Vertigo
Patrik Girgle
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/304986/bmid_vertigo-oh8-304986.jpg
3
121
121
Novela Vertigo se odehrává v devadesátých letech dvacátého století. Tu dobu autor zpřítomňuje hovorovou řečí, sarkasmem a bezmocností, celkovou deziluzí – někde na pomezí toho všeho se rodí příběh hlavního hrdiny Dušana. Dospívá v době, kdy kolem něj letí roky možností, privatizací, ale i roky bankrotů a osobních tragédií. Sedmnáctiletý Dušan žije v tomhle porevolučním šílení svůj pomalý život, ve kterém se o své místo na slunci perou jak hormony, tak nepochopení rodičů. Někde tam na pomezí loudání se po světě, pití piva, poslouchání hudby, lovení ryb na pytlačku a sledování spolužaček se rodí první velká láska. Jenže ta – jak to už u takových lásek bývá – je jako kometa: zazáří, oslní, způsobí závrať, vertigo. A pak zmizí, aby za sebou nechala otevřené dveře do světa dospělosti.... celý text
Přidat komentář
Jo... vrátila jsem do doby před maturitou. Atmosféra hledání sama sebe, svého místa v životě a očekávání toho velkého, co určitě přijde, protože v 90. letech si myslel kdekdo, že mu brzy bude patřit svět. K tomu Floydi, cigárko, panák a knížky. Spousta knížek. Každý to tímhle způsobem určitě neprožíval, ale mně se při čtení vynořily pocity dávno minulé. Jen trochu váhám, jestli mi to připomenutí bylo příjemné nebo ne.
Nic zvlášť strhujícího, ale relativně čtivé.
Pro mě tomu chyběla hlubší myšlenka.
Myslím, že kniha je povedená po technické stránce i stylisticky. Také myslím, že to je knížka, která se čtenáři nemá líbit. Snad ani nemůže líbit. Není o hezkých věcech, učesaných myšlenkách, spořádaném dospívání. Kdyby byla líbivá, nebyla by opravdová. Jenže podle toho, co si pamatuji, a možná si to už maluju jako zlaté časy mládí, takhle jsme přece nemluvili!
Nějak jsem se s touhle knihou nepotkal. Jestli je to tím, že jsem dospíval o 10 let dříve nevím. Ale když se bavím s vrstevníky hlavního hrdiny, tak mi přijde, že i oni dospívali v jiném ovzduší. Jako kdybych tam cítil inspiraci Rudišem nebo Haklem, ale na rozdíl od nich to není vůbec uvěřitelné.
Pár zajímavých momentů, ale jinak zbytečná kniha.
Žádný šálek mého oblíbeného čaje...zpočátku jsem myslela, že knihu odložím, ale nakonec jsem se dostala k poslední stránce. Bohužel po několika dnech mi tuto knížku předčily další, takže rozhodně jsem z ní nebyla nadšená.
Jsou knížky, které na mě v knihkupectví mrkají, kdykoliv tam vkročím (což je, přiznávám, dost často) a které mě vábí jako Sirény. Kolem Vertiga jsem chodila několik měsíců a nakonec jsem neodolala. A Vertigo je jako ony Sirény, zrádné, krásné na pohled a špatné uvnitř. Autor sice umně buduje tísnivou atmosféru hormony zmítaného dospívání, ale ve výsledku působí jako Petra Soukupová bez talentu. Plytký děj bych knize i odpustila, stejně jako po tisící omílané téma rozervaného mladíka, kdyby přinášela v nějakém - jakémkoliv - směru něco nového, kdyby bylo její čtení zážitek. Jenže není. Hlavní postava jako by vyskočila z Džínového světa (nebo podobného titulu), ale na rozdíl od Johna se Girgle snaží tvářit jako autor pro dospělé. Výsledek je ve své snaze o uvolněnost toporný, o originální vykreslení sexuálních scény, oné směsi vulgarity a romantiky, legrační a o existenciální motivy hloupý. Postavy jsou šablonovité a některé vyloženě odfláknuté (rodiče, plejáda kamarádů s přezdívkami, v nichž se začnete ztrácet, protože jeden je jako druhý). Ne, závrať z tohohle Vertiga rozhodně nebyla příjemná. Kniha má navíc tu smůlu, že se mi ve čtení sešla s poslechem audioverze Fanánkova "Tak to bylo, tak to je", které je vlastně takový jazykově brilantním a nesmírně zábavným Vertigem, v porovnání s nímž nemá Girgle absolutně žádnou šanci. Jedna hvězda za grafickou podobu knihy, která se mi prostě pořád moc líbí a druhá za depresivní, hutnou atmosféru - dostat se mi do ruku v 16, asi bych z ní byla nadšená. Teď je to prostě jen beletristická prvotina, jež se nijak zvlášť nepovedla.
Po přečtení jsem se cítil "zasažen" depresí a smutkem. Po pár minutách mi došlo, že jen hlupák může takhle depresívně popsat nejlepší období života, který se mu nadprůměrně vyvedlo. Ono to bude i tou špatnou muzikou, co v tý době poslouchal. Metalisti jsou divní.
Hlavního hrdinu čeká maturita, je naštvaný na celý svět, hledá lásku, je kritický ke svým rodičům. Závěr považuji za nejzdařilejší, ale celkově mi knížka přišla plochá a milostné scény spíš trapné. Na knihu určitě brzy zapomenu.
Krásná kniha. Přesně o mládeži po převratu. Silně psychologicky podbarvená celá kniha.
Není to sice to nejlepší, co jsem kdy četla, ale je to opravdu zajímavý kousek v české literatuře. Děj má spád a celkově je kniha napsána o normálních věcech, ale zároveň tak nějak zajímavěji, netradičně. Na jedno odpoledne ideální.
Díky této útlé knížce jsem se vrátila do doby před maturitou, autor dokázal skvěle zachytit atmosféru dospívání, nejistotu, nudu, tápání, očekávání, hledání sama sebe. Po delší době prvotina česky píšíčího autora, která mě skutečně oslovila. Podle mého názoru byla jeho kniha oceněna po zásluze:-). 4/5
Tak já nevím, vyloženě mě to nezklamalo, ale že bych na to chtěla pět ódy, to teda taky ne. Vertigo proplave, tak jako ryby, co chytá Dušan a nic moc nezanechá. Je krátké a to je fajn.
Kniha která nenadchne, ale ani nezklame. Je to takové vyprávění kamarádů u piva v hospodě jaký to asi bylo když byli mladší a nic nemuseli řešit, kromě holek. Ale četla se mi opravdu dobře.
Na prvotinu je to dobré. Stručné, rychle se to čte, ale postavy jsou ploché a atmosféra málo prokreslená. Takže slušný průměr, ale nic extra.
Na prvotinu se jedná opravdu o velmi povedený text, autor dokázal velmi dobře vystihnout ducha doby, postava je uvěřitelná a dobře prokreslená, příběh sice obyčejný, ale nenudí - vždyť co je život jiného než takový jeden dlouhý a docela obyčejný příbeh? Musíte ho jenom umět dobře vyprávět. Je to čtivé. Je to živé. Je to dobré. Prostě...já si myslím, že tohle se povedlo a těším se na autorův další počin. Taky musím vyzdvihnout grafickou úpravu a zajímavou obálku.
Knihu mohu jenom doporučit. Mám ráda knihy, které nekončí "pozitivním" způsobem. Učitě se k ní vrátím.
Dočteno a spokojeno. Nevím, co kdo čeká, ale jazyk a styl přesně koresponduje s postavou a její mentalitou. A ty přesahy do budoucna, prostě mám rád tituly, které ukazují, že život se svině.
Jsem mírně rozčarovaná, ale tohle mě nadzvedlo ze židle! Nechci být kritická, ale novela je šílená! Mám úctu k lidem co dovedou napsat knihu, ale tohle?!
U debutů filmových i literárních bývám shovívavý, to dodržím i tentokrát. Vertigo je čtivá záležitost, slupnul jsem ji poměrně rychle, ale nepředstavuje pro mě žádný literární zázrak, něco, co by se nějak vymykalo, vybočovalo. Množství vulgarismů už dnes máme v každém druhém románu či novele. Myslím, že se autorovi podařilo poměrně věrně vystihnout atmosféru devadesátých let, na něž já osobně vzpomínám moc rád a stejně jako hlavní hrdina, jsem v nich také procházel obdobím dospívání. Suma sumárum, Vertigo je dobrá kniha, ale neční nad průměrem tolik, že by měla sbírat ocenění.
Vertigo
Knihu jsem přečetl za 2 hodiny.
Podobné novely jsem četl (a také psal) ve svých 17ti až 20ti letech, a pokud je kniha cílena na tuto skupinu, pak si své čtenáře najde. Dnes mi už ale nic nedala.
Vím, že takhle mladí kluci mluví, ale přesto mi vadilo zbytečné množství vulgarit.
Pokud kniha dostala nějaké ocenění, nechci číst ty, které ho nedostaly.