Marfiel komentáře u knih

Chvílemi neskutečný zážitek. Tohle není knížka na jedno odpoledne. Tradiční kriminální rámec tu slouží pro hlubší a zároveň fascinující psychologickou sondu do křehké duše týraného člověka. Hvězdičky navíc za sympatickou kriminální dvojici a za vynalézavé retrospektivní odhalování pravdy... Je to prostě jiná severská krimi, zvláštní, ale působivá.

3 30.12.2018

Jak mám autora rád, tak tohle je spíš průměr. Příběh bez Harryho Holea, ne příliš sympatický hlavní hrdina, neschopná policie, nelogičnosti v dějových zvratech. Nad vším se dá přimhouřit oko, ale je opravdu rozdíl, jestli člověk zemře před půl hodinou nebo před 24 hodinami (a argument, že v místnosti bylo otevřené okno, takže tělo vychládalo rychleji, příliš neobstojí...).

3 14.07.2018

Nesbo v této knize ukázal, jak skvělý je vypravěč. Jen tak z fleku čtenáři předhodí nádherný epický příběh o osudovém setkání dvou mladých lidí uprostřed války. A pak dávný propletenec osudů a vztahů pomalu odvíjí, až jej přivede k napínavému, ale krásnému finále. Není to moje nejoblíbenější knížka od Nesba, ale pořád se jedná o parádní čtení...

3 06.04.2018

Moje první setkání s touto autorskou dvojicí. Temný, strhující thriller, kdy do poslední chvíle nevíte, jestli se už smíte nadechnout... S odstupem doby si myslím, že se jedná o nejlepší knížku Larse Keplera.

3 18.01.2018

Detektivní zápletka z prostředí poválečného Londýna. Skvěle napsaný realistický román, u kterého jsem měl jen jeden problém. Vlastně nebylo komu fandit. Každá z postav měla v sobě něco zhoubného, co ji předurčovalo k tragickému konci. Popis postav mi trochu připomínal naturalismus Émila Zoly.

3 07.01.2018

Krásná knížka, moc příjemně se četla. Z každé stránky jsem cítil autorovu lásku k Tibetu. Zároveň oceňuji, že se autor snažil být objektivní. Na jedné straně autenticita tibetského způsobu života, radost z každodenních věcí, opravdovost přátelství a bezmezná láska tibeťanů k dětem, na straně druhé všudypřítomný vliv náboženství, které, pokud se změní ve fanatismus, může způsobit úpadek země. Třeba zaříkávání bylo v Tibetu v pol. 20 stol. běžným způsobem léčení...

2 27.09.2022

Další skvělá klasika od Agathy. Velmi dobře popsané postavy i prostředí a samozřejmě nechybí rafinovaná vražda. Slečna Marplova je už ale na stopě... Určitě doporučuji k přečtení, schválně, kdy se vám podařilo odhalit pachatele:)

2 16.02.2022

Mám z této detektivky smíšené pocity. Na jednu stranu celkem originální modus operandi pachatele, vůbec motiv kůže, taterství, jedy, ale i vyšetřování jako šachová partie mi přišlo výborné, na druhou stranu kniha je tak trochu nastavovaná kaše... Autor se snaží do příběhu vtěsnat další motivy, překvapivá rozuzlení, ale je to podle mě spíše na škodu. Nová, zpětná vysvětlení událostí často působí uměle, někdy až nelogicky (např. scéna v nemocnici či tajemný telefonát při pachatelově návštěvě u Rhyma).

2 27.10.2019

Moc pěkná knížka. Mé druhé setkání s autorem. Po trochu nudném, zdlouhavém Zaslepení tohle se povedlo. I novinářka Line mi připadala daleko sympatičtější. A obě příběhové linie autor umně propojil. Palec nahoru za to gradující a zároveň uvěřitelné finále.

2 27.07.2019

Milá Agatho, jsi prostě úžasná! Kdo je vlastně hlavní hrdina? Mrazí z toho, protože jeho očima vidíme svět, který jím ve skutečnosti vůbec není. Tak jako i v jiných příbězích si Agatha pohrává se čtenářem, ovládá jeho pocity, nabízí mu určitou představu reality, aby pak nemilosrdně ťala do živého, chladně a racionálně...

2 04.04.2018

Opět vysoký standard, přesto jsem čekal možná trochu nápaditější zápletku. Jedna věc mě ale příjemně překvapila: to velké množství poutavých lidských mikropříběhů (psycholožka Janette,Valerie, Rex se Sammym atd.), které na knížku vrhají trochu jiné světlo...

2 21.01.2018

Keplerovci se blíží k virtuóznosti. Naštěstí především v tom dobrém... Nečekané dějové zvraty, napětí, gradace. Ještě teď mám husí kůži z toho závěru. Jenom prosím, ať se z Joona Linny nestane komiksový hrdina. Některé akční scény jsou už na hraně uvěřitelnosti.

2 25.12.2017

Trochu rozporuplné pocity. Dvě třetiny knihy parádní jízda. Například noční scéna s hledáním psa, nebo sugestivně vylíčený zážitek Christine z vazební věznice... brr. Má to děj, má to tempo a je tam ústřední motiv.... A pak se příběh najednou zlomí a Minier začne vršit jednu nelogičnost na druhou. A ten závěr, prostě tomu nevěřím...

2 25.12.2017

Tak jak mám rád série se soudcem Ti, tento příběh mě příliš neoslovil. Vzdycky jsem oceňoval autorův přesah historického (dobrodruzného) žánru s detektivní zápletkou do vyšší literatury. V hloubce popisu postav, obecnych lidských hodnotach, osudovosti jednání... viz třeba úžasná knížka Básníci a vražda. Tady ten přesah jsem tolik necítil, bylo to takové nedotažené, mělčí, prvoplánové. A ten závěr na mě působil, no řekněme, poněkud surrealisticky...

1 30.07.2023

Co napsat jiného, než že se jedná opět o pozoruhodný příběh. Propracované charaktery postav, stupňující se napětí, uvěřitelné finále a jako třešnicka na dortu působivě ztvárněné reálie staré Číny (dynastie Tchang).

1 19.02.2023

Opět půvabná knížka. Určitě zajímavý nápad propojit svět koní se světem obchodu s diamanty.
Líbí se mi tradičně propracovaná autenticita prostředí příběhu, knížka vás vtáhne velmi rychle do dění. Co je oproti jiným autorovým příběhům trochu slabší, je spád děje, díky velkému množství dějových linek a postav , vám připadá, že pomyslná cílová rovinka je stále v nedohlednu...

1 16.08.2022

Originální zápletka, skvěle popsané postavy i dramatické vyústění příběhu. Podlost, násilí, sobeckost nemá u tohoto autora příliš šanci na přežití. Nejzajímavější byla asi postava Sheily, její charakter, vývoj, osudovost... Ve svém žánru opět nadprůměrná detektivka.

1 09.01.2022

Nepíše se mi komentář snadno, protože Agathu mám velmi rád a její detektivky patří k naprostému vrcholu svého žánru. Bohužel tady jakoby ta její racionalita a analytičnost popisu postav, kterou tak obdivuji při odhalování pachatelů, spíše příběhu škodí. Psychologický román to podle mě není, autorčinu inspiraci bych hledal spíše v realistické tvorbě z 1. poloviny 19 století, kdy se objevovaly prvky rodinného románu (Charlotte Brontëová, Jane Austen) . Celým příběhem se vine pocit odcizení hlavní hrdinky, ona i její manžel působí dosti nedospěle (on navíc i sobecky)... Nejsympatičtější postavou mi byla Miriam, pokud by se jednalo o autobiografický příběh, tak tedy maminka Agathy.

1 17.11.2021

"Nechci být kouzelník, který předvádí iluzi jako skutečnost, ale chci psát o skutečnosti, která se zdá být iluzí...". Nádherná divadelní hra o duši křehčí než sklo, o době silných gest a osudových rozhodnutí, ale i o subtilních obrazech radosti a smutku.... Poslouchal jsem jako rozhlasovou hru (s úžasnou Vilmou Cibulkovou).

1 30.05.2021

Poslouchal jsem jako rozhlasovou hru ve slovenštině. Moc krásný, poučný příběh. Výše uvedená anotace úplně vystihuje i moje myšlenky a pocity. Zrnko ve větru je vlastně metaforou smysluplnosti života, zrnko jako základ, co předáváme, a byť smýkáno osudem, dává nám naději, že jednou dopadne na úrodnou půdu. Je fajn, že vzklíčilo i v malé Alexandře...

1 09.07.2020