Eslem komentáře u knih

Tento ročník Ceny Karla Čapka mě zklamal (nehodnotím novelu - zatím jsem se k ní nedostala). Z mikropovídek se trošku děsivě povedla Penze, z kratších ani delších mě žádná nijak zvlášť nezaujala.

25.03.2013

"Nemám strach, strach má mě, celou." Příběhy Moire mě přitahují trošku proti mé vůli, netradičním pojetím hrdinky a hlavně jazykem. Na vulgarity si nepotrpím, ale většinou je spláchne hned dojem z následující věty a nakonec s celkem dokonale splynou. Nějak podobně se to zahraje i ve chvílích, kdy už začínám kroutit hlavou nad Moiřiným širokánským srdcem a ještě pár dalšími extra chlapy. 70 %

Po této knize jsem sáhla zaujata obálkou. Darwinův citát v úvodu naznačuje, jakým směrem se, byť klikatě, bude (v originálu) tetralogie Pohled ze Zrcadla ubírat. V češtině vyšel první díl, ve dvou porcích. Oba hlavní hrdinové mi moc do noty nepadli a pozdější vývoj (včetně vygradování) přelouskaný v angličtině místy trpěl překombinovaností nebo mi prostě neseděl, přesto mě kniha opředla zvláštním kouzlem, které nezesláblo ani po letech.

14.03.2013

Prostředí povídek si mé sympatie nezískalo (jakožto odchovance epické fantasy vlastně ani nemohlo), u postav se dostavovaly zvolna, v závěsu tomu, jak umrouskaná čarodějka „stárla a mocněla“. Moire není žádná laciná akční hrdinka, ale ženská, které stojí za to nahlížet do hlavy, a nejen jejím prostřednictvím autorka ukazuje, že to s jazykem opravdu umí (lit.). Zábavnou změnou po všech těch nadsamcích je i Moiřin uťápnutý (hlavní) partner Desmond.

14.03.2013

Paoliniho svět jistě pohltil spoustu jeho nadšení a práce a dá se v něm najít nemálo variací na to, co si mnozí přečtou nebo zkouknou rádi, ale pro mě je to zkrátka příliš Christopher/Eragonstředné. Nevadilo by v případě, že by si tato postava uměla získat sympatie, jenže se jí to moc nedaří.

14.03.2013

Celá série se čte hladce a odsýpá; protože ale nejsem z kategorie, pro kterou je primárně určena, je to dáno spíš benevolencí v rámci oblíbeného žánru a nekomplikovaností textu než poctivou zásluhou autorky. Ta se snaží ukousnout si zbytečně velké sousto a místo aby se smířila s tím, že holt píše pro velmi mladé slečny, jimž servíruje oblíbená klišé docela uspokojivě, snaží se násilně a neuměle rozšířit čtenářskou základnu hromadami spadaných hlav, hektolitry krve a rádoby dospěláckými moudry. Lepší by asi bylo počkat a nechat svůj styl přirozeně zrát. Pár dobrých nápadů v tetralogii je, i když by si většinou zasloužily lepší zpracování. Ostatně celý její svět volá po větší propracovanosti, ideálně na úkor přeplácanosti. Nebo aby se ho alespoň držela. Bůh, andělé ani neandrtálci v něm přece nejsou definováni a nač se k nim tedy odvolávat. Je povzbudivé, že si Fragment vzal pod křídla mladou českou autorku, i když finální úpravy asi neměly přežít výrazy jako na prázdno a na oko, které do těch očí přímo kopou a to docela pravidelně.
Závěrem: do knihovničky proč ne, ale někam poblíž Eragona, daleko od Nekonečného příběhu.

08.03.2013