Sudetenland

Sudetenland https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532757/bmid_sudetenland-65d872d1ae499.jpg 4 582 582

Na Bruntálsku je zavražděn bývalý inspektor Gestapa a jeho smrt otevírá staré křivdy a dávná tajemství. Podmanivý příběh z alternativní reality napsal Leoš Kyša, známý pod pseudonymem František Kotleta. Vydejte se do Československa na počátku devadesátých let, které je jiné, než si pamatujete. Blíží se první svobodné volby v Československu po pádu komunistického režimu a v pohraničí to vře. Více než milion Němců, kteří zůstali v česko-polském pohraničí po zastaveném odsunu, se hlásí o svá politická práva. V Praze se obávají návratu komunismu a v Bratislavě začínají snít o silné autonomii. A nezapomeňte, že dojde k vraždě... Jak by vypadal příběh Československa po sametové revoluci, kdyby neproběhl kompletní odsun sudetských Němců? V této knize najdete jedinečný pohled na historii, která se sice nestala, ale přesto před vámi ožívá. Příběh je inspirován skutečnými místy a osudy. Audiokniha Sudetenland v jedinečné interpretaci Otakara Brouska mladšího a režii Jana Drbohlava.... celý text

Přidat komentář

kuruteku
08.02.2024 5 z 5

Tak když Kyša něco vydá pod svým jménem, nestydí se za své dílo, považuje ho za vyšší literaturu. Na rozdíl od Kotlety, který píše brak, ale nádherně čtivý. Čekal jsem alternativní historii, dočkal jsem se detektivky. S trochou alternativní historie. Jakoby někdo zkřížil Velinského Otu Finka s Burešovou Říší, ve smyslu vezmi amatérského detektiva, trochu protektorátní historie, německo-česko-romské vyrovnání. No dobře, tak Bureš tam moc není. Je to velmi čtivé, velmi uvěřitelné a vypointované. Takhle nějak mohla vypadat historie, kdyby Němci nebyli většinově odsunuti. Někteří by se zapojili, někteří tak jako tak odešli, v některých zůstala zášť až do konce a někteří zmoudřeli. Bohužel jako v reálném životě, jsou ti moudří odstraněni první. Tady sice až na konci, ale je jich (jí) škoda. Skoro bych si i přál, kdyby kniha byla delší. Jak by asi Heimat dopadl ve volbách?

misssicccka
07.02.2024 3 z 5

Audioknize v podani pana Brouska bych dala bez vahani 5*.
Ale kdyz si ho odmyslim a predstavim si, jak si to ctu sama, tak mi to klesa kamsi za trí.
Ale Leosovi bych to u rizku s okurkacem rekla radsi osobne. No blbe se to kritizuje ;)


Hanys_
06.02.2024 3 z 5

Vlastně na tom je nejlepší ten nápad. Zase ta alternativní historie "co by kdyby". Protože bez toho je to spíš jen průměrná detektivka, která na jeden zátah určitě zabaví a nebolí číst (na to je Kyša moc zručný), ale je spíš s podivem, z čeho všeho se tu pomalu dělá literární událost roku.

tonysojka
04.02.2024 4 z 5

Sudetenland je sice pouhou detektivkou s hrdinou, který když zrovna nekouří,tak ho někdo bije; takových byla napsána hromada.
Co mu dává za mě lehký nadprůměr je prostředí a téma nenávisti a nekončících křivd a pomst zasazené do období těsně po takzvané sametové revoluci a klade otázky ohledně odsunu Němců jak po válce,tak vyhnání Čechů před ní.
Jako alternativní fikce zajímavé dílko.

J0hn
04.02.2024 5 z 5

Byl jsem velmi spokojen. Posloucháno jako audiokniha. Když jsem si všiml, že je namluvena Otakarem Brouskem ml., měl jsem trochu obavy, ale ukázalo se, že tahle kniha se mu povedla na výbornou. Nevím co předchozí komentátoři čekali za knihu, ale jestli mysleli, že se ze spisovatele brakových sci-fi mávnutím kouzelného proutku stane druhý Tolstoj, tak jsou dost naivní. Příběh odsýpal v menším tempu něž je pro Kotletu/Kyšu typické, ale ani chvíli jsem se nenudil. Lehce upravená historie byla velmi uvěřitelná. Chvílemi jsem si říkal, že je štěstí, že Beneš Němce odsunul. Taky to tu mohlo dopadnout jako v Jugoslávii.
A kritika, že je v knize moc postav? Co čtete za knihy? Povídání o pejskovi a kočičce?

sowatson
04.02.2024 3 z 5

ZAJÍMAVÉ komentáře: iskovsky, grimik, Madelisi, cori, Veromika, zuzak07, Isew
První kniha Kyši/Kotlety po přechodu od Epochy k velkému nakladateli. Myslím, že si i u DOBROVSKÉHO dobře uvědomovali bestsellerový POTENCIÁL tématu a prostředí a věnovali tomu náležitou propagaci. V jednu chvíli byl Sudetenland všude - proto ty raketové prodeje.
Bojím se ale, jestli hodně čtenářů nezůstalo jako já zklamaných. Z nadbytečného množství postav, z nepřehledného děje, z rozuzlení detektivky, které nefunguje...
Líbí se mi, že i když jde o alternativní historii, vyjadřuje se k naší současnosti. Chápu ale, že kdekoho může podobné mudrování (nebo ty nesouvisející novinové články) štvát. Zejména pokud si přišel pro dobrý příběh, a toho se mu nedostává. Plus má Sudetenland za hlavní postavy - Lichkeho a Kláry.
PS: AUDIOVERZE s panem Brouskem to jednoznačně povyšuje o několik tříd!
Víc se o tom rozepisuju a rozpovídávám v podcastu Proč je to BESTSELLER - Kyša vs. Kotleta. Viz RECENZE :)

iskovsky
03.02.2024 2 z 5

alternatívna história môže fungovať ako veľké lákadlo pre čitateľov... v tomto prípade však ostal potenciál nevyužitý a tak som sa dočkal iba podpriemernej detektívky, pre ktorú bola táto úprava dejín zbytočná a myslím, že jej uškodila, pretože nenaplnila očakávania mnohých...

Aleš.R
02.02.2024 4 z 5

Kotleta pro mě doteď byla jenom taková ta flákota, ze který se dělá řízek, proto jsem neměl prakticky žádná očekávání. A nejspíš dobře mi tak, protože jinak bych po vzoru spousty zde komentujících musel nejspíš jít s hodnocením hodně dolů, abych dal najevo, jak hluboko autor klesnul.

Mě to bavilo. I přes poněkud delší rozjezd. Když autor tvrdí, že to lze číst jako historickej román, dost si fandí, ale jako detektivka a kovbojka v jednom je to za mě sukces. Navíc oceňuju smysl pro humor.

A nejspíš mi dlouho nedá spát, jestli je Heda Gablerová jenom náhoda, nebo má autor slabost pro severské dramatiky.

grimik
29.01.2024 2 z 5

Leoš Kyša aka František Kotleta nepíše běžně knihy pro mě. Pokud je mi známo, píše hlavně jednoduché YA Sci-Fi, a tak není divné, že jsem od něj nikdy nic nečetl a ani jsem nemyslel, že někdy budu. Přesto, když jsem zahlédl (díky úplně přehnané propagaci této knihy) pár slov k Sudetenlandu, vyvolala ve mně velký zájem.
Může za to i mé nadšení z Listopádu od Aleny Mornštajnové, kterážto kniha nabízela podobné téma alternativního pohledu na vývoj polistopadových dějin (zatímco Listopád staví na jiném průběhu sametové revoluce, porevoluční Československo v Sudetenlandu má být ovlivněno již jiným poválečným vývojem, odlišným vypořádáním s německým národem) a tento Listopádový pohled byl až naturálně realistický a velmi věrohodný.
Jenže jsem se spletl, toto nedýchá Listopádu ani na záda, Sudetenland běží po úplně jiné trati. V Sudetenlandu je alternativní historie jen pozlátko v knize, která je mnohem víc pouhou detektivkou ze Sudet, s pozadím českoněmeckých vztahů a polistopadové politiky. Samotná alternativní realita je nezajímavá, nudná a jediným plusem je slušně vylíčená atmosféra hospodských schůzek všemožných spolků hlásících se o slovo v polistopadové době. Hezky jsem si vzpomněl na mnohé prožité a nacítěné ze začátku devadesátek.
Do té začouzené, sychravé, bruntálské nudy vnáší zmatek hromada postav, v nichž jsem se ztrácel, jeden Němec střídal druhého Němce a já se modlil, ať už panu Kyšovi počet postav stačí a navíc jsem stále čekal, co že vlastně bude tak moc jinak, protože od začátku mi přišlo všechno tak nějak nealternativní a neúplným odsunem Němců prakticky neovlivněné.

Až po desítkách stran jsme pochopil, že tady nejde o alternativní realitu dějin, ale že půjde o obyčejnou a průměrnou detektivku a pro tento příběh se ta omáčka s odsunem/neodsunem vůbec nemusela stát.

S prozřením o co že to jde, mě začal Sudetenland vlastně i docela bavit, pomalu jsem si zpětně začal postavy zařazovat a začal se soustředit na stejnou věc, jako postava novináře Lichkeho, jehož pohledem knihu čteme. Avšak s přicházejícím závěrem se nenaplňovala plná spokojenost ani s tou detektivní částí. Jednak autor tak nějak kroužil a kroužil anebo nesourodě přeskakoval tam a zpět, a ne a ne se něčeho dobrat, no a pak poslední kapitoly...závěr vyústil v úplně unylý konec, kdy už jsem nad knihou zíval a s koncem jsem se už nic nového, co by nebylo zřejmé dávno, nedozvěděl.

Jsem celkem rád, že jsem to nemusel skutečně číst, to bych opravdu nedal a musel bych knížku odložit. I poslech byl boj na dva týdny.

soukroma
28.01.2024 5 z 5

Velmi dobré a velmi smutné. Detektivní zápletka je jen napínavou nadstavbou, zásadních nosných prvků má román v sobě nepočítaně.

Madelisi
28.01.2024 3 z 5

Detektivní příběh byl velmi nápaditý. Jeho kontury byly samozřejmě uzpůsobené situaci, že Němci v pohraničí zůstali. Nicméně během čtení jsem snadno zapomněla na fakt, že tomu tak není. Tedy tak dobře autor popsal prostředí.

Hlavní postavu novináře jsem si oblíbila. Zajímalo mě, co se bude dít dál.
Co se týče příběhu, měla jsem problém si zapamatovat všechny postavy z konce války, ke kterým se hlavní zápletka vztahovala.

Nejvíce mě rušily “dobové novinové články. Jejich text mi přišel velmi nezáživný.

Petr874
27.01.2024 3 z 5

(SPOILER) Wo soll ich anfangen?
Když se mi kniha poprvé dostala do rukou, jediné, co jsem věděl bylo, že jde o alternativní pohled na Sudety.
Příběh vypráví o ostravském žurnalistovy, který má napsat článek o rozpacích v Sudetách (okolo roku 1990) a o "nenávisti" mezi Čechy a Němci (kolem toho se celá kniha točí). Tam ho seřežou Skinheadi a od tohoto momentu se děj posouvá čistě, jako detektivka. Kde Ostravan, neboly Žiďáček (protože je původem Žid), řeší údajnou vraždu, kterou způsobil Rom. A ano, Nacisti se k tomuto příběhu samozřejmě a často přifaří. Při tom se zamiluje do Romky (ano, pomilují se), která v tom svým způsobem hraje také roli.
Zpestření během čtení vyvolávaly německy psané fráze. Ale zase tomu ubíraly velice monotónní a opakované "vnitřní fráze" hlavního hrdiny. Pak už jsem je začal přeskakovat...
Samotný příběh se začne rozjíždět až v 2/3 knihy. Jinak jde o takové vyprávění o tom, kdo kým je a co se dělo předtím a o jednotlivých vztazích. A že jich je...
Kevšemu trošku urychlený konec a událost, u který jsme si řekl "jako vážně?!".
Ale na druhou stranu, když to člověk vezme kolem a kolem. To až tak špatné nebylo.
Kotletu jsem předtím jednou četl, ale moc mě nenadchnul (není to můj styl a asi proto tak pesimistické hodnocení).

Knize dávám 3,5*

cori
25.01.2024 3 z 5

Novinář Daniel Lichke se v létě 1990 před volbami vydává na Bruntálsko, aby psal o národnostních třenicích mezi Čechy, Němci a Romy. Zamiluje se do Němky Kláry a spolu se snaží vyřešit vraždu bývalého nacisty a odhalit tajemství starých nacistických medailí z roku 1938. Jako detektivka celkem nuda, více se mi líbilo vykreslení atmosféry v alternativním Údolí radosti, kde se neodsunutí sudetští Němci začnou domáhat Heimatu, a snaží se je uklidnit mladý nadějný politik Saša Vondra.

davka
25.01.2024 odpad!

Rozhodně nedoporučuji, ztráta času se takovým "dílem" zabývat.
A proč je zvoleno právě tohle prostředí? Lze to vytušit, ale komu nyní nedochází, ať si několik let počká...

Marketplace
24.01.2024 4 z 5

Bylo to čtivé, i trochu napínavé a nebyl to Kotleta. Tedy méně akce, sexu a magie... nicméně pěkný počin z detektivního ranku. Uvítal bych neprozrazení konce knihy zhruba ve 2/3 - byl to takový menší spoiler. Za to hvězda dolu. Jinak fajn.

puczmeloun
24.01.2024 3 z 5

Žánr alternativní reality propojené s detektivně zabarveným příběhem mám moc rád* a některé z děl tohoto subžánru jsou mezi mými nejoblíbenějšími knihami. Z toho ale pro Sudetenland vyplývají nejen plusy (že jdu do čtení s nadšením), ale také mínusy (že mám s čím srovnávat).

Pozitivně se proto u Sudetenlandu dívám na snahu vymyslet neotřelou** alternativní realitu v literárně pozapomenutém drsném kousku naší země obydlenou známými (reálnými) jmény a uvozovanou různorodou směsí citací všeho druhu, které dodávají celému textu pěknou hloubku. A to vše dohromady dává čtenáři pocit jisté míry uvěřitelnosti.

Taky mě na textu baví ta "českost" – hospodská politika, nehorázná zahulenost i všudypřítomnost cigaretového dýmu v 90. letech a trochu té kotletovštiny ve vztahu k ženám. Stejně tak tehdejší (nejen) rasové spory, proměny po sametové revoluci i znovu se objevující dlouho potlačované křivdy...

Naopak mě mrzí, že pokud jde o detektivní část, drží se zápletka velmi při zemi (viz "osudové otázky" u dalších níže* zmíněných knih žánru) a nikdy se od ní neodlepí výš, než drobnými náznaky. Alternativní realita je tak nakonec jen "katalizátorem", který by ale šel nahradit i jinak. Když pak ve výsledku nejde o nic zásadního (z pohledu "státu" a "politiky", pro jednotlivce to zásadní samozřejmě je), nefunguje pro mě příběh ani jako whodunit detektivka. Vysvětlení nejde moc dobře odhadnout dopředu a na závěr ho celé skoro mimochodem dostaneme na zlatém talíři. Zároveň, zábavnost knihy a jejího děje je na úkor uvěřitelnosti chování např. policie nebo hlavních postav. To ale beru jako součást autorova přístupu ke psaní.

Posloucháno jako audiokniha, což mohu vzhledem k uvolněnosti příběhu jen doporučit. Odpočinková alternativní detektivka plná kouře a akce. Zvláštní spojení, ale pobavilo...

* Otčina, Muž z vysokého zámku, Židovský policejní klub nebo Plán N.
** A literárně i čtivostí o řád povedenější než nedávný "alternativní" Listopád.

Veromika
24.01.2024 2 z 5

Na to, jak je tahle knížka propagována pro mě byla velkým zklamáním. Dvě hvězdičky jsem nedala už dlouho, a mrzí mě, že jsou zrovna u této knihy, na kterou jsem se těšila. Příběh mi v mnoha částí přišel chaotický, ztrácela jsem se v postavách i v ději. Když to srovnám s Mornštajnovou a jejím Listopádem, který taky vypráví alternativní budoucnost je její příběh daleko čtivější a propracovanější.

Limonadovyjoe
24.01.2024 3 z 5

“Co je tohle za kraj?! Mizerní Němci a ještě mizernější Češi.

Alternativní realita na Bruntálsku a moje první seznámení s Františkem Kotletou. No očekávání byla velká..

Moc se mi líbil brilantní začátek a popis života v tvrdém Bruntálsku, protože Bruntál není místo, to je životní styl :)
Kotleta tady rozehrává detektivní zápletku a smíchá úplně vše. Vražda starého gestapáka, třenice mezi nácky, Romy, Němci a Čechy. Nenávist mezi Němci, kteří nebyli odsunuti a jejich pohrdání Čechy. Fidorovo tajemné zlato a nacistické medaile, které nás k pokladu dovedou.
Celkem dobře vykreslené postavy se všemi stereotypy, které mohou mít, jen dohromady to celé nějak nefunguje. A může za to hlavní postava reportéra Davida - nevtipného samozvaného vyšetřovatele celé zápletky.

“Vyrostla tady generace, která nikdy nehajlovala a stejně se cítí za své němectví a hříchy z minulosti, které nikdy nespáchala, ponižována. A Češi se bojí, že se zase vrátí rok 38. Je jedno jaká je záminka, tenhle papiňák musí zase začít pískat.

Čteno jako povedená audiokniha.

zuzak07
22.01.2024 3 z 5

Kotletu mám celkem ráda, člověk ví, že se nejedná o nějak kvalitní literaturu, ale pobaví. Od Kyšy je to můj první kus a asi i poslední. Nic převratného, překvapivého, postavy nezajímavé, snahy o trefná a vtipná přirovnání spíše trapná. Nejvíce se mi líbili novinové články.

Isew
20.01.2024 2 z 5

Člověče, vy tam máte figur jak na orloji. Kdo se v tom má vyznat. Ke konci jsem si říkala, ať už to skončí. Finále by mělo být napínavé, tady bohužel nebylo. Proč by mělo být, když nám sám autor prozradí pravděpodobný konec (nevím, asi abychom nepřestali číst) o pár kapitol dříve než nastane. Mrzí mě to, protože jsem měla poměrně velká očekávání. Ano, je to má chyba, ale čekala jsem něco na způsob Říše od Romana Bureše, kdy byla alternativní realita dovedená k dokonalosti. Příběh pana Kyši mohl nastat, i kdyby odsun sudetských Němců proběhl, tak jak ve skutečnosti proběhl. Stačilo, aby se odsunutí aktéři po revoluci vrátili do Sudet a příběh mohl být téměř totožný. Neproběhlý odsun mi tak vychází jen jako vábnička na čtenáře, která evidentně funguje, když se podívám na množství čtenářů této knihy. Příběh byl takový, no, nepravděpodobný. Nesedělo mi už jen to, že dané události vyšetřuje provinční novinář a policie jako by vůbec nebyla. Střílí se tam jak na divokém západě a policii to nezajímá. Jako detektivka velmi slabé. Novinové články v úvodu kapitol, hezký nápad, pokud by korespondovaly s časem, kdy se příběh odehrává a tak ty události rámoval. Tady se skáče z měsíců sem a tam a i když informace z článků jsou zajímavé, tady zabírají delší časové období a nemají s danými událostmi společného nic a tím vlastně ztrácejí na významu.