Miroslavacte komentáře u knih
Je to čtení s velmi výrazným ženským rukopisem. Člověk se tam dozvídá víc než zná ze školy. Není to špatná kniha.
Česko-finské vztahy? Nevěděla jsem o nich nic. Forma knihy je skvělá - informuje, dojímá, nepodbízí se čtenáři. Zaslouží si 100 % tady na databázi.
Kniha mě absolutně nebavila. Čtivá sice je, ale taky je příliš podbízivá, což mě jako čtenáře trochu uráží. To slovo uráží ale vnímejte samozřejmě v uvozovkách. Pokud ale všichni píší, jak jsou nadšení ze zápletky, tak je asi něco špatně semnou a nerada bych někoho od knihy odradila.
Já nechápu, jak někdo takové obecnosti může dobrovolně číst a hledat v nich hloubku. Je to prázdné plkání. Potřebujete pomoc, protože jste nešťastní ze vztahu? Najděte si odborníka, ale pokud možno nějakého, který není psychopat a neleze pořád do televize.
Poslechnuto (část) v rámci vysílání rozhlasu, nemůžu říct, že by mě to bavilo. Ani přednes ani text.
A tak jsem si vzala knihu do ruky a přečetla si ji. Už podruhé. A musím říct, že je po všechny stránkách skvělá. Nepodbízivá, hodně hutná a přestože to téma zní líbivě a dalo by se zpracovat velmi jednoduše, Denemarková zvolila tak komplikovanou formu, že docenit ji lze podle mě pouze čtením. Je z toho cítit úzkost a taky důvěrná znalost divadelního prostředí.
Velmi důležitá a hodnotná kniha, předala mi spoustu zajímavých informací.
Do knihy se nedalo začíst, postavy příliš toporné. Ale své čtenářstvo si najde.
Ta kniha je skvělá a nechápu, že se o ní víc nemluví. Zajímavý děj, skvěle popsané reálie. Doporučuju všem - dnes už Jemen takový není a nikdy nebude.
Nadherna kniha, skvely jazyk, obycejny a silny pribeh. Stale ve mne dozniva.
Nalákal mě název, od kterého jsem čekala něco jiného, dala jsem příběhu šanci, četl se dobře. Je to velmi stručné, žádný balast.
Nevěděla jsem co od knihy a příběhu v ní čekat a vtáhly mě, moc mě bavili. Pokud toužíte po změně a máte rádi recesi, doporučuju.
Pro mě je to už klasika, k níž se i jako dospělec ráda vracím. Neotřelé nápady.
Asi bych musela být jazykovědec, abych se bavila. Ale špatné to nebylo, jen jsem čekala víc nadsázky a vtipu.
Mně to připadalo zábavné, přistoupila jsem na čtení jako na hru autora se čtenářem a bavilo mě to. Srovnávat tu knihu nebo její obsah s Kunderou ale není šťastné, protože to hodně lidí rozdráždí. Jak ale píšu, nebylo to vůbec špatné.
Zajímalo mě, jak Dvořáková přistupuje k jinému typu textu. Bylo to skvělé.
Čím jsem starší, tím je pro mě víra víc a víc pochopitelná, stejně jako to, proč se k ní lidé uchylují. Tahle kniha rozhovorů mi otevřela mysl v mnoha ohledech a již dvakrát jsem se k ní vrátila.
Napsáno pěkným jazykem, obdivuju Kunderovu schopnost formulace myšlenek.