Kateřin-a komentáře u knih

Opravdu krátká, ale moc milá knížka s originálně pojatým námětem a pěknými ilustracemi. O tom, že smrt není jen smutek a chlad.

1 13.04.2019

Velmi úsporné stylem psaní, ze začátku mi to přišlo zvláštní, ale pak jsem si zvykla. Život hlavní hrdinky a vypravěčky příběhu jako by byl dějištěm událostí, krajinou, kterou procházejí různí lidé a události, které ona sama nedokáže ovlivnit. Manželství, mateřství a vztahy jsou jako něco, co se jí stalo, co jejím životem proplulo a ona jen zůstala stínem, který to všechno pozoroval. To se ale změní.

1 03.04.2019

Smutné, ponuré a tíživé. Lyrický příběh o životě muže, který i přes nepřízeň času, jenž smetl vše, na čem mu záleželo, zůstává věrný svému domovu. Na sklonku života se vypořádává s temnými stíny ze své minulosti a kráčí vstříc nevyhnutelnosti smrti.

1 27.03.2019

Kniha plná nostalgie a melancholie, působivá a magická. Vypravěč vzpomíná na své dětství, dospívání a zralou dospělost, přemítá nad svým životem a hranicemi - těmi faktickými i symbolickými - , které překročil, s uvědoměním, že jeho čas na světě jednou uplyne a zmizí jako padající hvězdy, které o svatovavřinecké noci pozoruje se svým synem.

1 26.03.2019

Ženské postavy na mě působily vesměs rezignovaně. Svůj život přijaly, jaký je a smířily se s ním. I když dokázaly prohlédnout svou situaci a měly možnost něco změnit, nic neudělaly. Tím vlastně přijaly odpovědnost za to, jaký život si vybraly, byť to byla varianta z pohledu čtenáře mnohdy lítostná. Líbilo se mi, jak L. Kábrtová popisovala každodenní život, milostné vztahy a lidské tělo bez příkras, tak, jak to prostě je a funguje. Současné tvorbě českých autorek fandím a určitě doporučuji!

1 11.03.2019

Byl to opravdu nevšední čtenářský zážitek! Cesta hlavního hrdiny za hledáním a uvědoměním si skutečného já. Příběh měl sice pohádkový nádech, ale nečetlo se mi to úplně lehko. Některé odkazy na mystické a biblické prvky pro mě nebyly moc srozumitelné.

1 16.10.2018

Ve svých přednáškách V. Frankl seznamuje publikum se základními principy logoterapie - terapeutické léčebné metody zaměřené na hledání smyslu; a odpovídá tak na skutečnost, že mnoho lidí trpí tím, co nazval existenciálním vakuem. Vymezuje se přitom proti biologismu, psychologismu a sociologismu a pojímá člověka v jeho celosti.

Pro mě, jakožto člověka, který se psychoterapií nezabývá odborně, to bylo místy obtížné čtení a netroufám si říct, že jsem všemu porozuměla. Co jsem si z toho ale mimo jiné vzala, byl důraz V. Frankla na svobodu a odpovědnost. I když v sobě člověk má určité biologické a psychologické vlohy a působí na něj prostředí, ve kterém žije, vždy si může zvolit, jak na tyto podmínky bude reagovat: "Člověk není svobodný od podmínek, nýbrž pouze svobodný k tomu, aby k nim zaujal stanovisko."

1 25.07.2018

Složité stylem psaní i obsahem. Těžké téma vztahu matky a dcery, ve kterém se prolíná touha po lásce i nenávist. Místy syrově realistické, s prvky ze skutečného vztahu autorky ke své matce. Počin, který mě rozhodně překvapil a zanechal rozporuplné pocity.

"Mami, to je James."
"Jaký James?
"James. Nestačí ti to?" ... "James a já jsme zamilovaní."
"Co to je?"
Ticho.
"Mami, chci se s Jamesem podělit o svůj život."
"O svůj život? Tvůj život náleží mně. Poděl se o svou blbost a pocit úzkosti."
"Ano, mami..."

1 21.06.2018

První kniha, kterou jsem od tohoto autora četla a ihned mě odzbrojil jeho styl psaní. Povídky jsem hltala jednu za druhou a měla tendenci se k nim vracet. Ale ve srovnání s následně přečteným souborem Zůstaňte s námi mi připadalo, že Mapa Anny má trošku nižší úroveň. Přesto mi ale zůstane v paměti. Připojuji se ke komentáři bookemmy - krásný sloh!

1 12.04.2018

Postavy ocitající se v někdy až absurdních situacích, místy velmi úsměvné, smutné, realistické. Podobně jako v Mapě Anny autor popisuje pokřivené nebo vyhořelé partnerské a mezilidské vztahy. U Šindelky oceňuji netypický a splavný styl psaní a vyprávění.. a to mě u něj baví!

1 12.04.2018

Zpočátku mi téma knihy moc nesedělo, ale postupně jsem se do příběhu začetla. Místy dost popisné, ale nepřišlo mi to v textu rušivé nebo zdlouhavé. Autor má schopnost dodat popisu cesty nebo místa (např. výrobní hala) i něco navíc. K dokreslení příběhu hlavních postav mi chybělo pár detailů z cesty, z jejich minulosti. Kniha o putování člověka neznámou a nepřátelskou krajinou, cizí civilizací a samotou. Aktuální téma, zajímavé autorovy postřehy, myšlenky, výstižná přirovnání. Čtyři hvězdičky.

1 12.04.2018

Téhle knize jsem nedokázala porozumět a byla jsem skutečně ráda, když jsem dočetla poslední stránku. Už po prvních kapitolách jsem se přistihla, že si po přečtení odstavce vůbec nepamatuji, co bylo obsahem odstavce předchozího. Nenašla jsem si tam pro sebe žádné silné místo ani zajímavou myšlenku, kterou bych měla potřebu si zaznamenat. Jediné, k čemu mě kniha ponoukala, byl spánek. Prostě mě to neoslovilo. Bohužel jen dvě hvězdičky.

28.01.2020

Už po přečtení předmluvy autora mi bylo jasné, že tahle kniha nebude obyčejná. A nezklamala jsem se! Po jazykové a stylistické stránce to pro mě bylo něco naprosto neočekávaného a místy snad neuchopitelného. Autor sice v úvodu říká, že v některých partiích může být kniha pokládána za hnusnou, to jsem ale ve velké míře neshledala - s výjimkou intermezza s hrbáčem.

11.01.2020

Útlá knížka, přečteno za jedno dopoledne. Nejvíc mě zaujaly poslední dvě povídky Experiment a Polibek. V příbězích z každodenního života jakoby se nic důležitého nedělo, přesto se zde něco odehrává. Pro mě trochu neuchopitelné a zvláštní, ale v pozitivním slova smyslu.

04.04.2019

Měla jsem problém to vůbec dočíst a na posledních sto stranách už jsem se jen přemáhala a obsahu se příliš nevěnovala. Měla jsem pocit, že příběh nikam nesměřoval a postavy zamrzly ve svých světonázorech. A ano, bylo to hodně didaktické, což mi v předchozích knihách tolik nevadilo, když se autor více věnoval tématu psychoterapie, ale tohle mi přišlo tak nějak naroubované. Váhala jsem mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale přece jen mě něco udrželo až do konce.

18.03.2019

Povídkový soubor L. Krohn vypovídá o hranicích reality a jejím vnímání skrze smysly. Příjemné čtení k zamyšlení. Překvapilo mě, jaké množství bizardních osob a alternativních teorií dokázala autorka popsat. Nicméně, čekala jsem od toho trochu něco jiného.

"Je bezpředmětné předpokládat, že takzvaný klam je vždy vadný vjem, nesprávná interpretace reality. Ta občas dává pozorovateli takovou informaci, kterou s pomocí normálních smyslů není možné přijmout. Halucinace mohou být vjemy, které normálně necháváme bez povšimnutí, protože narušují naše naučené vnímání skutečnosti." (s. 181)

24.01.2019

Za mě nejlepší povídka určitě Cantervillské strašidlo, ostatní nijak zvlášť nezaujaly, ani příběhem, ani stylem psaní. Oscar Wilde asi nebude patřit mezi mé nejoblíbenější, přestože mu nelze upřít jeho místo mezi světovými autory.

15.11.2018

Jsou knihy, po kterých sáhnu každou volnou chvilku, ale takhle.. ta k nim bohužel nepatřila. Posledních sto padesát stránek jsem se přemáhala, abych vůbec dočetla. Podle mě zbytečně obsáhlé a roztahané. Nejsilnější výpovědní hodnotu mělo asi vyprávění Petra, kde jsem našla několik myšlenek, které mě zaujaly.

02.10.2018

Pěkné čtení, něco svého jsem si v tom našla, ale jinak mě to celkově moc nenadchlo. Nejvíc se mi líbily povídky ve třetí části knihy.

"Strach je synonymum budoucnosti a budoucnost sestává z rozdvojených cest. Měla bych říct z rozdvojujících se cest, protože cesty se rozdvojují neustále, jako pomalé blýskání. Cesta je proces, ne konkrétně vytyčený pruh země."

15.06.2018

Pro mě trochu zklamání, čekala jsem, že tématu smrti a umírání se autorka bude věnovat více a podrobněji rozpracuje, jak se postavy vyrovnávají se smrtí blízkého nebo připravují na smrt vlastní. Ale jinak pěkné čtení o nelehkém životě tří generací žen. Nejvíc se mi líbila druhá část - Parka.

04.06.2018