Čas opovržení
Andrzej Sapkowski
Druhý román o Geraltovi a Ciri. Svět zachvátily plameny běsnící války. Čarodějové intrikují a Ciri, prchající před smrtelným nebezpečím, se ocitá daleko od Geralta i Yennefer. Sama, opuštěná, ztracená - s pocitem, že byla zrazena těmi, kterým bezmezně věřila. Pátrání po zmizelé princezně však navzdory zprávám o její smrti stále pokračuje a Geralt žel není jediný, kdo Ciri hledá. Zaklínač i Lvíče z Cintry se stali objektem vysoké politické hry, která může zabít nejen je, ale také všechny, kdo jsou jim blízcí. Ostatně, věštba přece tvrdí, že princezně kráčí v patách smrt...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2011 , LeonardoOriginální název:
Czas pogardy , 1995
více info...
Přidat komentář
Tento díl mě bavil mnohem víc než Krev Elfů. Po sletu čarodějů začal děj nabírat slušné obrátky, akce střídá napětí. Poslední třetina přečtena jedním dechem. Jen těch jmen mágů a panovníků, kdo se v tom dokáže zorientovat, klobouk dolů. Musela jsem si v průběhu čtení vyhledat některé souvislosti a zřejmě jsem objevila informace, které autor prozradí až v dalších dílech. Nějak jsem pořád nechápala, kdo vládne Nilfgaardu. Ale aspoň to začalo dávat smysl.
To se prostě čte samo :-) Ovšem chudák Geralt, chudák Ciri v jámě lvové, a co to zase vymýšlela Yennefer?
Druhá románová kniha o Geraltovi z Rivie a princezně Ciri, četla se mi dobře, jen mi přijde, že je to stejně jako Krev elfů lehce depresivní a vlastně se během knihy nic nevyřešilo, jen se to hroutí víc a víc. Upřímně se musím přiznat, že z tohohle hlediska mě víc bavily ony dvě první povídkové knihy :-)
Trochu jsem zalitovala, že jsem si ke knize nevzala tužku a papír a nepsala si všechna jména králů a čarodějů a kdo s kým a proč. V půlce knížky jsem se v tom začala trochu ztrácet. Jsem zvědavá, kam se bude děj ubírat dál. Protože na konci tohoto dílu to nemají hlavní postavy nejlépe rozehrané.
klasika, kterou musí znát každý milovník fantasy, kdo nečetl, musí ihned napravit. Geralta nejde nemilovat.
Serie, ke které se vždy ráda vracím.
Na to, jak jsem byla nadšená z předchozího dílu, tak to trochu polevilo. Tempu vyprávění došel trochu dech. Ano, konflikt čarodějů je velmi akční, ale bohužel jsem se trochu ztrácela v těch jménech a kdo je s kým, takže spíš, než abych si užila pořádnou bitku, jsem byla zmatená z toho, kdo kam patří. Následné putování Ciri po poušti mne moc nebavilo. Spíš bylo zajímavé to, zda ji opravdu dostanou a odnesou Nilfgaardu, než co se jí děje.
Oproti předchozím dílům, je tato kniha plná akčního děje. Velkou část knihy prožíváme s Ciri, která toho zažije opravdu mnoho. Přijde mi, že předchozí díly jí vlastně na tohle všechno připravovaly. Už není malá holka. Moc se mi tento díl líbil.
Napinave, vzrusujici, vtipne a trochu sproste :D
Vypraveni o Zaklinaci a ostatnich carodejich, obludach, nelidech... Toto uz je 4 kniha o Zaklinaci od Sapkowskeho. Postavy, ktere si oblibite! Libi se mi i to trpaslici ± moravske nareci :D ! Bezva knizka, kterou uz jsem mel objevit drive!
Je to jízda a stránky ubíhají samy.
Možná ale opravdu není od věci si vzít k ruce tužku a papír a jakmile se objeví jméno krále nebo čaroděje, tak si poznamenat ke kterému království patří, popř. jestli je členem čarodějnické Rady nebo Kapituly. Při zvratu v polovině knížky se potom papírek se jmény hodí - člověk se nemusí rozpomínat o koho jde, jenom koukne na papírek, hned je v obraze a knížku si možná více užije.
Druhý díl fantastické ságy, kdy dojde k rozdělení Geralta s Ciri, která musí utéct, aby si zachránila svůj holý život. V tomto díle je více rozvíjena politika světa, kdy předzvěst války s Nilfgaardem je větší a intriky čarodějů a vládců nabívají na síle. V tomto díle Geralt trochu ustupuje do pozadí, ale na kvalitě příběhu to neubírá
Tento díl nebyl zas až tak zaživný.Řeší se tu politické čachry mezi čaroději, králi, Veverkami a s tím spojené intriky ohledně blížící se války.Neustálé pronásledování Ciri a následné peripetie, až po přidání Ciri k bandě Potkanů.Pokračuji v sérii.
Oproti předchozímu dílu trochu zajímavější, ikdyz osud Ciri předvídatelný (utek z věže Racku). Jsem zvědavá co bude dal...
Tentokrát je tu trocha zmeny od fantazy a to polítika. Veľmi mi to nevadilo, ale nie každému to vyhovuje v tomto žánri. Napriek tomu palec hore.
Tak jak mně v knihách nikdy nevadilo hodně postav, tady vadilo. Chvílemi jsem se ztrácela. Dokonce přišla vhod tužka a papír. Fakt jsem si některá jména čarodějek a čarodějů musela napsat. A taky, ke komu z vládců patří. A kdo je s kým, nebo proti komu. Pak už to bylo dobré. I když zde bylo docela málo Geralta, kterého miluju, kniha měla spád a četla se dobře. Líbila se mně, už jsem zvládla i další díl, ale přesto si cením víc prvních dvou povídkových knih.
V některých postavách jsem se dost ztrácela, na druhou stranu to začalo nabírat spád a konec se mi dost líbil.
Pribudlo postáv, dejových línií, zápletiek, intríg i konšpiračných teórií, no napriek tomu som sa v tom ani trochu nestrácala. Klobúk dole.
Geralt sa postupne kamsi vytratil a s ním aj všemožné potvory, škoda. Ciri zase dospela, resp. k tomu bola (bohužiaľ) prinútená :(.
Sapkowského jazyk sadol do opísaného prostredia ako riť na šerbeľ, poľská audiokniha svojou genialitou, originalitou, zvukovými efektami a krásnou prácou s hlasmi zasa prekonala tú prvú. No a koniec nedá inak, než sa vrhnúť na ďalší diel.
Pokračování ságy a rozvíjení zastřešujícího příběhu. Nová válka s Nilfgaardem se blíží a člověk se postupně dozvídá, že Ciri je důležitěšjí postavou, než si myslel. Perlou téhle knihy pro mě byla řež, ve kterou se změnil původní slavnostní ples na Thannedu.
A největší dilema bylo, zda za větší svině považovat Scoia'taely (elfí pakáž...), nebo Potkany (tuhle bandu loupeživých mládežníků jsem upřímně nesnášel, a to i navzdory sympatiím k Ciri).
První půlka a něco mě bavila vážně hodně, u druhé už moje prvotní nadšená opadlo. V případě tohoto dílu mi trochu vadilo velké množství postav v některých kapitolách, měla jsem docela problém orientovat se v tom, kdo je kdo, a hlavně kdo je kladná postava a kdo záporná. Taky mě trošku mrzí, že tu nebylo moc Geralta, jeho mám v téhle sérii opravdu nejradši a části s ním mě baví číst nejvíc. Čas opovržení skončil docela zajímavě a rozhodně čtenáře navnadí na to, aby si přečetl další díl - já jsem tedy hodně zvědavá, kam se bude ubírat cesta mladé Ciri - ale vzhledem k tomu, že druhá polovina knihy mé nadšení zase trochu snížila, se do Křestu ohněm pustím asi po delší pauze.
Štítky knihy
magie polská literatura zaklínači
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Po bankete čarodejníkov som bol zmierený, že knihe napálim plný počet. Táto časť knihy patrí medzi to najlepšie, čo som dosiaľ zo sveta zaklínača čítal. Tá hra s očakávaním čitateľa, ktorý po predchádzajúcich skúsenostiach so Sapkowským dobre vie, že tá honosná, nablýskaná hostina, plná najmocnejších mágov, špiónov, spolu s Geraltom, ktorý sa snaží zachovať neutralitu, prosto nemôže dopadnúť dobre. Nádhera. Aj to šialenstvo ktoré banket vyvolá, spolu s retrospektívnym vysvetľovaním Marigolda, bolo veľmi pôsobivé. Len ten pomalší a pomalší dojazd mi už veľmi nesedel. Akoby autor nevedel nájsť správny predel, kde skončiť a kde začať nové rozprávanie. Akoby nevedel, čo s Ciri, ktorá bez Geralta a Yenn príbeh prosto neutiahne. Ale nič to, hor sa na ďalší diel.