Věž vlaštovky
Andrzej Sapkowski
Čtvrtá část ságy o Zaklínači. Vysogota z Corvia, zneuznaný filozof, který žije ve vyhnanství uprostřed močálů, nachází jednoho dne těžce zraněnou dívku. Ošetří ji a zachrání ji život. Čas plyne a ona mu vypráví svůj příběh, snažíce se zakrýt pramenem vlasů hlubokou jizvu hyzdící její tvář... Poznáváme příběh o tom, jak se z Ciri stal nelítostný zabiják, dívka smrtící ve svém hněvu a neochvějná ve svých rozhodnutích. Poznáváme co se dělo s bandou potkanů a seznamujeme se s nájemným vrahem, jehož jméno jest Bonhart. A setkáváme se se smrtí... Sledujeme putování Geraltovo a hledání Druidů, kteří by mohli vědět, kde se Ciri nachází. Narážíme na půlelfa Schirů, jehož úkolem je Geralta zabít. Sledujeme plameny a zakrýváme si uši před výkřiky upalovaných... Posloucháme, jak elf Avallac'h rozpráví o tajemném proroctví pronásledujícím Ciri, následujeme kroky Yennefer při hledání úkrytu mága Vilgefortze. Účastníme se soudu s vnímačkou Kennou. Dozvídáme se, jak Ciri přišla ke svému meči a koni... A na každém kroku je smrt, utrpení. Osud je nevyhnutelný a vše spěje k jednomu jedinému bodu. K jakému? Kdo ví... Nikdo si nemůže být jist svým životem, nikomu se nedá věřit. Přišel věk meče a sekyry, věk vlčí...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2010 , LeonardoOriginální název:
Wieża Jaskółki , 1997
více info...
Přidat komentář
Nesnáze Ciri nemají konce. Dostane se do rukou krutého nájemného vraha a lovce lidí Bonharta, který ji nejdříve chce využít pro své podlé cíle ve válečné aréně, nakonec se ale rozhodne prodat ji tomu, kdo zaplatí více. Nicméně Ciri se podaří utéct a honička na ní pokračuje. Mezitím sledujeme osudy Geralta a Yennefer, kteří také nemají na růžích ustláno. Vynikající napínavé dobrodružství ve světě Zaklínače pokračuje.
Věž vlaštovky je psána velmi rozdílným stylem oproti předchozím dílům, zejména pak oproti přechozímu dílu - Křest ohněm. Místo lineárního příběhu, sledující jednu skupinku dostáváme rozvětvený příběh z pohledu hlavních, ale kolikrát i vedlejších, takřka nepodstatných postav.
Hlavní postavou nahrazuje Ciry Geralta, a narozdíl od Křestu ohněm se její příběh konečně někam posouvá. O Ciri se zde dozvídáme jak dospívá a formuje svůj charakter, ale také i její nedílné 'hmotné' rysy - odkud má jizvu, meč, černé linky atd.
Argument, že se série jmenuje zaklínač, ale zaklínač v ní není mi přijde poněkud hloupě jednoduchý. Geralt sám za sebe už nemá takovou možnost se rozvíjet a v minulém díle se mi to jednoznačně potvrdilo. Navíc Ciri je už sama zaklínačkou, ačkoliv žádnou zaklínačskou práci zatím nevykonala.
Za mě se jedná o nejlepší románový díl - forma prvních dvou povídkových dílů mi od Sapkowského pořád vyhovovala více. Velmi čtivá kniha s absencí nudných částí, ale zároveň zbytečně neuspěchaná.
I po těch, více než dvaceti, letech to má pořád šmrnc. Děj se trochu uklidní, nežene se kupředu jako splašená kelpie, ale to vůbec nic neubírá na příběhu.
Těžko se od knihy odtrhává, nutí vás číst pořád dál. Zaklínač není tolik vidět, ale osudy ostatních postav jsou neméně zajímavé.
Zase dost jiné než předchozí díl. Výrazně fragmentovanější. Zatímco předchozí "pětka" sledovala kontinuálně jednu skupinu osob, "šestka" poletuje jak vlaštovka mezi jednotlivými scénami a to i v různých časech. Podstatnou část děje popisuje navíc retrospektivně a je tak složitější na pozornost čtenáře. Ubylo i humoru (který je spojen převážně s Geraltovou kompaníí - začátek Marigoldova Půlstoletí poezie je neuvěřitelně vtipný), naopak přibývá napětí a tajemna v příběhu Ciri. Politické pozadí má také svůj význam. Je důležité číst jednu knížku za druhou, protože na sebe bezprostředně navazují, naopak samostatná četba by asi vůbec nedávala smysl.
Tak v tomto díle jsem se krapet nudila. Pořád čekám od Zaklínače víc, podle ostatních ohlasů. Možná to je ta chyba? Každopádně ke konci se nám příběh pěkně rozjel, takže jdu opět s velkým očekáváním na další díl :)
Na celé sáze je zajímavé to, jak je každý díl psaný jiným stylem (tentokrát jsme věčně nakukovali okénkem... i když vlastně ne), a taky to, že ačkoliv se to jmenuje Zaklínač, tak Geralta aby čtenář pohledal. Trpajzlíci v tomhle dílu nebyli vůbec, takže pro mě bída s nouzí. Omlouvám se všem nadšencům, protože Zaklínače uznávám jako jedno ze stěžejních děl litertury, nicméně se mnou se krutě míjí, měla jsem jí fakt číst ve dvaceti. Naštěstí pro mě už jen jeden díl...
Perfektní pokračování. Oproti minulému dílu ubylo i hluchých míst a četlo se to jedna báseň. Už se nemůžu dočkat na další díl.
Naprosto souhlasím s uživatelem Frosty128.
Už jsem z toho putování a tou spoustou odboček docela unavená a jen si tak říkám, co se bude dít v posledním díle... Snad se to zlepší a bude to zase jízda...
Mnoho lidí má v některé sáze knihu, přes kterou se nemůže dostat, pro mě to byla Věž Vlaštovky, Ciri mě začínala unavovat.
Ač jde o předposlední knihu zaklínačské ságy, tohle je pro mě vrchol celé série. Celá kniha z různých úhlů a časových rovin směřuje k jednomu konkrétnímu momentu a naprosto skvěle tak graduje vyvrcholení příběhu Ciri, jejího zajetí, následného útěku a pomsty.
Další pokračování ságy lze rozdělit na dvě části. Putování Geralta a jeho družiny a následná druhá pasáž o Ciri. Průběžně dostávají slovo i postavy mimo hlavní linii příběhu jako Dijkstra, Yennefer či čiré zlo Bonhart. Ačkoliv může kniha působit rozdrobeně, drží ve skutečnosti po hromadě a neměl jsem pocit, že se ztrácím nebo čtu vatu. Závěr s Ciri je pak skvělým vyvrcholením (a satisfakcí pro čtenáře, kterým nedělá příliš dobře to jak Ciri téměř celý průběh knihy trpí).
Ó jak mně se nechce na poslední díl, když vím, že to skončí. Věž vlaštovky je jeden z těch lepších dílů ačkoliv jsou úžasné úplně všechny. Setkáme se tu dostatečně s Ciri, Yennefer i Geraltem. Děj pěkně graduje, a vím, že poslední díl zhltnu jak nic.
Ze začátku jsem se trochu lekla, že celý díl bude pohledem Ciri. Ač je to jedna z hlavních postav, tak mě její linka tolik v předchozích knížkách nechytla. No nejenom, že jsem jí tady přišla na chuť ale všechny ty vedlejší linky a odbočky posouvají celý svět na tak vysokou úroveň, že nezbývá než stránky hltat. Mimochodem celá Geraltova družina je partička k popukání.
Pokračování zajímavé i přes fakt, že tento díl je plný vedlejších odboček a postav. A během čtení mám pocit, že ani nevím, která bije :D Tak už se nemohu dočkat velkého finále.
Veža lastovičky sa mi veľmi páčila, aj keď v nej bolo veľa vedľajších postáv a knižka bola vlastne ich rozprávaním, radí sa k mojim naj z tejto série. Dej sa zameriava najmä na Ciri, ktorú nájde Pustovník ťažko ranenú. Stará sa o ňu a Ciri mu porozpráva svoj príbeh. Dozvieme sa ako vlastne prišla k svojim zraneniam a aj čo sa stalo s ostatnými Potkanmi.
V knihe sú aj kapitoly o Zaklínačovi, ktorý ju hľadá aj so svojou vernou družinou. Tiež toho zažijú veľa na svojej ceste za druidmi, od ktorých chce Zaklínač získať informácie o Ciri a zapoja sa do nejedného boja.
Yennefer sa v tejto knižke vyskytuje pomenej, ale tiež sa dozvedáme o tom, čo sa s ňou deje.
Ciri prenasleduje veľa nepriateľov a každý z iného dôvodu. Dokáže im ujsť a nájsť Vežu lastovičky?
Okrem vtipných a sarkastických hlášok, ktoré fakt môžem a spríjemňujú mi čítanie každej knižky, ma veľmi baví aj postava Ciri a celkový prerod jej postavy. Z malej ustráchanej princeznej sa stáva obávaná bojovníčka, ktorá má mimoriadne schopnosti a ide za svojím cieľom.
Som veľmi zvedavá, aký záver pre nás autor pripravil.
Samotné jádro příběhu je stále hodně poutavé a čtivé, i když to pátrání a mluvení o Ciri už začíná být dost únavné. Podle mého to není dost nosná zápletka na 6 knih. Oproti velmi konzistentnímu pátému dílu je zde spousta odboček a různých způsobů vyprávění s mraky vedlejších postav, které nemají žádný vliv na příběh, což mě místy vyloženě iritovalo. Nepotřebuji vědět, že nějaká postava, která byla součástí 58. družiny, pátrající po Ciri, támhle někde svědčí u soudu. Místo toho bych se rozhodně radši dověděl něco o Bonhartovi, Riencovi, Kalousovi a vůbec o komkoliv, kde zasahuje do samotného děje. Pokud bude poslední díl psaný ve stejném duchu, tak představa toho samého + dalších 100 stran mě trochu děsí.
(SPOILER) Tentokrát tato kniha je spíše o Ciri než o Geraltovi, ale není to vůbec na škodu. Děj se opět posouvá, dozvídáme se další posuny v ději např. jak Ciri přišla ke své typické jizvě na tváři. Opět velmi napínavá, a dobrodružná fantasy kniha, u které až do konce netušíte jak to celé dopadne. Natož jak dopadne celá série o Geraltovi a Ciri.
No sem zvědavá, jak se celý příběh bude nadále vyvíjet. Je to stále víc a víc napínavý a trochu i zamotaný a to co se tam všechno děje se jen tak nedá pobrat najednou. Člověk si to potřebuje postupně vstřebat do sebe, aby všechno pochopil tak, jak by měl. Takže to vidím následovně. Jeden den klidu a pak se vrhnout na díl Paní jezera.
Štítky knihy
magie polská literatura zaklínači
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Kniha Věž vlaštovky je v
Právě čtených | 63x |
Přečtených | 6 174x |
Čtenářské výzvě | 279x |
Doporučených | 359x |
Knihotéce | 1 740x |
Chystám se číst | 579x |
Chci si koupit | 182x |
dalších seznamech | 22x |
Audiokniha: Táto časť bola pre mňa zatiaľ najlepšia a najnapínavejšia. Sledujeme ako Ciri rozpráva svoj príbeh Vysogotovi, niečo sa dozvedáme o putovaní Geralta a bohužiaľ, veľmi krátka časť je venovaná Yennefer. Taktiež mi chýbal Regis, tak dúfam, že sa s ním stretneme v záverečnej časti. Znovu sa budem opakovať, audiokniha je skvele nahovorená, doporučujem.