Z deníku dočaskářky – Ten pes je chuligán!
Olga Minaříková
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/441395/bmid_z-deniku-docaskarky-ten-pes-je-chul-Yal-441395.jpg
4
91
91
Příběhy zachráněných psů ze spolku pro opuštěná a týraná zvířata Dočasky De De, psané s notnou dávkou ironie a humoru pohledem jejich dočaskářky Olgy.
Přidat komentář
Útlá knížečka, která se dobře čte a patří do kategorie osvěty množíren a opravdové pomoci psům, kterým je potřeba pomoci. Že je každý pes jedinečný, je jasné a klobouk dolů, protože dočaska je dosti nevděčná funkce. Pokud se vám líbil Gump, tohle je příjemné doplnění. A pokud jste měli doma nějakého psího chuligána, aspoň potěšíte duši, že v tom nejedete sami.
Kdo je dočaskář: „uklízečka a analytik vyprazdňování někoho jiného, vypravěč věty všechno už bude dobrý, řidič na veterinu a ten, kdo to auto potom uklidí, nosič, krmič, sdíleč postele, domova a nervů….“
„Bolest a utrpení zvířat totiž nemají na svědomí jen zlí lidé, ale i ti dobří, kteří jen nechtějí slyšet.“ A tak Olga Minaříková šíří osvětu. Humorné zážitky (když se to všechno děje někomu jinému doma, přijde mi to vážně vtipné) střídá krátkými vsuvkami o množírnách nebo fungování dočasek.
„Až dočaska dorazí, dýchejte ústy a pokuste se nedrbat, svědí to ještě víc.“ …… „Od oběda zbyla nesolená rýže, a tak jsem se těch dvou slušně dotázala, zdali by si ji případně dali třeba s kuřecím. Spolubydla ochutnal, podíval se na mě, a než stihl ochutnat i Alfons, zvedl nohu a do misky načural. Zřejmě by si nedali, ale šlo to sdělit mnohem civilizovaněji, že.“
Vtipné nahlédnutí do života člověka, který se dočasně stará o psy, kterým je hledán nový domov :) První přečtená kniha tohoto roku :3
Po zkušenosti s Gumpem jsem se trochu bála, ale zbytečně. Kniha je bezva, příjemný nadhled, historky nepřitažené za vlasy a trocha osvěty. Fajn jednohubka pro milovníky chlupáčů.
Velice vtipně napsaná knížka. Moc se mě příběhy líbily. Obdivuji paní Olgu za to co dělá, já bych to asi nedokázala hlavně teda to loučení. Určitě by si jí měl přečíst každý kdo má pejska nebo mu pejsci nebo jakékoliv zvíře není lhostejní protože koupí této knížky pomůžete nakrmit a ošetřit opuštěná a týrané zvířata.
Vtipné vyprávění Olgy o tom, jaké to je být dočaskářka - spoustu loužiček a jiných nehod, spoustu strachu ze strany pejsků, kteří znají jen tu horší část života, ale i spoustu loučení, když jde pejsek do rodiny a i přesto všechno spoustu lásky - jinak by to snad ani nešlo! Olze patří můj obdiv za to, co pro ty pejsky dělá!
Jako člověk, který ví, jak dočaska funguje, člověk, který se touto problematikou zabývá a hlavně jako člověk, který má adoptovaného Maxe právě z dočasky jsem věděla že tuhle knížku nutně potřebuju hned jak vyšla. Natrefila jsem na ní v knihovně a musím říct, že Olga z Dočasek De De sepsala geniální návod nejen na to, proč dočasku dělat, ale hlavně proč ji nedělat. Tahle útlá knížečka není o tom, že pomáhat psům je životní poslání. Tady je geniálně humorně sepsané to, jak neskutečná dřina a mnohdy spadnutí až na dno to je.
Jak dělat dočasku psům, skloubit to s normálním životem a prací je absolutně na hovno, protože nebudete spát, nebudete jíst, budete neustále na veterině, vytírat byt, čistit počůrané postele, posrané podlahy, sousedi se na Vás budou dívat divně a jako bonus se k Vám dostanou většinou totální magoři, kteří absolutně nevědí, co je to socializace. O tom, že psů, kteří potřebují pomoc je stále víc, ale i o tom, že tohle prostě někdo dělat musí.
Dokonalá útlá knížka, doplněná krásnými ilustracemi.
Koupí přispějete opuštěným a týraným psům.
Nádherná knížka. Měl by si ji přečíst každý, kdo má rád pejsky a nejen ti, ale všichni komu nejsou lhostejní psí kamarádi a jejich osudy. Díky této knize je přiblížena práce dočasnářky. Kniha je psaná vtipnou formou, takže se čte jedním dechem.
Autorka popisuje vlastní zkušenosti z dočasné péče týraných psů, jejich příběhy, nepochopení systému a jak je to v ČR v tomto ohledu těžké.
Z deníku dočaskářky je taková útlá knižní jednohubka, která popisuje činnost dočaskářů, lidí, kteří se starají o opuštěné pejsky, než si je adoptují noví páníčci. Ačkoliv se celá knížka nese v celkem humorném duchu, tak nad psími osudy se mi někdy až svíralo srdce a chtělo se mi brečet. Obdivuju všechny lidi, kteří se dočaskářství věnují. Já bych se se svěřenými pejsky asi už nedokázala rozloučit...
Knížku by si podle mě měl přečíst každý. Ať už milovník pejsků a letitý pejskař, ale i člověk, který o pořízení čtyřnohého parťáka teprve uvažuje. A v neposlední řadě by si ji měli přečíst i úředníci a politici, aby se konečně změnily zákony a tresty za týrání zvířat, provoz množíren apod.
Kraťoučká knížka, kterou jsem přečetla ani nevím jak. Chvilku vás kniha dojme, ale na další stránce se objeví slzy ze smíchu. Některé části jsou opravdu perfektní. Rozhodně doporučuji všem milovníkům psů. Navíc kniha obsahuje i velice pěkně vysvětlenou problematiku množení psů.
Autorka popisuje příběhy s psími svěřenci, které měla v dočasné péči. Krásné a milé příběhy, kniha by mohla být klidně delší. Jednotlivé kapitolky o pejscích jsou prokládány texty o útulcích a adopcích. Kniha nutná pro všechny milovníky pejsků.
Milá a vtipná kniha. Určitě potěší všechny pejskaře. Paní Minaříkové a Dočasky De De moc fandím, klobouk dolů.
Kniha se snaží vtipnou formou zachytit těžký život pejsků i dočaskářky. Smekám před lidma, co nabízí dočasný domov pejskům, i když jak v této knize vidíme, že to vůbec nemají lehké...
Nádhera. Doufám , že vyjdou další a další pokračování. Já mám už pátého pejska z útulku, nekupujeme rodokmeny, ale adoptujeme úžasné bezdomovce. Moje nyní poslední fenka, kříženec malého pudlíka, se po týdenním soužití rozhodla zabít každého, kdo se ke mně přiblíží měně než na jeden metr. Je velmi těžké, vracet pejskům důvěru v člověka, když polovinu svého života nepoznal nic hezkého. Obrečela jsem skoro každou stránku této knihy.
Knížka je milá, vtipná, plná ironického humoru a má v sobě strašně moc lidskosti a já jsem moc ráda, že se mi dostala do rukou a věřím a doufám, že si ji přečtou minimálně všichni skalní pejskaři, protože jim se rozhodně bude líbit.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky
Z deníku dočaskářky – Ten pes je chuligán!
Zprvu jsem se knize vyhýbala, protože komerčně vyšperkovaný název mi evokoval jakési rychlé zviditelnění nějaké slečny za účelem zisku. Ale tohle mě dostalo! Je to úplně jinak, než se mi zdálo. A navíc má slečna úžasný talent podat příběhy čtivě a humorně. A jelikož mám doma taky jednu chuligánku, která se odmítá naučit čistotě, chápu. A jedním očkem pošilhávám po podobné aktivitě, když už ty koberce taky nemůžeme mít :-)
Knížku rozhodně hodnotím kladně (až na ten název); mezi příběhy z každodenního soužití s dočaskovými psy přiblíží tak nějak nenásilně i celou problematiku množíren, neúčinných zákonů a nezodpovědného pořizování štěňat. A osvětu.