mamvybornyvkus mamvybornyvkus komentáře u knih

☰ menu

Les v domě Les v domě Alena Mornštajnová

(SPOILER) Tohle je po Haně moje druhá knížka od Aleny Mornštajnové a byla jsem opět spokojená. Schopnost autorky psát čtivě je obdivuhodná. Hana se mi asi líbila o kus víc, ale Les v domě není moc daleko za ní! Knížku jsem přečetla hrozně rychle i přes ty nepříjemné pocity, které ve mně občas vyvolávala jsem se nemohla odtrhnout.
Pořád jsem doufala, že se cácora dočká alespoň v rámci možností šťastného konce. Nebudu lhát, byla jsem z toho zklamaná, že se ho nedočkala, ale bylo to připomenutí, že ne vždy dostaneme to, co si přejeme a že život není procházka růžovým sadem.
Ze všeho nejvíce mě mrzelo, že její babička nezasáhla a nechala to vše zajít takhle daleko.

14.07.2023 5 z 5


Dlouhá trať Dlouhá trať Viktorie Hanišová

O paní Hanišové jsem nevěděla, dokud se o ní jednou nezmínila moje kolegyně v práci. Ta povídala o knize "Neděle odpoledne" a říkala, že jí bylo při čtení fyzicky zle, což mě docela zaujalo, nebudu lhát. Mám ráda knihy, které jsou ve mně schopné vyvolat silné emoce, ať už jsou jakékoliv.
Stejná kolegyně mi za dva dny přinesla právě "Dlouhou trať". Na to, jak je knížka tenoučká, jsem ji četla poměrně dlouho. Ale ono to jinak nešlo, protože takovéhle typy knížek nejdou číst na jeden zátah, protože je potřeba, aby je člověk nejdříve trochu zpracoval. Umím si představit, že by na mě knížka už pak neměla takový dopad, kdybych ji zhltla za jedno odpoledne.
Nejsilnějšími a zároveň mými nejoblíbenějšími povídkami byly "Vrátíš se?" a "Zbytečný člověk". "Zbytečného člověka" jsem četla dva dny a jsem za to hrozně ráda, protože se mi alespoň sithl pořádně rozležet v hlavě.
Více jsem se rozepsala u jednotlivých povídek, abych to tu příliš dlouho nenatahovala, tak to zde napíšu stručně:
1. "Běh na dlouhou trať"
nebylo to nutně špatné, ale za mě to byla nejslabší povídka. Byla na mě až moc abstraktní a nejsem si jistá, jestli se mi povedlo odhalit význam té metafory v povídce.
2. "Vrátíš se?"
Jedna z nejlepších, nad ní je už snad jen Zbytečný člověk. Vyvolala ve mně silné pocity.
3. "Zbytečný člověk"
Moje oblíbená povídka, opravdu hodně mě zasáhla. Ukázala mi jiné světlo na podobnou situaci, která se stala mně blízkému člověku z okolí.
4. "Manažerka"
Jedna ze slabších, zejm. kvůli tomu, že by potřebovala více prostoru k rozvoji tématiky povídky. Bylo by lepší, kdyby z téhle povídky byl psychologický román.
5. "Pozůstalost"
Tahle povídka mi moc nesedla. Byla takovej horší průměr, nejspíš to bude kvůli hlavnímu hrdinovi Tomášovi. Přála jsem mu to, aby konečně dostal od života na prdel.
6. "Díra"
Tohle byla velmi emocionálně intenzivní povídka, ze které mi místy mrazilo.
7. "Brácho"
Z poslední povídky si toho z nějakého důvodu moc nepamatuji. Vím. Že mi nepřišla špatná, ale asi ani nijak významně dobrá, když si toho moc nepamatuji :D
Celkově hodnotím sbírku povídek velmi kladně a moc se těším, až si přečtu i další knížky od pí. Hanišové (nejvíce mě lákají "Anežka", "Houbařka" a "Rekonstrukce" :)))

22.08.2023 4 z 5


Bolo raz jedno zlomené srdce Bolo raz jedno zlomené srdce Stephanie Garber

Ze začátku jsem z toho měla takové smíšené pocity, protože to bylo napsané trochu jinak, než jsem zvyklá. Nicméně jsem se po cca 40 stránkách začetla tak, že jsem nemohla přestat a pořád se mi stávalo, že jsem po přerušení čtení na knížku furt myslela a měla jsem šílené nutkání pokračovat ve čtení. Co se mi taky moc nestává je to, že jsem hned po přečtení hledala knihkupectví v Praze, kde by měli druhý díl, abych si ho mohla hned koupit a pokračovat v příběhu (asi si teď umíte představit jako moc trpím při čekání na poslední díl - který mám samozřejmě už předobjednaný...:)
Každopádně se mi série moc líbí, je to úplně nový svět s originálním nápadem. Je to napsané neuvěřitelně čtivě a hrozně mě baví hlavní postavy (zejména Jacks) a celkově ta dynamika mezi ním a Evangeline. Moc jim přeju happy ending, protože si ho podle mě oba zaslouží. V knížce je několik zvratů, které jsem vůbec nečekala (ZEJMÉNA KONEC DRUHÉHO DÍLU!!!!!!!) a kvůli kterým jsem se musela na chvíli zastavit a jen koukat do dáli (a u toho doslova vypadat takto :O)
Moc se těším na finále. Jsem zvědavá, co si pro nás Stephanie připravila.
Tak snad mi třetí díl nezlomí srdce!

26.07.2023 5 z 5


Podlý král Podlý král Holly Black

Z nějakého důvodu mi dočtení celé série trvalo několik měsíců (pozn. překladatele - že jsem první díl přečetla za dva dny kdysi v únoru '23 a druhého, třetího, a dokonce i povídkového dílu jsem se dotkla až o 6 měsíců později - upozorňuji, že jsem všechny knihy měla doma (ano, i Ukradeného dědice!), ale pouze jsem byla líná.

Nicméně se docela proklínám za to, že mi to trvalo takhle dlouho, protože druhý díl je mnohonásobně lepší než ten první. Což je hodně odvážné říct, protože už ten první díl byl výborný. V tomto díle je mnohem více politiky, intrik, a i o krapet více romantiky (pokud se tak dá vztah Jude a Cardana nazvat? :)) Normálně moc na téma politiky ve fantasy knihách nejsem, ale tady je to tak dobře promyšlené a napsané, že jsem hltala stránku za stránkou a snažila se s Jude držet krok.

Když už jsem zmínila Jude a Cardana, tak bych nakonec chtěla zmínit, že mě hrozně baví jejich vztah a ta dynamika. Je to opravdu výýýborně napsaný enemies-to-lovers.

I přes fakt, že jsem měla drtivou většinu knihy vyspoilovanou (děkuji moc, Tik Tok lidé!), jsem si to moc užila a všem tuto trilogii doporučuji (a mým nejbližším ji možná malinko vnucuji:)))

09.08.2023 5 z 5


Dívka, had, trn Dívka, had, trn Melissa Bashardoust

Dívka, had, trn byla příjemná oddechovka. Měla jsem ji přečtenou během dvou dní. Četla jsem ji začátkem měsíce, takže moje pocity už nejsou tak fresh a nebudu si pamatovat každý detail.

NICMÉNĚ
Příběh vypráví o mladé princezně, jejíž prokletí ji dělá jedovatou. Začátek knížky mě moc bavil, poslední knížka z prostředí Blízkého východu, kterou jsem četla byla Jiskra v popelu (plus její druhý díl), takže jsem ráda objevovala něco pro mě úplně nového. Byly tu krásně zpracované perské mýty (o kterých nevím vůbec NIC, takže ještě lepší!) a používaly se i termíny typické pro perskou kulturu. Autorka si, dle mého názoru udělala pořádný research. Nicméně jsem ale měla poměrně velký problém s termíny, které mi přišly málo vysvětlené, takže jsem se v nich většinu času ztrácela.

V půlce příběhu mě to bohužel bavilo méně a méně, protože mi přišlo, že příběh přestal dávat smysl. Začalo to být poměrně překombinované a určitě by nevadilo, kdyby se autorka trochu více rozepsala a udělala z toho dva díly. Romantická linka mezi Sorayou a tou démonkou mi přišel poměrně nucený. Celkově mi to pak přišlo předvídatelné a čím dál méně napínavé.

Jinak se mi knížka docela líbila - jak se říká, neurazí ani nenadchne. :) Přišla mi originální a myslím si, že autorka má určitě poměrně velký potenciál. Jestli někdy vydá knížku s podobně zajímavým námětem, tak jí dám ráda znovu šanci!

14.07.2023 3 z 5


Dvůr stříbrných plamenů Dvůr stříbrných plamenů Sarah J. Maas

(SPOILER) Sérii Dvorů mám moc ráda. Je plná akce, a i nějaké té romantiky, spousta postav mi tam je sympatických a přijde mi, že celkově ty postavy nejsou ploché. Líbí se mi ten progress, který udělala Nesta společně s Emerie a Gwyn. Moc mě jejich příběh bavil a byla bych ráda, kdyby SJM napsala další knihu (klidně i novelu!!) o jejich triu.
Akce byla suprová, ty spicy scény... no, já na to moc nejsem, spíš u nich cringuju, děj byl taky super, nebylo to nic přesložitého prostě příběh o ženě, která se snaží dát do pořádku. :)
Měla jsem s touhle knihou akorát pár problémů a ty byly důvodem, proč jsem musela ubrat jednu hvězdičku. První a asi ten největší problém jsem měla s tím koncem. Už jsem to psala jednou pod Království popela, kde se stalo úplně to stejné. Ten konec je prostě moc rychlý oproti zbytku knížky. Je to bichle, fakt dlouhá knížka, která se táhne fakt neskutečně se ten začátek táhne a konec byl na 70 stránkách? Já jsem to vlastně moc ani nepochopila, jak přesně ta knížka skončila, protože mi to celé přišlo hrozně zmatené. Přeskakovalo se vlastně mezi pohledem Cassiana a Nesty, kteří byli náhle rozděleni. Nesta, Gwyn a Emerie byly uneseny, aby se zúčastnily Obřadu krve, kterým musí Illyrijci projít, aby se stali skutečnými válečníky. Všechny tři to vyhrály, Gwyn s Emerie se dotkly vrcholku Ramielu a Nesta těsně pod ním svedla boj na život a na smrt se zlou královnou smrtelníků, Briallyn. Přišlo mi to trochu přehnané, že se jim podařilo se dotknout vrcholku Ramielu, když to nedokázali ani muži, kteří celý život cvičili, aby se mohli Obřadu zúčastnit. Chápu, že účelem bylo asi poukázat na schopnost Valkýr a genialitu jejich technik, ale stejně si nemůžu pomoct a nechci říct, že mi to vadilo, spíš mi to přišlo jako trochu přestřel.
Ty scény, kde se Nesta vzdá svých schopností, aby zachránila Feyre mi přišly taky hodně uspěchané. Ocenila bych, kdyby jim SJM věnovala podobnou píči, jako celému zbytku knížky.
Jinak jsme si knihu moc užila, Nesta se stala jednou z mých nejoblíbenějších postav a velmi ráda bych si přečetla nějaké pokračování.

23.06.2023 4 z 5


Království popela Království popela Sarah J. Maas

Strašně moc mě mrzí, že je Skleněný trůn u konce. Začala jsem ho číst někde v roce 2016 a dočetla jsem sérii koncem května 2023. Dlooouho jsem finále odkládala, protože jsem se nechtěla na dobro se sérií rozloučit, až do minulého léta, kdy jsem se rozhodla, že si celou sérii přečtu znovu.
Knížku jsem četla cca 4 dny, ta schopnost SJM napsat 1000 stránkovou bichli, kterou člověk přelouská za chvilku je vskutku obdivuhodná. Velký podíl na tom má samozřejmě i překladatelka, pí. Ivana Svobodová - čte se to opravdu moc hezky.
Líbí se mi progress, který všechny postavy udělaly, ten character development zejména u Aelin, Manon a Doriana je obrovský. Mám všechny postavy moc ráda, ale mým favoritem se stali Manon a Lorcan - hodně se na tom podepsala jeho slabost pro Elide a ochota se pro ni změnit. :)
Nicméně mám jeden problém, a to mám už delší dobu s více knih od SJM - ona je schopna napsat takhle dlouhé knížky, roztahat děj úplně šíleně a pak celou zápletku narvat do posledních cca 100 - 150 stran. Podle mě, když už teda popisuje, s prominutím, každou pičárnu do podrobna, tak by to samé ale měla udělat s koncem, tj s vyvrcholením celé zápletky. Myslím si, že by to čtenáři přežili, kdyby to místo 976 stran necelých 1100, kde by byla smysluplně a ve stejném tempu, ve kterým se nese zbytek knihy, rozvedena zápletka.
Jinak se mi finále moc líbilo. Budu doufat, že jednou vyjde nějaké pokračování, i kdyby jen v podobě krátké povídky.

19.06.2023 5 z 5