Urbo Kune
Miloš Urban
Sci-fi román Urbo Kune je součástí unikátního stejnojmenného projektu, který v sobě zahrnuje architekturu, literaturu, film, výtvarné umění a hudbu. Tento román vychází ze zadání názvu a místa fiktivního hlavního města Evropy, vše ostatní berou zúčastnění tvůrci na sebe a jejich příběhy o Urbu Kune se mohou naprosto lišit. Ten literární pojednává o příchodu nového knihovníka Mikuláše Jelena, který pro novou práci opouští svůj antikvariát v Praze. S Urbem se však nesžívá snadno a sílí v něm pocit, že město, budované s vidinou evropské slávy a pak nikdy neprobuzené a ke svému účelu nevyužité, si žije vlastním tajným životem, o kterém nemá česká společnost ani stát tušení. Mikuláš se tu setká s podivnými lidmi, kteří v sobě přinášejí budoucnost. Někteří ho přicházejí obejmout, jiní mu chtějí ublížit. Roli, kterou v tajném plánu města sehrává, se musí učit přímo na jevišti. Může jen doufat, že ji celou bude znát dřív, než ho někdo stihne zabít. Kniha je ilustrována nákresy a vizualizacemi města, jež vznikly v ateliéru Petr Háj.... celý text
Přidat komentář
S hodnocením jsem na vážkách mezi 3 a 4 hvězdami, tak nakonec dávám horší 4. Bylo dost těžké se do knihy "dostat" a nechat se jí zaujmout. Až někam za polovinu celý příběh působil dost křečovitě a tak bylo těžké se jím nechat unést. Poslední třetina však získala mnohem svižnější spád a tolik potřebné postupné rozuzlení. Oceňuju zajímavě a nenuceně vloženou problematiku současného přistěhovalectví. Nicméně, jakožto milovník architektury bych ocenila ještě mnohem detailnější a zanícenější popis architektonické stránky věci.
No... moje první kniha od tohoto autora. Nechala jsem se zlákat na osobu knihovníka, páč su taky knihovník. Takže části o budování knihovny a shánění knih a dokumentů jsou fajné. Ostatní děj často pro mě těžko pochopitelný. Asi su moc jednoduchá :-)
Veliké zklamání, těšila jsem se na Hájek-Urban, bohužel. Pro mě na trojici knih Stín katedrály-Sedmikostelí-Santiniho jazyk už žádná nedosáhla.
Nenapadá mě nikdo povolanější pro spojení literatury s architekturou, než je Miloš Urban. On už to přece dělal několikrát a vždycky dobře. Urbo Kune sice není žádná katedrála a nedýchá z něj atmosféra dávných věků a příběhů, ale atmosféru má také a to hustou. Celková koncepce v nově příchozím musí nutně vyvolat aspoň v malé míře záchvat klaustrofobie (dokud se nastane Urbanem - ha, ha). Líbí se mi, že Urban město kriticky rozebírá a přibližuje nám ho se všemi možnými klady i zápory.
Příběh není moc rychlý. Prvně se spolu s hlavním hrdinou seznamujeme s městem a poměrně dlouho trvá, než se objeví první záhada a začne ta akčnější část knihy. Zápletka je originální a já jsem z ní nadšená. Tím ale nechci říct, že úvodní část je nudná. Ani omylem. Jednak mě Urbo hodně zajímalo a je to tak skvěle napsané, že není kdy se nudit. Urban nás na víc celou knihu baví různými jazykovými přesmyčkami jmen ze svých knih i z našeho světa. Znalost jeho předchozích knih je výhodou, nikoli však nutností. Pokud vás nepobaví Rott a Untermesser, tak na vyžilou Tchernou se určitě chytnete.
Doporučuji a samozřejmě přidávám velké plus za grafické zpracování knihy.
ajaj. Špatně a ještě jednou špatně. Předešlá kniha Přišla z moře byla velkým úkrokem kamsi do špatných literárních míst... ovšem Urbo Kune to ještě překonává. Mimozemšťani, paralelní světy...roboti a další. Na mě je to zkrátka moc. I celý koncept. Asi tak. Měl jsem problém dočíst. Jedna hvězda za odvahu, být jiný. Tentokrát velmi odvážně jiný.
Sci-fi nečtu, ale tuhle knihu jsem si velmi užila. Je v ní tolik narážek, vtipů a přesmyček, že se bojím, že jsem všechny nechytla. To mě na Urbanovi baví, každá kniha jiná, ale kouzlo jazyka a pobavený nadhled zůstává. Po dočtení mám příběhu plnou hlavu, ale s úsměvem. Mrzí mě, že jsem prošvihla výstavu Urbo Kune v DOXu, protože výtvarno mě v knížce taky hodně bavilo.
Kniha, která se úplně vymyká spisovatelově zaměření na staré památky, mě vůbec neohromila...... Vše bylo příliš megalomanské a myšlenka trošku jednoduchá...... Do strany 165 jsem se nudila a chtěla knihu odložit..... Pro milovníky sci-fi literatury rozhodně doporučuji, ale já se asi zpět vrátím do Stínu katedrály...... Pro milovníky starých architektonických slohů tato kniha zkrátka není....
Odvykla jsem Urbanovu stylu, takže mi dlouho trvalo se do toho začíst. Ale i když jsem si celou dobu říkala, že to "psaní na zakázku" je až moc viditelné a příběh na Urbo až moc násilně napasovaný, jakmile se knihovník stal "správným" Urbanem a začaly se dít všemožné podivnosti, přestalo mě to štvát a začala jsem si čtení užívat. Body plus za celý projekt Urbo Kune, snad až nezáměrně tíživou atmosféru a pár vtipných momentů.
Zajímavé čtení. Připadá mi, že samotný svět mimo Urbo Kune je paralelní - proč by se v něm jinak vyskytovaly například Holejšovice (Holešovice), Praha-Jižní Ves (J. Město), Ivan Zlatoprstý (Jan Zlatoústý), Girolamo Eco, Shakingspeare či Salingerovo Kdo chrápe v žitě... a to jenom co jsem tak narychlo našla. Nemluvíc o Romanu Rottovi, ve Stínu katedrály a Santiniho jazyku Romanu Ropsovi, kterýmž je i v paralelním Vrotne. Pan Urban si z nás elegantně dělá šprťouchlata a je to docela milé.
Autorovy další knížky
2001 | Hastrman |
1999 | Sedmikostelí |
2008 | Lord Mord |
2005 | Santiniho jazyk |
2003 | Stín katedrály |
Kniha Urbo Kune je v
Právě čtených | 6x |
Přečtených | 157x |
Čtenářské výzvě | 26x |
Doporučených | 3x |
Knihotéce | 68x |
Chystám se číst | 46x |
Chci si koupit | 6x |
dalších seznamech | 2x |
Neobvyklé... a ne zcela lehké čtení, ale moc zajímavé, kniha se mi líbila. Půjčila jsem si ji v knihovně vlastně úplně náhodou, když při hledání jiného titulu spočinul můj zrak na obálce se zajímavým názvem... a neodolala jsem.
Jak už tu bylo v předchozím komentáři napsáno, také bych uvítala podrobnější popis i nákres Urbo Kune.