Život, na který metr nestačí
Karolina Mikšíková
Zakladatelka úspěšného blogu Karolina: Život, na který metr nestačí přichází se stejnojmennou knihou, ve které s nadsázkou úspěšně demonstruje rčení: „Může-li se něco pokazit, pokazí se to.“ Knížka vás provede humornými příběhy z malé vesnice, kam se Karolina nedobrovolně i s rodinou jako malá přestěhovala z Prahy. Prvotní plán vybudovat si na vesnici klidné bydlení, se rozpadl poměrně brzy – ve chvíli, kdy se její máma Daniela rozhodla pro chov koz, ovcí, koní a mnoha dalších zvířat. Společně se zbytkem rodiny se tak Karolina vydala na cestu pravého chovatele a zemědělce v jednom, na cestu, ze které není úniku.... celý text
Přidat komentář
Na knihu mě nalákalo vysoké hodnocení, ale po přečtení jsem byla zklamaná. Kniha je čtivá, dočetla jsem, ale nějak mi nesedl humor autorky. Co se mě na knize naopak moc líbilo je povedené grafické zpracování.
Už dlouho jsem nečetla tak pohodovou a humornou knihu. Kolikrát jsem se v určité roli hlavní hrdinky našla i já.
První polovina knížky mě moc nezaujala, druhá už byla čtivější a vtipnější. Rušivý element za mě byl vždy čtvereček uprostřed textu, který s aktuálním příběhem neměl žádnou spojitost, přestože byl třeba i vtipný, nehodilo se to.
Chechtala jsem se a doufám, že se chystají další díly!
Tělocvik a Bertik na praseti mě rozsekalo. Díky!
Bavila jsem se královsky a bylo to přesně to čtení, které vám zvedne náladu díky humoru v něm obsažené. Bylo to chvilkami černé a hodně s nadsázkou psané, ale jak já některé situace chápala.
Sama bydlím na vesnici kousek od Mělníka a ve vesnici jsem i vyrůstala jako malá. Nemám sice zkušenosti z chovem koz nebo koňů, ale i tak mi to bylo blízké.
Prostě to nemělo chybu a mě tak knížka i překvapila, neb jsem nečekala takovou nálož legrace ze života jedné dívky a její smečky. Kniha je navíc obohacená doplňujícími ilustracemi a hláškami, které jsou ze života...
Mám ráda Karolíny fb. Ta mi i přijde o dost vtipnější. Tady mi to přijde někdy trochu na sílu. Kniha se mi moc líbí vzhledově i ilustrace jsou hezké. Líbí se mi, že příběhy jsou krátké.
Top oddychovka! Nemám k tomu co říct. Smála jsem se hrozne! Nejvíce jsem soucitía s telocvikem!
Názor píšu zpětně. Vím, že jsem se párkrát hodně zasmála. Ale konkrétní příběh už si nevybavím. Ale četlo se to dobře a rychle.
Vtipná kniha, kterou můžete buď přečíst najednou, nebo si ji dávkovat jako zpříjemnění dlouhého času ve vlaku. Původní blog jsem nesledovala, ale můžu říct, že i jako kniha to funguje dobře.
Karolínu sleduju na facebooku už dlouho, knížku jsem dostala a potěšilo mě to. Přesun z velkoměsta na vesnici musí být šok, obzvlášť když k tomu přidáte tolik koz, slepic, koní a všeho možného. Karolína píše velmi vtipně nebo se jí možná stávají jen hodně vtipné věci, každopádně k odpočinku je to dobré.
Vtipné vyprávění o radostech a útrapách života na venkově ve společnosti zvířat. V krátkých povídkách autorka popisuje svůj život s vtipem a nadhledem.
Za mě průměrná kniha, která byla místy vtipná a zábavná, ale ne do takové míry, jak jsem si to při jejím pořizování představovala. Souhlasím s dalšími komentáři, že některé historky se mi ani nechtělo věřit, že se mohly opravdu přihodit. Oddechovka vhodná při čtení do metra nebo na volné odpoledne, ale určitě znám i lepší autorské počiny.
Vtipné, výstižné, dost jsem se nasmála… Jen doufám, že spousta těch příhod byla napsána s notnou dávkou nadsázky, protože jinak by to byla učiněná tragédie.
Za mě velmi vtipný blog, který mě pobavil. Někde jsem se tak zasmál, až jsem se za břicho popadal.Taky chovám zvěř, takový malochov. Alespoň vím, že nejsem na tom nejhůře. Něco je možná hyperbola, ale i tak je to originální.
Vtipné čtení o holce z paneláku na vesnici mezi zvířaty... Pro mě skvělé téma. Autorka má výbornou schopnost použít přesně tolik slov, kolik je potřeba, aby vyjádřila co chce. Některé historky jsou za hranici uveritelnosti, ale to mi nevadilo. Zasmala jsem se.
Spis mi nesedely rádoby vtipné glosy nesouvisejici s příběhem, do kterého byly pristrčeny a velká spotřeba papíru.
Ona to ve skutečnosti není kniha, ale vytištěný, poměrně zdařilý blog. S klidným svědomím vrátím do knihovny.
Pokud se chcete jen pobavit a nečekáte žádné literární zázraky, pak je tahle kniha dobrou volbou. Jednotlivé příběhy jsou navíc celkem samostatné, takže se dají číst i náhodně a na přeskáčku. Místy je to fakt vtipné, občas takové nijaké a sem tam autorka bohužel tlačí až moc na pilu a historky tím ztrácejí na věrohodnosti. Naštěstí to vyvažuje pořádná dávka sebeironie a body navíc získává kniha i za skvělé grafické zpracování a ilustrace. Ideální čtení na jedno deštivé odpoledne.
Autorka původem z Prahy žijící na venkově, má hendikep že měří téměř dva metry. žoviálně a lehce ironicky popisuje svoje zážitky na vesnici optikou mladé ženy a vzpomíná na zážitky které prožila jako malá. Neurazí ani nenadchne. Půjčeno z knihovny.