milamarus komentáře u knih
Jednoduše koncipovaná, nadčasová publikace, jejíž hlavní část tvoří seznam vybraných osobností naší historie. Žel není možné s ní opustit brány ústřední knihovny, takže kdo se chce hřbitovem projít, bude sedět.
Celkem jde o 123 položek, tj. jméno osobnosti a pár heslovitých informací, přičemž položky č. 56 a č. 96 jsou obsáhlejší, neb v sobě skrývají jmen hned několik. // Můžete je číst popořadě, můžete využít jmenný rejstřík a přeskakovat.... A kdybyste se náhodou mezi těmi malíři, spisovateli, sochaři, básníky a hudebními skladateli ztratili, je tu také záchranný plánek.
Dávám maximální počet hvězdiček.
-----------------------------------
CITÁT:
Očíslování hrobů je provedeno tak, aby bylo možno účelně projít celým hřbitovem.
Šedesát let chtění a pravidelného cvičení (ano, i o prázdninách). Z toho vyplývající úspěchy doma i v zahraničí, nadšené ovace, obdiv a sláva... Tak by se dalo shrnout toto vyprávění. Houslista Jan Kubelík byl ale také malý hošík a měl starostlivou maminku; byl manžel a otec. // Vydáno rok po jeho smrti. S hřejivým přivlastňovacím zájmenem „našeho“ hned v úvodu. // Dávám maximální počet hvězdiček.
Některé osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- Otakar Ševčík (1852-1934)
- František Pácal (1865-1938)
- Alfréd Holeček (1907-1989)
- Bohuslav Lhotský (1879-1930)
- Zdeněk Fibich (1850-1900)
---------------------------------
ÚRYVEK:
(...) Zvláště v Londýně koncertoval tak často, že tam jeho jméno z novin a návěstí na rozích znali i lidé, kteří ho sami neslyšeli hrát, a ani jinak se s ním nesetkali. Stala se tam jednou příhoda, že pozdě v noci nemohl Kubelík a dirigent jeho koncertů, rovněž český umělec Oskar Nedbal na cestu do vzdáleného hotelu dostati auto, protože se všechna již vracela domů. Tu měl Nedbal nápad, aby to zkusil s mistrovým jménem, a zavolal na jednoho šoféra prostě: „Kubelík!“ Pomohlo to skutečně; šofér zastavil, pro jistotu se ještě zeptal: „Violinist Kjublajk?“ -- tak totiž toto jméno vyslovovali po anglicku -- ihned otočil a zavezl pány, kam si přáli.
Příští týden bude téhle knížce sto let. // Sečtělejší čtenáře obsahově asi nepřekvapí, jen jim ledacos ze Smetanova života připomene a rekapitulací jeho díla je inspiruje k poslechu hudby.... Má totiž náležitě obdivný nádech.
Pro úplnost uvádím, že několika verši do ní přispěli Eliška Krásnohorská (1847-1926) a Jaroslav Vrchlický (1853-1912); přičemž z informací dostupných v databázi Národní knihovny ČR není zřejmé, zda tomu tak bylo i v publikacích vydaných Státním nakladatelstvím roku 1934 a 1946. Podle úspornějšího stránkového rozsahu patrně ne.
-------------------------------
CITÁT:
Bez lásky nebyl by mu život životem a právě láskou stával se mu život tak krásným.
Navzdory prorežimní rétorice a soudruhu Stalinovi, navzdory neohroženému boji o svět bez válek a bez vykořisťování americkými imperialisty, je to publikace cenná. Jsem ráda, že jsem ji přečetla. Dala mi totiž dobrou nápovědu, kudy se při seznamování s Konstantinem Bieblem vydat, u koho pátrat dál.
Kromě výše jmenovaných jsou to:
- Karel Nový (1890-1980)
- František Branislav (1900-1968)
- Jaroslav Bednář (1889-1976)
- Jan Alda (1901-1970)
- Vladimír Reisel (1919-2007)
- Zdeněk Karel Slabý (1930-2020)
- Josef Rybák (1904-1992)
- Jindřich Hilčr (1921-2003)
- Jan Ryska (1916-1983)
- František Kautman (1927-2016)
------------------------------------
ÚRYVEK:
Byl to básník složité vnitřní problematiky, básník bohaté fantazie, hlubokého citu a vzácné schopnosti předvésti názorně lidi, věci, děje, krajiny. Byl schopen vytvářet kaskádovité básně, plné fantazie a vtipu a uměl napsat básně baladického sevření a šerosvitu i verše, připomínající svou prostotou lidovou píseň.
Přehledný sešítek, který i třiatřicet let od vydání zůstává platný a každého vnímavého čtenáře zve na procházku hlavní městem. Řadím ho proto mezi pragensie. // Lze si s ním samozřejmě také dobře ověřit, že víte o všech bustách, pomnících a pamětních deskách toho či onoho člověka, neboť... příkladně u takového Antonína Dvořáka (1841-1904) najdete rovných šest artefaktů. A slovutný Bedřich Smetana (1824-1884) jich má dokonce devět!
Pokud jde o jednotlivá doporučení stran výroby a instalace budoucích umělecky ztvárněných připomínek existence našich i cizích hudebních osobností, zní mi logicky. // Dávám maximální počet hvězdiček.
------------------------------------------
CITÁT:
Nedostatek cínu způsobuje měděnku, která dílo znehodnocuje.
Půvabná e-publikace, která je k dispozici na webu Městské knihovny v Praze. Najdete v ní deset básní - příkladně: "Na sáňkách“, "Prosinec“ či "Píseň o plamínku svíčky“, přičemž určená je jak starším dětem, tak dospělým. Jen se chtít nechat okouzlit.... // Hodnotím maximálním počtem hvězdiček.
Drobná skladovka o rozměrech 17x13 cm, která přibližuje život manželů Wolkerových v letech předválečných a válečných, kdy hledali útěchu a spřízněnou duši, aby zaplnili prázdnotu po ztrátě obou synů. // Hlavní vypravěčkou a paninkou je Zdena Wolkerová; v pozadí stojí Ferdinand Wolker (1873-?); a za nimi ještě služebná Tonička a dobrotivý pan Flek.
Zaznamenané postřehy hřejí a dojímají. Je to čtivé vyprávění. Ozdobené kresbami Marie Vančíkové-Želibské (1913-1992). To k informacím shora doplňuji. // Dávám maximální počet hvězdiček.
-----------------------------------
ÚRYVEK:
(...) „Dnes půjdem na Hloučel!“ a Fleur a Fidelio to uvítali radostným poskakováním a štěkotem. Sotva se octli venku na ulici, přímo již zamířili směrem k Hloučeli a přišli-li za město, pelášili rovnou, aniž se už po pánovi ohlédli, k zeleným břehům Hloučele. Než pán za nimi došel, byli oba psi již ve vodě, v níž se brodili a plavali s velkou rozkoší. Hloučel byla jejich eldorádem. Pod jejími rozrytými břehy vybíjeli svou loveckou vášeň. Hledali a honili zde hraboše, rvali kořeny, cítíce tam jejich nory, a nedali si pokoje, dokud je neulovili. Pak jako loveckou trofej přinášeli je páninkovi a kladli mu je k nohám.
„Hle, co jsme ulovili a zde ti to přinášíme. Nejsme pašáci?“
Byli za to pochváleni – a šli lovit zase. Voda byla jejich živel a kdyby se jejich lovecké vlastnosti v náležitém prostředí byly mohly rozvinouti, byli by psi prokázali veliké schopnosti.
Souhlas s předchozími komentáři. Též chci knížku pochválit. Pobavila jsem se. // Jsou tu přísloví z Číny, Ruska, Indie,... přísloví africká i americká; jsou tu jednověté moudrosti Evropanů, přičemž každá je opatřena malou ilustrací, s níž je text jednoznačně zapamatovatelnější. Pro dětské čtenáře hned lákavější. Věřím, že se jim bude líbit. // Škoda jen, že zde není také mapka. Hodila by se k prohloubení zeměpisných znalostí. Pro rozšíření slovní zásoby je však knížka ideální.
Dávám maximální počet hvězdiček a ze všech vybírám tyto tři:
- Kdo chce mít vejce, musí snášet slepičí kdákání.
- Abys poznal cestu před sebou, zeptej se těch, kdo se vracejí zpět.
- Když přineseš do chýše hořící větev, nestěžuj si na kouř.
Povedená publikace, jež byla vydána v jubilejním roce 1941, kdy si mnozí připomínali tohoto českého hudebního velikána a slavili sté výročí jeho narození. // Jde o krátké kapitolky, kterým nechybí napětí, humor a poučení. Jde o vyprávění, z něhož lze čerpat i dnes. // Opatřeno vysvětlivkami hudební terminologie (dirigent, kvartet, symfonie,...). // Dávám maximální počet hvězdiček. Líbilo.
Některé osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- Antonín Liehmann (1808-1879)
- Jan Ludevít Procházka (1837-1888)
- Johannes Brahms (1833-1897)
- Hanuš Wihan (1855-1920)
- Petr Iljič Čajkovskij (1840-1893)
- Josef Jan Kovařík (1870-1951)
- Oskar Nedbal (1874-1930)
-----------------------
CITÁT:
Chodil většinou sám a mnohdy ani nevěděli, kde je.
Nalezena mezi vyřazenými knihami. Ač v perfektním stavu (nepopsaná, nepolitá, všechny listy drží) a dokonce pro budoucí čtenáře opatřena papírovou záložkou. // Dávám maximální počet hvězdiček. To propojení fotografií s obrazy je chytré! Líbilo.
Jména autorů shora si vypisuji zvlášť. Jsou to:
- Emil Filla (1882-1953)
- Dan Richter (1930-2020)
- Přemysl Straka (1926-2003)
- Herbert Kisza (*1943)
----------------------
CITÁT:
Stačí poodejít několik kroků a nabídne nám zcela jiný pohled, stále však nezaměnitelně náš.
Cenná publikace o dvou spřízněných duších, které se našly, které si rozuměly a po nějaký čas se vzájemně podporovaly. Na dálku i zblízka, to se ví... Konečně ze Slavětína do Prostějova a z Prostějova do Slavětína to je na mapě jen kousek. // Najdete zde celkem 44 dopisů, z nichž posledních osm bylo napsáno po smrti Jiřího Wolkera a adresováno jeho mamince. // Dávám maximální počet hvězdiček, přidávám štítky a pár řádek opisuji. Jsou z Kosťova dopisu datovaného dnem 30.9.1921, kdy si ještě vykali.
Některé osoby, které jsou v knížce zmíněny:
- Arne Novák (1880-1939)
- Vítězslav Nezval (1900-1958)
- Arnošt Ráž (1884-1925)
-----------------------------------------------
ÚRYVEK:
(...) Napsal jsem v poslední době dvě básničky (jestli to totiž jsou) s trochou větší pozorností, ale nevím, jestli je to na nich znát; posílám Vám je, a když jste nezemřel po těch posledních, tak doufám, že tyto dvě také přežijete. Ono je to také zdravé otužovat nervy, viďte?
A až přijdete do Prahy, tak si jednou pro Vás přijdu a odvedu si Vás někam (do Stromovky sotva, protože už bude zima) do kavárny a dáme si něco teplého, třeba kávu (zmrzlina by také byla dobrá, ale to nesmíme), a budete mi něco hezkého povídat, třeba o Vašem dramatu, a pustím Vás domů až hodně pozdě, každý člověk je sobec. (...)
Jeden ze čtyř “Mánesových orlojů“, na který zde můžete narazit. Jediný, který kalendářní desku nerozebírá, ale nechává se jí inspirovat k vytvoření nového. Navíc veršovaného díla. Děkuji proto za předchozí dva komentáře a přidávám ten svůj. // Přečetla jsem s chutí. // Průměr otištěných reprodukcí činí 15,5 cm.
----------------------------------------
PROSINEC
Za celý rok dala země lidem
hojně darů a teď usíná.
Na střechy sníh položil se s klidem,
vlhký u teplého komína.
Ve stavení život neustává,
všechno se tu chystá na hody,
voní jehličí i kamna žhavá,
je to vůně míru, pohody.
Zimo, obcházej si naše prahy,
krabaťte se, cesty, od zmrazků,
buďsi ještě na sluníčko záhy,
ale stále je čas na lásku!
Už pár dní knihou listuji, čtu po chvilkách, na přeskáčku... a líbí se mi. Moc se mi líbí! :-) // Jsou tu malíři, spisovatelé, hudební skladatelé, herci, filozofové, sochaři i básníci – pro přehlednost abecedně seřazeni, v jmenném rejstříku řádně zaevidováni, přičemž - a to nesmím opomenout – každý medailon je opatřen portrétní fotografií dané osobnosti, jejíž působení, chcete-li účinek, je sám o sobě při takovém hromadném seznamování nezanedbatelný.
Informacemi kniha čtenáře nepřehltí, v mnohém jen naznačí a další nechává na něm (viz pravidelné odkazy na literaturu, do které lze souběžně nahlédnout). // Dávám maximální počet hvězdiček. // A protože zde převládají muži, vyzdvihuji ženy.
Jsou to:
- Zdeňka Baldová (1885-1958)
- Marina Cvětajevová (1842-1941)
- Leopolda Dostálová (1879-1972)
- Terezie Duchácká (1855-1930)
- Milada Horáková (1901-1950)
- Růžena Jesenská (1863-1940)
- Hana Kvapilová (1860-1907)
- Růžena Nasková (1884-1960)
- Henrietta Sontagová (1806-1854)
Existuje i české vydání. // Našla jsem ho mezi naučnými knihami v dětském oddělení smíchovské knihovny, což může být nedopatření a také podnět k diskuzi,... neboť ano, textu zde není mnoho, ovšem porozumět mu, pochopit ho, dá práci i mé dospělácké hlavě. Potenciál tedy vidím především v obrazové části, která dítě vytrhne z již okoukaných ilustrací, a možná ho zaujme a posune dál.... // Dávám čtyři hvězdičky. Osice, Greena, Hanina61, palka452, Knihomolka506, TaLu,... holky zkuste to. :-)
Famózní konverzačka, která se na česká jeviště z mnoha důvodů nedostane, ale i takhle – na papíře, bez rekvizit – dává tu možnost nechat se dobrovolně pohltit, tj. víc vnímat každé slovo; domyslet si, v jakém rozpoložení, s jakým tónem bylo řečeno, co vyvolalo; ...a snad i v hlavní postavě hledat a vidět kus nevinného člověka, kterým býval. // Dávám maximální počet hvězdiček.
Některé osoby, které ve hře vystupují (nebo o nichž je řeč):
- Avner Less (1916-1987)
- Robert Servatius (1894-1983)
- Heinrich Müller (1900-1945)
- William Lovell Hull (1897-1992)
- Ariel Sharon (1928-2014)
-----------------------------------------------
CITÁT:
Nelžu, nejsem pokrytec, nevytáčím se! Vypovídám tu jen a jen proto, aby se zjistila pravda! Odpovědnost a svědomí – to je záležitost těch, kdo dávají rozkazy, těch, co měli na rozkazy vliv, od generála výš!
Souhlas s předchozími komentáři. Povedená knížka!
------------------------------------------------
LEDŇÁČEK
Na větvičce nad potokem
vodu hlídá bystrým okem.
Mihne-li se v proudu rybka,
vyrazí hned jako šipka,
ostrým zobákem ji chytí
jistěji než rybář sítí.
Najdete ho všude tam,
kde hladinu rybky čeří.
Na sluníčku jeho peří
září jako drahokam.
Děkuji předchozímu čtenáři za oštítkování knihy. Ani jsem nevěděla, že básně v próze existují, natož co od nich čekat. Je to moje první setkání s nimi. Setkání drsné, krvavé, lstivé, silné,... // Nemám pro ně s jinou knihou srovnání. Chci teď jen vyjádřit onu nepopsatelnou čtenářskou spokojenost, která na mě po otočení poslední strany dolehla. // Přidávám štítek “války“. // Pět.
-----------------------------------
ÚRYVEK:
(...) A všichni najednou: Habt acht, pohov. A Himmler, jo, tam u Rigy... A ten Himmler, když viděl všechny ty hromady nahejch mrtvol, tak se z toho normálně poblil.
A já se tak zachránil. Himmler se tam přesvědčil, že tohleto jsou nelidský metody, proto pak vymyslel Osvětim.
Drobná knížka o rozměrech 13x13 cm, kterou mezi těmi ostatními snadno přehlédnete. // S hodnocením zůstávám u třech hvězdiček - obrazová část mohla být propracovanější, nelíbí se mi ta neostrost. Textová část však svůj účel splní. Krátké říkanky, místy i poučné, rozšiřující slovní zásobu dítěte. Navíc všechny jsou usazené v barevných šmouhách, takže můžete potomka pocvičit i v tomto směru... // Vhodné pro dvanáctou a dvacátou příčku letošní čtenářské výzvy.
--------------
Čmeláci v chlupatém tričku
odmítli chodit na rozcvičku.
Řešili potom u kytek,
jestli je cvičení přežitek.
Cenná jubilejní publikace, po níž můžete sáhnout coby po životopisné knize, stejně tak knize odborné. Dozvíte se totiž, z čeho se skládala a jak fungovala světelná fontána (str. 47); kdo vyhrál konkurs na elektrické osvětlení znovu postavené budovy Národního divadla (str. 51); jaké škody napáchal požár v Křižíkově továrně (str. 77); kdy se uskutečnila poslední jízda koňskou tramvají po Karlově mostě (str. 102) a mnoho dalšího.
Knihu zdobí černobílé snímky (dle předmluvy některé zde publikované vůbec poprvé), přičemž je tu také bohatý jmenný rejstřík. Jeho autorem je kolektiv PhDr. Jana Klepla (1907-1965), pracovníka NTM. To k informacím shora doplňuji. // Dávám maximální počet hvězdiček.
---------------------------
CITÁT:
Nebylo ještě porozumění a důvěry k elektrickému pohonu a musel jsem dlouho osobně přesvědčovat a přednáškami propagovat výhody elektrického pohonu drah, než jsem dostal svolení ke zkouškám praktickým.
V tom nejlepším slova smyslu zvláštní knížka. // Nezvyklost spočívá v pouhém naťukávání toho či onoho jména, místa, pojmu, události či další knihy, do které lze po zavření této nahlédnout. Ve strategii autora ukázat minulé časy jinak, přerovnat je. A to přináší možnost přerovnání, samostatného přerovnávání i v hlavě čtenáře... // Je tu toho spousta – kapitola o pražských nárožích, jubilejní výstavě, o Devětsilu,... a závěrečná životopisná črta o architektu Františku Zelenkovi (1904-1944). // Líbilo.
-------------------------------------
CITÁT:
Jsme bohužel nepoučitelní, ale nemůžeme být hluší k hlasu dějin, vždyť jinak by už evropská civilizace a demokracie dávno zanikly.