B.Wilde B.Wilde komentáře u knih

☰ menu

Sama doma Sama doma Amélie Salingerová

Milá vánoční povídka, kterou přečtete za pár minut, ale i tak jsem se na konci usmívala a to nejen kvůli narážkám na profláknutou sváteční klasiku Sám doma.

28.12.2023 4 z 5


Začátek po konci Začátek po konci Jana Jordanová

Říkám si, jak by na mě kniha působila, když bych jí četla v době, kdy jsem milovala Twilight (který mi kniha v pár směrech i dost připomínala)? Myslím, že by mi asi před lety sedla mnohem více. Nechci tvrdit, že by příběh Ellie nebyl zajímavý, to rozhodně byl ale přiznám se, že jsem byla při čtení často na vážkách, jak to na mě celé vlastně působí.

Kniha je velmi dobře napsaná, je čtivá a kapitoly odsýpají. Bohužel jsem se ale do příběhu nedokázala za celou dobu naplno vžít a skutečně si ho užít. A bylo to především proto, že celé Podsvětí i „život po smrti“ bylo na můj vkus velmi polidštěné a neměla jsem z toho pocit, že by skutečně něco ztratili a jsou tak nějak - jinde. Chápu tento záměr, asi se s tím mladší čtenář dokáže více ztotožnit, ale já jsem si nemohla pomoct místo nadpřirozeného místa a nadpřirozených bytostí mi to více připomínalo kolej s mladými studenty, kteří studují něco mezi lékařsko-vojenským oborem, někde v odlehlé lokalitě za městem. A i když jsem měla za to, že ta věková skupina nováčků je tam docela rozmanitá, často se tam všichni chovali poměrně nevyzrále. To mě z těch fantasy částí (které byly samy o sobě velmi zajímavé) neskutečně vytrhávalo. S první polovinou knihy jsem se tak docela prala, v druhé půlce to už bylo lepší.

Ellie a Black měli fajn potenciál, ale jejich vztah mi přišel taky takový hodně urychlený, ani na jejich příběh jsem se nedokázala docela dlouho naladit, což byla fakt škoda, protože ta pointa, jak to mezi nimi je, byl rozhodně dobrý nápad. Ale v tom vývoji mi něco chybělo. Možná bych uvítala, kdyby tam byly kapitoly i z jeho pohledu, pak by mi to možná nepřišlo vše tak nějak – náhlé? Každopádně oni dva za mě patřili k tomu lepšímu, co mě v knize zaujalo.

Musím pochválit i celkové zpracování všech zkoušek, tyhle části mi přišly opravdu nejlepší a nejvíc z nich dýchalo to pravé fantasy pojetí. Stejně tak se mi líbilo dozvědět se více o jejich moci, a jak to celé vlastně funguje.

Asi už mě někdo bude mít za hroznou šťouru, ale neodpustím si ještě tyhle dvě věci: První - názvy kapitol, občas mi přišlo, že zbytečně prozrazují děj dopředu. Kdyby to bylo nazvané jen „x. kapitola“ bylo by to dle mého o kousek lepší. Stejně tak mě i překvapilo, jak byly nekombinovaná anglická a česká jména. U překladu z jiného jazyka by mi to asi dávalo smysl, jako překladatelský záměr, ale takhle mi to v mnoha ohledech přišlo spíš úsměvné. Ale to už je asi můj osobní problém, lépe se mi čte o postavách, které jsou „poangličtěné“ tak nějak všechny, tohle byl inu, zajímavý mix.

Suma sumárum, kniha rozhodně nebyla špatná, ale za mě byla spíše neutrální. Vím, že jsem vypíchla hlavně věci, které mi neseděly, ale chtěla jsem vyjasnit, proč dávám takové hodnocení. Jsem si jistá, že si kniha své čtenáře najde, kteří „takové věci“ vůbec nebudou řešit, ale prostě jsem si říkala, že sem hodím, jak jsem to při čtení cítila já. Jestli se pustím do dalšího dílu zatím nevím, ale je pravda, že jsou věci, které bych ještě ráda o Ellie zjistila. Uvidíme.

Za možnost si knihu přečíst, děkuji autorce knihy.

06.12.2023 3 z 5


O minutu později O minutu později Susan Lewis

Chcete si u čtení odpočinou a načerpat trochu energie? No, myslím, že už jen díky anotaci je znát, že u této knihy to rozhodně nehrozí... na druhou stranu kniha otevírá jedno velmi důležité téma, které bylo víc než jen k zamyšlení a mělo by se o něm více mluvit... a i já jsem ráda, že jsem si přečetla o problematice, se kterou jsem se (naštěstí) nemusela nikdy potýkat. Ale člověk nikdy neví, kdy se ho něco takového týkat může, protože i minuta dokáže změnit opravdu vše...

Při čtení ihned vstupujete do dvou příběhových linek, které spolu zdánlivě nesouvisí, než se vše pomalu začne propojovat. A až se tak stane, začne to konečně nabírat ty správné obrátky, které doprovází chvilky radosti i chvilky smutku.

Co za mě byla vada na kráse tohoto příběhu, tak že se dobrá první půlka knihy na můj vkus až moc vlekla. Kniha se sama o sobě nečte úplně snadno, ale nebudu lhát, že asi až na dvě scény, mě děj nechával poměrně chladnou a to čtení mě prostě nebavilo po dobu nějakých 200 stran. Ale já nejsem úplně trpělivá čtenářka, takže moc na tyhle "omáčky kolem" nejsem. Samozřejmě později i toto mělo svůj význam, ale pokud také máte rádi, když děj trochu více odsýpá, je dost možné, že u té první půlky budeme opravdu na vážkách, jestli to stojí za to dočíst. Ale víte co? Rozhodně to za dočtení stojí!

29.09.2023 4 z 5


Vikomt, který mě miloval Vikomt, který mě miloval Julia Quinn

(SPOILER) Vím, že bych neměla tolik srovnávat seriál a knihu, ale série s Kate a Anthonym u mě nasadila opravdu vysokou laťku. Ty dva jsem si zamilovala na první dobrou a jejich příběh se mi moc líbil - popravdě zatím jako jediný ze všech tří netflixovských sérií. Vlastně i proto jsem se pustila do této knihy, s tím, že na žádnou další z knižní série nejspíš nikdy nedojde... ale bylo to... dost jiné, než jsem čekala.

Ano, překvapilo mě, jak moc se děj seriálu a knihy liší, i to, že to ze začátku bylo takové nemastné neslané. Ale to nebyl rozhodně problém mých pozdějších rozpačitých pocitů. Dokonce musím říct, že se mi v knize hodně líbila linka spojená se strachem obou hlavních hrdinů a jejich cestou k tomu, otevřít se jeden druhému a nějak s tím bojovat (což ale bylo zároveň i to jediné fakt velmi výrazné v celém příběhu). Při některých scénách jsem dokonce zvažovala lepší hodnocení, i to, že dám šanci dalším knihám...

Ale... potom přišla pasáž s tím, jak se to celé semlelo s jejich zasnoubením a já byla tak zklamaná! Prostě mi to přišlo tak hloupé. A postupně jsem viděla, jak se z Kate Sheffieldové stává další nezajímavá hlavní hrdinka, další z velké kupy těch, co o sobě pochybují, co se podceňují a jsou to "nevinní panny, které nevěří, že by je sexy bohatý hejsek mohl chtít"... ne... já už na takovýhle linky asi fakt nemám. Naštěstí po líbánkách se to zase o něco zlepšilo, ale rozpačité pocity to nevymazalo. Jsem fakt ráda, že něco v podobném duchu nebylo i v seriálu.

Seriálová Kate Sharma přesně takováhle nebyla (díky za to) a možná i proto se mi její vyobrazení v seriálu tolik líbilo. Nezapadala do klasických škatulek a i když se mi kniha snažila namluvit totéž, mnohdy jsem neměla pocit, že by se až tak velmi lišila od jiných slečen při svatební sezóně. Celé to prostě mělo úplně jiný vibe. Aspoň že u knižního Anthonyho jsem si ho docela dokázala spojit i s jeho seriálovou verzí. Kathani ale její indické kořeny a vyšší věk rozhodně dost přispěly k tomu, aby pro mě byla mnohem zajímavější a okořenilo to celý seriálový příběh. Kdyby to bylo totiž jen na knize, asi si na ně po pár týdnech ani nevzpomenu...

31.05.2024 3 z 5


Nájdem ťa v čase Nájdem ťa v čase Michaela Ella Hajduková

Nebýt knižní štafety, k téhle knize bych se asi jen tak nedostala. Námět je zajímavý, je tu hned několik pasáží k zamyšlení, ale kniha mi přijde poměrně krátká na to, co vše se snaží předat. Zrovna tohle je příběh, kde by třeba takových sto stran navíc nebylo na škodu. A i to by možná bylo málo.

První půlka by se skoro dala považovat za takový dlouhý úvod a druhá půlka knihy toho vysype na tak malém prostoru docela dost. Některé části pak působí trochu chaoticky, uspěchaně, nekonzistentně. Některé věci mi přišly takové nakousnuté a nedořešené... což byla docela škoda. Mimo to, jsem občas měla při čtení pocit, že se k sobě pasáže s cestováním do minulosti (hlavně do té skutečně vzdálené) celým tím jejich výzkumem a příběhem hlavních postav vlastně ani tak moc nepasují. Jasně, historické okénko bylo fajn, ale občas mi to přišlo jen jako vycpávka děje a natažení stran. Bylo to trochu jako upečené sušenky, co se mi v ruce začnou rozpadat, chuťově budou dobré, ale nebude to prostě ono, protože ten poměr ingrediencí prostě úplně nevyšel a vím, že asi přijdou i lepší sušenky.

No, každopádně i přes několik mých výtek, nemůžu říct, že bych byla vyloženě zklamaná, to ne. Kniha se mi četla dobře (dokonce jsem ani nečekala, že mi čtení ve slovenštině nebude dělat žádný větší problém - ale přiznávám, že co je kozub a paplón jsem si musela googlit :) a některé kapitoly se mi hodně líbily. Hlavní dvojice mi byla sympatická, i když jsem si k nim taky chvíli hledala cestu a velké plus u mě měly i všechny hudební scény.

Přečetla bych si knihu znovu? Nejspíš ne, ale za jedno přečtení určitě stála. Za mě je to tak mezi 3 až 3 a půl * podle etapy knihy.

07.01.2024 3 z 5


Cíťa Cíťa Lenka Blažejová

Velmi příjemná kniha plná zajímavých a nápaditých ilustrací, která se dá v pohodě přečíst za jedno večerní čtení. Introverti si v ní najdou to své a svým způsobem i ujištění, že většina jejich každodenních "podivností" k nim prostě patří. Několikrát jsem se během knihy musela pousmát u určitých pasáží a říkala jsem si "tohle je tak přesné!" ale na druhou stranu, nic výrazně hlubšího mi kniha nepřinesla, protože to bylo jako číst si velmi obsáhlou charakteristiku introverze (i když v opravdu skvělé formě) kterou už přece jen nějaký ten pátek znám na vlastní kůži. Ale pro mladší čtenáře jistě přínosné. Co je ovšem fakt, tak si myslím, že pro extroverty, kteří "tenhle náš svět nechápou" by tohle klidně mohla být povinná četba, protože pro některé by to mohlo být docela obohacující a to nejspíš v každém věku. Vlastně si tak říkám, že nějakou takovou knihu o extrovertech bych si taky s klidem přečetla a nahlédla víc pod pokličku "jiného světa".

09.08.2023 4 z 5