Tři stigmata Palmera Eldritche

05.08.2013

Opět další šílená a psychedelická jízda napříč naší sluneční soustavou, tentokrát za přispění čehosi, co přichází z Proximy, a co si nechá říkat Palmer Eldritch, a co ve své samotě zešílelo, nebo naopak zmoudřelo natolik, že nám to připadá jako šílenství. Klasická Dickovská témata rozehraná do neskutečné šíře, ale na poměrně malém prostoru, takže zůstává spousta otázek, v případě tohoto románu snad víc než u jiných. Témata, která jsou rozvinutá v postavě a příběhu Palmera Eldritche, jsou pak v sevřenější a koncentrovanější podobě servírovaná nitrožilně v Ubikovi a v románu Kaňte, mé slzy, řekl policista. Pro mě sice ne tak dobré jako dva zmíněné romány, ale na druhé straně mám dojem, že Dick došel v Eldritchovy na hranici možností, jak téma paralelních realit zpracovat.

19.11.2012

Na Zemi začíná být příliš horko, a tak se lidé pokouší kolonizovat ostatní planety, kde se ale žije ještě podstatně hůř a tak většina kolonizátorů jenom žvýká drogu Can-D, která jim umožňuje se na nějaký čas přenést do halucinogenního světa vybaveného nakoupenými miniaturami věcí.
Barney Mayerson je předpovídač, tzn. že umí vidět, co a s jak velkou pravděpodobností, se může v budoucnosti stát. Tuto schopnost využívá k předpovídání trendů pro společnost P.P.Layouts, která tuto drogu vyrábí. A stejně jako ostatní se snaží simulováním nemocí vyhnout nucenému vysídlení ze Země na některou z planet.
Ze začátku je děj rozdělený mezi několik postav a není úplně jasné, kam se bude ubírat. Možná to nevěděl ani Dick. Každopádně se to pořád skvěle čte, a stejně jako u Blade Runnera, tahle kniha okamžitě vtáhne do děje a těžko se odkládá. Poslední třetina na mě už asi byla trochu moc přeinceptionovaná a asi jsem úplně všechno nepochopil, ale pořád je v tom spousta věcí, které vám uvíznou v mysli. Pokud máte rádi PKD, tak doporučuju.

24.08.2012

Jakkoli považuju PKD za jednoho z géniů 20. století, tenhle kousek je zatím jediný, se kterým jsem měl od začátku do konce problém. Spousta zajímavých témat a nápadů jako obvykle, psychedelie zesílená na max, ale dohromady mi to smysl bohužel nedalo.

17.01.2012

Začátek knihy jsem moc nechápal. Přišlo mi tam hodně postav, nějaké ty keramické miniatury a divná droga nebo co a ze sci-fi, jen zmínka o jiných planetách a kolonistech. Ale už ani nevím kdy se to všechno nějak začalo spojovat a vzniklo jedno z nejlepších sci.fi co jsem kdy četl. Rozhodně doporučuji!

21.11.2011

Od čtenáře se vyžaduje jistá míra tolerance a hlavně ochota přenést se přes přehnaně futuristickou hatmatilku, jíž Dick ve svých knihách s oblibou nešetří. Potom už stačí nechat se pomalu unášet příběhem s psychedelickou atmosférou, jenž sice začíná jako druhořadá space opera, ale končí jako mystický spis, zanechávající v duši vnímavého čtenáře hluboké stopy.