Jarrimund komentáře u knih

Je až zarážející kolik, zejména mladších, čtenářů zoufale hledá (a nenachází) příběh a jeho smysl. Ale tato knížka není a nechce být uspěchanou akční záležitostí. Je to poetická "tichá síla" (slovy někdejšího politického sloganu) napsaná překrásnou češtinou. Knížka, stejně jako film, patří k mým top zážitkům. A ještě poznámka na závěr - opětovným čtením lze objevovat další a další dimenze textu.

21 13.04.2013

Zhruba v 7 letech to byla má druhá, nebo třetí přečtená kniha a byl jsem z ní doslova nadšený. Pravda, přemítání o Bohu mne moc nebralo, zato ale ty soupisy zachráněného nářadí a vše ostatní... Když nám někdy ve 4. třídě nabízeli Plevův přepis, shledal jsem ho, s prominutím, zparchantělým.

7 03.12.2020

Jednoduše skvělá kniha.

6 17.07.2018

Pro mne po „Levé ruce tmy“ nejlepší autorčina kniha. Úžasná je rovněž povídka „Svět je les, les je svět“. Užil jsem si i celkově poklidného tempa „Vyprávění“. Obvykle nehodnotím obálku, ale tato je povedená.

5 08.02.2018

Skvělá fotodokumentace a hlavně práce zahrnující kompletně celou skupinu z našeho území. Silně preferuji takovéto důkladné komplety, dalo by se říci, "německého střihu". Všemožné výběry (xy nejkrásnějších, všechno o [sic!] atd.) jdou mimo mě.

5 10.03.2016

Nemohu si odpustit zveřejnění dávné vzpomínky. V sedmdesátých letech jsem měl, díky naší skvělé paní profesorce Ludmile Freiové, příležitost číst jednu z rukopisných verzí Něžného barbara. Nikdy už jsem nečetl od pana Hrabala nic tak úžasného. Publikovaná (autocenzurovaná) verze je výborná, ale té rukopisné se vůbec nevyrovná. Škoda, ale asi to tak muselo být...

5 13.04.2013

Výborná kniha, dávám plný počet bodů!
ALE - zase ta švartna. Archeologové by měli geologické termíny konzultovat se specialisty, zejména pokud je řadí do slovníčku významných termínů. Švartna je sedimentem svrchnokarbonského jezera a je tedy prvohorního stáří, nikoliv druhohorního. Rovněž se nejedná o sapropelit (http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?sapropel). Sedimentární horniny se pojmenovávají podle jejich hlavní složky a správný název je tedy sideritický JÍLOVEC bohatý na organické látky (dejme tomu na sapropel). Vizuální podobnost hnědému uhlí se mi také nezdá...
Nicméně knihu vřele doporučuji.

4 08.05.2016

Kniha nepostrádá zajímavé myšlenky, byť jde občas o spekulace. Zajímavé jsou například detaily sukcese středoevropského lesa, nebo různorodá koexistence stromů s houbami. Celkový dojem kazí místy neobratný překlad a autorovy nepříliš povedené výlety do jiných oborů. Závěrečná agitka knize rovněž nepřidá.

3 19.01.2018

Pro mne byla kniha velkým zklamáním. Ke konci už jsem celé umělecké, pocitové a kvazi lingvistické pasáže směle přeskakoval. Když autor zabrousí do jiného vědního oboru, je to místy úsměvné. Zajímavé informace však kniha obsahuje také. Nalézal jsem je především v první polovině textu.

3 09.05.2017

Na knihu jsem se dosti těšil, byla však pro mne zklamáním. Na jedné straně hodně zasvěcených informací a výborná lokalizace, na straně druhé však pro mne nestravitelný způsob psaní. Oč jde? 1) Občas podivné vazby a výrazy. 2) Povinný odstavec "genius loci" u každé lokality. Termín, který chápu pocitově a osobně je zde degradován na jakési odkladiště čehokoliv. 3) Do takovéto faktografické knihy naprosto nepatří autorovy politické výkřiky. A to bez ohledu na to, zdali s nimi souhlasím, nebo ne. Působí to křečovitě a zapšchle. 4) Terminologie týkající se jiných oborů je špatná. Příklad? Švartna v žádném případě není "povrchový druh uhlí" a už vůbec není synonymem lignitu. Jediné, co má s uhlím společného je výskyt v nadloží klobucké slojky. Jde o organickými látkami bohatý jílovec. Ostatní fauly bych musel zpětně dohledávat a to se mi už opravdu nechce. 5) Časté odkazy na esoteriky, numerology a podobné...
Škoda.

3 02.01.2016

Celkem dobře napsané se snahou zachovat Asimovův styl. Jen výrazná pointa chybí a asi chybět musí – jde přeci jen o spojovací článek, o chybějící kamínek do mozaiky. Vysvětlení jevů budoucích tu však je a pro milovníky série je tato kniha nutností. Snad autor dostojí slibům a vyplní další mezery…

3 14.01.2015

Knížka mého dětství číslo jedna. Již navždy udrží můj rekord v počtu přečtení. Četl jsem ji tolikrát, že jsem uměl celé pasáže zpaměti.
Pro mne srdeční záležitost.

3 13.04.2013

Ivan Vyskočil - jako vždy - skvělý zážitek.

3 09.03.2013

Knihu o životě a díle Williama Smithe, autora první geologické mapy, jsem dlouho sháněl. Bohužel nenaplnila má očekávání. Krom začátku a úplného konce byla napsána těžkopádným jazykem. Autor prokázal v několika případech britskou zaslepenost. Například tvrzení o tom, že jen v Anglii, jako jediné zemi na světě, lze nalézt horniny z téměř všech geologických období je arogantní a směšné. Totéž se dá napsat například o Česku (a na menší ploše). Stejně tak je směšné tvrdit, že nejproslulejším vězením na světě je londýnské vězení pro dlužníky (leda snad pro vášnivé čtenáře Dickense). Autor, ač sám geolog, popisuje dosti podivným způsobem vrásnění. Deskovou tektoniku sice uvádí, ale bez patřičného porozumění. Své odvedl i překladatel i když uznávám, že komplikovaný text byl těžkým oříškem. Například ve výčtech fosilních skupin živočichů se pro mesozoické mlže důsledně uvádí termín "dvoulasturové mušle". Jde o podivný překlad termínu "bivalve". Zpočátku jsem spoustu nepřesností a podivností považoval za snahu zachovat dobový styl, ale zhruba od poloviny knihy už nikoliv. Faktografie je ovšem velmi precizní, místy (hlavně ve střední části) až příliš. Zajímavě je popsán vývoj dobového myšlení a anglické společnosti během Smithova života.

2 04.10.2022

Hezké čtení. Jen malá subjektivní výtka - o domě, kde jsem prožil dětství (Martinický palác) se uvádí jen že byl plný nájemníků. Alespoň ten Martinic, z okna vyhozený, mohl být zmíněn.

2 30.10.2019

Kniha, která definitivně rozhodla o mé budoucí profesi. Vymodlil jsem si ji k Vánocům.

2 09.11.2015

Pro milovníka Prahy neopominutelná publikace.

2 05.05.2013

Ale ta myšlenka (lze-li to tak zjednodušit) opravdu není obsahově nedestruktivní, to ani náhodou. Při četbě Uljanovových spisů (možná s překvapením) zjistíte, že jde o soubor teroristických pokynů a příruček. Vůbec nešlo o to, že by Džugašvili něco překroutil, on to jen zdokonalil.

2 05.05.2013

Pro mne nejlepší Vonnegut (a že jich mám doma devět...). Inu, tak praví Knihy Bokononovy, Amen.

2 13.04.2013

Zajímavé téma, kniha mne však nijak nevtáhla. Místy jsem se musel do čtení nutit. Dojem z jinak kvalitní češtiny mi dokonale zkazilo důsledné, a dle mého názoru arogantní (podle vzoru "kašlu na to, že je to blbě, ale mě se to tak líbí"), používání chybného tvaru "bysme". To, že se tento výraz běžně používá v hovorové češtině ještě neznamená že to použiji v textu. Nevím, jestli to má na svědomí překladatel, editor, nebo vydavatel, ale je to jako pěst na oko. Ještě že tam nebylo "by jsme"...

1 23.06.2022