Ústav
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/436882/bmid_ustav-e5N-436882.jpg
4
1078
1078
Uprostřed noci, v domě na klidné ulici v příměstské Minneapolis, vetřelci tiše zavraždí rodiče Luka Ellise a naloží ho do černého SUV. Operace netrvá ani dvě minuty. Luke se probudí v Ústavu, v místnosti, která vypadá stejně jako jeho pokoj – kromě okna… Psychicky děsivý stejně jako Žhářka a s úžasnou dětskou imaginací kultovního To je Ústav dramatickým příběhem o dobru a zlu ve světě, kde hodní kluci vždy nevyhrají.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2020 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Institute , 2019
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Pokud se vám líbila Žhářka, bude se vám nejspíš líbit i tenhle její o něco mladší ale za to podstatně silnější a intenzivnější bratříček. Ústav za mě maličko pokulhává v překladu (ehm, jako ostatně většina nových Kingovek) ale v ději se mu toho mnoho vytknout nedá. Nadané děti, přísně tajné experimenty, zajímavé lidské osudy, pokřivené charaktery, záchrany na poslední chvíli (a nebo taky ne), sebeobětování, láska. Pro mě příjemné čtení, ale na Kinga spíš jen lepší průměr.
Dobrý to je, čte se to kingovsky skvěle... ale něco tomu chybí. Chce to víc šťávy. Postavy mi přišly trošku odosobněný, dramatický chvíle jaksi sterilní... V Ústavu tentokrát není ta pravá kingovská úzkost a hrůza, pořád jsem čekala něco pořádně kingovsky děsivýho a šokujícího a ono nic. Ani ten finální konflikt nebyl až tak moc dechberoucí, moc mě nevtáhl. Prostě... na Kingovy poměry průměr. Porovnání s opusy jako Temná věž nebo To nastavuje laťku hrozně vysoko a člověk se mu neubrání.
za mě fajn kniha, mělo to celkem dobrý spád i když ten konec mi moc nesedl :)
taky mi to trochu připomínalo povídku všechno je definitivní.. jestli z ní king vycházel tak to byl dobře zpracovaný základ...
Jen je věčná škoda že mi kniha zmokla
Kniha se četla moc dobře a měla zajímavý děj, akorát to nadpřirozeno už mi tam moc nesedělo. Bylo to už trochu moc.
Tak tohle je přesně ta kniha díky kterým čtu Kinga. Pro mne tam bylo všechno - napínavý děj, tajemno, kdy jste zvědaví o co vlastně jde, ale i takové ty klasické Kingovské kecy, které k jeho knihám prostě patří. Naštěstí i to nadpřirozeno bylo spíš sci-fi než fantasy. Vůbec mi nevadilo, že se tam opakovaly některé věci, které se vyskytly už v jiných Kingových knihách. Právě naopak, co fungovalo v “Mrtvé zóně” nebo “Carrie” funguje i zde a není potřeba hledat za každou cenu něco originálního. Za mne tedy jeden z hodně provedených mistrových kousků.
(SPOILER)
Jedna z novějších knih od pana Kinga a je hezké vidět, že to pořád v sobě má a dokáže svým příběhem čtenáře pohltit. A ještě pokud se jedná o dětské hrdiny, protože ty umí psát bravůrně.
Tentokrát se seznámíme s Lukem, kterého unesla přísně tajná jednotka pracující pro Ústav. Místo, kde shromažďují děti nadané telekinezí a telepatií, aby na nich mohli dělat pokusy a jejich talent ještě více zdokonalit. Protože jakmile se tak stane, odchází z tzv. Přední poloviny Ústavu do té Zadní, kde musí díky svým schopnostem eliminovat osoby, které jsou hrozbou pro svět. Ušlechtilé, mohli bychom si říct. Ovšem prostředky, kterými místní "lékaři" toho dosahují, už tak ušlechtilé nejsou. Luke se rychle spřátelí s dalšímu dětmi v Ústavu- Ishou, Nickem, Georgem a hlavně Averym, velmi speciálním chlapcem. S jeho pomocí (a pomocí místní uklízečky) se mu nakonec povede uniknou a dostane se až do jednoho jižanského zapadákova, kde mu pomůže místní policista Tim. Jeho útěk rozpoutá sérii událostí, po kterých ne všichni zůstanou na živu.
Stephen King má rád téma nadaných dětí. Něco podobného už zpracoval v knize Žhářka. Kniha Ústav měla možná trochu zdlouhavější pasáže, kde se popisuje chod Ústavu. Naopak část, kdy Luke prchá, byla velmi napínavá. Tuto knihu určitě zařadím k té lepší polovině jeho tvorby.
Další skvělá kniha od mistra.
Není to klasicky horor, ale je to napínavé od začátku do konce. Sympatické postavy, zajímavý dej
Asi tak do poloviny knihy jsem byla zvědavá, jak to všechno dopadne a co je vlastně Ústav zač. Pak už jsem se spíše těšila, až bude konec. Námět je zajímavý, trochu mi připomínal Minority report. Ale chybělo mi tam to mrazení, které patří ke správné Kingovce.
Z knihy mám smíšené pocity, byl to opravdu silný příběh, který ve mně bude ještě dlouho doznívat, ale místy byla knížka utahaná a zdlouhavá, nedokazala jsem se do ní úplně "zakousnout". 3 hvezdy jsou málo, ale 4 moc. :)
Za mě zklamání. Začátek ještě dobrý, nicméně pobyt v Ústavu se vlekl a závěr mi přišel nelogický a nebavil mě. Problémem je také prokreslenost hlavních hrdinů, držel jsem palce Lukovi a ještě Nickymu, ale zbytek mě leda tak otravoval. Ani záporáci mě nijak nezaujali. Za mě jeden z nejslabších Kingových románů, kdyby to nemělo jeho jméno na obálce, ani jsem se neobtěžoval to dočíst. Upřímně má to i dobré pasáže, ale od Kinga čekám prostě víc, mám na něj jen ty největší nároky.
Příběh, který vás obklopí jako voda. Ponoříte nohy a seznámíte se s postavami, pak jste v tom už po pás, když se začne odhalovat, co se s vykreslenými charaktery děje. Jelikož chcete vědět, co se skrývá v "zadní polovině", máte vodu už u ramen. A pak to chytne takovou rychlost, že Vás každá věta, stránka chytne a potopí i hlavu. Aby jste se vynořili nad vodu, musíte prozkoumat celý podvodní svět a dočíst tak knihu až do konce.
Již dlouho jsem se tak nebavil. Kniha mi sedla - skvěle vykreslené charaktery, atmosféra a zajímavé téma, hrající si s otázkou "co kdyby?".
Co si budeme povídat, od současného Kinga už nejde čekat příliš originalitu, ale spíš už jen variaci sama na sebe. Ústav je trochu To, trochu Žhářka, trochu Carrie, trochu Mrtvá zóna a našli bychom tu prvky i z jiných děl. Vadí to? Nevadí, protože King je pořád mistr psychologie a na malém prostoru dokáže stvořit tak úžasně propracované postavy a dokáže čtenáři dostat do hlavy hodně zajímavé myšlenky a témata, které jsou leckdy zajímavou alternativou vývoje našeho světa. Nechybí tu ani hutná atmosféra nejistoty, detailní popisy procesů, které se v Ústavu provádí, ani sympatičtí hrdinové, na nichž je znát, že ve své (ne)obyčejnosti jsou předurčeni k velkým věcem. Je pochopitelně nutné přijmout fakt, že dětští hrdinové jsou přemoudřelí a předčasně vyspělí, což ale Kingovým fanouškům nevadí. Je pravda, že tu chybí jeho určitá poetika a záporáci už nejsou tak ultimátně zlí a tak nějak je jasné, že konec bude přece jen optimističtější, opět to ale moc nevadí. O trochu horší je to s již zmiňovaným momentem u plotu, který působí trochu naivně a na Kinga až lacině. Na druhou stranu je evidentní, že román klidně mohl být typicky rozmáchlý a dlouhý, tomu se ale autor naštěstí vyhnul a délku odhadl tak akorát. Ústav asi nebude kniha, k níž se zarytí příznivci Kinga budou často vracet a nejspíš ji přečtou jen jednou, laťku mu ale udržuje pořád hodně vysoko a dokazuje, že tahle legenda má prostě námětů celou řadu a studnice pořád nevysychá. 70 %
V poslední době jsou příběhy s dětmi velice populární. A to jsem s nimi opravdu hodně sympatizovala a co všechno si museli vytrpět. Nicméně, knihu jako takovou jsem četla velice dlouho a do konce už jsem se trošičku přemlouvala. Nabízí se zde jedno filozofické okénko: Váženě by to nestálo za to? Nah... Chci říct, kdyby nebylo tolik proměnných... Kdyby se jeden z největších padouchů v dějinách nedostal k moci. Kdyby...
Rozhodně zajímavé čtení, ale na pět hvězdiček to nebylo.
Po přečtení této knihy se mi znovu velmi ulevilo, že Stephen King je spisovatelem hororů a né sériovým vrahem.
Dostala jsem k Vánocům a během prvního svátku přečteno . Ač si myslím,že už jsem vytrénovaná a vydržím hodně , tak tady jsem se bála . Pokusy mě připomněly pokusy v koncentračních táborech a jakmile jsem si to vizualizovala... brr. Děsivé .
Mistrovi se zde skvěle podařilo vykreslit stísněnou atmosféru ústavu, vytvořit velmi sympatické hlavní hrdiny a stupňovat napětí. Úvod, o kterém jsem zpočátku přemýšlela, proč v knize je, pak skvěle zacvakl a byla to jízda :)
Štítky knihy
telepatie horory telekineze pokusy na lidech
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2010 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Tak jasně Carrie ani Žhářka to není, ale myšlenek tu bylo dost. Trochu toho tajemna by to chtělo.
Plně souhlasím s Valentine.