Koškin komentáře u knih
Zručně napsané, ale často velmi nelogické zvraty a neuvěřitelné zápletky. Nenudil jsem se, ale po dočtení povídky jsem kroutil očima, jak je to šroubovaná pointa.
Knížka se čte dobře. Je ovšem extra dlouhá, někdy málo uvěřitelná a překombinovaná. Pohlavních styků je tam až moc, ale všechny ty kopulace to vlastně drží pohromadě. Dochází k nim bohužel příliš snadno a jsou děsivě schématické, až v jistých odstínech šedi. Pokud se autor rozhodne udělat z toho 250stránkový kus bez hlušiny a s větší invencí, rád si ho přečtu znovu.
Nebylo to špatné, udělal jsem si dovolenkový dvojboj společně s Vendulou Pačesovou a Zastřiháváním křídel. Rhodes je více černý, sebeironický a méně ufňukaný, byť mají knihy podobná témata a formát. Konec vztahů (v případě Pačesové vztahu) jsou ve Rhodesově podaní příjemně bizarní a obvykle originální. Obojí příjemné jednohubky k odpolední kávě.
Mikropovídky a krátké glosy s obvykle zajímavou anebo chytrou pointou. Černé svědomí manžela a černý, někdy uplakaný humor životem a vztahem použité ženy s nejasnou perspektivou. Sebezpyt na dřeň. Četlo se to lehko a těžko zároveň.
Prasácká literatura, žižkovská verze. Bohémem je zde zástupce dělnické třídy, kterému jeho profese před rokem 1989, a tak nějak i po něm zajistila dostatek financí a možností se od rána zpíjet do němoty. K tomu pár historek z dospívání na téma objevování sexuality. Mnoho leckdy i zábavných stránek o tom, jak by člověk normálně nechtěl dopadnout. Na některé hospody si z devadesátek pamatuju a možná jsme se tam s Kozou i potkali. Naštěstí se naše cesty rozešly. A já si s ulehčením můžu o těch z mého pohledu ztracených případech s čistou hlavou přečíst.
Snažím se dávat šanci severočeské literatuře, ale tady to fakt nešlo. Kniha nepřehledných a jalových dialogů dvou údajně třicátníků, kteří se co dvě stránky ujišťují, že se mají rádi a je jim spolu dobře, na návštěvě se vždy tupě ožerou a koketují s nezbytnou potřebou si sexuálně ulevit. Což se jim nepovede, tak alespoň probírají své údy, preference a pochybné zkušenosti. Z čehož není žádná pointa. Jediný výsledek je, že čtenář usilovně přemýšlí, co je to za kretény a proč to vlastně čte.
Jestli je text bravurni tak, jako grafika obalky, pak knihu asi nedocenim.
Jak vieweghovské... Jednoduché, oddechové čtení, se zápletkou, která baví a s dostatkem humoru a sexu. Žádná vysoká škola uměleckých příběhů, ale poctivé zábavné řemeslo. Hodí se do jakéhokoliv období, dlouhé zimní večery, deštivé dny, letní prázdniny, prostě dobře vyplní, trochu naplní.
Trochu rozhlasový formát, někdy bez pointy, trochu neuspořádané, trochu sebeobhajující. Čte se nicméně dobře, odhaluje dnes už poněkud pozapomenutá léta a přínos VH české společnosti a státu. Kdyby kniha nepůsobila tak nedotaženě, byla by skvělá, takto je jen průměrná.
Tak trochu dobrá a čtivá kniha. Prolínání vypravěčů zábavné, zápletka trochu přitažená za vlasy...