mirka6565 komentáře u knih
Napínavé, psychoanalytické, hořce vtipné, mírně erotické...člověk má možnost, ponoří-li se do vlastních hlubokých vod, zamyslet se i nad svým životem, svými "mrtvolami", a nemusí být zrovna pán v letech, co rád podléhá ženám, i když dobře ví, že poklad má v manželce. Zůstává přitažlivou pochybností, co všechno jsou autorovy prožitky, co fabulace. Krásná a obrazná čeština, což je u pana Čepelky dobrým a cenným zvykem.
Napínavé povídky propojující život zdejší a "život" záhrobní. Trochu psycho, trochu horor, velmi čtivé a fantazii budící. Také mě při čtení napadlo, že možná je to všechno jinak, že nejde o záhrobí, ale o metaforické filozofování, jak žít či nežít tady a teď. Povídka Jmenuje ji sestřičko nádherná báseň v próze.
Dlouho jsem nečetla nic tak obsažně stručného nebo řekněme hutného, plného otazníků, naťuknutých myšlenek, kterých má pak člověk plnou hlavu. Nikdo nemá recept na život, každý se s ním nějak po svém pere a pan Čepelka velmi moudře, s vědomím, že ani on sám samozřejmě neví, jen hledá, vtipně a důvtipně naznačuje, že nejtěžší je boj a poznání sebe sama. Moc pěkně jsme si prostřednictvím knihy popovídali, díky :)
Napínavé dějové piruety, romantika místy přehnaná, až biblický trest,člověk zklame jen jednou.
Psychologický román, v němž se tři synové středního věku, různých profesí vyrovnávají s hříchem/zločinem svého, za života váženého otce. O otcově skutku se dozvědí z dopisu, který jim zanechal po své smrti s tím, že ho smějí společně přečíst až deset let po jeho odchodu. Náhle všichni ztratí základ, morální autoritu, vzor, jímž otec vždycky byl. Sledujeme proměnu a uchopení života každého zvlášť, aby se nakonec setkali zdánlivě vyrovnaní, naleznuvší pevnou půdu pod nohama, zároveň však pochopí, že definitivní není nic, že hledat a pochybovat budou celý život. Moudré, čtivé, člověk by tak rád přijal smířlivé řešení, které se nabízí, ale není mu přáno, jen hezky přemýšlej, muč se nikdy nekončícími otázkami.
Velmi cenný pohled moudrého, chytrého, analytického, citlivě lidského muže na čas, který většina z nás prožila, ale málokdo si v oněch chvílích uvědomoval a formuloval příčiny, důsledky, souvislosti tak přesně jako pan Hvížďala.
Psychologicky propracovaný příběh nečernobílé dívky z počátku 20. století. Domnívá se, že svojí krásou a přitažlivostí poblázní a využije celý svět, ten ji nakonec těžkými zkouškami a bolestným poznáváním poučí. Poznáváme "zlatou mládež" i bídu poctivých, zajímavé charaktery, vztahy, souboje, osudy, jejichž splétání a rozplétání je věčné. Děj krásnou češtinou odsýpá.
Neradostná poezie těžké doby 1938 - 1945, nelehká pro národ, o to těžší pro Olgu Scheinpflugovou.
"Jak je to možné, když lidé milují děti,
ty teplé, nevinné, každý stejně ty svoje,
jichž bezbranná tílka bere do objetí,
za něž se modlí při každém nevinném kašli,
jak možné to je, že tak daleko zašli,
že jsou masakry, války a boje
a bomby, torpéda a válečné plyny.
O Bože, neodpusť nám naše viny!"
Krásná poetická miniatura o dobrém zvířátku a dobrém člověku. Dá se říct nadčasová, líbila se i dnešnímu pětiletému klukovi.
Velmi příjemné třeba před usnutím na snění a rozjímání o lásce, smrti, nepoučitelnosti, naději. Psáno tak, že tomu člověk rozumí, a přitom obohatí na duši.
"Malovala mi rusalky a víly,
tak, jak je v noci viděla.
Děti se tomu nikdy nedivily.
Jen velcí ťuk ťuk do čela,
protože dávno, dávno zapomněli..."
Krásný výlet do duše moudrého muže, člověk se odpoutá a ponoří do hutných zkratek o životě, lásce a smrti a křehce se při tom usmívá.
"Jak to na světě
nechodí, to je moje
vábivá cesta."
Výborný nápad pospojovat vzpomínky vlastních roků s roky historie v originálních příbězích, vzpomínkách, povzdechnutí. Letokruhy Kohoutova života, tu hustší, tu řidší podle toho, jak běžely dějiny kolem.
Živé, natruc romantické, velmi komunikativní, vtipné a důvtipné vyprávění neobvyklé zápletky.
Nejzpěvnější kousek celé série, zpíváno hodně o zklamání, ale opět s nadějí, že je něco dál a výš a že to tajemství, kterým jsme životem vedeni, pořád stojí zato.
Příjemné a napínavé vyprávění pro děti i dospělé s nenápadnými prvky výchovy o pěkném vztahu dědečka a vnuka. Kdo to zažil, má dobrý vklad do života a vzpomínky na celý život. Krásný návrat.
Soubor různorodých čtivých, psychologických, filozofických, až "biblických" povídek v kulisách současna. Zločin a trest, pýcha a pád, strach, odpuštění, smíření, smrt, naděje... "Všichni jsme jen hříčkou svých strašlivých eg."
Najednou máte pocit, že je to váš blízký člověk a s ním i celé slovenské divadlo.
To přeskakování,které nakonci splyne v jednu příčinu, jeden důsledek, udržuje pozornost a napětí. Jinak dnes historicky cenné svědectví o době a lidských povahách.
Pokud máte rádi Opočno nebo pana Čepelku nebo v nejlepším případě oboje, pak jde o zajímavý počin s historicky a kulturně cennými souvislostmi a pohledy. Místy zahuštěno trochu suchými fakty, bohužel jsem objevila i jednu hrubku, což v souvislosti s výsostným češtinářem trochu zabolí, ale jinak originální pohled na kořeny a jedinečnost člověka v místě a čase.