Děvizna Online Děvizna komentáře u knih

☰ menu

Nebe nemá dno Nebe nemá dno Hana Andronikova

Text bez velkých písmen.... sdílení bez začátků, bez konců, s uklidňujícím dechem svých silových zvířat za zády, touha po uzdravení, měnící se ve splynutí.

.... "nevada 22.7. 08
zpěv kamenné matky
matko. hledám krajinu,která by dala smysl mému kroku. možná hledám tebe. z dálky jsem cítila tvůj pramen, žár, který padá do jezera, vzduch plný dutých míst. něco se mi tu stalo,tady v ledvinách, zvuk větru, který sklouzne po vodě. našlapuji tence, bosé plosky sálají, písek a střepy oblázků ostře šelestí, řežou každý krok. necítím bolest, v mých větvích pro ni není místo, nemá tvar. šplhám ti do klína, hlasy tvých lidí ve mně zní, moudrost skal, světlo jim mění tvář, postupně ubývají. nenesu žádné dary, matko, odpusť. tvůj dech v prachu, lepí se mi na prsty, prosakuje kůži. nechej to u mě, šeptáš ústy ryb, všechno mi to tady nech. smutek, kámen, pláč.
balvan ve mně se obrátil, rozevřel pěst.
zkamenělé vějíře korálů. kaluž oceánu v poušti, útesy s kresbou hladiny. až sem kdysi sahala voda, tady byla hlubina. když z tebe vyjdu, zakotvím v písku, u nohy se mi zableskne, perleťová lastura, vzala na sebe tvar motýlího křídla a vletěla mi do dlaně, rozdáváš dary, žádné nečekáš.
mami, ukaž mi ten žal, co tě promění v kámen.

11.07.2020 5 z 5


Polední hodina Polední hodina Dörte Hansen

.... "Měl pocit, jakoby ho tenhle kraj stvořil. Člověk, který vzešel ze starých morén, neustále přesouvaný a poškrábaný, šrámy na duši od starých ledovců, větru a deště. Stejně jako Gönke chyběl i jemu jakýkoli talent na lehkost, pro vysoký let se nehodil. Jeho živlem byla půda. Navátý písek." .....

11.07.2020 5 z 5