Čas opovržení
Andrzej Sapkowski
Druhá část ságy o Zaklínači (v pořadí čtvrtá kniha včetně povídkových souborů). Svět zachvátily plameny běsnící války. Čarodějové intrikují a Ciri, prchající před smrtelným nebezpečím, se ocitá daleko od Geralta i Yennefer. Sama, opuštěná, ztracená - s pocitem, že byla zrazena těmi, kterým bezmezně věřila. Pátrání po zmizelé princezně však navzdory zprávám o její smrti stále pokračuje, a Geralt žel není jediný, kdo Ciri hledá. Zaklínač i Lvíče z Cintry se stali objektem vysoké politické hry, která může zabít nejen je, ale také všechny, kdo jsou jim blízcí. Ostatně, věštba přece tvrdí, že princezně kráčí v patách smrt... Nutno podotknouti, že kniha je doslova plná nádherných ilustrací Jany Komárkové.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2017 , LeonardoOriginální název:
Czas pogardy , 1995
více info...
Přidat komentář
Druhá románová kniha Sapkowského ságy o zaklínači Geraltovi, čarodějce Yennefer a malé princezně Ciri. V plné parádě se zde rozjíždí příběh plný intrik a politikaření. Děj má tendenci čtenáře lehce uspat, aby to ke konci neskutečně rozbalil. I když pro mě stále zůstávají povídkové knihy o zaklínači nepřekonané, románová část příběhu se v Čase opovržení krásně rozvíjí a nabírá na obrátkách. Nejvíce se mi líbila část okolo Tor Lara a putování Ciri s počátkem jejího nového dobrodružství. I když události na Thaneddu, které odšpuntovaly zápletku, byly také super.
Konečně díl, u kterého jsem pochopila, proč je kolem Zaklínače takový humbuk. Zasloužených 5*.
Musím říct, že povídkové díly série mi sedly asi více, děj se zde v první polovině knihy rozvíjel velice pozvolna. Každopádně zde přišlo několik nečekaných, zásadních zvratů, za které si dílo zaslouží vysoké ocenění. Jsem zvědavá, do jaké míry upraví děj v seriálu.
(SPOILER) Absolutně nejdrsnější zvrat knihy a Sapkowski ho psal tak nezáživně, že jsem si uvědomila, že se něco děje až po 15 stranách, kdy (pozor SPOILER) padali lidi z oken. Knihu před jednou hvězdičkou naštěstí zachránila poslední část Ciri s pestrou škálou zvířectva. Koníci, Potkani, mravenci, atd.
Mnoho povyku pro nic. První díl ( Elfí krev) nestála za nic, oproti Conanovi, kterého jsem v té době hltal po tuctech , mu pan Geralt nesahal ani po zaprášené sandály ( drtící království v suť a prach). Uběhlo spoustu let a mě se zaklínače zželelo a dal jsem mu šanci po přečtení povídek, které nebyly nejhorší. Dočkal jsem se politických machinací, které mi nějak unikali v přehršli jmen a postavení. Když jsem nadával u Games of thrones, že by se ani prase s upgradem mozku nevyznalo v tom, kdo je kdo a jaká pevnost je čí apod. netušil jsem, co je Sapkowski za hovado a jak jsem Martinovi křivdil. No co už,... jsem na závěru knihy, tak to snad už nějak dotáhnu. Příště už raději jenom hru a pan Sapkowski se může dál rozčilovat nad nespravedlnosti zisku hernich vyvojářů mezi jeho ,,dílem".
Zase mě trošičku zmátla:) Jinak samozřejmě moc hezky napsaná s trochou humoru. Konečně se můžu vrhnou na pátý díl:)
Není možné, ale příběh se ještě oproti prvnímu dílu zlepšuje. Stejně jako postavy nabírá Sapkowski sebevědomí a ukazuje nám svou ohromnou fantazii. Hltala jsem jak rychle plynoucí, tak rozvláčnější pasáže, protože každá část měla svůj podstatný význam a děj nás vede směrem, který by většina neočekávala. Jednorožec byl vlastně jenom špičkou ledovce.
(SPOILER) Tenhle díl byl trochu slabší než předchozí, ale souhlasím, že závěr byl skvělý. Část s Ciri bloumající pustinou byla poměrně dlouhá, dokud se jednorožec nezranil. Nějak mi asi v tom magickém chaosu uniklo, co se vlastně s jednorožcem stalo. Kromě toho všechno super. Aretuza, sněm, potkani apod. Dokonce se nám začíná otvírat Emhyrův příběh.
Jedna hvězda padla za tu hromadu politiky, jmen, míst a příběhů, které autor určitě myslel dobře, ale já jsem se v tom dost ztrácela. Nejvíc jsem si užívala část s čarodějným sněmem a pak samozřejmě závěr.
Čtvrtý díl jsem četla poměrně déle, než jsem očekávala. Nutno říct, že nejspíš i z toho důvodu, že ve srovnání s díly předchozími autor nám hodně ubral Geralta, což mě mrzelo. A ten závěr - za mě to strhlo minimálně jednu hvězdičku z výsledného hodnocení.
Kromě řečí o politice a milonu jmen čarodějů, králů a kdo ví koho ještě to byl fajn díl. Geralta tam sice bylo pomálu, ale o to víc jsem si každou stránku s ním užila. A ke konci už jsem dokonce začala trochu fandit i Ciri. Yennefer si ovšem stále moje sympatie nezískala.
Druhý román opouští "zaklínačskou" linku a stále více se začíná podobat Hrám o trůny. Velká politika králů, čarodějů i různých lokálních postaviček rámuje příběhové pozadí, na kterém se začínají osudy hlavních postav stále více rozcházet. Na jednu stranu mě vytrácející se kouzlo dřívějších zaklínačských knih mrzí, na druhé nemohu říci, že by mě nový směr příběhu nebavil. Jednak politické hrátky a machinace mě docela baví, druhak si myslím, že Sapkowski rozehrál tuto hru velmi dobře, srozumitelně a logicky. Navíc kniha rozumně kombinuje akční a spíše mluvící pasáže, různá zajímavá místa i postavy, takže jsem neměl pocit monotónnosti. Závěrečná silná pasáž s Ciri navíc dodala knize zcela novou dynamiku a mě i přesvědčila, že mám dát nakonec plné hodnocení.
Příběh Geralta, Yennefer a Ciri ale i mnoha dalších pokračuje. Do popředí se dostávají různé mocenské a politické cíle a spory a naši hrdinové jsou do tohoto chaosu plného lží vrženi. Bohužel se jim nepodaří zůstat pohromadě, jsou nepříznivými okolnostmi rozděleni a musí se protloukat sami. Jsem zvědava na pokračování.
O dost akčnější než předchozí díl. Většinu knihy se buď bojuje nebo politikaří. Bohužel jsem se v těch intrikách čarodějů trochu ztrácela a to výsledný dojem o něco sráží. Překvapivě nejzábavnější a nejzajímavější pro mě byla předposlední kapitola o Ciri a jejím putování pouští.
No to co prožívá Ciri, Yennefer a Geralt je chvílemi až zarážející, když si člověk představí, proti čemu a proti komu stojí, s čím vším se musejí potýkat a řešit a ve finále to je téměř marný boj se zlem.
PS: Když už jsem se dopracovala až ke čtvrtému dílu tak moc nechápu, jak je to v seriálu. Proč tam z 50% děj z knih není ani slůvkem zmíněn a proč je z 50% děj úplně pozměněn? Jako vím, že tvůrci říkali, že to nebude přesně podle knih a že si něco poupraví, ale upravovali to podle mě hodně špatným směrem.
Tak v minulém díle jsem se trošku ztrácela, ale tady mi příslušnost čarodějů k jednotlivým vládcům dala zabrat ještě víc. Ono to nakonec nebylo až tak zásadní, ale ... No nic, sněm skončil, jak skončil, a kniha pokračovala dál. Četlo se mi to hezky a pokračuji dalším dílem.
Nejhorší díl série. Fakt obrovské zklamání. Pokud můžete, zvolte audioknihu. Bez ní bych to nikdy nedočetla.
Do banketu čarodějů to vypadalo slibně, a pak? Ani nedovedu shrnout, o čem že to bylo. Vlastně jsem ani nepochopila, kdo s kým a proč ve válce bojoval. No, škoda. Na další díl nesáhnu asi pěkně dlouho.
2/5 *
Štítky knihy
magie polská literatura zaklínači
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Kniha Čas opovržení je v
Právě čtených | 80x |
Přečtených | 6 886x |
Čtenářské výzvě | 253x |
Doporučených | 386x |
Knihotéce | 1 895x |
Chystám se číst | 492x |
Chci si koupit | 136x |
dalších seznamech | 24x |
I přes to že jsem v určité chvíli měla dost problém s postavami a dějem, naprosto jsem se ztratila, tak kniha byla zatím nejlepší z celé série. Příběh se pěkně rozjel a je plný napětí. Za mě 5