Kobalt komentáře u knih

Poznámky z několikátého čtení celé série, původně česky, nyní kombinace anglických ebooků a audioknih (ty poprvé) - Díl osmý: Ozvěny cti

Aneb tak trochu druhý díl dvoj dílu. Pokud si ale myslíte, že se hned dozvíte, jak to s Honor pokračovalo po výbušném finále minulého dílu, tak máte smůlu. Mám pocit, že asi první polovinu knihy se za Honor vůbec nepodíváme. Místo toho je celá ta polovina věnovaná Mantichoře.

Honor byla popravena a dočkala se veřejného pohřbu. Mantichora totiž potřebuje hrdiny, protože válka se rozhodně nevyvíjí přesně podle plánu. Havenské námořnictvo se vzchopilo, neschopní legislativci už jsou dávno pryč a důstojnický sbor motivovaný svými komisaři se snaží odvést tu nejlepší práci. A začíná se jim to i dařit. Mohli by snad otočit i celý průběh války. Do toho Grayson ztratil svou ikonu, ale jsou to tvrdohlavci. Ti nenechají Alianci padnout.

Ve víru války byl náhodou dotažen jeden koncept, nosič LAC vycházející z dnes již legendární (během několika krátkých let, ale to je showbyznys) Honořiny mise ve Slezsku. Díky dvěma vlastně převratným technologiím získaným ze "zaostalého" Graysonu je dovedena do bojeschopnosti nová generace rychlých torpédových člunů a jejich hyperprostorového nosiče. A dojde i na test bojem, neboli chudák Diamato.

Honor si mezitím už asi rok užívá tropického letoviska v pekle, na vězeňské planetě Hades. Sbíraly se síly, mapovala nepřátelská komunikace, pozorovali se vězni a dozorci. Díky znalosti jejich postupů se tak vrháme do víru ovládnutí celého vězení, následované ovládnutím i vesmírných sil. Protože prostý útěk z vezení by Honor nestačil. Místo toho vzniká Elysejské námořnictvo, které má za cíl udělat Havenu co největší škody a odvézt z pekla všechny jeho vězně.

V mezidobí dostaneme například i trošku právničiny, když přítomní důstojníci založí vojenský soud a hodlají se vypořádat se všemi zbytky státní bezpečnosti, kteří jim padli do rukou. Nebo také dostaneme příjemné překvapení v podobě objevení dávno mrtvého Amose Parnella. Jeho zmrtvýchvstání je pro mě takovým pomyslným milníkem, kdy se Havenské námořnictvo a Státní bezpečnost definitivně ocitají na opačných stranách, i když ti první o tom ještě úplně neví.

No, můžeme to shrnout, že Honořino objevení na světle se zakousne Havenu do zadku, takový šok nikdo nečekal. Ale pořád tu zbývá válka, kterou je potřeba dotáhnout do konce, to ale zas v příštím díle. Tento končí dojemně, s tou trochou vítezství i optimisticky. Příběh je to silný a v rámci série ho řadím k vrcholu.

Kapitán Kobalt, RHN

2 10.11.2023

Poznámky z několikátého čtení celé série, původně česky, nyní kombinace anglických ebooků a audioknih (ty poprvé) - Díl šestý: Mezi piráty

Aneb Honor zpátky na koni. Tedy v černé uniformě. Protože my víme kdo s radostí vymění modrou admirálskou uniformu za pouhou kapitánskou, ale v tom správném námořnictvu. A to námořnictvo má pro ni chuťovku, službu ve Slezku, na rekonstruované civilní nákladní lodi a s velkou šancí na neúspěch.
I když se Honor stává velitelem několika takových přezbrojených a experimentálních lodí, ty budou operovat samostatně. A tak jsme zpátky u osvědčeného konceptu jednoho kapitána a jedné lodi, proti všem. Cílem jsou sice místní piráti, ale brzo se dozvíme, že narušení místních obchodních tras je cílem i Havenu. Střetnutí nás tak nečeká málo.

Děj je tady doplněn několika dalšími pohledy, naopak je v části knihy Honor skoro až nedůležitá. Sledujeme tak třeba osudy nováčků na Honořině lodi, jejich prvním umístění po výcviku (Lower decks, lowed decks!...) . A to včetně odpovědnosti nebo taky šikany. V těchto kapitolách je Honor jen mýtickou bytostí na vrcholu pyramidy, ke které lodníci mohou jen vzhlížet a sama se nezapojuje. Díky tomu se více dočkáme poddůstojníků, starých známých jako Sally MacBride a Horace Harkness. Druhý pohled je Havenský, který je osvěžující a lidský. Je problémové je tady vůbec vidět jako záporáky, zrovna Warner Caslet v tomto má potenciál. To naopak mnohé mantichorské postavy to u mně mají mnohem horší.

Jak už je obvyklé, i v tomto díle se dozvíme více o několika zrovna ze skříně vytáhlých technologií. Honořiny lodě jsou totiž také testovacími platformami několika nových konceptů. Jedním z nich jsou lehké bojové čluny - LAC. Nejen že u nich došlo k výraznému pokroku, zkouší se zde i koncept jejich vypouštění z mateřské lodi. Druhý systém je založený na střelových gondolách. Ty už se sice používat začaly, je nutné je ale táhnout za lodí. Když máte ale prostor civilní transportní lodí, je možné jich stovky mít připravené v hangáru a vypouštět je ze vrat. Obojího si posléze užijeme do sytosti. Třetím bodíkem by mohly být i nějaké informace o ručních zbraních a hlavně jaké jsou jejich výhody a nevýhody oproti Coltu 1911...

Celkově našlapaný díl, vždy se něco děje, i když na různých úrovních. Větší množství postav i pohledů je tady k prospěchu, Haveňané jsou správňáci, dočkáme se vesmírných bitech i jiného napětí. Finále je opět napínavé, výhledy nejsou místy optimistické a tak tu máme klasickou Honor.

Kapitán Kobalt, RHN

2 09.11.2023

Poznámky z několikátého čtení celé série, původně česky, nyní kombinace anglických ebooků a audioknih (ty poprvé) - Díl pátý: V exilu

Tato kniha je přímé pokračování Pole potupy, na které bezprostředně navazuje. Honor dotáhla svou spravedlnost do konce a byla za to očekávaně potrestána. A protože RMN ji posadilo na střídačku, Honor se začíná věnovat své nové domovině, Graysonu. Ano, tento díl je velmi Grayson-centrický. Skoro nikam jinam se nepodíváme, jen můžeme z povzdáli sledovat zuřící válku. Na první pohled to tak vypadá na druhý díl v řadě, kde si Honor neužijeme ve válečné vřavě a její bitvy se budou odehrávat zas s nohama na zemi. Tak jednoduché to ale teď nebude.

Situace na Graysonu je zajímavá, Honor se celým svým soustředěním pouští do práce na svém panství, čeká nás další kapitola v ekonomice a finančnictví. A také v Graysonské politice a náboženství. Modernistické reformy totiž na planetě nevoní všem. Čeká nás tedy boj na ekonomickém a politickém kolbišti, společně s demonstracemi, sabotážemi, špionáží, justičními záležitostmi i nějakou tou vraždou. Tyto situace očekávaně vyvrcholí v závěru knihy a na ostří meče.

Graysonský styl šermu, to je další nečekaná věc. Styl postavený na několika přeživších samurajských filmech přivezených při exodu (doplněných nejspíše americkou country muzikou), který na Graysonu v průběhu staletí vybrousili v praktické a smrtící umění. Aby pak zase v dalších staletích, společně s příchodem moderních technologíí, byl brán už pouze jako sport a tradice. Připravte se tedy na šerm s katanou, která byla před stovkami let obkreslena z béčkového filmu. Ale ono to funguvalo, stačí mířit špičkou k nepříteli a sekat ostrou stranou.

Jako taková vedlejší linka, pevně provázána s tou hlavní, je zde budování a vylepšování Graysonského námořnictva. Nebyli by to místní praktici, aby nezaháčkovali taky Honor. A tak se z kapitána mantichorského námořnictva v neaktivní službě jen tak mimochodem stává admirál v tom Graysonském a k ruce má v podstatě celou Graysonskou flotilu. A že se ta od dob druhé knihy rozrostla, s mantichorskou dobrovolně darovanou technikou a havenskou, darovanou poněkud méně dobrovolně. Tím se knize přidá ještě druhé vyvrcholení, když je do systému nalákána havenská jednotka, čekající minimální odpor a snadnou operaci. My známe Honor, takže víme že odpor nebude minimální a snadné to mít určitě nebudou.

V exilu je další z kvalitních knih série, držících si úroveň, čtitelnost i napětí. I přes pomalejší začátek se dočkáme typického Honorovského hektického konce, také dalšího salamandrova postoje proti silnějšímu protivníkovi. V tom už se asi moc překvapení nenachází, naopak jsou to očekávané situace. Je to přeci jenom pořád příběh o Honor.

Kapitán Kobalt, RHN

2 02.11.2023

Poznámky z několikátého čtení celé série, původně česky, nyní kombinace anglických ebooků a audioknih (ty poprvé) - Díl čtvrtý: Pole potupy (pokus číslo dva)


Čtvrtý díl série na to jde jinak. Kdo očekává další posun vpřed, bude nejspíš překvapen. Vždyť začala válka s Havenem, takže Honor bude v první linii, velet lodím a vítezit v bitvách flotil? Chyba. Na pozadí této války se totiž rozehrává komornější příběh, ale o to více je osobní. Celá kniha je v podstatě o následcích poslední knihy (nebo vlastně všech tří knih) a o důsledcích svých činů.
První s čím se bude zápasit jsou dozvuky bitvy o Hancock. A to chování dvou důstojníků, dvou kapitánů. Jeden který porušil psaná pravidla a nepředal taktické vedení lodí nadřízenému důstojníkovi a tím nejspíš dovedl bitvu do zdárného konce. A druhý, který bez rozkazu rozpustil svou jednotku a poté ignoroval rozkazy z vlajkové lodě k návratu do formace. Tak první část knihy zabírá vojenský soud s Pavlem Youngem, Honořinou nemesis. Ironické, že Honor se nevědomky stala nemesis Pavla Younga. Nebyl by to ale prominentní syn vlivného politika a důležitého šlechtice, aby za zbabělost v boji očekával popravčí četu a tak i jeho vyobcování z námořnictva je svým způsobem úspěch. Tedy, jak pro někoho.


Jak kniha pokračuje, pochopíme, že se opravdu nedočkáme vesmírných bitev. Ani Havenu. Protože drama se tu odehrává na povrchu planet. Honor je po soudu uklizena do ústraní, cestuje na Grayson převzít své malé království. A stát se modelem všech Graysonských žen a největším hybatelem jejich společnosti za posledních pár set let. A zatím Young plánuje pomstu a vykonává její první kroky. Chce zničit zrádce, svého bývalého prvního důstojníka a současného milence své nemesis. Chce zlikvidovat ženu, která mu vzala všechno, Honor samotnou. V tomto pořadí, na čemž důrazně trvá. A tak se objevuje další postava z minulosti, z první knihy. Bývalý důstojník od mariňáků, placený nájemný vrah a profesionální duelant. Ač následné události jsou drastické a velmi osobní, rozhýbou události velmi zajímavým směrem. A taky díky nim můžeme pozorovat nádhernou scénu, kdy se mariňáci na cvičení ztratí a jdou se zeptat k nejbližší náhodnou stavbě... Nebo také na pozadí velmi letmo vznikající vztah Horace Harknesse a Iris Babcock.
Pro Honor se to ale zvrhne v situaci, která má pouze dvě řešení. Bude důsledná a dotáhne věci do konce, přičemž nejspíš ztratí své velení a místo v námořnictvu, nebo se podvolí nátlaku. A myslím, že se nemusíme dlouze rozmýšlet, kterou cestu zvolí.


Něco málo k duelům, legálnímu mantichorskému systému, jak svému nepříteli poslat kousek olova skrz tělo a nebýt za to souzen. I když, po této knize tyto praktiky vymizeli, takže bych se nedivil, kdyby byly na pozadí zrušeny. Máme tu dvě možnosti, přičemž jednu z nich vybírá vyzvaný. Je tady lehčí forma duelu, kdy každý vystřelí jen jednou. Poté musí obou odsouhlasit, že cti ještě nebylo učiněno zadost, aby se přistoupilo k další ráně. A tak se to opakuje. Nebo je tady ostřejší protokol, podle kterého můžete vyprázdnit celý zásobník a duel ukončuje většinou až smrt. Na obojí dojde, stejně tak i na třetí možnost...


Tento díl je krok stranou, ne krok vpřed. Ale velice dobrý krok stranou. Protože David Weber dokazuje, že umí i něco jiného než military scifi. Dočkáme se tady právničiny, politiky, novinařiny, ekonomiky, nájemných vražd i soubojů. Nakoukneme mnohem více do Mantichorské i Graysonské společnosti. A dostaneme osobní drama. Díky tomu všemu se dle mého názoru jedná o jeden z nejsilnějších dílů série a jeden z mých nejoblíbenějších. Není tak divu, že David po letech (vlastně skoro po 30 letech) napsal krátký román, který stínuje události z této knihy a v mnohém je doplňuje.


Kapitán Kobalt, RHN

2 18.10.2023

Přečteno týden po druhém díle, je to plnohodnotné pokračování. Čas skoro žádný neutekl, jdeme rovnou na věc. Svět se více otevírá, dostává se nám i pohledu z druhé strany barikády. Část toho co jsme se dověděli (a co si všichni myslely) není tak úplně pravda. A tak vše směřuje k druhému kolu souboje o budoucnost této písečné enklávy, opět to bude stát převážně na sourozencích.
Více se zapojí gangy i politika, víc je také akce a násilí. Protože kdo použil bomby jednou se nebude zdráhat je použít i podruhé. Děj se sice na konci uzavře, dostáváme ale spoustu dalších otázek a jen málo odpovědí.

1 29.04.2024

Poznámky z několikátého čtení celé série, původně česky, nyní kombinace anglických ebooků a audioknih (ty poprvé) - Díl osmnáctý, třetí díl vedlejší série: Stín Svobody

Tento díl navazuje na ten předchozí, je tedy mnohem podobnější druhému dílu této vedlejší série, než tomu prvnímu. Pokračuje tak Talbottská situace pod vedením admirálky Henke a s podporou komodora Terekhova. Mesa tahá za nitky a Solariáni se snaží Mantichoře zatopit pod kotlem.

Prvním dílkem je krize v Saltashi. A já tleskám, protože celé řešení situace z rukou mantichorského kapitána Zavaly je prvotřídním příběhem dosahujícím vrcholů menších Honorverse konfliktů. Poté se zase vrháme na celogalaktickou úroveň...

Pod útlakem solariánské OFC úpí spousta systémů na okrajích Solárního Svazu. Jsou minimálně ekonomicky vysávané, pravděpodobně také utlačované a ovládané. S mesanskou podporou tu tak vznikají centra odporu, rozhoří se ohně revoluce. A tyto revolucionáři žádají Mantichoru o slíbenou pomoc. ...Jakou pomoc?

Tenhle díl je kratší, o to je svižnější. Dobře odsýpá, pořád se něco děje. Já jsem spokojen. Hezký návrat k akčnosti dávných dílů, bez stovek stránek politiky. Jenže... další díl této vedlejší série (Stín vítězství) se odehrává s většiny času současně s touto knihou (a dalšími dvěma nebo třemi), rozšiřuje její pozadí a doplňuje spoustu vaty. A je dvojnásob tlustý. Ve výsledku je pak tato série trochu nevyrovnaná.

RADM Kobalt, RHN

1 27.02.2024

Poznámky z několikátého čtení celé série, kombinace anglických ebooků a audioknih (ty poprvé) - Díl třetí: Krátká vítězná válka

Třetí díl série a další posun vpřed. Z různých pokoutných plánů na oslabení Mantichory nic moc nevyplynulo (tedy až na odsouzení Honor v nepřítomnosti k smrti za vraždu civilní lodi v Bazilišku), je tedy čas posunout hru na vyšší úroveň. Protože pokud něco zmírající ekonomika Havenu potřebuje, je to krátká vítězná válka (roll credits).

Z Honor se po událostech z minulé knihy stal hrdina, na kterou se vrší všemožné pocty a vyznamenání. Rozloučíme se tedy s (už druhou) lodí HMS Fearless, Honor totiž dostává svůj první bitevní křižník. A to dokonce HMS Nike, právě dostavenou loď, která navíc dostala jméno z první pozice List of Honor. Je to největší čest, kterou může kapitán v RMN dostat, a kdyby jste to nevěděli, tak vám to v knížkách ještě několikrát zopakují.
Nový úkol vypadá jednoduše, připojit se jako vlajková loď k 5. eskadře bitevních křižníků pod vedením kontradmirála Marka Sarnowa, která je součástí stanice Hancock pod vedením viceadmirála Yanceyho Parkse. Takže žádná politika ani diplomacie, dokonce i bez zodpovědnosti samostatného velení. Místo toho jen ochrana opravárenské základny v hraniční soustavě království. Ale nebyla by to zábavná knížka, kdyby se tu nic nestalo...

První problém jsou jednoduché technické problémy, které si ale vyžádají zásah opravárenské základny. Není snad větší potupy, když nejlepší loď námořnictva nefunguje tak jak má. A tak se zde objevuje staronová postava Paula Tankersleyho. XO Warlocka z první knihy, kde dostal asi dvě repliky, má nyní na starosti opravu Nike. A my mezitím objevujeme další z maličkostí, které bojem ostřílenou a chladnokrevnou Honor absolutně rozhodí a znejistí - lidské vztahy.

Dále je Honor pronásledována svými posledními úspěchy. Diplomatické vedení diplomatického personálu na Graysonu ji přineslo politické nepřátele, pověst Salamandra zase nedůvěru admirála Parkse. A navíc se objevuje Warlock, pořád s Pavlem Youngem na palubě. A to nikdo ještě netuší, že jsou pod bedlivým špionážním dohledem a že se právě stávají cílem pro Havenský blitzkrieg.

Většina knihy tedy směřuje k finální konfrontaci, která stojí za to. Těžké jednotky jsou zrovna někde pryč a Hancock je bráněn pouze bitevními křižníky a lehčími loděmi. Opatrní Haveňané, v obavě před pastí, vysílají do boje pouze část svých sil. Tedy takovou, že oproti Sarnowovu velení jsou silnější asi jen trojnásobně. A tak se dostáváme ke skoro partyzánské taktice, kdy Mantichora využívá svých technologických předností, jako lepších elektronických systémů (které tak vedou k lepšímu efektivnímu dostřelu nebo efektivnější obraně). Své si odbydou také výkonné drony, střelové pody nebo miny. Missile pod má jednoduchý koncept. Do mnohatunové kostky se namontují jednočinné odpalovače řízených střel, každý s připravenou střelou. Všechny střely se pak najednou odpálí (z každého podu třeba 10) a díky tomu se první salva eskadry třeba zdvojnásobí nebo ztrojnásobí. Prostě nemilé překvapení. Miny tady jednoduše nebouchají, místo toho se jedná spíše o jednoranné laserové zbraně s relativně krátkým dostřelem. Ne že by to ve výsledku byl rozdíl, stačí jich pár a zasažená loď udělá bum.

Jak to vše dopadne nechám být, od toho je nutné si knížku přečíst. Jen je jasné, že první tahy Mantichorsko-Havenské války nevyšly úplně podle Havenských představ. A protože není lepší čas pro změnu vedení než chvíle kdy zahájíte válku, Havenem navíc otřásá revoluce a nastolení nového režimu. Takového, že dědičný prezident Havenu by byl ještě rád, že s ním bylo skončeno tak rychle.

Měřítko knihy opět poskočilo, po střetech několika lodí tu máme první opravdové střety velkých jednotek, desítky lodí a stovky střel lítajících všemi směry (a konečně za to taky nemůže Honor). Kromě taktiky už se uplatňuje i strategie a ukazuje se, že to odteď bude ještě složitější.

Je třetí díl lepší než ten předchozí? Řekl bych že ne. Ale není o moc za ním, je tak na úrovni první knihy. Třetí díl je totiž trochu jednodušší a přímočařejší než ten druhý. Dobrá, možná je horší i než první díl. Protože taky chybí pořádní záporáci, jsou to jen neosobní útočníci. Všechny obecné poznatky psané u předchozích dvou dílů ale pořád platí. No, rozlučte se se starým Havenem, je tady Haven nový. A my si musíme chvíli počkat, než si ho pořádně užijeme.

Kapitán Kobalt, RHN

1 07.09.2023

Tohle bylo tak strašné že druhý díl nechci ani vidět.

Poznámky z několikátého čtení celé série, původně česky, nyní kombinace anglických ebooků a audioknih (ty poprvé) - Díl devatenáctý, čtvrtý díl vedlejší série: Stín vítězství

Tento díl je bohužel řazen k těm horším v této sérii. Jistě, jsou zde věci a části co stojí za to. Jenže to pouze částečně vyrovnává ten zbytek. Kniha je zbytečně dlouhá, navíc na to, že se děj zas tak moc neposune. Příběh je roztříštěný a občas trošku zmatený, děj se odehrává na dlouhém časovém úseku, na spoustě planet a míst a z pohledu spousty postav. Děj se tak prolíná s předchozím dílem této série a navíc doplňuje aktuální dění pro hlavní sérii i špionážní vedlejší sérii. Velká váha je dána fanouškům z Polska a Čech, kteří dostali vlastní planety a postavy. Snad to nevezmou osobně, ale když ty lidi znám, tak mě ty jména v knížce spíše ruší.

Příběhy revolučních hnutí, které shazují okovy Solárního svazu samostatně špatné nejsou, každá planeta má svůj styl a své řešení. Vše od krvavé revoluce, kdy z měst zbydou jen krátery až po skoro mírumilovné řešení. Divokou kartou jsou zde Mantichořani a "Mantichořani", pak také Solariáni s jejich loděmi a mírovými sbory. Často tak výsledek stojí na tom, kdo na místo dorazí první. Zde rozhodně platí, že kdo má vesmírnou nadvládu, nemá problém zvítězit i na planetě pod sebou.

Kniha je pěkným kouskem skládačky celého Honorvese. Doplňuje pozadí a rozšiřuje děj, masivně také rozšiřuje samotný vesmír. Až na pár částí zde ale nevidím důvod jí číst někdy znovu (tedy potřetí). Její technická důležitost totiž převažuje nad zábavností čtení. A také zde nejsou žádní Havěňaně...
Je to široká zastávka na cestě k finále, chtěl jsem mít tuto knihu už za sebou, abych se konečně dostal k Nekompromisní Honor.

RADM Kobalt, RHN

07.05.2024

Tahle kniha je šílená. Je monstrózní a monumentální. Po dočtení jsem byl vlastně rád, že už je konec, myslel jsem že už se k ní nikdy nevrátím. Ale nyní po letech bych se do ní ponořil i podruhé, je to výzva.

No je to opravdu obtížné popsat... Je to už taky několik let, co jsem dočetl, takže konkrétní vzpomínky je občas těžké vyhrabat. Zůstaly už hlavně pocity. Je to opravdu obluda, tlustá bichle se spoustou stránek. A navíc složená z několika knih, které mají každá trochu jiný styl a jiné tempo. Není to úplně jednoduché čtení a zábavnost/čtivost se v průběhu taky zvládne několikrát změnit. Když bych to musel porovnat, tak jediná věc alespoň trochu podobná co jsem četl od té doby je Atlasova vzpoura.

11.04.2022

Kopírka Kulhánka a jiných nápadu která kupodivu funguje. Příjemná akční a krvavá jízda která odsýpá, nic víc, nic míň.

26.11.2019