lentilka_007 komentáře u knih
Knihu jsem si půjčovala z knihovny kvůli čtenářské výzvě, protože děj se odehrává v Brně. Poskytla mi ale velmi příjemné čtení, seznámení i s méně známými pověstmi, zároveň vždy doplněné i o historické zhodnocení a přiblížení událostí, na kterých se příběhy zakládají. Kniha je psaná ve dvou odstavcích na stránce - simultánní přepis do hantecu, což dodává knize to pravé kouzlo.
Zajímavé pojetí únavy ze života, jako kontrastu k vyhoření. Únava jako něco, co je přirozené, co dává člověku možnost obrátit se k sobě, být se sebou, hledat se a měnit, ale i jen tak v únavě být. Právě ono dovolení si být unavený (dovolit si nic nedělat, nemít chuť mluvit s lidi, být sám) bylo poučné.
Nedočetla jsem, nedokázala jsem udržet pozornost a sledovat autorovy myšlenky, po stránce jsem se často přistihla, že netuším, co čtu. Asi je to nějaký "syndrom kázání", kdy přílišná míra abstraktnosti a filosofie na mě působí jako mlha, ve které se ztrácím, v knize i v kostele. Více mě zaujala jeho kniha Lék na únavu ze života, což je i velmi blízké téma.
Vzácné nahlédnutí do světa jednoho člověka. O to vzácnější, že se jedná o autistu, jejichž svět nám stále zůstává utajený. Velmi zajímavé čtení, při kterém čtenář znovuobjevuje věci již dávno pro něj objevené a má možnost znovu se zamyslet nad věcmi, které jsou pro něj všední. Například nad tím, že slova mají kromě zvuku často i tvar... a pak jsou "miskově dobrá". A najednou zjistíte, že kolem vás je takových slov mnoho a všední den je rázem zajímavější...