Třeťák
Ella Fever
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463179/bmid_tretak-Jex-463179.png
4
107
107
Jaké to je, narodit se do klučičího těla, i když jste holka? A jaké to je, začlenit se po roční pauze do středoškolského kolektivu, kde nikoho neznáte? Míša právě nastupuje do třeťáku. Podruhé. Napoprvé to moc nevyšlo. Když se po prázdninách, které strávila intenzivní prací na své proměně, vrátila do lavice, její spolužáci fakt, že jejich spolužák Michal je najednou spolužačka Míša, nezvládli. A tak to Míša zkouší znovu. V nové škole, kde nikdo neví o tom, že je trans, a kde nikoho nezná. Kniha o tom, jaké to je, být trans*, studovat na gymnáziu a dospívat v dnešním světě. Pro ty, kteří právě dospívají, i pro ty, co by si dospívání rádi připomněli.... celý text
Přidat komentář
Třeťák je první kniha, kterou jsem v roce 2022 přečetla a rozhodně jsem si nemohla vybrat lepší start roku.
Velmi oceňuji originalitu knihy a celkově téma transsexuality a LGBT problematiky, protože mi to dalo poměrně nový náhled na věc. Knížka se mi četla dobře, jazyk byl místy na můj vkus až moc "teen", ale celkový dojem to nezkazilo. Obsah byl fajn, kniha má čtenáři rozhodně co nabídnout (zejména touto problematikou nepolíbenému), některé pasáže bych klidně víc rozvedla, ale zase vzhledem k tomu, kdo knihu napsal, si myslím, že autorka odvedla skvělou práci.
Grafické zpracování knihy je naprosto boží a perfektně se ke knize hodí.
Třeťák mohu doporučit, donutí člověka přemýšlet a uvažovat. Také se u knížky zasmějete a bude vám úzko. Rozhodně dokáže vyvolat emoce.
Určitě oceňuji, že se tady jedná o tématiku transsexuality. LGBT knihy vycházejí v poslední době docela dost, ale zrovna tato skupina bývá často opomíjená. Něco nového jsem se dozvěděla a kniha se čte velice rychle. Myslím že autorka má hodně potenciálu, skvěle napsala prostředí střední školy (koneckonců předpokládám že je sama ještě studentka), a pokud ještě něco napíše, ráda si to přečtu. Se spousty myšlenek jsem se dokázala ztotožnit. Nicméně konec byl za mě trochu uspěchaný a takový useknutý.
Sedím u displeje, zírám do něj a přemýšlím, jak svoji recenzi na Třeťák uchopit. A pravdou je, že netuším. Vím akorát, že je mi z něj hrozně, ale hrozně moc smutno.
Proč?
Protože tohle mohla být opravdu dobrá kniha, která dá čtenáři hodně. Umožní mu nahlížet na trans lidi novýma očima, pomůže mu se do nich vcítit, odpoví mu na spoustu otázek, vyvolá v něm emoce.
A proč že se to nepovedlo?
Protože už od první stránky téhle knihy je bolestně patrné, že text neprošel redakcí. Nemluvím jenom o nelogických formulacích, opakování slov, nesprávně rozdělených odstavcích a pravopisných chybách na každé stránce, ale i o příběhu obecně, který v mnohých částech naprosto zbytečně klouže po povrchu, i když by se z něj dalo vytřískat mnohem víc. A mě prostě hrozně štve, když vidím příběh s potenciálem, který je zazděný tím, že nakladatelství práci na něm odfláklo takhle neskutečným způsobem.
Protože kdyby tohle viděl nějaký schopný redaktor, nemohlo to takhle dopadnout. Prostě nemohlo.
Kvůli tomu vlastně ani nevím, jak knihu hodnotit. Jsem zvyklá udělovat hvězdičky hotovým příběhům, u kterých si občas rejpnu nad překlepy nebo nepříliš zajímavým stylem psaní, ale ne rukopisům, na kterých je třeba zapracovat. A to je přesně tenhle případ; Třeťák je rukopis, který vyšel moc brzy. Nepřijde mi, že by se na hodnocení vůbec kvalifikoval.
Jako bych dostala těsto v pytlíku s tím, že mám ochutnat, jak moc je ten chleba dobrej.
Jak to asi mám udělat? Nejdřív si ho upíct?
I přes tu těžko louskatelnou formu však nemůžu Třeťáku upřít, že hlavní téma je místy moc hezky zpracováno a některé odstavce by si zasloužily tesat do kamene. Míšin příběh mě bavil a zajímal – a pokud nic víc, minimálně mě namotivoval k tomu, abych si přečetla další knihy s trans tématikou.
Naopak musím zmínit, že mě neskutečně štval způsob, jakým Třeťák nakládá s drogama a alkoholem. Celkově to vyznívá, že drogy jsou vlastně v pohodě, když „máte kontrolu“. Jenže tady jde právě o to, že často tu kontrolu ztratíte, ať se snažíte, jak chcete. Tohle mi na příběhu, který má být edukativní, neskutečně vadí.
Další drobnější problémy jsem měla i s Eričinýma fotkama (to se to jako vůbec neřešilo ve škole nebo s policií?) a finální zápletkou s Radkou (její chování na konci moc nedávalo smysl, mělo se rozpracovat více do hloubky).
Nechci, aby moje recenze vyzněla, že je Třeťák celý špatný, protože on má své světlé okamžiky a navíc ještě důležité poselství. Jenže jak říkám – k tomu dobrému je hrozně těžké se přes všechny ty chyby prokousat. Kdybych vám neslíbila recenzi, odložila bych knížku po pár stránkách, takže to prostě nestačí.
Třeťáku jsem se rozhodla vzhledem k jeho nedotaženosti hvězdičkové hodnocení neudělit, neboť bych v takovém případě musela zcela překopat svůj hodnotící systém. Ten totiž nepočítá s tím, že kniha může vyjít v takhle neučesaném stavu (a je to fakt ostuda, Pointo). Osobně doufám, že text se jednou dočká přepracování pod odborným dohledem, protože pokud ne, česká současná literatura bude ochuzena o příběh, který podle mě opravdu potřebuje.
4,5/5*
Musím říct, že jsem byla ke knize celkem skeptická. A neoprávněně! Skvělá YA kniha, která pojednává a tématu, co je u nás v české republice stále ještě tabu, o tématu které je stále nějakým způsobem nepochopené, o pocitech viny a tom jak nás pití může ničit.
Kniha se četla sama. Vlastně mě nějakým způsobem nutila číst dále. Rozhodně z ní mám moc milý pocit. Zároveň bylo krásné vidět i jiný pohled a ne úplně takovou toleranci od rodičů.
Jsem moc ráda, že už se o tomto tématu nějakým způsobem mluví!
Kniha se ,,četla sama". Poutavý příběh s tématikou, o které by se mělo psát více. Lidem, kteří o LGBTQ+ komunitě moc nevědí snad otevře oči. Můžeme nahlédnout do života trans dívky a jejího okolí. Otevřený konec mi nevadil, ale pokud bude pokračování, určitě si ho přečtu.
Doporučuji těm, kteří si chtějí přečíst fajn odpočinkový LGBTQ+ román, který nic nepřikrášluje.
Kniha Třeťák je realistická a drsná. Nezkresleně ukazuje život teenagerů. Vyskytují se zde témata jako drogy, alkohol a sex.
Kniha by některým lidem mohla otevřít v tomto směru oči. Přijde mi, že se v knížkách často rozebírá LGBT, ale většinou se to T moc neřeší a díky Třeťáku jsem se k tomuto tématu i něco nového dozvěděla.
Kniha mě strašně zaujala a byla jsem na ní hodně natěšená. Mám jen pozitivní pocity až na hodně otevřený konec, který jsem opravdu nečekala. Takový otevřený konec, jsem nikdy nezažila. Snad bude pokračování.
Příběh mě poučil o trans lidech, jak to mají v dnešním světě složité. Je mi líto, že nemůžete hned na operaci, ale musíte žádat a čekat a čekat.
Knihu doporučuji a stojí za přečtení, i když jsem měla často pocit, že je to příběh z Wattpadu.
Takže Třeťák. Bylo tam hodně věcí nad kterými jsem se musela pozastavit a chvíli přemýšlet. Připadalo mi hrozně fajn si na malou chvíli zkusit být trans člověkem, a vlastně se podívat takovým lidem do hlavy. Knihu bych určitě doporučila lidem, kteří ještě moc nevědí o co jde (co je to LGBT+) a nebo lidem, kteří si jen chtějí odpočinou a pořádně se do něčeho začíst. Jedna z věcí, která mě na této knížce překvapila bylo to, že se celé kniha odehrává v Praze. Bylo to super. Rozhodně doporučuju!
Za mě určitě jeden z nejlepších duhových románů u nás. Nějakou důležitou zprávu to předává, má to poutavý děj a čte se to velmi rychle. Stojí za přečtení. Prosím, dejte mu šanci. Nenásilně představuje komunitu a její problémy.
Doufám, že tahle kniha udělá na našem trhu to velkém BUM, které očekávám. Protože tohle je kniha, která tu chybí a přitom je opravdu důležitá a otevře snad lidem oči.
Tohle jsem napsala ještě jako "beta čtenář" a stále si za tím stojím. I s odstupem pár měsíců si myslím, že tato kniha má co předat a že lidi to vřele přijmou.
Štítky knihy
transsexualita, změna pohlaví lesby, lesbismus transgender LGBT, queer, LGBT+
Třeťák
Já si normálně chyb a překlepů v knihách nevšímám (většinou je ani nezaregistruju), ale tady jich bylo tolik, že jsem si všímala i já a to mi trochu znepříjemňovalo čtení.
Autorčin styl psaní byl ale moc fajn a kniha se až na ty chyby četla moc hezky. Dozvěděla jsem se spoustu překvapujících věcí o trans komunitě, které jsem předtím netušila.
Míša byla sympatická hlavní postava a musím říct, že jsem docela měla ráda i Radku, tedy dokud se zničehonic nezačala chovat jako úplná kravka.
Přes co jsem se však nemohla přenést, bylo to, jak kniha nakládala s alkoholem a drogami. Jako kdyby bylo něco normálního se zpíjet do němoty a zfetovávat se. To rozhodně není v pořádku, což je něco, co by mělo být v knize zdůrazněno.
Na závěr... Jsem moc ráda, že v ČR vyšla kniha s takovouto tématikou a i přes výše zmíněné chyby a rozhodně nelituju toho, že jsem před rokem přispěla a pomohla knize na svět.