Medvěda
komentáře u knih
Božidara
Veronika Hájek Hurdová
Veroniku Hurdovou mám ráda a vážím si jí. Knížka Božidara je fajn. Má své mouchy, ale to je taky fajn, protože je kam růst. Baví mě její humor, včetně funkční míry vulgarit, baví mě příběh i postavy. (Snad tedy s drobnou výhradou, že představa čtyřicetileté autorky o ani ne šedesátnici podle mě pasuje spíš na věk dost po sedmdesátce.) Super mi přijdou ty jemné flash-future momenty. Co vidím jako drobný problém je poměr „mouder“ k příběhu. V tomto se mi kniha zdá trochu přetížená tím prvním. (A podotýkám, že většina mouder se mi jeví vážně moudrá.) Občas vnímám, že nějaký filozofický výklad je spíš názor autorky než postavy. Nejlépe to funguje, když to nenásilně vyplývá ze situace a jednání. Věřím, že se Veronika ještě vypíše. Jo, a z Božidary by byl prima trhlý film.
