Světlo v plameni
Jennifer L. Armentrout
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/522514/svetlo-v-plameniXMxBvi-qUr-.jpg
4
239
239
Žár těla a ohně / Z tela a ohňa série
< 2. díl
Pravda o Seřině plánu vyšla najevo a narušila křehkou důvěru mezi ní a Nyktem. Teď musí udělat všechno, aby zničila Kolise, falešného krále bohů. Nyktos má ale svůj vlastní plán a Sera si nemůže dovolit zamilovat se do zmučeného prvotního boha smrti. Vzpomínek na jejich společnou rozkoš se ale nelze jen tak zbavit. Když je oba Kolis povolá ke svému dvoru, objeví se zcela nové riziko. Prvotní síla života v Seře roste a bez Nyktovy lásky své povznesení nepřežije. Čas se krátí. Jak pro ni, tak pro celé říše.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2023 , Fragment (ČR)Originální název:
A Light in the Flame , 2022
více info...
Přidat komentář
Tahle i druhá série od autorky mě dost baví, akorát mám pocit, že tam nic moc není pořádně vysvětleno, i na to, že tam donekonečna pořád někdo něco vysvětluje :) ocenila bych třeba slovníček na konci knihy nebo něco podobného. Upřímně se už ztrácím, čím se liší prvotní, bozi, vyvolení, povznesení apod. Tenhle díl byl asi nejslabší ze všech, akce moc nebylo a děj se poměrně táhl. Erotické scény naproti tomu dostaly prostoru hodně. Upřímně jsem zvědavá, jak se to nakonec všechno vyvrbí.
Máme tu pokračování série Žár těla a ohně a autorka přichází z další pořádnou bichlí. Má to ale smysl?
Sera a Nyktos se musí i přes ztracenou důvěru pokusit spolupracovat a porazit Kolise, falešného krále bohů. Seřiny jiskry života se ovšem probouzejí a času není nazbyt
Já vlastně ani nedokážu vyjádřit, o čem knížka je. Ubrat jí 300 stránek, tak se nic nestane a příběh by vlastně mohl zůstat stejný.
Nejzajímavější postavou druhého dílu je rozhodně Nektas a o něm bych se opravdu chtěla dozvědět víc.
Tam, kde byl první díl skvělý a napínavý, tam byl druhý rozvláčný a nudný. Prostě typický druhý výplňkový díl. A neustálé opakování spojení “pro lásku boží a “něco víc vám po 100 stránkách začne lézt strašně krkem!
Ke konci roku jsem se tak dočkala jednoho z největších knižních zklamání a nad třetím dílem vlastně budu hodně rozmýšlet, protože tahle bichle ve mě několikrát téměř dokázala vyvolat čtecí krizi!
Za možnost přečíst si knížku v rámci spolupráce děkuji @my_l.m.v.e a @albatrosmedia
Táto kniha a táto séria je absolútne úžasná. Keď som pri prvej časti bola na vážkach, či sa mi táto séria páči viac, než Z krvi a popola, tak teraz v tom mám jasno. Je! Nie že by som nemala rada Poppy a Casa. Mám a veľmi. Ale Sera a Nyktos, to je iný level. A light in the flame má skvelý worldbuilding a hlavne skvelé vedľajšie postavy. Belle, Aios, Nektas, Rhain, atď. Všetci boli úžasní. A drakeni! Jadis a Reaver. No teším sa na ďalšiu časť a mrzí ma, že bude posledná, ale niečo mi hovorí, že sa v pôvodnej sérii všetky naše hlavné postavy stretnú. Čítané v originále.
Upřímně moc nevím, jak knížku zhodnotit. Miluju jak Seru, tak Nykta, ale trvalo mi takovou dobu se tím prokousat... Třičtvrtě knihy se jenom žvanilo, nuda, musela jsem se nutit číst dál... A pak najednou obrat a posledních 200 stran jsem slupla za dva dny. Poslední čtvrtka má tak 10 hvězd, zato prvních třičtvrtě knihy tak dvě. Každopádně autorka umí navnadit na další díl, takže už se na něj těším :-)
Není žádným překvapením, že jsem si (jako fanoušek Maasové) oblíbila sérii Žár těla a ohně. Serafena a Nyktos se už po prvním díle stali hlavní dvojicí, na kterou jen tak nezapomenu a Světlo v plameni mě v tom ještě více utvrdilo.
Seřin plán prasknul. Teď všichni ví, na co se hlavní hrdinka celý život připravovala a já hltala každou stránku. Vlastně se toho nestalo tolik, abych děj mohla nějak více bez spoilerů rozvinout, ale já miluju ty postavy a jejich vztah a po dočtení jsem byla nadmíru spokojená.
Ta chemie mezi nimi! Serafena a Nyktos patří bezpochyby k těm nejlepším dvojicím ze žánru romantasy a já se jen děsím čekání na další díl a doufám, že pokračování nebude laťku snižovat, jako tomu je u série Z krve a popela.
#spoluprace @albatrosmedia
(SPOILER)
Přiznám se, že první díl se mi líbil o něco více. Nějak mě to nedokázalo zaujmout, abych se pořádně začetla. Děj jako takový se rozvine až za půlkou knihy. Do té doby to bylo utahané a nespravily to ani erotické pasáže, které mi nijak nevadily, ale měla jsem pocit, že slouží jenom jako vatová výplň. Jak mě Nyktos v prvním díle přišel zajímavý, tak v tomto díle začal být nepříjemně majetnický a posedlý Serou.
Jediný, jehož postava mě upoutala, byl Nektas. Přála bych si, aby dostal více prostoru. Když už se tam odehrála nějaká akční scéna, aspoň ty byly čtivé a celkem i nápadité. Ale ani ty nezaručily, že se děj nějak posunul dále. Za hodně povedenou část považuji návštěvu Kolisova dvoru. Bylo to opulentní a zvrácené, šokující.
Co mě i vadilo, bylo plno nevyřešených záležitostí, které mohly trochu hýbnout dějem.
Další díl určitě nebudu urputně vyhlížet, ale přečtu si ho, přeci jenom to skončilo překvapivě zajímavě.
Prvotní bůh smrti a smrtelnice, která mu byla předurčená. Dva životy. Jedna cesta. Vše se změnilo a už není cesty zpět.
"Nikdy nevíš, kolik toho uneseš, dokud už víc nemůžeš."
Tímto dílem vám můžu říct, že mi začíná nová závislost. A tou je Sera a Nyktos. Už po prvním díle byly ohlasy, že tato série je lepší než Z krve a popela. Při čtení Ve stínu popela jsem si říkala, že mám obě série ráda stejně. No Světlo v plameni mi pěkně pomíchalo nervy a já musím uznat, že momentálně chci víc Sery a Nykta.
Jejich vztah je prostě... Nemám ani slova, kterými to správně vyjádřit. Je to prostě úžasné, Nyktos se u mě tímto zařazuje na můj osobní seznam a já ho totálně žeru! Sera? Ta za ním vůbec nezaostávala, byla přesně taková, jakou bych si ji přála!
"Možná nejsem zrůda, ale stejně jako ty jsem schopna zrůdných činů. A když se nad tím pořádně zamyslím, nejsem si jistá, jestli je mezi tím nějaký rozdíl."
"Pak jsme všichni, ti dobří i špatní, tak trochu zrůdy."
Jejich vzájemné popichování a celkově jejich vztah mi napínal nervy. Potřebuju nutně další díl a tady bych opravdu ocenila mnohem menší časový úsek mezi vydáváním dalších dílů. Samozřejmě bych byla nejraději, kdyby to bylo hned druhý den, co to vyjde v zahraničí, ale spokojím se i s půlrokem. Ne, vůbec nejsem náročná. Prostě to potřebuju.
Tuhle sérii si nutně napište na seznam a hodně vysoko, protože je naprosto boží a budete stejně závislí jako já. Můžu jen doufat, že se Nyktos nezmění a nepoleze mi na nervy jako Casteel, ale budu věřit, že tady mi to autorka splní. Tohle prostě chcete číst!
Děkuji @humbook a #humbookblogeri za poskytnutí knihy k recenzi v rámci spolupráce.
Druhý díl fantasy série 'Žár těla a ohně' - Světlo v plameni - přečten v rámci spolupráce s @humbook. Než se vrhnu k samotné recenzi, chtěla bych vyjádřit vděčnost. Velký dík, že jste si mě vybraly, holky! #humbookblogeri
Utopme se se Serafenou [odkaz na str. 74]. Bichlička (o 649 stránkách) se otvírá bitevní vřavou. Jako čtenáři jsme vhozeni do centra boje, kterým nás provází hlavní hrdinka Serafena. Ta disponuje silou a schopnostmi, které nám ukázal již první díl (*spoiler free recenze*, kdo ví - ví). Je neohrožená, tvrdohlavá, ochranitelská, schopná dokázat to, že se v ní lidé mílili. Musí si znovu získat důvěru Nykta (svého budoucího muže, prvotního boha smrti) a jeho nejbližších věrných. Sera proto nesedí na zadku a nečeká jako dámička v nesnázích, ale účastní se přímého boje. Nepřátelé si pro ni přišli a ona se přeci nenechá snadno zajmout a využít jako zbraň! Naopak opět bere osud do vlasních rukou, nebude se schovávat pod Nyktovou ochranou, a vyráží splnit své pravé poslání, svou povinnost, ikdyby by to bylo to poslední, co udělá.
A nebo ne? Je jedinou postavou, která se bude muset snažit získat důvěru ostatních? Je vztah mezi Serou a Nyktem pouhou schodou náhod nebo jsou předurčeni k něčemu vyššímu?
Jennifer se opět vyznamenala, do knihy vložila všechno - slow burn i , osud i nepřízeň osudu, jistotu i její zvyklání, vývoj hlavního páru ve vícero zajímavých směrech, troufalost i zranitelnost, vzdor i poddajnost, a mnoho dalšího. Opět pečlivě vykreslila geografii, politiku, bytosti, magii. To všechno v balanci, aby se čtenář necítil přehlcen, ale zárověň aby podpořila jeho zvídavost.
Hodnotím 9,75 . Doporučuji všem, především těm, kterým se líbila série 'Z krve a popela' (budete si ulítávat na srovnání a paralelách).
Tak dlouho jsem se držela dál od knih JLA, že stačily pouze dvě její knihy a já si ji, i její tvorbu naprosto zamilovala! Vážně, neboť se zařadila na přední příčku k SJM, Bardugo a Oseman.
Za mne JLA vytvořila rozmanitý svět plný zajímavých míst, postav a tvorů, kde jsem si okamžitě přišla jako doma. Proto jsem byla moc ráda, že druhý díl, Světlo v plameni, dává větší možnost k jeho prozkoumání.
A ty emoce tam? Popravdě jen pár autorů ve mě umí vyvolat tak velké množství různorodých pocitů a to JLA zvládla. Byla tam radost, hrdost, smutek, zloba, ale i bolest, která mi chvílemi vehnala slzy do očí.
Líbilo se mi, jak plno věcí do sebe začalo zapadat a kudy se příběh Sery a Nykta vydal. Miluju je a po tom příšerným cliffhangeru vím, že potřebuju okamžitě vědět, jak to bude dál!
Kniha v rámci #spoluprace s @humbook @humbook_blogeri #humbookblogeri
Mou nejoblíbenější knihou od autorky je Ve stínu popela ze série Žár těla a ohně, příběh o Serafeně a Nyktovi. Nedávno vyšlo pokračování tohoto příběhu s názvem Světlo v plameni, které mě nemohlo minout. Bože jak já se těšila na čtení !! Musím říct, že
jsem si jej opět užila, celých 656 stránek. A brala bych víc, obzvláště po takovém konci jaký nám autorka přichystala. Příběh Sery a Nykta prostě miluji, baví mě jejich vztah, to neustálé jiskření, dialogy, hádky, sarkasmus. S napětím jsem čekala, kdy si konečně Sera přizná jak se věci mají a jak to následně ovlivní sled událostí. Větší prostor v tomto díle dostávají vedlejší postavy, poznáváme jejich charakter, vztahy i jejich minulost. Nektas byl už v předchozím díle mým oblíbencem, stejně tak jsem si oblíbila malé drakeny Jadis a Reavera.
Hodně se mně líbí propojení se sérií Z krve a popela, jak pomalu jednotlivé střípky skládačky zapadají do sebe.
Moc se těším co přinesou další díly, co všechno si autorka pro nás čtenáře ještě připravila.
Na plný počet * to tentokrát nebude, přeci jen první díl měl větší spád a líbil se mně o malinko víc.
3,75/5*
Měla jsem velký problém se začíst. Tenhle díl je veskrze jen výplňkovým, a přesto autorka popíše přes 600 stran.
Nicméně vztah Nykta a Sery mě stále baví a prastaré veštby, které provazují tuto sérii se sérií Z krve a popela, pomalu začínají nabývat obrysů.
Máme zde opět spoustu smutty scén, kdo ale zná literární tvorbu Armentrout, tak ho tohle nemůže v nejmenším překvapit.
Na každé druhé straně si přečteme slova “jiskry života", to mne začalo mírně brnkat na nervy, což museli vynahrazovat svou roztomilostí malí drakeni Reaver a Jadis.
Původně jsem chtěla hodnotit ještě níž, ale nakonec jsem opět příběhu propadla. Chtěla bych doufat, že v dalším díle se konečně dozvíme víc, ale když jsem na goodreads viděla kolik se ještě plánuje dohromady knih u obou spojených sérií, tak myslím, že nás bude autorka zásobovat velmi pomalu a napětí stupňovat jen zlehka zlehoučka. Chápu, že jí to vydělává, ale proč psát mraky částí, místo několika opravdu nabušených knih.
První díl ve stínu a popela mě bavil a tak jsem se rozhodla i pro druhý.
Už mi dělá problém se ve všem zorientovat a pamatovat si věci z předešlých dílů a tenhle díl nebyl výjimkou. Díl bych si užila mnohem víc, kdybych si jej přečetla hned po prvním, ale pokaždé, když nějaký vyjde, jsem příliš na něj zvědavá než abych počkala na další .
Abych pravdu řekla už mě moc nebaví ten svět. Všechno se vleče, vynořují se zde nová tajemství a nic se nevyřeší. Jak už jsem zmiňovala u posledního dílu z krve a popela, polovina knihy je jen o sexu a číst 600 stran o něčem, kde se ani jedna věc nevyřeší mě už nudí.
Tady naštěstí autorka vynechala hordu smutu, takže se mi to četlo poměrně dobře, ale pořád jsme u té hromady nevyřešených věcí.
Celkově ta série má fakt dobrý potenciál. První díl tedy z krve a popela byl fakt boží, ale každým dalším to šlo z kopce. Nejvíc mě štve, že autorka nabaluje každým dílem víc a víc nových věcí, ale nic nevyřeší a čtenář už nemá tucha, co se vlastně děje.
Abych řekla taky něco pozitivního, tak kniha se četla velmi rychle a svižně. Bavilo mě tu pozorovat vedlejší vztahy postav hlavně tedy u Nektase. A to je tak vše
Nejsem ještě pevně rozhodnuta, zda s touhle sérii skončím. Problém jsem měla už ve třetím díle a stále se to nezlepšilo, ba naopak.
Děkuji taky @albatrosmedia za poskytnutí knihy #spoluprace
(SPOILER)
Po dočtení mi bleskla jediná myšlenka.. CO TO JAKO MA BÝT???
Poslední kapiltou jsem snad četla 5x a stejně tomu pořád nerozumím co se tam dělo. Opravu mám v hlavě zmatek. Čeho si všímám posledních pár knížek od této autorky, že se snaží vždycky na závěr šokovat. A dlouho se ze začátku moc neděje. Tady se toho moc nedělo, až po pár kapitolách a pak to začalo.
Určitě vám doporučuji, pokud jste ještě nezačali číst tuto sérii nebo Z KRVE A POPELA, tak si vypisujte postavy a informace.. mě už ze všeho jde hlava kolem.
Ale musím uznat, že autorka to má opravdu vymyšlené a propracované.
Nevím zda je to náhoda a nebo opravdu záměr, ale už začínají skládačky pomalu zapadat do sebe.
Opět se tu nešetří s pikantními scénami, ale co mi trošku začalo už vadit tak to nadávání. Někdy mi to přišlo až zbytečné.. Rozhodně, to ale stojí za přečtení, je to návyková série, které je těžké odolat. Taky jsem si vědoma, že je tu víc příznivců týmu NYKTOS A SERA, ale já vás zklamu, za mě je to POPPY A CASTEEL
Knížku jsem dostala v rámci spolupráce @humbookblogeri.
„Myslím, že .... se mnou něco není v pořádku.“ řekla jsem.
Přistoupil ke mě a dotkl se teplými prsty mé tváře a opět se objevil elektrický výboj.
„Protože jsi právě roztrhl boha vlastníma rukama, a to bylo ... celkem sexy.“
Jsem ráda že jsem po zklamání ze série Z krve a popela dala autorce ještě šanci a dostala jsem se k této sérii. I když měla kniha přes 600 stran tak stránky mizí jak nic díky velmi čtivému stylu psaní autorky.
Při čtení mi občas dělalo problém, že dvě postavy v knize se jmenují hodně podobně. Jejich scény se dost střídají takže mi občas nedošlo, že už nejsem u Nyktose, ale objevil se Nektas. Jakože chápu že jejich charaktery jsou poměrně odlišné, ale při běžnějších rozhovorech to není moc poznat.
Baví mě interakce mezi Serou a Nyktosem. To jejich škádlení a to jak Sera zkouší jeho trpělivost je opravdu zábavné i když se stejně jako v prvním díle občas situace tak trochu opakují.
Trošku se začínám mít problém se orientovat v postavách, protože se vedlejší postavy objevují mnohem častěji než v předchozím díle. Chápu, že autorka chtěla využít postavy, které v příběhu vytvořila, ale v tom množství se bohužel jednotlivé charaktery špatně sledují a já pak nevím kdo je kdo.
Ze začátku se toho v příběhu zas tak moc neděje, ale díky čtivosti to až tolik nevadí. Postupně se v knize objeví několik zajímavých zvratů a já jsem opravdu zvědavá kam se bude celý příběh dál ubírat. Ani zde se autorka nevyhnula občasnému točení v kruhu a opakování některých událostí.
I přes tyto skutečnosti jsem si čtení opravdu užila a opravdu se těším na pokračování. Děkuji Albatrosmedia za poskytnutí knihy v rámci spolupráce
Skvělé pokračování! Ač měl druhý díl velmi pomalý rozjezd (nějak jsem se do toho nemohla začíst, oproti prvnímu dílu), tak zbytek knížky jsem vdechla téměř najednou. A po poslední stránce jsem si okamžitě začala vyhledávat, kdy už bude další díl.
Tak moc se mi líbil první díl a těšila se na druhý, ale je to zklamání. Vůbec nic se nedělo... dalo by se to zkrátit.
Ale spicy scény se mi líbili, takže 3
Fanoušci budou spokojení...
Za mě je to vata, vata, čuňačinky, vysvětlování, trojtečky, vata, komplikovanější vysvětlování, čuňačinky, vata, vata, trocha akce, aby se neřeklo, vata, čuňačinky, ne, nebudeme spolu komunikovat, trojtečky, ještě zamotanější vysvětlování, čuňačinky, vysvětlování vysvětleného, a zbývá 20 stránek, tak šup tam cliffhanger velký jako Nyktův... biceps (mrk mrk) a fuck you, milý čtenáři, na rozuzlení si počkej do dalšího dílu (ne, není spoiler, takhle jsou koncipované všechny díly série Žáru i Z krve a popela).
Suma sumárum:
Budu číst dál? Ano!
Už jsem pochopila mytologii? NE!
Připadají mi postavy z obou sérií skoro stejné? Ano!
Musím si dělat výpisky, abych si připomněla děj před další knížkou? Ne asi.
Je to dobře napsané? No jako ne, no.
Chce to lepší jazykovou korekturu? ANO! (Sera mění pohlaví, jsou symeřané Symeřané, nebo naopak?)
Baví mě to? Jo!
Nesnáším trojtečky? Bytostně!
(SPOILER)
Popravdě jsem z tohoto dílu trochu zmatená. Bavilo mě to číst, ale ta délka? A já si naivně myslela, že tato série má mít tři díly, ale evidentně mají být čtyři??? Proč jako? Proč tak zas*aně dlouhé? Proč?
Jak jsem již zmínila, bavilo mě to. Postavy (alespoň ty co si pamatuju, protože jich tu je hoodně) jsou zajímavé. Miluju Šeda, Seru, Nektase i malé drakeny. Kolis a banda prvotních jsou na zabití a tak to má být :) Vzbuzuje to emoce a samozřejmě mě hrozně zajímá jak to dopadne. Ale...
Dobrá polovina knihy jede podle stejné šablony. Pokec, neočekávaný boj do kterého se Sera i přes výslovnou nevoli všech okolo vrhne a následně je zje*bána přeneseně i doslovně a takto stále dokola. Pak se tedy konečně děj trochu pohne, ale z celé knihy mám prostě takovou nepříjemnou pachuť toho, že se vlastně nic nevyřešilo (a to tam těch slov je opravdu požehnaně) - když tedy nepočítám věci které čtenáři dojdou, ale postavy si k nim teprve musí dojít - a akorát se otevřelo několik dalších témat, které jsou v mnoha případech (alespoň pro mě) úplně irelevantní.
Přijde mi, že to autorka zbytečně komplikuje a přidává zápletky, kterými uměle nastavuje děj jen aby se "něco dělo", ale vlastně to pak akorát ubírá na logičnosti. Například nechápu, proč když Kolis věděl že Sera má ty jiskry, ji ihned jak to bylo možné nezačal namotávat na svoji stranu? Proč ji nechal takovou dobu Nyktovi a riskoval, že ty jiskry nakonec bude mít Nyktos? On neví vůbec nic o jejich vztahu a to že kvůli nějakému proroctví riskuje sebrání jisker jen aby seděla ta část s královnou s dvěma korunami či co... to mi přijde jako dost riskantní plán.
To jen tak na okraj. Otázek mám více, ale možná jsem to jen já komu to vadí.
Samozřejmě mě zajímá jak to dopadne a dychtivě vyhlížím další díl. Jen jsem prostě zklamaná, že se to tak táhne. Dvě další knihy zní jako že to bude moje smrt. Autorka v jiných sériích dokázala, že to umí i stručněji. I zde by se mi to líbilo trochu ubrat na zbytečnostech a věnovat se tomu důležitému.
Dávám 3,5 hvězd. Doufám, že příští kniha bude lepší.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Z krve a popela |
| 2014 | Počkám na tebe |
| 2014 | Buď se mnou |
| 2015 | Zůstaň se mnou |
| 2014 |  Jako led |
Dvě hvězdy dávám pro výborný a originální svět bohů a pár povedených zvratů, které jsem popravdě úplně nečekala. Dobré na knize je, že se čte velmi rychle a docela se i začtete.
Méně pozitivně vnímám nevyvážené a spíše nesympatické postavy (samozřejmě jim člověk fandí a jsou svým způsobem zajímavé, ale chovají se jako malé děti a občas jsou jejich pohnutky vycucané z prstu). Vedlejší postavy jsem si až na Nektase a Bele pořádně s ničím nespojila, nedokázala jsem si je zařadit, nevěděla jsem, jak vypadají - tedy jsem příliš nesmutnila, když se jim děly různé hrůzy.
V tomto díle bylo také ještě o kus patrnější, že jejich vztah je třeskutě toxický. Špehování, tajnosti, urážení se, zákazy a příkazy, agrese fyzická i psychická, vše založeno jen a jen na sexu a jakémsi vnitřním pocitu, že to tak má být (což sami přiznávají, že způsobují jiskry). To, že on nemůže milovat, víme od začátku, ona milovat může, ale moc jí to nejde. Výsledkem je škaredý, složitý a toxický vztah, který by snad nikdo nechtěl. A to by bylo v pořádku, kdyby se v každé kapitole neodkazovalo na to, že vše spasí pravá láska, na kterou se to nejspíš opravdu nakonec uhraje. Na tu jejich lásku. Pravou lásku. Ideál. Aha.
Další díl si samozřejmě přečtu, jelikož autorka ukončuje knihy cliffhangerem takového rázu, až mám pocit, že to není ke čtenářům úplně fér, když si do vydání pokračování vyrvou všechny vlasy. Ovšem penízky to asi sype pěkně. :)