knih
(SPOILER) Po obsahové stránce hrůzostrašné. Při čtení jsem cítila bezmoc, vztek i znechucení. Dost mě zaráží, a to se nepovažuji za žádnou naivku, kolik mužů na UA v těch devadesátkách bylo násilníků a hrubiánů, jakože 13 = 100 % mužů na pláži má zájem znásilnit Oxanu nebo její kamarádku a další nelidské zacházení v takové mase?! Nějak nerozumím důvodům, proč Oxana nenavštívila děti během 5 let "svobody" ve VB. Nemám právo jí soudit, nicméně optikou vlastní bubliny mi její příběh, naštěstí, připadá sice děsivý, ale vzdálený. De/formovaná zanedbávající výchovou, nevzdělaností "nalétla prvnímu muži a pro mě nepochopitelně s ním zůstala i přes neskutečné příkoří, naivita a důvěřivost cizí ženě roztáčí kolotoč další nepřízně a zmařeného života.
Tak trochu vykradená Agatha Christie. Četlo se do dobře, má to spád, ale nic nového pod sluncem.
Přečetla jsem ji po Zahradě a Vránách a opět jsem byla nadšená. Autorka píše s takovou lehkostí, dokáže mě naprosto vtáhnout do děje i prostředí. Líbí se mi psychologie postav. Ačkoli zde někomu vadila hlavní postava lékaře, pro mě byl i navzdory někdy i vážným excesům spíš vzbuzující lítost.
Velké očekávání a trochu zklamani. Zbytečně rozvleklé a moc se mi nelíbil konec.
Mrazivé, komorní, depresivní. Labilní puntičkářská matka, slaboch otec a bezbranné dítě. Spousta emocí v útlé knize.
Četla jsem všechny knihy rozhovorů od autora, a opět nezklamal. Niterný pohled do životů silných žen, se kterými se osud nemazlil. Smutné, místy inspirativní.
Ne, nešla mi přečíst jedním dechem. Vyvolala tolik emocí, že jsem ji musela vždy na chvíli odložit a "vydýchat". Silná, emocemi nabytá. Chvílemi mi bylo hlavního hrdiny líto, chvíli jsem k němu cítila silnou antipatii. Ráda si přečtu i další autorčiny knihy.