Levandulle komentáře u knih

Pokud je kniha, popisující rasismus a xenofobii v poválečné historii USA, byť jen zčásti založená na skutečných poměrech amerických měst, silně mě zbavila iluzí o svobodné zemi neomezených možností. Nejen rasismus vůči černým spoluobčanům, bez ohledu na jejich vzdělání a způsob života, ale také opovrhování "původních amerických přistěhovalců" dalšími skupinami obyvatel, jako jsou Židé, Němci, Poláci... je na denním pořádku. Neuvěřitelné předsudky považující černochy za křížence mezi opicemi a lidmi a připisující jim místy až bizarní vlastnosti jsou dědictvím otrokářství a zdá se, že přežívají z generace na generaci. I lidé inteligentní, vzdělaní a citliví podléhají alespoň některým z všeobecně rozšířených představ o "negrech", protože v tomto prostředí vyrůstali a tak byli od malička vychováváni. Také hrdina knihy, hezký, milý, pracovitý a oblíbený člověk, který má krásnou ženu, dcerku, pěkný domek v nové čtvrti, mnoho přátel a perspektivní práci v bance, se na černochy dívá poněkud svrchu, považuje je za "jiné", přece jen trochu méněcenné lidi. Jednoho dne, při pátrání po původu svého příjmení Kingsblood, však zjistí něco šokujícího - místo očekávaného královského předka najde praprapradědečka černocha. A od té doby se mu obrazně a posléze i fakticky hroutí celý jeho svět...

2 26.11.2015

I za války, která je snad nejhorší, občanské, se našli lidé, kteří se nenechali strhnout nenávistí vůči sousedům nebo přátelům jiné národnosti nebo vyznání, byli ochotni jim pomoci, a dokonce i riskovat život.

1 03.01.2023

O kamarádství, lásce a přístupu k životu na střední škole.

1 11.11.2018

Přes snahu se mně nepodařilo knihu dočíst, připadá mně velmi povrchní a sebestředná, současně i nudná. Jedinou hvězdu dávám za nahlédnutí do neznámého světa šlechticů, i když doufám, že zdaleka všichni nežijí tak plytký život, jak je tu popisován.

1 11.09.2018

Paul Gauguin, původně úspěšný bankovní úředník, se zbláznil v dospělém věku do malování. Z koníčka se postupně stával kůň, který ho naprosto pohltil, takže mu už nezbývaly síly
věnovat se takovým přízemnostem jako vydělávání peněz a starost o početnou rodinu. V jeho i naší době by se našlo dost lidí, kteří by jeho chování odsoudili jako nemorální. Ale výsledek toho, že šel neúprosně za svým snem, jsou krásné obrazy, které obdivuje už mnoho generací.

1 11.09.2018

Překvapivě zajímavá a dobře napsaná kniha o počátcích otevřeného odporu norských bezzemků, jakési obdoby našich nevolníků, proti jejich neomezeným pánům. Ke knize jsem přikročila s jistou nedůvěrou, obávala jsem se hesel proletáři všech zemí spojte se apod. a vychvalování komunismu a byla jsem připravená knihu v tom případě odložit. I když chápu, že právě v takových těžkých, často nelidských podmínkách se bláhové sny o komunismu mohly zrodit.

1 11.09.2018

Je mi líto, ale nemohu se ztotožnit z většinou nadšených komentářů, knihu jsem ani nedokázala dočíst, nakolik mě nebavila. Dvě hvězdy dávám za zajímavé téma, o kterém jsem se chtěla dozvědět víc, a přiznám se, že mě v tom utvrdilo i vysoké hodnocení v databázi. Styl psaní autora je příliš hektický, vysloveně chrlí velice podrobné popisy čehokoliv a stejně tak v jediné těžko srozumitelné větě "nasype" i řadu podstatných sdělení, která by si zasluhovala víc prostoru. Postavy z knihy se stylizují do kovbojské mluvy a života, jako by to bylo pro ně i autora to nejdůležitější na světě. Nepochopila jsem jednání hlavního hrdiny, který se vrací do svého milovaného vysněného domu a vzápětí v jediném okamžiku se ho vzdává ve prospěch neznámých přistěhovalců, ačkoliv v okolí je jim k dispozici spousta jiných opuštěných stavení. To není v knize ani trochu věrohodně vysvětleno.

1 04.01.2018

Je přímo zahuštěno fakty, úvahami, k zamyšlení a připomenutí dob minulého režimu. Baví mě číst jen po menších celcích, pomalu vstřebávám.

1 01.11.2017

Film Forrest Gump je pro mě jeden z nejlepších filmů vůbec. Proto jsem byla na knihu zvědavá, ale v tomhle případě film knihu hodně předčil. Tvůrci filmu dokázali z knihy vzít to nejlepší, vyhmátnout pointu příběhu, tak že je, na rozdíl od knihy, uvěřitelný. Základní myšlenka, že člověk, kterého příroda neobdařila vysokým IQ, může v určitých aspektech osobnosti naopak vynikat, a pokud je k tomu houževnatý a cílevědomý, dokáže v životě hodně, se mně ohromně líbí. Kniha ale přímo bublá valícím se proudem těžko uvěřitelných příhod "idiota" Forresta, který nepravděpodobně vyniká v celé řadě oborů lidského konání. Ani svými vyjadřovacími schopnostmi příliš nepůsobí jako idiot, snad kromě častých hlášek o nutnosti si ulevit, pronášených nejradši na veřejnosti a v přítomnosti známých osobností. V každém případě idiot by většinu Forrestových vět nedal dohromady. I tak mě kniha pobavila, kdežto film mě hluboce zasáhl.

1 19.02.2017

Kdysi jsem četla Vančurovy Tři řeky, jejichž děj se, podobně jako román Rodina Horvatova, odehrával zčásti na venkově. Kniha mě tenkrát hodně "chytla", takže jsem se těšila na čtení dalšího Vančury. Musím dát ale za pravdu komentáři Hrefny, že v knize vystupuje příliš velké množství postav. které ani přímo nesouvisí s hlavní dějovou linií a zbytečně ji rozmělňují. Vančurovy postavy se vyjadřují často tak, že je někdy skoro nemožné poznat, kdo vlastně mluví a jaký je smysl jeho řeči. Vančura má složité a rozkošatělé myšlenkové pochody, pravděpodobně taky počítá s větší znalostí reálií té doby, ale v současnosti je to bohužel na úkor srozumitelnosti a plynulosti děje. Přesto můžu říct, že kniha je zajímavá. Živě přede mnou vystupovala společnost před 1. světovou válkou s jejími klady, zápory, konvencemi i předsudky, český venkov obydlený postavičkami od členů rozvětvené statkářské rodiny po nejchudší vrstvy. Ačkoli kulisy dějin jsou jiné, lidi se zas tak moc nemění. Prožívají lásky, zklamání, vášně, emoce. Narážejí na mantinely své doby... jako v každé době.

1 02.12.2016

Souhlasím s víceméně kritickými komentáři, kniha mě nedokázala vtáhnout do děje, takže jsem ji ani nedočetla.

1 17.07.2016

Knihu jsem objevila v "přetékající" rodinné knihovně při třídění a rozhodování, která z knih půjde do světa a kterou si necháme. Původně jsem chtěla jenom nakouknout, ale postupně mě vtáhla. Zajímalo mě, jak si Čech-emigrant, který je autorem knihy, vede v Americe a byla jsem zvědavá, co zažil v kanadské divočině. Jinak jsem neměla velké očekávání – o autorovi jsem předtím nikdy neslyšela. I když nejde o žádný akční román, při putování dvou milovníků po zvěřích stezkách jsem s nimi prožívala napětí, jestli potkají divoké aljašské ovce nebo obřího medvěda grizzlyho, spolucítila jsem při nájezdech krvežíznivých komárů a záviděla krásné chvíle při objevování divočiny. Také jsem kdysi putovala přírodou, i když to byly jen slovenské hory. Výsledný dojem: krása a při vzpomínce mě doteď hřeje u srdce.

1 09.04.2016

Z mého pohledu takřka geniálně napsané dílo, velmi exotické, přináší poznání "jiného světa" a jiného způsobu myšlení. Příběh a postavy působí temně, ponuře, beznadějně, marně hledám trochu světla a něčeho pozitivního. Proto dávám jen 4 hvězdičky, je to z důvodu čistě osobní preference knih, které přinášejí cokoli povzbuzujícího.

1 15.01.2016

Od Feuchtwangera jsem zatím četla a velmi se mi líbily knihy Židovka z Toleda, Jefta a jeho dcera, Oppermannové, Šimona. Nesmírně oceňuju, že autor má perfektně nastudovanou historii a do ní zasazené velmi uvěřitelné a silné životní příběhy. Ovšem kniha Nepravý Nero mě bohužel nezaujala, snad příliš vykonstruovaný děj, snažící se o atraktivnost; podle mě román postrádá hloubku a lidské poselství jiných autorových děl. Přiznávám, že knihu jsem nedočetla, možná se, na základě zdejších kladných hodnocení ještě pokusím a změním názor.

1 10.11.2015