giggle komentáře u knih
Nečekaně zajímavá kniha. Takový protiklad knihy Deník citového vyděrače aneb Co všechno je schopna žena udělat pro lásku milovaného muže a jak skvělý může muž být... Mně se líbilo a zajímalo mě jak to bude pokračovat.
Toto byla vážně Monyová? Moje 20. kniha od této autorky a prvně mi přišla úplně, ale úplně jiná. Možná plná optimismu, možná až moc pohádková... a místy i moc zidealizovaná (Danielin komentář Michala: "Byl to báječnej kluk..." ?!). Knížka se dobře četla, ale na mě děj měl až moc rychlý spád na to, abych se sžila s hrdinkou.
Ona by to asi nebyla špatná kniha. Občas se tam povedou dobré vtípky. Jenže problém byl, že já se tak strašně nemohla začíst! Spousta stran mi přišla jako omáčka o ničem a navíc se zajímavá zápletka rozvinula až na konci.
Na knížku jsem dostala tip coby na velmi vtipnou knížku. V knihovně byla v dětském oddělení, přesto jsem četla docela se zájmem, ale usmála se jen dvakrát a na závěr už mi to přišlo opravdu zdlouhavé a natahované. Možná pro mladší čtenáře, já se k ní vracet už nebudu.
Přečetla jsem ji asi před 4 roky jedním dechem - doposud jsem nenašla odvahu ji nějak okomentovat. V podstatě by to vystihlo jedno slovo. "Hrůzné!" - Upřímně se divím, že jsem se svoji povahou toto dokázala přečíst. Udělal blbost, hrozně velkou - ale přesto jsem při čtení této knihy a vědoma si jeho následného osudu, brečela. A on za to zaplatil.
Toto je pro mě kniha, která ve mně zanechala opravdu moc...
Proboha, toto nechť si přečtou všichni, kdo by si chtěli podobně přivydělat nebo se zaplést s drogami celkově!
Zpočátku jsem myslela, že knihu budu muset odložit, protože na líčení domácího násilí nemám jednoduše žaludek. Ale pak jsem se začetla dál a nelituju. Kniha mě strhla, Kláře i jejímu "Svatému" jsem hrozně moc fandila a čekala co bude dál. Některé scény mi přišly až neuvěřitelné, ale na druhou stranu pokud někdo takto dokáže přežít/žít, pak má můj obdiv. Kolik z nás by si v takové situaci poradilo? Jelikož nechci moc prozrazovat, jen dodám: Kéž by takto odvážných žen se štěstím v neštěstí bylo víc...
Pro mě velice rozvláčná kniha, která však díky citovému rozjímání obou manželů obsahuje spoustu zajímavých myšlenek. Zajímavá je pasáž, kdy Clotilde popisuje zážitky z války v Sarajevu.
"Chtěla bych si lépe rozumět a zároveň se toho bojím. Poznat sama sebe je nejtěžší úkol."
"Do lásky se vstupuje vždycky slavobránou. Vychází se z ní malými dvířky."
"Projevená žárlivost může být také důkazem, je to forma lásky nervózních, z míry vyvedených milenců."
Drsné, syrové.. četla jsem to v době, kdy jsem byla stejně stará jako hrdinka - autorka. Číst pocity a zážitky feťáka závislého kromě tvrdých drog ještě na alkoholu ... nezapomenutelná kniha. Na druhou stranu - těžko po ní sáhnete opětovně.
Naprosto souhlasím s Lady.Marmalade.