ludek7426 komentáře u knih

Neprávem opomíjený klenot v žánru space opera si ocenění cenami Hugo, Locus a Nebula určitě zaslouží. Zatímco první díl v univerzu Pozvedání, Sluneční poutník teprve naznačil co přijde, Hvězdný příliv je hard sci fi se vším co k tomu patří. Na dně cizího moře leží ochromená loď s pozemskou posádkou neo-delfínů,šimpanze a lidí. Mimozemské rasy na orbitě i boj mezi frakcemi na lodi jsou rámcem tohoto výborného příběhu. Rozhodně doporučuji.

8 10.10.2020

Básně které teď obzvláště zní s podzimní náladou a podzimními smutky. A budou znít i s prvním sněhem. Nádhera kterou je těžko popsat, ale stačí se občas zastavit a něco si z těchto básní přečíst.
.... zpívá si na poli smuténka
a chodí
po konopných cestách podzimu.

8 28.09.2020

Začátek Lemovy sbírky povídek a filozofických textů, konkrétně první tři povídky, se dá s lehkým srdcem zapomenout. Popřípadě při příštím čtení přeskočit. Potom ale nastupuje těžký kalibr, začínající povídkou Deník. Myšlenky elektronického boha, který tvoří vlastní světy a vesmíry. Sonda do duše "stvořitele".
V Přelíčení se Lem vypořádá po svém s klasickým problémem člověk versus android, s problémem osobnosti a svobodné vůle. Vynikající.
Pánův hlas - jeden z nejdůležitějších autorových textů vůbec, smršť nápadů a myšlenek, filozofická úvaha o neschopnosti lidstva navázat kontakt s mimozemskou civilizací.
Spanilá jízda pokračuje temnou a pochmurnou povídkou Maska. Zabijácký kyborg a láska v kulisách středověkého světa. Většina současných fantasy spisovatelů může jen tiše závidět.
Poslední z povídek, Sto třicet sedm vteřin, trochu ubírá z nasazeného tempa, ale myšlenky zde naznačené - počítačová síť, různé způsoby vnímání času, potvrzují Lema jako vizionáře, I když by se tomu možná sám bránil.
Hry a scénáře na konci knihy jsou trochu jinde než tvrdé jádro povídek před nimi, ale pořád je to Lem se svým gejzírem nápadů a myšlenek, takže za přečtení rozhodně stojí, Obzvláště Měsíční noc je výborná.
Pan Lem mně opět dostal, po nějaké době se k některým textům určitě vrátím, jsou tam myšlenky na spoustu přečtení a přemýšlení.

8 25.09.2020

O známé záhadě tragické Djatlovovy expedice vím už delší dobu, ledacos jsem si o ní přečetl. Přesto jsem v knize ruské spisovatelky našel spoustu informací, o kterých jsem nevěděl. Příběh seskládaný z archivních dokumentů je proložen druhou dějovou linkou, týkající se samotného psaní knihy. Část s autorkou píšící knihu mi moc nesedla, je to takové zvláštní, nijaké, jakoby nedotažené.Magický realismus? Účastníci výpravy zvonící spisovatelce za dveřmi a jeden nebo dva sny, to se mi zdá trochu málo.
Pokud se něco ještě neobjeví v ruských archivech, asi se už nikdy nedozvíme co se devíti turistům stalo. Ale Djatlovova výprava si říká o napsání strhujícího románu, ten příběh je určitě hodně silný. Třeba se dočkám.

8 20.06.2020

Alastair Reynolds opět nezklamal a dostal jsem od něj přesně to co jsem očekával. Hard SF space operu prvotřídní kvality. Variaci na Setkání s Rámou, velkolepé vyprávění. Přečteno jedním dechem. Za mne spokojenost. A těším se na případné pokračování, dveře si autor nechal otevřené...

8 30.05.2020

"Everest bez kyslíkové masky jako věčná idea, jako utopie. A navíc tušení, že úspěchem se něco ztrácí...."
Jak píše autor v doslovu, zpráva o výpravě, to není román. Ale i tak je kniha velmi čtivý popis prvního výstupu na Everest bez použití podpůrných prostředků. Messner nechodí hory" dobývat ", ale vše to podniká s cílem dozvědět se něco o sobě samém. To co dokázal je obdivuhodné.
Autorovy příběhy nejsou jen suchopárné popisy expedic, vždy otevře své nitro a myšlenky... mám rád jeho knihy.
" Kdo není ochoten vydat napospas něco ze sebe, nemá ani co říct."
Velmi doporučuji.

8 30.05.2020

Knížka která mi několik let čekala v knihovně na pravou chvíli. A ta konečně přišla. A je to opět jízda . Tim Powers mne vrhnul do děje monumentálního, temného , spletitého upírského eposu.
Děj pádí jako zběsilý, přesně jak to mám u autora rád. Nechybí romantičtí básníci, spousta akce, hororové scény při kterých tuhne krev v žilách, skvěle vykreslené postavy a charaktery a na závěr smutek a smíření.
Je to jiné než Brány Anubisovy, ale rukopis autora se nezapře.
Skvělé...

7 19.12.2022

Ivan Foustka uměl napsat strhující historický román stejně jako pravověrné sci fi Vzpoura proti času. V obou žánrech předvádí jak výborný je vypravěč, jeho knihy se čtou jedním dechem.
Balada o posledním Falkenštejnovi je temná historická romance,rámovaná neklidnými roky mezi smrtí Přemysla Otakara II. a vraždou Václava III. v Olomouci. Pokud máte rádi historické romány nebo prostě jen výborně napsaný příběh, je tahle kniha ta pravá.

7 06.12.2022

Velmi příjemné překvapení ze Slovenska, technická Hard SF jako vystřižená ze světů A. C. Clarka. Tady všechno funguje jak má, zajímavý a napínavý příběh podpořený obdivuhodnými technickými znalostmi autorky. Vesmírná tělesa běhají po svých drahách, raketové motory duní, fyzikální zákony fungují, pekelná atmosféra planety Venuše neodpouští žádnou chybu a srdce Sci Fi fanouška plesá.
Konec jsem čekal trochu jiný než byl, ale celkově naprostá spokojenost. Nečekal jsem jak dobře se mi po dlouhých letech bude číst ve slovenštině, ale nakonec to bylo moc příjemné a překlad by mi dojem z knihy jen pokazil.

7 26.12.2020

Ian Watson píše sci fi knihy a povídky přesně tak jak to mám rád.Knihy u kterých se nedočkáte žádné velké akce ani překotného děje,zato námětů na přemýšlení je tam dostatek.Tím mi připomíná mého oblíbeného Stanislava Lema,i když Watsonovy knihy mají specifickou náladu a atmosféru,díky které je okamžitě poznáte.
Žijeme ve spoustě paralelních vesmírů,ve kterých je realita utvářena teprve vůlí pozorovatele?Padá lidstvo do spirály sebezničení z vlastní vůle,protože si takou cestu volí?
Obětovaly se velryby pro nás nebo nás opustily a zvolily si svou cestu a vesmír?
Skvělé čtení,které přináší spoustu otázek,a možná ještě více odpovědí.Chytré,inteligentní sci fi o nás a o světě okolo nás.Jen se nebát trochu u čtení myslet.
Vidím že zde jdu s hodnocením proti proudu,ale za mne naprosto doporučuji.

7 23.12.2020

Povinnost pro fanouška Strugackých, ale tahle jejich prvotina se dá bez problémů doporučit i těm ostatním. Pokud vám nevadí klasický sci fi příběh,kde duní raketové motory a hrdinové se potýkají s bažinami a radioaktivními pouštěmi planety Venuše. Samozřejmě tady najdeme dost toho patosu a popisu světlých zítřků. Ale ti co Strugacké dobře znají, okamžitě poznávají soumračnou a temnou atmosféru jejich pozdějších příběhů. Stejně tak už tady při vykreslování charakterů hlavních hrdinů je cítit co přijde v jejich pozdějších dílech. Odklon od popisu techniky a soustředění se na hlubiny lidské duše a lidských skutků.
Dávám krásné 4 hvězdičky, ale pokud se neřadíte ke skalním fanouškům, klidně si jednu nebo dvě uberte.

7 01.11.2020

Nádherně schizofrenní úvaha mistra Lema na téma jaký má náš život, naše snažení a vůbec všechny naděje smysl. Jsme součástí předem připraveného plánu, a vedeni cestami které třeba zrovna nechápeme, ale které se někdy složí do naprosto logického celku? Nebo jsme sami v lhostejném vesmíru, zabydleném izolovanými blázny a všechno je jen zdání a halucinace?
"Zeptal jsem se :Co ode mne chtějí, co mi určili? A Prandtl mi dal papír s jedinou větou : Odpověď nebude."

7 15.10.2020

... a co jsou staletí a co je vlastně věčnost
než ve vesmíru opuštěný kout
Ve studni času utopil se okov
na dno té studny nelze dohlédnout.

Další z nádherných "smutének" mého nejoblíbenějšího básníka.

7 07.10.2020

Výborný psychologický román, autor vás zavede do vnitřního světa svých hrdinů, zbabělců i lidí "šedých", kteří se vždy dokážou přizpůsobit. To vše na pozadí doby od okupace do šedesátých let. Pro mne velké překvapení a další skvělý český autor i román. Doporučuji.

7 14.08.2020

"Jestli vy dvě vylezete na vrchol Čo Oju, dám pro vás připravit při návratu k letišti slona"
Čekal jsem klasický příběh o přípravách na expedici a technický popis výstupu. To vše v knize je, ale to hlavní bylo velmi poetické vyprávění o krajině vzdáleného Nepálu, o lidech kteří tam žijí, i o těch kteří propadli kouzlu hor. Vyprávění o tom, co je žene na vrcholy osmitisícovek.
"Nesplněné sny pálí jako sůl v nezacelené ráně, vyhánějí nás trnitou cestičkou posvátného neklidu... "
Krásné a dojímavé vyprávění o splnění jednoho snu. Čím více pro něj člověk obětuje, tím větší má cenu. Nezapomenu na večerní poslech Bacha v ledovcovém žlabu na úpatí hory, a závidím ten západ slunce těsně pod vrcholem, v pátém výškovém táboře.
" S horami je to jako s lidmi. Některé se nám zalíbí na první pohled, okouzlí nás, jiné k nám nepromluví...."
Já takovéto vysoké hory nechodím, ale až zanedlouho vyrazím do těch "svých", tahle úžasná knížka pojede se mnou, připravená v batohu na chvilku klidného večerního počtení.
Vřele doporučuji i pro ty, kterým horolezectví nic neříká, v té knize je toho mnohem víc.

7 21.06.2020

Na první pohled vám tahle knížka může připadat jako sbírka víceméně absurdních epizod z války, ale pokud čtete pozorně, zjistíte že je plná krásných a hlubokých myšlenek. Všechny postavy tu jsou vykresleny živě a opravdově, věříte že to jsou skuteční lidé, každý jiný a svým způsobem trochu potrhlý. Když se sejdou tak rozdílné charaktery, jako milovník umění, kovboj, hudební skladatel, indián, pekař, neúspěšný polní kurát, major s jedním okem, impotentní vévoda co je vlastně hrabě a jeho mladičká manželka, vytvoří to výbušnou kombinaci, kde není nouze o spoustu absurdních situací..
A hrad, jako symbol věcí , za které stojí za to bojovat. "Měli jsme hrad v sobě a odváželi jsme jej s sebou".
Jedna z mých vůbec nejoblíbenějších knih, doporučuji.

Pro příznivce a čtenáře Lema rozhodně doporučuji, najdeme zde spoustu myšlenek a nápadů které rozvinul ve svých románech a povídkách. Nemožnost kontaktu, mlčící vesmír, hranice mezi živým a umělým, myslícím a "naprogramovaným". Tvoření celých světů a vesmírů... A spousta dalších problémů,etických a morálních, které přináší nebo teprve přinesou technologie a věda. Celá kniha je slovy autora takový kompas při naší plavbě mezi propastmi vědění a hlouposti.....
Ať už se Lemovy předpovědi budoucnosti vyplní nebo ne, je to fascinující čtení.
"Technologie ulehčující život se stala nástrojem jeho zbídačování, protože prostředky masové informace se z poslušného šiřitele duchovních statků staly zdrojem kulturních zmetků."
Ale když čtu vaše knihy pane Leme, mám pocit že to není tak zlé, že je tady naděje.....

6 09.08.2021

U Fiaska jde evidentně o knihu kde se Lem vratil ke všem svým oblíbeným filozofickým tématům a jako hybatele děje a nositele myšlenek opět využil SF žánru.
Na pozadí hard sci fi románu se koná definitivní zúčtování s nosným tématem celého Lemova díla, kontaktem mezi dvěma civilizacemi. Jak už název knihy napovídá, autor to moc optimisticky nevidí. Část příběhu která se odehrávala přímo na cizí planetě mi atmosférou a náladou hodně připomínala skvělý Lemův starší román, Planetu Eden. Beznaděj a temná atmosféra, cizí rasa která nás nejenže nevítá s otevřenou náručí, ale přímo ignoruje.
I v dalším plánu zde Lem rozhodil tolik nápadů, že by toho jiní spisovatelé měli na několik životů. Od problémů znovuoživení po kryogenické smrti až po využití časových slupek zkolabované hvězdy k mezihvězdným cestám.
Naprosto excelentní, povinnost pro každého příznivce sci fi, ale nejen pro ně. Pokud chcete přemýšlet o světě kolem nás, vřele doporučuji.
Někdy zde zmiňovaná rozvláčnost děje tady není vůbec na škodu, tohle je prostě Stanislav Lem, tak jak ho máme rádi.

6 29.11.2020

Román jako ze zlatého věku sci fi.Příběh a vlastně celý vesmír stvořený autorem se na první pohled zdá naivní a jakoby z jiné doby.Z doby ne tak uspěchané jako ta naše,kde nemá místo násilí,války a všechny špatnosti světa.Kde je slušnost a dobré svědomí cennější než peníze a moc.
Z na mně knihy dýchá atmosféra příběhů Julese Verna a také bratrů Strugackých.Ti také ve svém světě XXII.století stvořili vesmír,možná trochu naivní a nereálný,ale přesto vesmír ve kterém byste chtěli žít.
Celkově moc příjemné počtení,a další díly si rozhodně nenechám ujít.

6 16.11.2020

Třetí díl Nadace mi vůbec nesednul. V první části se autor jaksi narychlo a uspěchaně vypořádá s Mezkem, v jakési podivné konverzační obdobě hry "já vím, že ty víš, že já, vím.....". Podivné, tam kde je v předchozím díle Mezek nositelem děje a propracovanou a živou postavou, tady už jen plní funkci posunutí děje někam dál, aby Asimov uzavřel jeho příběh .
Druhá část je o poznání lepší, i když absolutně předvídatelná. Hlavně mi ale vadí logika autorova, Druhá nadace jako skrytá síla která pomůže První nadaci v dobách krizí, síla na kterou První nadace vždy spoléhá.
Ale v okamžiku odhalení jejich lidí, rozhodnou elity První nadace o jejich likvidaci. "Možná by byla pro ně laskavější klidná smrt".
Tohle mi u humanisty Asimova moc nesedí. Ale těším se na pokračování série, psané po dlouhé době co Asimov odložil původní Nadaci k ledu.
A ještě poslední poznámka. Vlastním původní vydání knihy od AG kult, a opravdu si nedovedu představit, že by někdo mohl spáchat ještě o několik tříd horší překlad než je tento. Rozbité a kostrbaté věty beze smyslu dělaly ze čtení utrpení. A o perlách typu "Mobs Riot před nadačním konzulátem" raději pomlčet.

6 20.09.2020