Svobodnej národ
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26684/bmid_svobodnej-narod-yEG-26684.jpg
5
727
63
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 30. díl >
Na křídových pláních nazývaných Vysočina jsou čarodějky zakázané - ode dne, kdy v lesích zmizel baronův syn. Kromě toho, každá čarodějka ví, že křída je pro čarovaní nevhodná. Devítiletá Tonička Bolavá si myslí, že její babička - moudrá pastýřka - byla čarodějkou, ale babička je mrtvá a když se teď začnou dít podivné věci, musí si Tonička poradit sama. Nejdříve se v říčce objeví podivná obluda, pak na souši bezhlavý jezdec a nakonec tvorové ze všech nejpodivnější - malí modří lidičkové v kiltech, Svobodnej národ, kteří si hledají novou Keidu, tedy královnu. Jsou to Nac mac Fíglové, pidimužíci, neboli jak si často sami říkají "špirkové", kteří jsou nejšťastnější, když mohou krást, pít a bojovat. Pak se ztratí Toniččin mladší bratříček Čestmír, a má-li ho Tonička zachránit před královnou víl, musí spojit své síly s Nac mac Fígly...... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2004 , TalpressOriginální název:
The Wee Free Men , 2003
více info...
Přidat komentář
Tato kniha byla mým prvním setkáním s tvorbou T. Pratchetta. Musím se přiznat, že jsem ji dočetla až na druhý pokus, Asi zafungovaly třetí myšlenky, ale především mě okouzlili svobodomyslní piktmužíci Nac Mac Fíglové a jejich děsivá poezie.
Seria pratchettoviek o Tonicke Bolavej sa stala mojou najoblubenejsou z Pratchettovych knih.
Carodejky boli popri Smrtovi a Zuzanke vzdy moje najoblubenejsie postavy...Tonicka Bolava a jej prihody maju ale este nieco navyse, cim si ma ziskali. A k Tonicke samozrejme nedmyslitelne patria Nac Mac Figlove, nad ktorymi hlaskami som sa nevedela prestat smiat.
Rozuzlenie Tonickinych problemov je sice niekedy az prilis jednoduche, ale take byvaju obcas aj riesenia v realnom zivote..jednoduchsie, ako sa na prvy pohlad zda.
Jednoznacne odporucam.
Výborná kniha.
Je to také vůbec první kniha, na kterou jsem se od Pratchetta vrhla. Rozhodně nezklamala. Měla zajímavý, ač místy pěkně zamotaný děj. Hodně pobavila, hlavně výroky Nac mac fíglů.
Takže jsem připravena na další kousky od tohoto autora.
Nevěřila jsem, že by mě mohlo cokoliv od Pratchetta bavit. Dělala jsem však chybu, že jsem se mu vyhýbala. Tato kniha mě přesvědčila o tom, že má cenu přečíst si od něj i jiná díla. Byla nádherná.
Napadlo vás někdy pochybovat o tom, jestli ta zlá čarodějnice z pohádky byla opravdu zlá? Nebo jestli ten princ byl opravdu krásný? Mě ne, ale já nejsem Tonička.
Když jsem knihu dočetla, uvědomila jsem si, že lituji, že jsem ji poprvé nepřelouskala jako malá. To okouzlení z ní by bylo určitě ještě větší, obrovský, báječný!!! Třeba by mi to i pomohlo myslet trošku jinak, líp.
Jo a: CVRLIKY!
Jak už jsem napsal v komentáři k Barvě kouzel, Terry Pratchett rozhodně není mým šálkem kávy. Přesto (nejspíš ovlivněn současným vzedmutím vlny mediálního zájmu o jeho osobu – dnes je to osm dní, co autor zemřel – ale i veden snahou "pochopit, co na tomhle chlapíkovi všichni mají") jsem sáhl po jeho další knize.
Příběh o Toničce Bolavé mě oslovil svojí komorností a zpočátku jsem koketoval i s pětihvězdičkovým hodnocením, ale později jsem podlehl témuž "syndromu přesycení", který mne přemohl i u Barvy kouzel: Někde v polovině knihy jsem znovu začal pociťovat únavu z "bezbřehé imaginace" a chuť číst dál se postupně vytrácela. Zkrátka je ve mně něco špatně nastaveno…
Přesto jsem poctivě dočetl – a upřímně řečeno: jsem rád, že jsem to nevzdal!
Po jistém váhání uděluji čtyři hvězdičky, především za nádherný jazyk, za řadu půvabných míst, vyvedených v mollových tóninách (vztah Toničky a její babičky) a vlastně i za docela milý příběh…
Při psaní komentářů k Terryho knihám mám vždy dobrý pocit. Kniha je skvěle napsaná, úžasně přeložená a rozhodně bych jí doporučil k přečtění každému, ano jednoduše každému. Následující díly série s Toničkou mi přijdou lepší, ale tato kniha ničím nestrádá, jednoduše některé být lepší musí. Rozhodně tato série graduje a velmi se těším na finále. (Poslední kniha kterou kdy Terry napsal a čeká na vydání na podzim letošního roku v Anglii. držme si palce aby se u nás s překladem a vydáním moc nečekalo)
První kniha o Toničce Bolavé. Za ní následují další díly. Dle mého názoru tato série je nejlepší, co jsem kdy četla od Terry Pratcheta. Krásné i díky úžasné práci překladatele. Četla jsem ji i v originále, ale v českém překladu mi to připadalo ještě lepší. V každém případě tato série stojí za přečtení. :-)
29.7.2014 - koupeno
4. 8. 2014 - dočteno
Po tom, co jsem dočetla "Obléknu si půlnoc", jsem se neubránila touze přečíst si příběhy o Toničce hezky pěkně od začátku...což sice bylo v plánu už dřív, ale chybička se vloudila:)
V tomhle příběhu je Tonička ještě malá holka, co má ráda sýr, leze ji na nervy její mladší bratr, stará se o ovce a miluje lehtání pstruhů. Až na ty pstruhy je to normální malá holka, jakou potkáte na každém rohu. Do té doby než pozná Jenny a malou šerednou vílu, co si říka Rob Kterýten - který není nikdy sám...a právě v tu chvíli se z obyčejné malé holky Toničky, stane neobyčejná malá holka s velkou budoucností, na kterou je její babička jistě nejpyšnější.
Každopádně jsem nadšená ze starých známých - Esme, Gyta, Elfí Královna - to je prostě základ kvality - i když 2 z nich jsou takové malé vedlejší roličky :)
PS: Klistusmálija, malej malej chlap :)
Nejdřív jsem byla z Toničky trochu v rozpacích, ale hned jak jsem se začetla, tak jsem si ji moc oblíbila a no prostě v kombinaci s Piktimužíky :D to byla dokonalost. Vážně sranda. Celkově to bylo víc pohádkové než jiné zeměplochy, ale vůbec to nevadilo.
Tož toto bylo voprávdu vyvedený. Asi jako všecky jsem ujížďala na Fíglech, ale ani tá bosorbaba nebyla vůbec zlá. No a ten vtipus, co to mělo! Škoda enem teho, že to bylo také ňáké zmotané, trošku. Někdy bysom si myšlovala, že na něco snad ten Pračet zapomenul. Ale říknu vám, ten vtip to všecko přešvácnul, až jsem se chechtala na plnou chlebáreň. Takže hrr na další díly!
Fíglové jsou dokonalí, Tonička je má asi nejoblíbenější postava ze Zeměplochy (nebo Rob Kterýten? Težká volba!). Čestmírův stav ulepenosti mě dostal:D
Tohle je asi 10. kniha, kterou jsem četla od T. Pratchetta, a jako předchozí i tahle má něco do sebe. Nac mac Fíglové- naprosto dokonalý modří mužíčci :D a Tonička!!! jako v -mám pocit klobouk s modrou oblohou, nebo tak nějak- je s jejími myšlenky jednoduše dokonalá :D
Nac mac Fíglové jsou super, příběh je super, jen mi trošku vadila jejich řeč, někdy jsem jim ne úplně rozuměl. Na druhou stranu to zase dotváří jejich kouzlo, bez toho by to nebylo ono. Jen jsem si říkal, že pan Kantůrek měl s překladem asi celkem práci (předpokládám, že v originálu mluví Fíglové také nějakým nářečím).
Pratchett tady upustil od jeho už téměř obvyklých satirických podobenství a pro jednou nám vypráví čistokrevnou pohádku, i když svým osobitým stylem. Byl jsem nadšený!
Nac mac Fíglové jsou skvělí! Opravdu jsou, ale jinak mě kniha spíše zklamala...
Dobře jsem se bavil asi do 2/3 knihy, kdy se příběh ještě odehrával na Křídě. Ale ve chvíli, kdy se Tonička dostala do země Královny, mě to přestalo bavit. Zmatené sny bez nějakého většího smyslu a s absencí humorných pasaží mě opravdu bohužel nechytly.
Ale konec knihy jsem už zase vrňel blahem a řehtal se od ucha k uchu. Takže za 3***.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Pratchetta prostě miluju. Tuhle knížku jsem četla v angličtině, čímž jsem si dobrovolně zkomplikovala porozumění všem slovním hříčkám, ale ta radost, když se mi povedlo nějakou odhalit byla k nezaplacení :D
Tiffany (Tonička) je jedna z mých oblíbených postav a taky Nac Mac Feegls mě svými hláškami dostávají. Úžasné oddechové čtení plné fantazie, barev a odvahy.