gossipavlina komentáře u knih
Ufff. Tohle já nedokážu dočíst. Naivní, nereálné, neuvěřitelné.
Stává se pro mě tradicí, že na Vánoce čtu nějakou knížku s vánoční tématikou. Proto jsem si vybrala i tuhle. Nemohla jsem sáhnout víc vedle. Bylo to celé praštěné a potrhlé, stejně jako hlavní hrdinka Angela. Vánoční atmosféru mi knížka nepřinesla žádnou. V tomto směru to pro mě byla ztráta času.
Paráda. Moc hezky napsané, chytlavé. Pořád se něco děje. I jsem se chvílemi musela smát, hlavně, jak Michelle objala anglickou královnu. Přesto, že jsem tuhle „aférku" v bulváru kdysi zahlédla, znovu mě rozesmála.
Přesto jsem ubrala jednu hvězdu, čekala jsem víc motivační knížku, než „jen" příběh.
Nečtu sérii od začátku, takže už mám ze série Vrchní inspektor Wexford některé díly přečtené. A proto mohu říct, že tenhle díl není zrovna nic moc. Prostě průměr.
Pěkný příběh, plný lásky, afrického slunce, britské smetánky, ale také plný předsudků a thahu.
Doporučuji.
Ve svém žánru jedna z těch lepších.Přečetla jsem za dva dny. Brala jsem ji do ruky s tím, že chci něco romantického, s bouřlivými emocemi. Kostra těchto knih bývá většinou stejná, hl.hrdinové se chtějí, ale z nějakého důvodu navenek nechtějí. Chvíli jo, pak zase ne. Se to v nich pere. Stejně to vždycky skončí stejně, což je právě fajn, protože víte, že chcete něco s růžovými brýlemi, něco pozitivního. Různorodost je v místě, kam je děj zasazen, případně v charakterech postav. Tady jsem především ocenila vtipnost a smysl pro humor všech zúčastněných. Špičkování, slovní přestřelky, to bylo to, co se mi na knize líbilo.
Takže doporučuji.
J. Grisham zase trochu jinak. A zase to stálo za to. Část z války se mi moc nelíbila, přišlo mi to trochu encyklopedické, místy jsem i přeskakovala, ale jinak ostatní části knihy byly super. Uvěřitelné, popsané s dokonalostí vlastní J.Grishamovi.
Doporučuji.
Taková milá bláznivina pro zasmání s úplně nejvíc americky sladkým happyendem.
Přiměřeně napětí, přiměřeně lásky, přiměřeně litarárna. A vznikl z toho fajn příběh. Celou dobu jsem byla zvědavá na vysvětlení zápletky. Pro Jane Austenovou to dopadlo dobře. Z mého pohledu byl ten konec trochu přitažený za vlasy.
Přesto milá knížka, která místy pobaví, místy pohladí.
Doporučuji.
Moc dobré. Uvěřitelné. A jestli to takhle opravdu nějak bylo, tak chudáci. Dřeli a dřeli. A stejně si nikdy nic dobrého nevydřeli.
Celkově ta kniha vyznívá dost negativně.
I přesto mě bavila. ale teď se raději pustím do něčeho humorného.
Snad poprvé jsem přemýšlela, že knihu označím jako odpad. Zachránilo ji jen to, že se to skutečně stalo. A závěr knihy. Jinak 3/4 času jsem si říkala, to není možný, to se mi snad jen zdá. Ten styl zpracování byl fakt hrozný. Nejhorší a nejupadlejší červená knihovna, hluboko pod Padesáti odstíny šedi.
Až ten závěr, ten mě dostal, kdy Jessica bilancovala nad jejím vztahem s Danijelem. Tam své myšlenky krásně a smysluplně rozvinula.
Chápu, že život s takovou osobností, jako byl Danijel, byť se s ním potkala jen na kratší dobu, její život zásadně ovlivnil. Ale možná měla takto zpracovaná kniha zůstat v šuplíku.
Přeji Jessice, aby do konce svého života byla už jen šťastná!
První polovina mi přišla taková nijaká. J.G.to umí lépe. Ale v druhé půlce to byl zase starý dobrý Grisham. Takže spokojenost.
Napsané to bylo dobře, ale jinak průměrná detektivka. Asi jsem zmlsaná severskými thrillery. Ale vyšetřovatel byl úplně normální. Pro mě ničím zapamatovatelný. A ústřední zápletka mě také ničím neohromila. Snad jen to prostředí.
Průvodce je pěkně zpracovaný, zajímavě. Graficky se mi moc líbí. Ale je vhodný spíš pro lidi, co Prahu neznají. Pro pražáka toho moc nového nepřinese. Z čehož jsem třeba já mírně zklamaná.
Z 50% doporučených míst v průvodci na ty davy stejně narazíte. Tomu se v dnešní době ve velkoměstě prostě nevyhnete.
Líbila se mi, i když mě někteří z protagonistů fakt štvali. Massimo. A ten teda velmi. Za ním hned v závěsu jeho matka.
Kniha byla čtivě napsaná, hodně o vztazích, psychologii, a to mě baví.
Jako 18-iletá bych asi hodnotila jinak. Takže moje hodnocení je asi třeba brát trochu s nadhledem, neb nejsem cílová skupina. Ale tohle byl uragán emocí, zbytečně přeslazené. Ryle nereálný, pan (ne)dokonalý. Ty jeho citové výlevy, až mi bylo za něj trapně.
Na konci jsem spisovatelku pochopila. Vypsat se ze své bolesti.
Jako odpočinkové čtení, proč ne. Kniha je příjemně čtivá.
Ten příběh sám o sobě je dost tuctový. Nic výrazného. Ale styl psaní paní Mornštajnové se mi líbí. Určitě se budu těšit na její další knihy.
Velice aktuální téma. Až mě mrazilo. Z těch vražd to ale nebylo. Ufff, náročné téma. Šikana.
Huldar je sympaťák, Freyja na to určitě také časem přijde.
Knihy YS mě prostě baví.
Pěkné. Dokonalost něco stojí. A i na pohled dokonalí lidé mají své nedokonalosti.
Labutě byly opravdu nádherné a hlavně elegantní. Elegance. Magické slovo, mantra pro labutě. Hlavně pro Babe.
Doporučuji k přečtení.