MayaViolet MayaViolet komentáře u knih

☰ menu

Umrlčí tanec Umrlčí tanec Daniel Tučka

Možná jsem od knihy čekala až příliš, možná jen nejsem cílová skupina. Tím neříkám, že je kniha špatná, rozhodně patří k lepšímu průměru. Jen má sem tam nějakou tu mouchu, místy i trošku víc.

Začněme dějem, na tom přece jen stojí každá kniha. Nápad, umístit věčný boj Života a Smrti (v knize označováno jako Dobro a Zlo) do prostředí jednoho českého města je skvělý, bohužel ani zdaleka nestačí na celých téměř 400 stránek. Na polovinu by to bylo perfektní. Děj mi připomína pomalou řeku: vesměs se vleče, místy trochu zrychlí, protože je donucen, přesto ale k cíly dopluje poklidně a bez větších zranění.Nic moc vzrušení, žádná velká gradace. Byly chvíle, kdy jsem prostě nakukovala o pár stran dopředu a doufala, že se už konečně něco bude dít. Přesto jsou zde skvělé momenty, které kompenzují, alespoň částečně, ta hluchá místa. Příště míň popisných pasáží, víc akce prosím.

S tím bohužel souvisí i postavy. Poměrně dlouho jsem nebyla schopna určit, která je která ač se každá jmenuje jinak. Nejpatrnější mi to pak přišlo u hlavního hrdiny a antagonisty. Ač měli být povahově rozdílní, přišli mi oba natolik papíroví, že jsem ty rozdíly nebyla schopna postřehnout. Později se to uklepalo, ale musím přiznat, že až do konce knihy mi hlavní z klaďasů hrál na nervy.
Postavy vedlejší mne tolik nedráždily, přesto by si rozhodně zasloužily více pozornosti ze strany autora, protože minimálně jeden z nich si zaslouží snad i svou vlastní knihu. Ano, mluvím o upířím inkvizitorovi. Kdo by si to nechtěl přečist?

Jako poslední je tady pak autorovo psaní samotné. To mi místy zvedalo obočí, ale i přes některé momenty, kdy jsem musela větu číst několikrát, musím říct, že se Daniel Tučka ví, jak se slovy pracovat. Většinou. Protože "Psům chlupy," prostě není věta. Daniel si totiž libuje ve střídání souvětí a krátkých údernách vět, bohužel ne vždy je schopen těmi krátkými větami způsobit dramatický úder. Místy spíše pokus o infarkt čtenáři. Někdy to funguje, mnohem častěji jsem však seděla a snažila se přijít na to, co se tím autor pokoušel říct. Drama se dá vytvoři i jinak než tečkou. Za. Každým. Slovem.

02.02.2016 3 z 5