Godgifu komentáře u knih

Číst jde, ale je třeba se naladit na autorovu melancholicko-nostalgickou vlnu a já nevím, zda se mi to úplně povedlo... Každopádně je to čtení pro chlapy, krásné a hnusné zároveň. Impresionisticko-naturalistické. Ta fascinace mezinožím a vyměšováním... no, jak říkám, čtení pro chlapy... Tomu asi ženská nemůže rozumět, natož dáma. Takže pokud raději budu hodnotit formu, tak ta je naprosto, ale naprosto dokonalá. Nebýt toho skvostného básnického Kahudova jazyka, tak opravdu nejde číst.

Co je člověk zač a jak se projevuje, když je přesvědčen, že mu za to nic nehrozí, je známo z období válek či ze zemí, jejichž zákony jsou bezzubé či vláda, soudy i policie zkorumpované. Ale co tím chtěl autor vlastně (hlubokého) říci, zůstává pro mne záhadou. Čekala jsem upřímně něco jiného. Jsem poněkud v rozpacích (četla jsem rozhovor s panem Vopěnkou, který mne tehdy zaujal, a teď tohle?) a v pokušení si myslet, že autor se v hromadném znásilňování a vraždění spíše vyžívá, než aby je vysloveně odsoudil. Protože jakýkoliv morální apel (který byl zřejmě v úmyslu, pač jako braková literatura a la Kotleta se to netváří) totálně pohřbila vulgarita (např. v jednom kuse se tam někomu chce - cituji - srát...), explicitní sexuální scény a popisy brutality (za něž by se nemusel stydět ani markýz de Sade, což já opravdu číst nepotřebuju). Čekala jsem, že to bude syrové, ale ne bulvárně primitivní do té míry, že by se u toho mohl ukájet kdejaký psychicky narušený jedinec. Karamazovskou otázku "pokud není Bůh, je vše dovoleno" uchopil pan Vopěnka pro mne žel neakceptovatelným, nešťastně laciným způsobem, byť oceňuji tu myšlenku, že za úpadkem společnosti obvykle nestojí křupani z páté cenové, ale akademicky vzdělaní, charizmatičtí, leč vyšinutí jedinci.
Mimochodem: Ježíš řekl, že ze Zákona nepomine ani čárka.

1 05.08.2021

Knize jaksi chyběla ta okouzlující atmosféra, kterou se povedlo panu Menzelovi dostat do filmu. Také zásluhou úžasných herců ovšem.

1 29.07.2021

Ze začátku jsem podezřívala přísného kritika P. Bílka z mně nepochopitelné shovívavosti... no a pak se na scéně objevili noční fenomenologové - hustý (myslím, že si zažádám o členství;-))... Nesnáším, když se se mnou manipuluje, v knihách to však miluju a dychtivě očekávám! Bravo, neznámý autore, skvělá prvotina: pečlivě promyšlena zápletka, osvěžující hra s jazykem, závěr lepší než začátek (většinou to v knihách bývá obráceně). Doufám, že budete psát dál, už se těším, jak mě budete houpat ve své další knize:)

1 19.07.2021

Nenapadlo by mě, že se dá tak čtivě psát de facto o ničem. Jen tak světu vyklopit, co mám na srdci, v pupíku i v toaletní míse... Co to vypovídá o světě vezdejším? Že se tváří sofistikovaně a vlastně řeší jen hlouposti? Už ta fotka na obálce mě iritovanla - pokaždé, když jsem knížku vzala do ruky, jsem byla znova a znova oklamávána, že ji držím vzhůru nohama. Mám podezřívat autorku, že tím vším chtěla sdělit něco hlubšího?
Takže (a budu trochu spoilovat): hlavní "hrdinka" - sice vzdělaná, ale k čemu jí to je? Existuje tak nějak ve stylu "odnikud nikam", "kde napase, tam zavře" a v Praze... pak chlápek, který jí naštěká do kuchyně a raději zmizí, než aby s takovou osobou žil déle než týden (nebo to byl ten první? nebo druhý? ono je to asi jedno), pak její bezradná kamarádka-psycholožka-samoživitelka s nevychovaným spratkem (dost příznačné), o panu bratru-věčném dítěti nemluvě, a tak dále a tak podobně. Takovými individui se kniha jen hemží. A v tom zrelativizovaném maglajzu nejde s jistotou ani říct, jestli ten pseudopříběh dopadl dobře, nebo špatně, nebo nedopadl vůbec... Hm, znepokojivé.
Kam jenom ten podivný svět spěje?

1 25.05.2020

Proboha proč má ještě někdo potřebu se rozepisovat o koncentračních táborech a zpřítomňovat ty hrůzy, to zlo, ptám se. Koncentráčnickou literaturu znám "z první ruky" a není to zrovna snadné čtivo. Chápu, že kdo to zažil, měl potřebu o tom psát. A je dobře, že se o tom psalo. Ale co k tomu vede "současné" autory... ?
Na stranu druhou - krásná čeština a ty stylistické obraty!
Netroufnu si hodnotit, protože je to kvalitně napsané. Až na to pro mne nepochopitelné téma:-(

Parádní knížka! Moc jsem si to užívala. Snad každý žánr byl zde šikovně, nenápadně zakomponován - dobrodružství, romantika, thriller, komedie i horror. A o (tragi)komické situace tu není nouze.

11.11.2021

To je snad poprvé, co knihu odkládám nedočtenou... Po knize jsem sáhla, neboť mě lákal autorův jazykový um, avšak ten ono vcelku nezajímavé vyprávění nespasil. Osudy Petra Kukaně mě zkrátka postupně přestaly zajímat. Ani nevím čím to. Buď se tam toho dělo až příliš moc, nebo naopak málo. Nešlo udržet pozornost. Ale musím uznat, že začátek se povedl:-)

23.09.2020

Opět předimenzované, ale už ne tolik jako Mlýn. Takový pro změnu koktejl. Ale stejně tomu něco chybělo...

09.07.2020

Za mne: trýznivé je číst tuto knihu... Vůbec nevím, o čem těch 30 stran, které jsem přečetla, než jsem to vzdala, bylo.