amaenium komentáře u knih

Líbily se mi všechny příběhy, snad kromě milenců. Tam mi byla jedna z hlavních postav – slečna Fumiko – silně nesympatická a chovala se jako rozmazlené děcko, čímž mi příběh trochu zkazila.Na knize jsem jinak poznala, že se jedná o autorovu prvotinu, hlavně ze začátku byl styl psaní takový velmi popisný a i monology mi přišly šroubované, ale během čtení se to ustálilo a už to pak tak nerušilo při čtení. Poslední věc, co bych pak vytkla, bylo časté opakování popisů a úryvků, rušilo to plynulost textu. Celkově kniha nebyla špatná, měla zajímavou myšlenku.

8 06.08.2019

Kniha je jedinečnou výpovědí, kde se my, ze zbytku světa, můžeme střetnout s běžnými lidmi, kteří zažili neběžnou situaci. Vytržení z jejich života, při čemž doufají za návrat do svých domovů do tří dnů. A pak se dozvídají, že jejich domovy nejsou obyvatelné po dobu více než sta let. Zatímco o pár kilometrů dál se nachází vesnice, na jejíž evakuace již nebyly finance a děti si hrají venku u řeky a babičky dojí krávy. Díky těmto výpovědím se dozvídáme, jak probíhala evakuace, co se stalo s lidmi, jež odmítli odejít, jak děti najednou zestárly a nebo jak se ženy musely vyrovnávat se ztrátami svých milovaných mužů. Nedokáži si představit – jako všichni, kdo havárii nezažili – všechno, co obyvatele zakázané zóny museli prožívat. A zároveň se pozastavuji nad klamáním lidu a nad tím, že vlastní stát vystavil takové množství lidí takovému nebezpečí.

6 06.08.2019

Pro děti a mládež je kniha zajímavým dobrodružstvím s napínavým příběhem a naučnými vsuvkami. Propast a jeskyně pak dodávají dobrodružství větší mystično.

3 21.07.2019

Silná kniha. Dočetla jsem ji včera a pořád přemýšlím o tom, co o ní napsat. Četla jsem již více knih s touto tématikou, avšak tuhle bych označila jako nejlepší. Nejlépe napsanou, na nic si nehrající. Nejen změna hlavní hrdinky, ale i pohnutí její mysli bylo popsáno takovým ryzím, čistým způsobem, bez nadbytečností. Kniha se mi opravdu těžko nějak hodnotí, není na ní nic, co by mi vadilo, skvěle se četla a rozhodně si své místo mezi kultovními romány zaslouží. Dala mi podnět k přemýšlení a zpětně bych si ji přála mít ve věku svého dospívání. Člověku leccos ukáže.

3 21.07.2019

O životě Andyho Warhola jsem věděla jen málo a jelikož se zrovna takhle kniha ocitla v mé knihovně, tak jsem začla s ní. Dojem, jaký Warhol budil – takový nedosažitelný umělec, s kterým se každý chce seznámit a místy až arogantní, se tu nabourává a poprvé jsem snad cítila z tohoto umělce i něco “za oponou”. Bylo z něj cítit větší lidství.
V knize jsem našla pár zajímavých myšlenek (například o filmech nebo bydlení v pyramidách) a jsem ráda, že alespoň na fotce zde byl Keith Haring.

18.07.2019

Ze začátku (po přečtení první stránky) jsem se trošku zhrozila, jakým jazykem je to psané, hodně hovorové, avšak postupně jsem si zvykla. Druhá věc, která mi tam vadila byly slabší vtípky. Vždy když se text rozjel a začetla jsem se, jako kdyby mi tyto vtípky vždy přetrhly nit. Oproti tomu jsem byla překvapená nejen z barvitých popisů – planeta a její struktura, zajímavé postavy ale i zápletka se mi líbila, takové milé dobrodružství.

17.07.2019

Upřímně jsem čekala, že se děj bude více točit kolem záhadného muže bez tváře, ale ten zůstal i na konci knihy stále záhadným. oproti tomu jsme měli možnost seznámit se s velmi zajímavým sousedem, prozkoumat naprosto jedinečnou malbu a nebo – jak už to v Murakamiho knihách bývá – prozkoumat jiné reality. Pan Menšiki se mi v této knize stal nejoblíbenější postavou, jeho záhadnost, ale také vystupování či styl života v sobě měl... takový zvláštní lesk. Zároveň bych se ale i ráda dozvěděla ještě více o životě samotného umělce Tomihoka Amady. Kniha se mi rozhodně líbila, moc jsem si ji užila, avšak mým favoritem pořád zůstává Konec světa & hard boiled wonderland.

7 17.07.2019

Moje třetí kniha o řemeslu zvaném psaní a rozhodně se jedná o tu nejlepší. Je to doslova manuál na to, jak koncipovat postavy, děj, prostředí, čemu se vyvarovat, na co si dát pozor a co si pohlídat. Vše psané krásně systematicky od prvních kroků až po ty finální. Oceňuji také cvičení vždy na konci kapitoly.

1 02.07.2019

Viděla jsem snímek Komorná, který se mi moc líbil. Při bližším zkoumání jsem narazila na jeho knižní předlohu, kterou jsem si samozřejmě musela přečíst. A jsme u Zlodějky. Román, zasazený do viktoriánské Anglie, propletený spousty náznaků na rozdílnost urozených a chudých a se zvratem tak komplikovaným, že jsem si některé části musela přečíst dvakrát, aby mi něco neuniklo. Kniha se mi líbila, viktoriánskou dobu mám ráda, ale film se mi líbil ještě víc, snad díky mystičnu, které dokázalo navodit - oproti tomu se zdála být Anglie poněkud nudná.

5 27.06.2019

Nebylo to nic, u čeho bych se nějak extra bála (to se ale zase se to vyvážilo klasickou nechutností, stejně jako v Geraldově hře), ale zároveň jsem se přičtení nenudila. Mám ráda spisovatelské prostředí, takže mě číst za/o Tadeášovi bavilo. Hodně se mi pak líbil vztah, který měl se svojí ženou Liz, to protože před ní nic netajil, což se málokdy v detektivkách/thrillerech/horrorech stává. Nejvíc jsem si však oblíbila postavu šerifa Alana. Co se pak týče Starka, byl mi silně nesympatický, takový typický nepřemožitelný akční (anti)hrdina, kdy mi chvílemi opravdu přišel kýčovitý. Ale tak to má být, ne?

1 20.06.2019

Když jsem si poprvé listovala příručkou, u každé stránky, kterou jsem náhodně otevřela, jsem se pobavila.
Ovšem pak čtení celé knihy zase tak zábavné už nebylo. Kniha nebyla špatná, určitému druhu lidí může dát návod na to, jak se doma po práci pořádně hodit do klidu. Ale neřekla bych, že se jedná o něco nového.

16.06.2019

Na Sofiině světě se mi líbila nejen poučná část příběhu, kde se dozvídá(me) o dějinách filosofie až po současnost, ale také mě překvapil styl psaní, kde jsou vlastně některé filosofické otázky přímo názorně předvedené. Vyústění děje se závěrem bylo překvapením a knihu jsem si užila, i přestože jsem si ji musela dávkovat.

5 15.06.2019

A tak se opět setkáváme s autorčiným generačním románem, kde však kořeny rodiny nezasahují tak daleko, ale je to vyváženo právě rodinným tajemstvím.
Samozřejmá je také lehkost čtení a situace jako vystřižené ze života.
Bylo mi líto Běly, i přestože si manžel lecčím prošel, ona si takové zacházení nezasloužila a velmi mě překvapila Bohdana, kde mi její myšlenky přišli hlasité, pokrývající široký záběr u kterých nakonec zjistím... proč tiché roky.

9 04.06.2019

Tuto knihu bych rozhodně zařadila k těm zajímavějším absyntovkám.
Je zde velmi poutavě a čtivě napsané nejen o “problému” jako takovém - různá nahlédnutí jak se vnímá umělé oplodnění a názory okolo, pohled z pozice dítěte hledajícího biologického otce nebo jak to vnímají rodiče, ale také hlavní kauza - jak bylo vůbec možné, že jeden dárce má více (mnohonásobně) potomků než je na jednoho dárce povoleno.
U příběhu Poloviček jsem pak zažívala všelijaké pozitivní emoce: přijde mi úžasné, že i přestože zjistili, že mají vlastně desítky nevlastních sourozenců, dokázali se tak sjednotit a být si navzájem oporou. Louisův záměr neomlouvám, nemělo se to takto stát, ale měla jsem pochopení i pro jeho strach/motiv.
Sedí mi tu pořekadlo “všechno zlé je pro něco dobré”. Zlé, s ohledem na vyrůstání dětí s odlišností a hledáním svých kořenů, dobré pak kvůli tomu, jaký vztah mezi sebou sourozenci vybudovali. Rozhodně kniha člověka donutí k zamyšlení.

04.06.2019

Tato kniha mě velmi mile překvapila větší variací kresebných stylů. Můžeme také sledovat vývoj postav, opět bourání nějakých zažitých zvyků a také se mi líbilo, jak táborové prostředí působí až kouzelným dojmem, na rozdíl od “normálního” života.

2 26.05.2019

Všechny knihy jsem přečetla hned po sobě, byly čtivé a bavili mě. Rozuzlení bylo neočekávané, povedené a kresby také moc pěkné. Medvědí žena je vtipná.

2 26.05.2019

Ilustrátorku N. Stevenson znám již dlouho, proto jsem se na komiks těšila. Komiks se mi líbil, postavy jsou sympatické, oceňuji, že rozdílné (ať už vzhledu či chování) a že v některých ohledech bourají stereotypy. Co se týče dobrodružství, spíše bych jej ještě více dávkovala. Příliš mnoho magična naráz.

3 26.05.2019

Vzhledem k tomu, že jsem neměla žádné znalosti o válce v Bosně, byla jsem na začátku mírně zmatená a trvalo mi, než jsem se pořádně začetla. Kniha pro mě byla rozhodně přínosem, nejenže teď o válce vím, ale mohla jsem se díky ní setkat s osudy lidí, jež ji museli prožít a vidět ty pro mě do této doby nepředstavitelné následky, které válka způsobila. Člověka při čtení mrazí, co vše jsou schopni lidé na sobě navzájem napáchat.

3 24.05.2019

Ta jeho svatá hlava mi bohužel tak svatá nepřišla.
Knihu bych si sama nejspíš k přečtení nevybrala - styl mi naprosto nesedl (musela jsem knihu přečíst na jeden zátah, abych se vyhnula dalšímu třeštění hlavy), nejsem prostě fanouškem textu psaného myšlenkovými pochody. Ale zase oceňuji, že se jedná o něco jiného, než je běžné. A co se obsahu myšlenek týče, tak mi přemýšlení hlavního hrdiny bylo silně nesympatické. A taky ta přemíra křesťanství.
Avšak hodnotit knihu záporně, protože se zde sešlo náhodou příliš mnoho aspektů, které u knih nevyhledávám nebo mi přijdou rovnou protivné, mi nepřijde fér.

2 20.05.2019

Zrovna jsem si nedávno říkala, že bych si zas dala nějakou tu urbanovku... a na co nenarazím na světě knihy!
A autorova další kniha mě nezklamala! Tajemná až temná atmosféra, nevšední a na pohled beznadějný případ k vyřešení, popisy míst, jež zaujmou (znalce města potěší, cizinci dokáže město velmi dobře nastínit), a propracované postavy, kde si každá nesla svůj stín z minulosti. Rozuzlení vražd mě překvapilo a styl, jakým se to odehrávalo, patří mezi jedny ty zvláštnosti, které se mi na autorově stylu líbí. Kniha se mi velmi líbila a užila jsem si ji. A jako čtenáře, žijícího na druhé straně republiky, který má o Karlových Varech jen základní informace, ve mě kniha vyvolala nutkání a touhu město navštívit.

4 18.05.2019