Z hlubin
Margaret Atwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79801/bmid_z-hlubin-C2G-79801.jpg
4
146
146
Román líčí putování mladé výtvarnice do krajiny kanadských jezer spjaté se šťastnými okamžiky jejího dětství. Bezejmenná vypravěčka pátrá v québecké divočině po svém záhadně zmizelém otci; jak se však ukáže, tento sestup ke kořenům má pro ni mnohem spíše obecně existenciální smysl. Přestože ji na cestě doprovází milenec a dva přátelé, právě v kontaktu se svými vrstevníky si hrdinka mučivě uvědomuje šablonovitost a traumatizující vliv industriálního světa na lidskou duši – její společníci jsou civilizačními schématy příliš poznamenáni, než aby se jich byli ochotni a schopni zbavit, a tak je jejich přítomnost čím dál tím více pociťována jako cosi nepatřičného... Teprve ponorem pod hladinu svého domnělého já ze sebe hrdinka smývá nánosy neautentického lidství, teprve tento sebeočistný akt, který je Atwoodovou předkládán v podobě rituálního zasvěcení, jí dovolí hledat rovnováhu mezi člověkem a přírodou, mezi mužským a ženským principem v lidské mysli i ve světě. V knize se střídají pasáže lyricko-naturalistické s party překvapivě odlehčenými, až humornými: je to právě spisovatelčina pronikavá inteligence spojená se smyslem pro ironii, co jí dovoluje zachovat si odstup, a přitom držet vyprávění pevně v rukou.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2006 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
Surfacing , 1972
více info...
Přidat komentář
Od počátku poněkud depresivní čtení, ale autorčin styl mi celkem vyhovoval. V knize se toho moc neděje, ale děj je tu pouze kulisou pro vhled do psychiky vypravěčky a jejích souputníků. Líbilo se mi, jak postupně odhaluje tu prázdnotu ostatních, zakrývanou různými maskami, ale ten nevěrohodný schizofrenní závěr jsem nějak neskousl. Původně jsem chtěl knize dát plný počet, takhle je to o hvězdičku méně.
Není to úplně jednoduché čtení (autorčiny úvahy se na vás budou valit jako kameny ze skály) a samotný děj mě nedokázal úplně strhnout. Nicméně i dva dny potom, co jsem knihu dočetla a začala číst jinou, jsem jí "úplně plná". V jednoduchosti prostě není jen krása, ale i pořádná síla.
Magická kniha. Nádherně vykreslená krajina, pocity, emoce. Silná svým prožitkem.
Kniha mě nadchla. Autorka volí asociativní způsob psaní. Vedle promyšleného, originálního a čtivého textu (např. "Až se vrátíme do srubu, namočíme všechno oblečení, které máme s sebou, a vydrhneme z něj les, znovu si navlékneme slupku mýdla a krémů.") se často objevují silné pasáže ("Podobně jako se někteří lidé těžko vyrovnávají s tím, že jsou Němci, je pro mě těžké vyrovnat se s tím, že jsem člověk."). Kniha donutí čtenáře k zamyšlení nad smyslem žití, mezilidskými vztahy a významy života. Autorka si perfektně vyhrála se slovy.
Hledat vlastního otce se vydala hlavní hrdinka a popisuje zde podivné pocity,které jí při pátrání doprovází.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2008 |  Příběh služebnice |
| 2018 |  Alias Grace |
| 2020 | Svědectví |
| 2001 | Slepý vrah |
| 2005 | Přežívá nejsmutnější |
Četla jsem před lety, ale doteď si vzpomínám, jak silně na mě zapůsobila. Pro mě čirá magie. Krása.