Hanina61 komentáře u knih

No jasně, tady jsem si tu čtenářskou výzvu (kniha, která má víc než 5 vydání) poněkud ulehčila, jenže tuhle knížku miluju od dětství (poprvé vyšla v roce 1961, kdy jsem se narodila), sotva jsem se naučila mluvit, žvatlala jsem ji zpaměti... Čas plynul a Veselá mašinka se stala oblíbenou hrdinkou mých dětí... A čas plynul a já ji teď čtu vnoučatům... A vlastně ji ani nemusím číst, protože bych ji odříkala zpaměti, i kdybyste mě probudili o půlnoci... Jenže to bych se zas ochudila o koukání na ty kouzelné ilustrace... :-)

20 07.09.2023

Tuhle takřka čtyřicetiletou knihu nikdo nečetl a nehodnotil? Tak to musím napravit, protože si pamatuju, jak se mi jako mladé nevěstě v 80. letech líbila, jak mi ženy na fotografiích v ní připadaly krásné a všechny ty rady úžasné. Měla ji v knihovně moje tchýně Anička a často, když jsme ji navštívili, jsem si v ní zas a znovu listovala. Nebyl internet, z časopisů vycházela jedině tak Vlasta, Žena a móda či Praktická žena... ne jako dnes, kdy je časopisů "pro ženy" přehršle a influencerky na nás chrlí svoje moudra ze všech stran... Tchýně Anička tu už není, knihovna se ruší a já přemýšlím, zda si tuhle knihu nechat, čistě z nostalgie, rozhodně ne z praktických důvodů, protože kdybych si podle ní například měla nechat udělat módní účes, tak bych se s tou nalakovanou helmou bála vylézt z baráku... Ale jo... Takže hodnocení? Z pohledu mladé nevěsty v 80. letech celých pět hvězdiček, z pohledu nynější důchodkyně tak dvě, maximálně s mohutným přivřením oka opět čistě z nostalgie tři... .-)

20 28.05.2023

John Boyne se tentokrát neskutečně zábavným způsobem a bez servítků strefuje do nešvarů dnešní doby, aneb jak jeden tweet stačí k tomu, aby váš život nabral dráhu po sestupné spirále až kamsi do pekla....A že to byla jízda... místy jsem se smála, až jsem se za břicho popadala... :-D V dnešním poblázněném světě ji doporučuji k četbě úplně každému... ;-)

20 25.10.2022

Všechno už asi bylo napsáno v komentářích pode mnou... a nenapadá mě jiné slovo než zde již použité - "geniální"... Ten začátek - první stránky - mě docela "rozsekal"... a konec ještě víc... Moje druhá kniha od Jana Štiftera a rozhodně ne poslední, myslím, že o tomhle autorovi ještě uslyšíme... Moc doporučuji...

20 27.02.2022

Tuhle knížku jsem četla kdysi dávno, mohlo by mít kolem dvaceti let, doslova jsem ji hltala, stejně jako Johnovo memento... Hluboký socialismus, připadalo mi, že něco takového snad ani nemůže být pravda... nicméně jsem byla ráda, že si žiju svůj "normální" život. Podruhé jsem se k ní vrátila po mnoha letech, spolu s dalšími... když jsem se snažila pochopit duši narkomana, protože se do osidel drog dostal i můj syn... Naštěstí se z toho dostal, i když je vše na hraně... a já už ji nikdy nechci číst znovu...

20 15.07.2015

Tak určitě jsem nevěděla, že krokodýli polykají kamení, aby neměli velký hlad, že komáři člověka nejenom štípnou, ale taky počurají, že u rybek klaunů se samci mění v samice, že žralokovi naroste až 30 000 zubů za život... a spoustu dalších, skoro neuvěřitelných věcí ze světa živočichů... vše provázeno úžasnými ilustracemi Maji Säfströmové. Milá knížka, kterou můžete číst zas a znovu stále dokola a nikdy se neomrzí... :-)

19 30.08.2023

Přečtena znovu - teď už ji mám doma - tentokrát v rámci čtenářské výzvy jako kniha od autora z mého dětství. Super komiks, pamatuju si, jak jsem ho tehdy hltala, a dokonce i dnes si některé hlášky pamatuju zpaměti, a po celou dobu čtení mám přihlouplý úsměv na tváři... Holt nostalgie... :-D

19 14.01.2022

Nádherný příběh... Žasnu nad tím, jak obdivuhodně autorka dokázala vyjádřit psí "vjemy a pocity"... A taky popsat proměny severské přírody během ročních dob... A moc jsem si přála, aby to tak nějak dopadlo... :-)

18 07.09.2023

Kniha "Do tmy" je moje srdcovka, od jejího vydání ji čtu každý rok v době kvetení lípy zas a znovu, líbily se mi i "Ke dnu" a "Před povodní" s jejími mystickými prvky... Annu Bolavou jsem poznala osobně a na její novou knihu jsem se moc těšila... Ale ač jsem čtenář vnímavý a trpělivý a ač mám ráda fantasy i magický realismus, musím se v tomto případě připojit k těm čtenářům, kteří se do knihy pustili s nadšením, ale jak příběh pokračoval, museli se do četby nutit... A to jsem si knihu tak moc chtěla přečíst... Rychločetba nezabrala, tady je totiž třeba věnovat pozornost každému slovu... je mi to líto, ale čas je příliš vzácný, než abych četla něco, do čeho se musím nutit, takže knihu odkládám do nedočtených, byť jí dávám malou šancí, že ji třeba někdy dočtu. Jako nedočtenou nemůžu hodnotit... Nicméně po stránce jazykové a vypravěčské by to bylo u Anny Bolavé jako vždy na pět hvězd, ovšem příběh samotný?

Hodně temné, stejně jako "Nedokončený rukopis"... A nad spletitou prokombinovaností příběhů z "Nedokončeného rukopisu" a "Černé smrti" nelze než žasnout, svědčí o autorově genialitě... Obě se četly jedním dechem a víc netřeba dodávat...

18 19.03.2023

Pro děti, které se z knížky dozvědí spoustu věcí o stromech a taky třeba mechu, ale i o kamarádství a vzájemné pomoci...
A možná taky trochu i pro dospělé... Ulpěl mi v hlavě tento odstavec:

"Je krásné mít na co vzpomínat, pomyslel si jezevec cestou na okraj lesa. Když je ti těžko u srdce, se vzpomínkami se život hned zdá snazší a radostnější. Jsou jako bezpečná skrýš, do které se můžeš schovat, kdykoli se ti zachce. Jako kdyby moje veselá a zábavná maminka, která už tady dávno není, opět seděla vedle mě."

Provázeno milými obrázky mé oblíbené ilustrátorky Oksany Bula.

18 14.02.2023

Naprosto famózní, bezmála čtvrstoletí stará kniha, ve které najdete recepty z mnoha evropských zemí, od předkrmů přes polévky a hlavní jídla až po dezerty a přílohy, doplněné černobílými i barevnými fotografiemi. Dlouho jsem podle ní nic neuvařila, ale nedávno jsem se rozhodla připravit tu a tam o víkendu den té či oné kuchyně, a tak jsme zatím jedli jako ve Velké Británii (včetně yorkshirského pudinku) a ve Švýcarsku... a příště to bude kuchyně bulharská nebo skandinávská nebo italská nebo... :-)

18 09.02.2023

Po přečtení všech knih od Chrise Cartera jsem měla tak trochu "absťák"... než jsem narazila na Francka Thillieze... Moje první kniha od něj a hned takový nářez, že místy bylo nutné knihu odkládat. Dokonale vystavěný a velmi napínavý příběh, zajímavá hlavní postava (určitě budu chtít znát Sharkovy další případy i to, jak se vyvíjí jeho osobní život), trochu jiný styl, než na jaký je člověk zvyklý, místy až poetický a mystický, který se mi ovšem brzy zalíbil. Ale stejně jako u Cartera to není kniha pro "slabší žaludky". Osobně ji milovníkům napětí doporučuji a sama už mám v knihovně zamluveného "Smrtihlava"...

18 08.07.2022

Knížky Petry Soukupové mám moc ráda, přečetla jsem je zatím všechny... Ale v této jsem ty nekonečné hádky a argumenty mezi postavami prostě nezvládla... možná je to tím, co se kolem nás děje, možná mám jenom depku, ale knihu prozatím odkládám do nedočtených a nedávám hodnocení, možná se k ní někdy vrátím... teď si raději jdu číst Život v lesích... :-)

Josef Lada jako spisovatel, malíř, člověk... A překrásná kniha plná kouzelných ilustrací...Udělala jsem to přesně tak, jak píše pode mnou Ninushka, knihu jsem si přečetla a pak se vypravila do Hrusic, a ne jednou. J. Ladu jsem měla ráda už jako dítě a jako dospěláka mě moc zajímá i jeho život. A nikdy nezapomenu na pražskou výstavu, kdy jsem stála jak očarovaná před originály jeho obrazů, které svými barvami a živostí doslova "vtahovaly dovnitř"... kdo z nás si někdy nepřál ocitnout se mezi dětmi užívajícími si zimní radovánky na návsi nebo mezi jeho koledníčky před jesličkami?
Všem, kdo mají Ladu rádi, tuto knihu moc doporučuju.
PS. Jak si myslíte, že se jmenuje můj černý kocour? :-)

18 24.09.2021

Tak to byla jízda, hlavně druhá polovina, realita a nadpřirozeno smícháno v přesně takových dávkách, aby to čtenář ještě snesl... ve srovnání s předchozími dvěma díly sice velmi překvapivý, ale o to zajímavější závěr řečovické trilogie. Autorčin styl mi "velmi sedí" a mám ji čím dál tím raději. Ani jsem netušila, jak úžasně se dá popsat voda... :-)

18 05.12.2020

Četla se mi dobře tahle kniha, od Hájíčka první, námětem nelehká. Ty komíny vidím na obzoru v dálce a jsem raději, když je mlha nebo opar a ony vidět nejsou, to vždycky jásám: "Temelín se ztratil!" Jenže se neztratil a zdaleka to neskončilo, poněvadž jsme jednou z lokalit vytipovaných pro úložiště radioaktivního odpadu. Taky protestujeme, a doufám že to v našem případě nebude marné... Jinak mne v románu kromě samotného hlavního tématu nejvíc zaujal nešťastný příběh Hančina bratra a vztahy ostatních členů rodiny k němu...

18 03.04.2019

Se stupňujícím se údivem a nevírou jsem tuto knihu psanou ve formě dialogu skoro celou přečetla během cesty vlakem... Šokující konec jsem si nechala na doma... Moje oblíbená spisovatelka opět nezklamala... :-)

17 31.08.2023

"Sběratel sněhu" mě nadchl, také "Světlo z Pauliny", "Cafe Groll" i "Kathy", ale tahle, ač jsem ji měla dlouho rezervovanou v knihovně a ač jsem se na ni moc těšila a ač je jazyk opět krásně poetický, mě bohužel za srdce zas tak nechytila, spousta postav, z nichž ani jednu jsem si neoblíbila. Spíš jsem z knihy měla takový zvláštní pocit a jak tu už někdo psal, od Jana Štiftera jsem zvyklá na lepší...

17 09.03.2023

"Tato knížečka je nahlédnutím do mé duše a poděkováním Bohu za milost žití, s několika vybranými básněmi, modlitbami, obrázky a dvěma pohádkami pro děti, vzniklými od doby studií gymnázia v Ostravě, přes život na Broumovsku, na farách (Příbram, Benešov, Votice, Havlíčkův Brod) až do současnosti. Kéž vás pohladí..." píše na zadní straně obalu tato vzácná žena, kterou mám tu čest znát osobně. Takový malý skvost, ke kterému se člověk rád vrací. Autorčiny ilustrace na šesti volných listech jsou kouzelné...

Valašské muzeum v přírodě
6.7.1986

Jsem ve staré třídě:
kříž, Franz Josef, břidličná tabulka v sotůrku,
dřevěné škamny.
na tabuli jsou krasopisně napsána dvě slova:
máma a Rožnov.
(maminko, dnes jsi tu za mnou byla - máma,
Rožnov)
Za okny kvetou muškáty.
Píši do špičky seřezaným husím brkem,
popráším drcenou křídou z růžové
porcelánové nádobky.
Zvonečka Ernestina Kaufmanna zvoní...
Začaly mi prázdniny.i

17 20.02.2023