Mira7 komentáře u knih

Jako čtenář preferuji téměř výhradně prózu. Pokud mne však nějaká poezie skutečně oslovila, pak je to právě Kytice. Provází mne od základní školy do dneška. Pokaždé ve mne zanechá nějaký nový dojem, něco nového. Komentář píšu po poslechu v podání Jaroslavy Adamové. Každá z básní je něčím výjimečná a každá obsahuje hluboké myšlenky.

19 27.11.2022

Přestože čtu krimi spíše jiného typu, resp. od jiných autorů, tato kniha se mi četla velmi dobře. Námět, prostředí a vlastně vše je zvoleno skvěle. Napětí postupně graduje a pokud někdo dokázal odhalit - ne tipnout - vraha, tak si může směle podat přihlášku na Scotland Yard.

16 10.10.2021

Mnohovrstevnatý román, každá kapitola by se dala různě rozebírat, nahlížet na ni a komentovat. Zatímco tento román má Žert obsažen již v názvu, narozdíl od jiných Kunderových románů jsem jej vnímal velmi vážně. Od exkomunikace ze školy, poměry na vojně pro "nespolehlivé" a v dolech..a vlastně po celou knihu. Lidé se příliš nemění, nedělám si iluze, že některé věci se mohou opakovat v lehce obměněných podobách. Ono, ostrakizace jednotlivce není příliš nereálná věc...
Od srdce jsem se přece jen zasmál / pozor, spoiler? /... Při výkladu významu malby na zdi a Heleny na latríně... / :-)))
Doporučuji přečíst.

13 07.11.2023

První okamžitá asociace při čtení této vynikající knihy pro mne byla se seriálem Zdivočelá země a díly ukazujícími život politických vězňů v uranovém dole. Kniha však na mne udělala ještě silnější dojem. Alexandr Solženicyn nenuceně, až téměř flegmaticky popisuje den otřesného života vězňů, kteří jsou ze všech možných úhlů pohledu a hledisek zákonnosti naprosto nevinní. Libování si vězně Šuchova v tom, že je dnes krásné počasí, asi jen minus 13 stupňů, a že se při tom bude krásně zdít, ukazuje, jak může jedinec strádáním dospět až do stavu úplné letargie. Nikdo už ani nepřemýšlí, proč se dostal do tábora a jestli se z něj dostane někdy domů, hlavní je získat večer svou šlichtu, díky které je člověk vlastně jako v ráji. Nejprve je ale třeba svést lítý boj v kantýně o tácky…
Závěrečné bilancování Šuchova, jaký to byl úspěšný den díky chlebu navíc v palečnici, a že neskončil v korekci (chudák kapitán v ní skončil), je pak opravdu silná tečka...

11 06.01.2018

Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla. Nepohodlní jsou vaporizováni a nikdy neexistovali. Ministerstvo pravdy a svět rozdělený do několika mocenských bloků, které se od sebe liší asi jen názvy.
Knihu G. Orwell napsal v roce 1949 a možná v tu dobu ani sám netušil, jak umně dokázal popsat prvky totalitarismu. Román v nadsázce skoro až vyvolává otázku, zda autor neposkytl návod. :-)
Dočteme se o velmi chudém a stísněném životě pod neustálým dohledem Velkého bratra a strachem z ideopolicie. Rozsudek může způsobit jen výraz ve tváři, což vede k dalšímu odosobnění jednotlivce a ještě většímu úpadku ducha.
Na pozadí toho všeho však přece jen sledujeme i příběh lásky, která je ovšem také zločinem. Winston a Julie hledají možnosti pro svá setkání, ale nakonec neuniknou a jsou režimem zlomeni.
S prvky popsanými v knize se nemusíme setkat jen na státní úrovni. Špehování, méně nebo více nekorektní postupy můžeme sami zažít i v menších kolektivech, v práci, kdekoliv. Jsou to ty temné stránky lidských povah.
Do jaké míry autor zamýšlel knihu jako svůj odhad vývoje nebo jen varování a snahu přimět společnost k zamyšlení se můžeme dohadovat. Úplně tak zle ale snad nebude a román zůstane, doufejme navždy jen výbornou dystopickou fikcí.

11 25.11.2017

Tři odpoledne a "něco". Zhruba tak dlouho jsem knihu četl. Podobně jako v případě těch předchozích, ani nejnovější díl ze série o HH jsem nedokázal odložit. Jasně, jsou vidět už určité šablony a opakující se analogie s předchozími díly, ale díky dobře zpracovanému prostředí a zápletce to pořád funguje dobře. Obával jsem se, zda sérii trochu neuškodí úmrtí předchozích významných postav. Zdá se však, že Jo Nesbø dokáže pracovat i s menším okruhem postav a vhodně je doplnit. Místy překombinovaný děj asi už nepřekvapí, spíše více připoutá ke čtení.
A nechybí naznačení směrem k HH14...

10 21.07.2023

Napsat krátký komentář je pro mne docela obtížné. Novodobou českou literární tvorbu příliš nesleduji, proto jsem ke knize přistoupil v duchu hesla "počkáme a uvidíme". Tak hluboký a silný příběh jsem nečekal. Není to jen příběh dvou nezlomných, ale téměř sociologická / historická sonda do jednoho století. Trpkost, hrůzné události / nejen / 50. let a humor. K tomu úryvky z Rudého práva. Knihu určitě doporučuji přečíst.

9 15.04.2020

Knihu jsem nalezl tam, kde jsem si ji přál - pod Stromečkem. :-) Byl jsem hodně zvědavý, jakým způsobem bude Jan Žižka autorem podán a zda nebude snaha jej dehonestovat. Obavy se rychle rozplynuly, pro mne je to jedna z nejlepších knih, jaké jsem četl. Čtení mi zabralo skoro dva a půl měsíce. Dílem z nedostatku času a dílem ze snahy zachytit knihu a vnímat ji co nejpodrobněji. Autor si zaslouží uznání, s jakou péčí a detaily knihu napsal. Červené a bílé stuhy záložek jsou třešničkou.
Vzhledem k tomu, že Jana Žižku mám od mala uloženého v paměti pod jednoduchým schématem "nikoho se nebál a vždy vyhrál", jsem díky olbřímí knize získal úplně nový pohled na 15. století. Moc jmen ani událostí jsem neznal. Kolik času asi toto zabere napsat a především asi celoživotně studovat?

8 10.03.2021

Mé druhé přečtení knihy. Od prvního někdy na 1. stupni základní školy ho dělí tři desetiletí. Nemohu si již vybavit, jak jsem příběh vnímal tehdy, ale asi jako pohádku? Pod spíše jednoduše znějícím textem se skrývají hluboké myšlenky. Žádná stránka není prázdná.

8 07.11.2020

Mile a čtivě psaná knížka. Část se sice prolíná s knihami o psychologii, ale to ani jinak nejde. V tomto případě je kniha uceleně zaměřená na určitou skupinu lidí a velmi dobře vystihuje podstatu tématu. Autorka přidává vlastní zkušenosti, díky čemuž celý text působí velmi procítěně.

8 02.02.2020

Dobré čtení. Podobný styl a úroveň jako u předchozích dvou knih. Občas mne napadlo, že množstvím kombinací a šíleně vědeckých úvah děj ztrácí na reálnosti, ale beru to jako detektivní sci-fi thriller. :-) Pokud budou následovat další knihy, jsem zvědavý zda autor udrží nastavenou laťku. Vidím riziko, že se způsob vyšetřování, uvažování Thea může některým čtenářům časem ohrát.. A zápletky jsou dost bizarní, ale na čtení super. :-)
Taky si připadáte po přečtení autorových knih nějací chytřejší? Ophiocordyceps unilateralis.. Chudáci mravenci...

8 03.11.2019

Jednalo se pro mne o zcela nového autora, takže jsem byl nejprve především zvědavý. Vědecký styl a trvalé analyzování hlavního hrdiny "kriminalisty amatéra" mne velmi zaujal a knihu jsem od rozvinutí pátrání až do konce v podstatě neodložil. Každá kapitola se opírá o hutná fakta a dedukce, které celému ději a vyšetřování přidávají na racionalitě. Skoro mi to připomnělo klasické detektivky, které se opírají především o myšlení vyšetřovatele.

8 29.07.2019

Příběh s hutnou atmosférou od první stránky. Čtení vyvolává otázky, čtenář přemýšlí o čem kniha je. Zdařilé ilustrace přispívají k ponurosti příběhu. Vše je velmi tajemné, staré pražské židovské město jsem měl během čtení jako před očima. Napadají mne výrazy jako mysteriózní a spiritualismus. Kniha je zvláštní, náročná a je u ní třeba přemýšlet. Příběh, pointa nejsou servírovány na podnose.

7 15.04.2023

Dostal jsem chuť na nějaké „zimní“ mluvené slovo. Padla volba na Bílého tesáka v podobě audioknihy. Proč se nepodívat na školní literaturu znovu. Je to stále hodně dobré, i když také dost kruté a neúprosné. To ale odpovídá prostředí a ději, který neztrácí nic na své kráse.

7 22.12.2022

Pořídil jsem si knihu v audio verzi v podání Vlastimila Brodského, Oty Sklenčky a Miroslava Moravce. Jinými slovy vysokou literární úroveň díla umocňuje kvalita přednesu (pro mne pak především V. Brodský). Pravda, audio kniha obsahuje pouze vybrané povídky, přesto si dovolím knihu hodnotit a asi mne přiměje poohlédnout se po úplném knižním vydání. Detektivní zápletky jsou zábavné, trochu i tajemné.

Určitě velká změna oproti sérii s HH, což platilo i pro případ Syna. Navíc mi přišlo, že autor povýšil i úroveň literární. Zajímavé je, jak Jo Nesbø umí vystavět příběh i s hrdiny bez nějakých vyloženě kladných postav. Až jsem se chvílemi zlobil, čemu všemu mne přiměl svým ostrovtipem se zasmát? Při „mávání kbelíkem na rozloučenou“ jsem musel knihu na několik minut odložit…

6 17.07.2021

Tak trochu odlišný HH. Takový díl jsem opravdu nečekal (jako bych ty předchozí snad čekal). Kreativita autora a nápady zdá se neberou konce, i když prostor pro mnoho dalších dílů v této sérii už nevidím. Možná je vidět, že původně mělo být jen 10 knih. Přesto to pro mne bylo stále skvělé čtení a konec knihy působí dále otevřeně, tak uvidíme.

6 30.11.2019

Jo Nesbø umí psát. Umí psát přímo velmi dobře. Povídky mne nadchly. Po přečtení ve mně zanechala nejsilnější dojem asi Skartovačka. Každá povídka má originální zápletku a promyšleně vytvořené prostředí, ve kterém se odehrává.
Občas se mi při čtení asociovaly vzpomínky na dřívější knihy ze série o HH. Snad to nebude spoiler, když napíšu, že u poslední povídky a způsobu vyřízení protivníka jsem si vzpomněl na Toma Waalera a jeho konec...(velmi umně všechny zdánlivě neřešitelné nevýhody otočeny ve svůj prospěch...). U vyřešení zdánlivě nemožného přesunu z hořící místnosti jsem viděl HH s brčkem ve vodě.. (Přízrak).... No ne, prostě Joa Nesbøho a jeho knihy mám opravdu velmi rád a už se těším na další... Protože teď mne čeká Zatmění. :-)

5 07.07.2023

Psal se asi rok 1991. Maminka pro mne přišla do školní družiny dříve. Že musíme na náměstí, podívat se na pana prezidenta. Do naše menšího města totiž zavítal Václav Havel. Vyšel ze zámku, zamával davu, nasedl do auta a odjel. Tehdy jsem ho poprvé a naposledy viděl naživo. Konec prologu.
Nevím, kdy přesně, ale už před časem jsem si pouštěl staré záběry a rozhovory / projevy V. Havla na YouTube. Asi mi "ve světle" dnešní doby začal podvědomě chybět. Až jsem nakonec sáhl i po knize. Je myslím dobrým svědectvím doby. Hodně úvah, polemik, jmen, která často už moc neříkají. A právě ta schopnost hlubších úvah je na knize zajímavá. Hned na úvod mne překvapilo, jak Václav Havel nahlížel na svůj vlastní rodinný původ. Celé čtení je v duchu zamyšlení a pokory. Kvalitu samozřejmě zvyšuje i přítomnost Karla Hvížďaly "na druhé straně stolu".

Jo a omlouvám se, že jsem se zasmál, jak ve vězení pracovali s autogenem s Jiřím Dienstbierem. :-)

5 23.07.2022

V pořadí druhou knihu jsem přečetl s odstupem několika dní od první. Kniha si drží vysoce nastavenou laťku. Vědecký přístup Thea by mne neomrzel asi ani u dalších pokračování. Co se mi líbí je, že asi většina informací z oblastí vědy a technologií, které autor uvádí, má reálný základ. Ze strany autora to chtělo asi hodně studia. Jen si nejsem jist, zda si tento typ krimi najde fanoušky i z řad policistů. V jiných knihách to stojí na nich, tady z nich autor už podruhé dělá neschopy nebo dokonce i gaunery. :-)

5 04.08.2019