Laféeverte komentáře u knih

Asi nejzajímavější na této knize je propojení příběhu a fotografií. Rozvláčnější začátek díky fotkám získává mírně dokumentární nádech a zároveň hezky dokresluje tápání hlavního hrdiny v tom, co je skutečné a co ne. Jak příběh postupuje, začíná to propojení být trochu víc "na sílu," ale celkově to knize neubírá. Druhá polovina se mi líbila víc, a to včetně objevování podivných dětí a jejich schopností - připadala jsem si trochu jako u sledování X-men. Pro cílovou skupinu je to určitě dobrá volba.

4 02.09.2019

Kniha ve mě zanechala velmi realistický dojem. Jde o takové střípky (zápisky) o trestancích, o radostech a strastech života v káznici (svátcích, divadle, práci, nemocnici...) - nejde tedy o vyprávění s jednotnou dějovou linkou. Na druhou stranu je to Dostojevský se svým rozborem lidských povah, motivací atd., což mě na jeho knihách vždycky bavilo. No a taky se mi zdá, že ze svých zážitků načerpal dost inspirace pro další knihy, které patří mezi mé oblíbené (třeba Běsi nebo Bratři Karamazovi).

4 27.06.2019

Post-apokalyptický román, napínavý, se zajímavými postavami a vtažením čtenáře do hlubších společenských problémů a úvah nad nutností lhát či zabíjet za účelem přežití. Kniha je rozdělena do několika částí, první dvě jsou kratší, ovšem velmi intenzivní, druhé dvě části tvoří hlavní dějovou linku a sledují osudy Juliette, která je v rámci prostředí, v němž se děj odehrává, téměř super hrdinkou. I tak ale tato postava zůstává celkem uvěřitelná - pravděpodobně díky popisům jejích pocitů, strachu, bolesti a pod. Je to prostě kniha, v rámci které si užijete jak šokujících negativních zvratů, tak šťastných konců a naděje.

4 06.06.2019

Sama pořádně nechápu, proč tuhle knihu čas od času čtu...a vlastně ani nevím, jak ji mám hodnotit. Chvílemi se to skoro nedá číst, ale prostě to ve mě vyvolává takové pocity a nálady, které si asi občas potřebuju odžít. Možná jsem měla na střední krásnou sbírku traumat a potřebuju si to zpětně kompenzovat...prostě naplnit si ty náctileté sny a moc nepřemýšlet (tohle prostě nečtete, abyste se dověděli, jak to dopadne, vychutnali si prostředí, psychologii postav...ne ne). Takže Twilight přečtu na jeden zátah, vychutnám si každičkou chvilku těch pocitů a pak nad sebou zakroutím hlavou.

3 07.11.2023

(SPOILER) Tak tenhle díl jsem si moc užila... Už tam nebyla ta nejistota z nových zdánlivě podivných a nepříliš sympatických postav, která mě trochu brzdila na začátku prvního dílu. Jo teď jsem dostala od všeho trochu... Hlubší pohled do psychologie postav (tak neobvykle narušených), legrační momenty, napětí,nečekané zvraty... A do posledního ždibíčku jsem si vychutnala Kazovu pomstu, jako by to byla má vlastní.

3 21.07.2023

Musím se přiznat, že jsem si moc užila i ten závěrečný díl. Od začátku to plynulo tak hladce, Hoa a jeho příběh všechno hezky propojil, vše v univerzu zapadlo na své místo. Nicméně jsem si vědoma toho, že pokud zrovna neprožíváte téma mateřství, tak vás část té knihy prostě mine. Ale stále je tam toho mraky k přemýšlení. Závěr byl proto za mě skvělý a autentický. Jediné, co bych vynechala, je ta část s Lernou... To už bylo trochu moc najednou.

3 01.02.2023

(SPOILER) Je to výborná postkoloniální kniha... A to hlavně tím, že jde o sevřené rodinné drama, jehož kořeny jsou právě v onom odmítnutí hodnot předků a v činnosti vlků v rouše beránčím... Což rozhodně není jen problémem bývalých kolonií. Ale tohle všechno je mezi řádky, je to hlavně příběh Kambili - o nalezení její vlastní identity osvobozené od strachu a závislosti na otci. Moc jsem si užívala všechny části u tety Ifeomy,celé to prostředí a postupné probouzení Kambiliny osobnosti. Za mě lepší než Amerikana.

3 31.10.2022

Pokud se vám tato kniha dostane do ruky, tak neváhejte. Ani ne tak pro tu tématiku postavení žen - respektive dívek - v Nigérii, jako spíš proto, že Adunni je skvělá, vtipná, bezprostřední, její lamana čeština (angličtina) je tak autentická... Prostě takovouhle hrdinku jen tak nenajdete. Svět viděný jejíma očima umožňuje vidět i to, co se skrývá pod povrchem a nejde jen o dětské nevěsty nebo moderní otroctví. Četlo se to samo. Moc mě bavilo i porovnání s paní Tiou. Holt ženská schopnost počít a porodit dítě je velkou silou a nepostradatelnou věcí pro celé lidstvo, ale také důvodem, proč z žen tak snadno někdo udělá předmět a ne lidskou bytost.

3 30.09.2022

Chcete zajímavý fantasy svět, chcete přemýšlet o rozložení moci, morálce, lidské důstojnosti a chcete to v trendy multikulturním balíčku? Tak zkuste Páté roční období....No možná to zní trochu ironicky, ale ve skutečnosti to tak myšleno není (a když, tak jenom trošičku). Svět Tišiny mě totiž dost pohltil a nemůžu se dočkat až se dozvím víc. Spoiler: Tak nějak jsem si vybavila knihu Problém tří těles a příběh toho, jak asi fungovaly jednotlivé říše Trisolaranů. Některé věci týkající se hlavních hrdinů mi byly nápadné už od začátku, ale to nebylo na škodu - jednak jsem se díky tomu v dějových linkách snadno orientovala a jednak mě dost bavilo hledat v textu indicie k potvrzeních svých teorií. Skvělým aspektem je již zmiňovaná ženskost toho pohledu na svět - respektive to, jak se pracuje s emocemi a jak se do středu pozornosti staví otázka mateřství a otcovství v kontextu nesvobody (lze tak detekovat i odkazy na otroctví a slave narratives). Zajímavé je i užití druhé osoby jednotného čísla, která umožňuje intenzivnější ztotožnění se právě s emocionálními prožitky Essun. No a teď k oné ironii, která není ironií - ten multikulturní balíček - je tam, nelze to přehlédnout, ale povedl se. Právě díky tomu, jaký svět autorka vytvořila, to nepůsobí divně a nepřirozeně.

3 23.08.2022

Je to Kráska a Zvíře tak trochu jinak. To, co tomu dodává originalitu, je už samo prostředí divadla, kde se realita a iluze stírají. Kromě toho je zajímavé i zpracování osoby fantóma...(následuje drobný spoiler)....autor mu totiž nikdy nedovolí promluvit přímo sám za sebe, naopak ho vidíme z pohledu druhých a postupně doplňujeme skládačku. Nejprve ho autor představuje jako lákavou pověru viděnou očima malých baletek; posléze jako "nejapný" žert viděný očima nových ředitelů opery; jako netvora v očích Raula de Chagny; romantického hrdinu, z něhož jde sice strach, ale kterému lze jen těžko odolat; a konečně očima Peršana, který se z těch všech snad alespoň trochu blíží objektivitě. Postava tak stále zůstává tajemnou a čtenář si může vybrat...to je asi to, co celému příběhu dává přidanou hodnotu. Jinak by šlo spíše o průměrnou knihu, která by pro dnešní čtenáře už tak přitažlivá nebyla.

3 03.05.2022

Takže jsem zkusila gotický román....hm...za sebe bych to nazvala spíš esencí romantismu...doposud jsem tak nějak plně nechápala ty školní definice (byť jsem v povinné četbě samozřejmě měla odškrtnutý Máj), teprve teď jsem pochopila v plné šíři....loupežníci, duchové, ctné panny, stateční kavalíři, zločinci, čarodějnice, katakomby...jo tohle všechno a ještě mnohem víc - přiznám se, na jednom místě to na mě bylo trochu moc. Objektivně vzato je to ale napsané dobře - tak nějak to pořád zvládá balancovat všechny tyhle dramatické prvky a podle mě to nesklouzne do kýčovitosti. No a (před)závěr v kobkách jsem si opravdu užila, takže hodnocení tak nějak prostřední. Ale komu ta přepjatost citů a přechody z nebezpečenství do protivenství vyhovují, ten bude určitě spokojen. No a na okraj - občas se nešlo nezasmát tomu mužskému vidění světa (to nemyslím jako výtku ke knize).

3 15.03.2022

U této knihy opravdu nevím, jak ji hodnotit. Vybrala jsem si ji proto, že mám ráda fantasy. Naopak seberozvojové knihy opravdu nemusím. Tak jsem se těšila na fantasy příběh a odkrývání nových světů a říkala jsem si, že v tom se trochu toho seberozvoje ztratí a možná mi to i prospěje. Takže jsem se hodně přepočítala. Řekla bych, že je to spíš pohádka než fantasy a o světě ostrova Baulu jsem se nedověděla o moc víc, než to, co je jasné z popisu na obálce knihy. Asi by se to mělo prezentovat primárně jako seberozvojová kniha s originálním nápadem a zasazením děje do pohádkového příběhu. Dar Agnes jsem identifikovala po prvních pár stránkách přímé řeči....Takže jsem byla zprvu dost zklamaná. Pak přišla Zakázaná hora a onen seberozvoj. A víte co....díky těm situacím, do nichž se Agnes dostala, se z otravných otázek stalo něco smysluplného. Asi poprvé v životě jsem si řekla, že má nějaký smysl nad nimi přemýšlet. Uvedu příklad - proč hloubat nad tím, co by se změnilo, kdybych znala počet dní svého života, když ten počet neznám a znát nebudu (přesně ho nezná nikdo, ani ten, kdo má nějaké onemocnění v terminálním stadiu a ví o něm). No ale když se k tomu přidal příběh Agnes, tak to v rámci možností smysl dostalo. Takže když mě to dokázalo přimět přestat vidět ty seberozvojové otázky jako mlácení prázdné slámy, tak je to asi opravdu dobrá seberozvojvá kniha (ale jak říkám, nečtu je, tak nemám srovnání). Dokonce jsem se na každý další úkol těšila...takže, pokud se na to dívám jako na seberozvojovou knihu, měla by dostat plný počet hvězdiček. Pokud se na to dívám jako na fantasy, tak teda nic moc. Jenže fantasy to není a moje očekávání jsou můj problém, nikoli vada téhle knihy.

3 28.08.2021

Máte rádi doktora? Tak sáhněte po těchto příbězích. Je to dost jako seriál - 11 výletů do různých světů a časů, zajímavé nápady, provázání s různými kulturními fenomény, s cílem hlavně pobavit...no prostě doktor. je to milá oddychovka, hezky se čte. Jen ten první doktor je tak trochu jiný - moc rozvážný a opatrný, ale ostatní inkarmace už tyto zábrany nemají. Bohužel překlad je nic moc, takže pokud máte možnost, čtěte v originále.

3 04.05.2021

Když akceptujete výchozí fakt, že "Češi jsou jsou z principu proti vrchnosti," tak jsou to takové milé příběhy - srozumitelné a humorné, kde rušitelé klidu lesa Řáholce i Jičína jsou sice potrestáni, ale tak nějak laskavě. Pokud umíte německy nebo francouzsky, tak se při předčítání dětem pobavíte i u českých fonetických přepisů. Příjemná je délka jednotlivých příběhů, takže i menší děti zvládnou udržet pozornost.

3 04.02.2021

Jak už tu bylo několikrát napsáno: je to oddychovka a romantika. Brala jsem to s nadhledem a musím říct, že jsem se vážně bavila nad tím, jak jsou do knihy zakomponovány různé prvky z tzv. červené knihovny, a to svěžím způsobem. Upíři na jednu stranu tajemní a nebezpeční, jsou ale taky mainstream a atrakce pro turisty, hlavní hrdinka je prototypem naivní blondýnky, ale je to vlastně proto, že se polovinu času na nic nesoustředí, jelikož blokuje své telepatické schopnosti...no a tak podobně. Je tam všechno - trochu detektivní zápletky i závěrečné smrtelné nebezpečí. Tak trochu mi to připomíná to, co jeden z mých učitelů literatury nazýval "quod libet" - tedy směsice toho nejoblíbenějšího a nejpopulárnějšího (nemusí to být vrchol literatury, ale spíš to, co je prostě obecně chytlavé).

3 20.10.2020

Tenhle díl mě hodně bavil, ani sama nevím proč. Těšila jsem se na každé další vyprávění.

3 27.04.2020

Milá "jednohubka," u které si odpočinete a zasmějete se. Jde o střípky z horských přechodů, které nejsou o popisu zemí nebo o radách, co v nich navštívit. Soustřeďují se hlavně na to, jakou legraci můžete prožít s kamarády, i když jste promočení, zmrzlí, ztracení...prostě když máte fajn partu lidí a přistupujete k životu s nadhledem, nejde o katastrofy a "zkaženou dovolenou," ale o pestré zážitky. V mnohém mi to připomnělo vlastní přechody, byť byly zasazené do zcela neexotického prostředí, ale strasti a slasti putování na těžko se vyskytují poměrně univerzálně. PS: Mimo přechod (v terminologii naší skupiny se zažilo skromnější označení potulka) mě nikdo nedonutí pozřít k snídani kaši nebo vločky.

3 16.10.2019

Zvláštní kniha o putování , o tom, co člověku přináší a jaké výzvy před něho staví. Záměrně píšu jen o putování a ne o putování po rumunských horách. Byť jsou tu rumunské hory vylíčeny krásně, mám dojem, že to, že autor prošel právě Rumunsko, je prostě jen shoda okolností. Hlavním motivem je podle mě právě ono putování, spoléhání se sama na sebe, obdiv a odpovědnost k přírodě. Kdo byl někdy na horském přechodu, najde se v tom. I když vím, že bych až takového spolehnutí se na osud nebyla schopná, jsem ráda, že aspoň v omezené formě si mohu nějakou z her vyzkoušet.

3 27.05.2019

Oddechová kniha založená na vtipně podaných postřezích autorky z jejího profesního a trochu i soukromého života. Jelikož mě herecké prostředí nijak zvlášť nefascinuje a asi ani nepatřím mezi lidi, kteří by si toto povolání idealizovali, tak popisky toho, jak ve skutečnosti vypadá život herečky, mi toho moc nepřinesl. Bavily mě spíše sebeironicky laděné pasáže, v nichž autorka umí velmi dobře vyvážit humor a zároveň neurazit ani příliš nepodceňovat samu sebe. Formát blogu přetaveného do knihy mě výrazněji neoslovil. Na druhou stranu pro mě byla kniha vhodným čtením před spaním...hezky jsem se při čtení uklidnila, nebyla napnutá, jak to bude dál, nezdálo se mi o ní (resp. neměla jsem z knihy noční můry ani sny plné alternativních dějových linek), přečetla si jeden dva příběhy (tedy přesněji řečeno příspěvky z blogu) a pak klidně knihu odložila a usnula. Takže nakonec i lidem, kteří nejsou vyloženě fanoušci a téma jde tak trochu mimo jejich zájmy, může kniha něco přinést.

3 17.03.2019

Přestože mě ten fantasy svět hodně baví a baví mě i většina postav, prostě je tento díl nějak slabší než ten první. Hlavní důvod za mě spočívá v tom, jak autorka nakládá se vztahem ústřední dvojice. Tohle už se mi vážně ale vážně číst nechtělo. Svoje kouzlo to ztratilo už někde v půlce prvního dílu...prostě to jen brzdilo děj a vůbec bralo prostor všemu. Nové dvojice jsou naopak moc zajímavé, stejně jako další nová odhalení - což se ale opět částečně povede zazdít rozuzlením typu "za vším hledej Daniku." Takže hodnocení je sice slabší, ale zároveň okamžitě sháním další díl.

2 22.04.2024